Autor: Emperor (stránka 1 z 4)

Pizzeria Na Náměstí (Česká Kamenice)

Kebabopizzerie v České Kamenici je skutečně veledílo. Příště bych se raději mlátil kladivem do přirození nebo si do zadku strkal rezavý rozžhavený drát, a to podotýkám, že nejsem masochista a tohle fakt rád nemám. Snad všechny nejhorší kebabové noční můry se zhmotnily v tomto podniku.

To si takhle třetí den kráčíte divočinou od Německa přes Česko, Saské Švýcarsko, Pravčickou bránu přes Jetřichovice do Lužických hor, jste úplně nadšen, hrozně smrdíte a před odjezdem zpět do civilizace si říkáte: “Že bych si já kujón i na dovolené dal kebab, který náhodou na náměstí vidím, a zachoval si tak svoji kebabovou čest?” No, byla to chyba. Veliká. Už jen fakt, že se to jmenuje Pizzeria, mě mohl a měl varovat.

Už při příchodu jsem byl natolik roztřesen, že jsem nebyl schopen fotit, tak se omlouvám a musí stačit dvě fotografie. I to stačí a je to vypovídající, stejně už tam doufám nikdo nepůjde.

Co nabízí: tak dle názvu pizzu a pak oba druhy kebabu.

Interiér: Taková malá špeluňka, čistota žádná sláva, nebyl jsem tedy zcela střízliv, přesto jsem bordel zaznamenal. Venku je stolek a tři židle a taky koš, což je dost podstatná součást exteriéru.

Samotný pokrm: Tak začněme pěkně od podlahy. Maso. I když to je trochu eufemismus, chuť masa jsem vlastně necítil. Objednal jsem si hovězí variantu, jiná totiž nebyla. Odhadem byla 80 % mouka a zbytek zřejmě nějaká rozemletá kopyta a něco takového. Maso bylo studené, chuť naprosto žádná, koření nulové a navíc nakrájené na široké kusy jak sekaná. Oukej, pro nejvíc hladovějícího člověka na světě se dá najít i plus – množství masa či hmoty bylo obrovské. Dále houska – dal jsem si placku a byla studená, měkká, trhala se a navíc to mistr jaksi neuměl zabalit, a tak se mě všechen ten sajrajt valil ven na kalhoty. Tomu navíc napomohly omáčky, které byly tak hrozně zředěné vodou, že neměly vůbec žádnou chuť. Zelenina – čti jen zelí – už zažila také lepší časy.

Obsluha: Pochází z Makedonie, a když bych měl hodnotit jeho ochotu poradit, kde sehnat v 9 večer flašku ferneta, dostal by 10 z 10. Bohužel jsem chtěl kebab a to není silná stránka pana prodávajícího.

Cena hlavních pokrmů: Ceny super levné, ale upřímně bych si raději připlatil a dostal něco poživatelného. Dürüm za 80 Kč a döner za 70 Kč.

Pizzeria Na Náměstí, Náměstí Míru 70, Česká Kamenice

Guli Kebab (Plzeň)

Inspektor Emperor se poprvé rozhodl pro výlet do hlavního města piva. Primárně, aby se podíval na přehlídku oslav osvobození, sekundárně, aby ochutnal pár místních piv a třeba naučil řídit Davida Limberského, terciárně ,aby ochutnal další z řady místních kebabů.

Musím hned na úvod poznamenat, že jsem byl z města velmi příjemně překvapen. Spousta zeleně, historie – a piva. Pochopitelně, existuje zde přímá úměra – čím více piv, tím hezčí město.

Jak je vidět z přiložených fotografií, vojenská přehlídka byla perfektní. Návštěva pivovaru také splnila svůj účel a objevil jsem dokonce bar, kde mají decku rumu s kolou za dvacku, což snad není ani možné. Ochutnat jsem se neodvážil.

Ale pojďme k tomu hlavnímu, proč patrně tento report čtete, tedy ke kebabu. Byl vlahý májový den a ke kebabu zval hrdliččin hlas. No, dobře, byl to hlas hladové přítelkyně. Díky šikovné poloze kebabárny jsme si zakoupenou svačinku mohli vychutnat v přilehlém parku a pak hurá na pivo.

Co nabízí: döner a dürüm a hranolky a podobné věci jako kebab na talíř.

Interiér: Vcelku vkusně zařízený, nepřeplácaný, čistý a s možností posadit se. K mému překvapení se nad barovými stoličkami vyjímá zrcadlo, asi aby zákazníci mohli při pojídání sami sebe pozorovat, což vlastně do jisté míry chápu, koukat při jídle na něco tak hezkého jako jsem já, no kdo by to nechtěl. Ještě více se mi líbil exteriér, kebabárna vypadá neorientálně, žádné blikající komedie. Za mě palec nahoru.

Kvalita služeb: A jsme u toho hlavního. Pojďme od píky – maso. Dostali jsem bohužel podpulťák, ale ohřál se. Varianta byla hovězí, protože jsem si lehounce pod vlivem zapomněl objednat jinou variantu. Určitě mohla být lépe ochucena. Já byl tedy vcelku spokojen, ale přítelkyně celkem remcala (ostatní inspektoři ji dali potají přezdívku „kebabová paní Göringová,“ ale teda  až takový vepř a transvestita já nejsem). Množství bylo dostatečné.

Příjemná byla čerstvá zeleninka, avšak s žádnou novinkou. Kéž by se tak naučili nacpat občas do kebabu kopr nebo něco podobného. Houska bez větších připomínek, křupala, dobře držela tvar. Zálivky taktéž bez připomínek. Pálivá skutečně pálila a měla příjemný dojezd a z česnekové jsem cítil česnek. Což bych normálně ani nezmiňoval, ale v poslední době jsem měl spíše smůlu a omáčky mi chutnali jako obarvená voda. Celková kombinace všech zainteresovaných komponent do sebe vkusně zapadala, přítelkyni teda döner až tak nechutnal, já byl vcelku spokojen.

Obsluha: Rozuměla mé objednávce, kebab dobře zabalila, měla uvnitř čisto a uklizeno a porce byla dostatečná. Není co vytknout až na porci z hrnce.

Cena hlavních pokrmů: döner za 69 Kč a dürüm za 85 Kč. Pro mě jako už polopražáka (to pomalu nejde z pusy) super ceny a tedy poměr cena – výkon parádní.

Celkové hodnocení: Lehce nadprůměrný kebab za podprůměrnou cenu. Pokud máte cestu kolem, kebabárně se určitě nevyhýbejte.

Guli Kebab V.G. V.S., Pražská 21, Plzeň

Istanbul Kebab (Náchod)

Takhle si jedete na Broumovsko k příbuzným a říkáte si, přeci nemůžu ochudit naše čtenáře o další recenzi z neprobádaných končin. No, a po krásném výletu na Ostaš, nakoupením poličanu, uheráku a dalších super bio zdravých potravin v Polici nad Metují se u příbuzných přežerete hodobožový kachny s knedlama takovým způsobem, že sotva koulíte očima… Přesto si vnitřně říkáte, že jste slíbili recenzi. No, a po cca dvou hodinách od snězení čtvrtky kachny se při cestě zpět ku Praze stavíte v Náchodě (mimochodem krásné město a stojí za návštěvu), protože tady prý mají nadprůměrný kebab. A co se nestalo? Ještě v kachním deliriu jsem si objednal dürüm a hned jak jsem viděl, co Mistr kebabář na housky nakládá, začaly se mi podlamovat kolena: množství bylo jak pro Halinu Pawlowskou! Dostanu se k tomu níže v textu.

Co nabízí: Istanbul kebab má ve svém sortimentu prostě kebab (a tak to má být). Variantu nabízejí  döner a dürüm plus nějaké zamíchané maso se zeleninou pod názvem salát.

Interiér:  Není příliš prostorný, a kdyby bylo uvnitř víc lidí, tak by se asi jen složitě vyhýbali. To ale není vůbec zásadní výtka. Uvnitř stojí jeden malý pultík pro případ jídla tzv. na stojáka na místě. Kvituji také strohost podniku, žádná přeplácanost a zbytečná pestrobarevnost. Nejsme na Matějské. K čistotě nemám, co bych vytknul, vše vypadalo čistě a prostor za pultem působil upraveně. Jelikož se hned před kebabárnou nacházejí lavičky s krásným výhledem na zámek, musím pro tentokrát zahrnout do hodnocení i exteriér, kde jsem se na lavičce tak přežral, že jsem v deliriu byl schopen jen s vyplazeným jazykem zírat na zámek a slintat si na košili.

Kvalita služeb: Alfa a omega je vždy maso. Hned na začátku musí bohužel padnout výtka, jelikož se konal podpulťák a maso nebylo začerstva nakrájené. Na druhou stranu jeho skladování neprobíhalo někde v oleji a díky následnému ohřátí celého pokrmu na grilu tak bylo i pěkně teplé. Většinou bývá maso trochu přesolené, to se zde také nekonalo, možná mohlo být jen o trochu více okořeněné. Přeci jen mám už tak sotva dva poslední chuťové pohárky, inu záliba v chilli má svá úskalí. Jo, a maso bylo ve vepřové variantě, což jsem měl již několikrát, a musím říct, že je to asi nejlepší možná verze, a až blízkovýchodní kebabáři pochopí, že prasátka jsou ve skutečnosti dokonalá pochutina a žádná špína, bude líp.

K množství: podívejte se na fotky, byla to neskutečná nálož. Kebab byl širší než moje ruka, a to arciže nejsem žádnej kulturista, ale úplně rachitickou postavou také nedisponuji, což je ostatně při zálibě v požírání kebabů týden co týden takřka vyloučeno. Dále si na paškál vezmeme zeleninu, která byla sice čerstvá a chuťově vyvážená, ale na druhou stranu žádná zvláštní vychytávka (jako například kopr). Množství lehce podprůměrné, ale důvodem je, že tam bylo takové množství masa, že se tam prostě nevešla. Takže je to vlastně dobře. Zálivku jsem si objednal bylinkovou. Vzhledem k pojídání brutálně pálivých jídel jsem měl v poslední době trochu propálené vnitřnosti, a tak si chtě nechtě dávám pauzu a díky tomu ochutnávám i pro mě méně obvyklé zálivky. Zdejší bohužel nebyla příliš výrazná a spíš trochu vodová, což představovalo asi největší minus celého kebabu. Opak lze říci o housce, která dokonale křupala, byla teplá a fakt výborná. Samozřejmě v kombinaci s tou půlkou prasete, co Mistr kebabář zabalil dovnitř. Navíc když se připočte ta sežraná kachna před kebabem… No, řízení na Prahu pak bylo náročné.

Obsluha:  Pan kebabmistr je příjemný chlapík neznámého původu, který se mnou vtipkoval a navíc dürüm nožem rozdělil. Tím nevědomky dal nahlédnout do skrytu duše kebabu (tj. hromady masa) a tedy také umožnil, aby tak ¼ pokrmu snědla spolurecenzentka. Jediná výtka putuje k podpulťáku a k slabší zálivce.

Cena hlavních pokrmů: Nádhera –  döner za 70 Kč, dürüm 80 Kč. To je úplně neskutečná cena, když se vezme v potaz množství. Poměr cena/výkon patrně jedna z nejlepších, kde jsem se dosud zbuřtil. Chuť by mohla být v určitých aspektech trochu lepší, ale kdo si chce za málo peněz pěkně nacpat nácka… není co řešit.

Istanbul Kebab, Karlovo nám. 842, 547 01 Náchod

Metro Kebab & Pizza Náměstí Republiky (Praha)

To se tak dlouho chodí se džbánem pro vodu, až se ucho utrhne. Přeneseno do kebabové roviny: v poslední době jsem vždy jen chválil a navštěvoval stále lepší a lepší kebabárny, až jsem si sám říkal, že by to čtenáře mohlo přestat bavit, když je to všude super a dokonalé a já nevím, co ještě. No, a ucho se utrhlo.

To jsem takhle jednou byl na konferenci v jednom z pětihvězdičkových hotelů v centru Prahy… A copak bych to byl za kebabového inspektora, abych vám čtenářům nepřinesl recenzi i v tomto časovém pressu? Vynechal jsem jedno jídlo v hotelu a utíkal se najíst kebabu do vestibulu metra Náměstí Republiky (já vůl, ještě teď bych si nafackoval!).

Ono už zvenku to vypadalo podezřele, no, prostě každý den není posvícení, jak se říká, ale odbíhat z konference opakovaně na toaletu… sem už určitě nikdy nepůjdu. Na druhou stranu můžu udělat radost škodolibým čtenářům svým utrpením. Zároveň jsem strmě spadnul z kebabového obláčku zpět na zem a opět si uvědomil, že ne všechny kebabárny mají jen a pouze pozitiva. I když zpětně to hodnotím tak, že u mě proběhla jakási jarní kebabová detoxikace.

Co nabízí:

Jelikož hodnotíme kebabárny, tak nebude zřejmě úplně překvapivé, že v sortimentu mají klasiku döner či dürüm.

Interiér:

Co napsat a neurazit… Na tomto místě bych zřejmě musel hodnotit architekta metra Náměstí Republiky, alébrž se kebabárna nachází ve vestibulu metra a interiér nemá žádný, tedy myšleno před pultem. Za ním se několik metrů prostoru pro zaměstnance nachází, a abych byl upřímný, tak co se týče čistoty a uspořádání vnitřku provozovny, tak vysloveně tragédie to není. Žádné mušky ani jinou havěť jsem na místě nezpozoroval.

Kvalita služeb:

Tak a jsme u jádra pudla, z toho sice maso doufám nebylo, ale žádná galaparáda to i tak nebyla. Pokud to vezmeme popořádku, tak jsem dostal podpulťáka z hrnce, teplota silně nedostačující – kdyby bylo třicet stupňů a já se chtěl osvěžit kebabem namísto zmrzliny, tak si asi nestěžuju, ale takhle… no, prostě maso bylo studené, navíc nedokořeněné (kuřecí varianta, jiná ani nebyla), navíc ho nebylo mnoho.

Zeleninka už měla také své lepší časy za sebou, úplnej provar to nebyl, ale chválit taky není co, navíc nulová originalita nebo jakákoliv nadhodnota. Zelí… navíc nic moc. Dalším v řadě kritérií je houska, která pro změnu připomínala, že se blíží čas výměny pneumatik – tedy byla gumová. Třešnička na dortu – fanfáru, prosím – tamtadadáá – zálivka. Dal jsem si bylinkovou, aby ze mě netáhnul na konferenci česnek, ale ta chuť měla k bylinkám hodně daleko. Hodně se tady ředilo a kýbl bílého vodovitého čehosi neměl prakticky žádnou výraznější chuť.

Občas zachrání nic moc ingredience alespoň veliká porce, že se prostě člověk hezky po česku alespoň přežere, i když mu to moc nechutná, ale tady to zaprvé nechutnalo a zadruhé toho bylo jak pro brabca.

Obsluha:

Za pultem se pohybovalo několik blízkovýchodních týpků, kteří se spíše nějakou hatmatilkou bavili mezi sebou a moc mi po objednávce nevěnovali pozornost, tradiční přívětivost či úsměv jim chyběl. Takže ani tady žádné body nahoru.

Cena hlavních pokrmů:

Döner se sýrem za 80 Kč a dürüm za 100 Kč. Až teď koukám, že tam byl údajně taky sýr, ač ten jsem v chuti opravdu nezaznamenal.

Metro Kebab & Pizza, Vestibul metra Náměstí Republiky, Praha

Bistro Lanka (Praha)

Na kebabárnu Bistro Lanka (Praha) jsme dostali doporučení od našich čtenářů – a já sám se tam již drahně měsíců chystal, ale buď jsem dostal hlad na jiném místě a kebabovou závislost si ukojil v již recenzovaných podnicích, nebo jsem dvakrát o sobotě byl nemile překvapen, jelikož Bistro Lanka mělo mít otevřeno, ale realita se lišila… a co vám budu povídat, když jde kebabový inspektor najisto na kebab a je zavřeno, na náladě mu to nepřidá. Popravdě jsem před příchodem do Bistra Lanka měl drobnou pachuť na patře. Ta se však velmi rychle rozpustila a po prvním zakousnutí se mi oči rozzářily blažeností – takhle nějak chutná mana nebeská. Ale k hodnocení až později.

Bistro Lanka má otevírací dobu (tedy na papíře) od 11 do 22 hodin. Z toho je patrné, na jakou sortu lidí cílí. Uvnitř provozovny se v době mé návštěvy pohybovalo hned několik osob typu “bílé límečky”, ke kterým se tedy tak trochu řadím. Nejde jim tedy o opilce, kteří pořvávají ve tři ráno na rohu a dožadují se kebabu u právě zavřeného hladového okna (řadím se samozřejmě i do této skupiny osob a kebab ve tři ráno vždy nadšeně a hlasitě vítám). Co z toho plyne, ptáte se? Rada pro kebabové začátečníky – když má kebabárna otevřeno jen přes den (například velmi dobrá Can Bey či My Way nebo zde u Strossmayeráku), tak je to spíše záruka kvality, přes den za střízliva je přeci jenom člověk více opatrný na to, co pozře, než ve tři ráno po osmi pivech a šesti fernetech, tudíž riziko odfláknutého kebabu se v noci takřka násobí… Nejen o tomto jsme nedávno hovořili v rádiu v Českém rozhlase. Bylo to tedy v angličtině, a pokud by si někdo chtěl poslechnout naše moudra v naší heimat řeči, tak nám dohoďte reportéra. Dík.

Bistro Lanka má ve svém sortimentu klasiku jako  döner (nazývaným zde kebab) a dürüm, variantu v pizza chlebu a tak dále, jako obvykle. Tady nic nového nečekejte (což je dobře).

Interiér

To bylo snad poprvé, kdy jsem viděl patrovou kebabárnu. Objednáte v přízemí a šup do suterénu se uvelebit na pohodlný gauč a pustit se do jídla. Velikost interiéru je zde více než dostatečná, prostě to působí restauračním dojmem. I tak byl každý koutek pečlivě vysmýčen, včetně toalet, stolů, gauče, židlí. Architektonicky také nadstandartní. Nikde milion poutačů a neonů a různých blízkovýchodních blikajících obrazů, ale prostě klasická restaurace bez nějakých komedií na zdech či podlaze.

Kvalita služeb

Volejte sláva a tři dny se radujte! V poslední době jsem měl spíše štěstí všude, kam jsem na kebab zašel. Ale tady to byl po dlouhé době skutečně vrchol, a tudíž jihu odpouštím, že měli v předchozím čase zavřeno. Zaprvé maso – za bedlivého sledování bylo začerstva nakrájeno a to množství (v hlavě se mi usadil husitský pokřik: “nepřátel se nelekejme a na množství nehleďme”) bylo monstrózní, jak pro těhotného hrocha. Navíc chuťově výtečně vymazlené. Vím, že pro čtenáře musí být až otravné číst jenom chvalozpěvy, ale ono fakt nebylo co vytknout. Houska křupala a prostě chutnala. Překvapivé bylo množství zálivek. Dokonce 6 druhů – úplná novinka křen, jinak česnek, pálivá, kari, rajčatová pikantní a jogurt. Zelenina byla čerstvá a dobře ochucená. Jediná výtka přišla od mé spolustolovnice, jejíž döner byl jednotlivým složením nedobře rozvržen. Jak jsem chválil kebabárnu v Milovicích, že umně naskládají maso, zeleninu a zálivky tak, že v každém kousnutí ochutnáte všechny ingredience, tak tady bylo uspořádání odlišné a narovinu horší. Zprvu kousala jen zeleninu a až tak v polovině döneru se dostala k masu, což už bylo v době, kdy sotva koulela očima. No… teď píšu recenzi poté, co jsme přišli domů a partnerka už čtyři hodiny spokojeně v kebabovém přežraném rauši spí a neví o světě, takže toho bylo taky více než dost, tohle běžně nedělá…

Obsluha

Za kebabpultem se nacházel řezmistr a jedna blondýnka očividně českého původu. Působila trochu protivně, ale bylo to možná jen prostě tvarem obličeje, takže jí to nemůžu tak úplně vytknout. Vyřízení objednávky proběhlo naprosto v pořádku a obsluha nás dokonce nechala válet se v rauši po gauči.

Cena hlavních pokrmů

na Prahu průměr –  döner 85 Kč, dürüm 99 Kč. Množství je však nadprůměrné a o kvalitě již byla řeč.

Bistro Lanka, M. Horákové 513/17, Praha

Queen’s Kebab Vršovice (Praha)

Stejně jako Rosenheim ve filmu Obecná škola musím zvolat: „Povídám, chci do Vršovic!„. Minimálně na tento kebab to platí určitě. To si to takhle inspektor Emperor šinul po pár kouscích v jedné z vršovických náleven směrem k domovu a náhle ho nečekaně vyruší kebabárna, která má navíc v okně napsáno AKCE!. No, co bych to byl za Čecháčka, abych si pro slevu do Queen’s kebab nezašel. Kebab za padíka se jen tak nevidí a po pár pivech bývá hlad jako vlk. Navíc se dle znaku jednalo o nějaký druh franšízy, jelikož velmi dobrou kebabárnu tohoto jména jsme již recenzovali na Žižkově.

Udělal jsem však jednu velkou chybu, ale nikoli ohledně návštěvy kebabárny, tu hodnotím, jak se ostatně níže dočtete, více než pozitivně, ale v případě objednávky jsem se podíval na svůj doprovod, která řekla, že si kebab nedá a že když tak ode mě “ochutná” – a já, já jsem se naivně, jako prvňačka, nechal nalákat jak na sbírku motýlů. Vůbec mi nedošlo, že ochutnat vždy vlastně nenápadně podprahově znamená – sníme to napůl, v tom lepším případě. A inspektor Emperor je taková svébytná osoba… no prostě nemá rád, když mu někdo šahá na jídlo a teda obzvlášť na kebab!

To jen rada pro naše čtenáře, když vám přítelkyně, kamarádka nebo milenka řekne, že ochutná – tak neochutná, ale přijdete o polovinu jídla. Problém je, že pak máte hlad oba. Proč hned na začátku, ženský, neřeknete: „JO, chci taky“. Objednaly by se dvě jídla, v tomto případě kebaby, a všichni by byli spokojení. Samozřejmě jsem si totiž musel po “ochutnání” prvního dürümu objednat dürüm druhý, který jsem si pojistil chilli omáčkou, a tak mi zůstal skoro celý.

Co nabízí:

Nepřekvapí, že döner či dürüm, dále různé saláty a hranolky a falafel menu. Navíc však mají i nabídku hamburgerů – proto i jak dle názvu, tak dle fotografie exteriéru – je provozovna rozdělena do dvou částí.

Interiér:

Interiér Queen’s kebabu byů vkusně a orientálně zařízený, na kebabárnu až nezvykle prostorný. Uvnitř dva stoly a celkem 4 židle, což v době mé návštěvy bylo plně dostačující, a díky nízkému počtu míst k sezení bylo vlastně plno. Všude bylo čisto a žádné octomilky nad zeleninou.

Kvalita služeb:

Po dlouhé době jsem musel porušit svoji obsesi týkající se varianty masa. Kuřecí bohužel nebylo na skladě, a tak jsem chtě nechtě musel vzít za vděk variantou hovězí. Prostě jsem po těch pár pivech měl fakt hlad a hledat další kebabárnu jsem už nechtěl. Pokárání teda nejen za nemožnost objednat si kuřecí variantu, ale že se jednalo o tolik zmiňovaný podpulťák z hrnce. Na druhou stranu s masem panovala spokojenost. Bylo překvapivě krásně teplé, okořeněné a po dlouhé době jsem měl hovězí variantu, která mi chutnala. Maso ani neplavalo v oleji, což bývá u výtažků z hrnce také častý nešvar mezi mistry kebabáři. Vůbec jsem byl s teplotou kebabu spokojený.

Tím se dostáváme k housce, kterou kebabář rozehřál a připravil tak, že by ho z fleku zaměstnal i vrchní pekař Andrej. Ani málo ani moc, houstička na dürüm byla excelentní. Stejně tak musím hodnotit zeleninu, kde se navíc velmi příjemně prolínala chuť kopru s ostatními ingrediencemi, navíc působila čerstvě. V prvním dürümu jsem měl bylinkovo-česnekovou zálivku a česnek ze mě táhnul ještě v metru tak, že si pomalu odsedali lidé. Upíři neměli opět šanci.

V druhém dürümu jsem měl největší část pálivé zálivky, a tedy byl jsem velmi, velmi příjemně překvapen – protože pálila! A to i mě, takové chilli hovado, co si sype Morugu pomalu i na moučník! Takže tady palec nahoru. Celkově se jednalo o vcelku velké porce a tedy když vezmete v potaz to, že kebab v době mé návštěvy stál 59 Kč… tak můžu leda smeknout svůj neviditelný klobouk ze své viditelné skoroplešky.

Obsluha:

Rozhodně se nejednalo o Čecha a komunikace byla malinko problematická. Tedy můj doprovod říkal, že kebabáři nerozuměl jediné slovo a to, že já jsem mu tak nějak rozuměl, bylo dáno jakýmsi vzájemným porozuměním a láskou ke kebabu. Jakoby se ve vzduchu rozléval společný kebabový jazyk, který překonává hranice a jazykové nedorozumění. Tudíž kebaby jsem dostal dle svého přání, navíc mi pan kebabář nabídl zdarma turecký čaj, což jsem po těch pár pivech s díky odmítl, ale plusové body to jsou.

Cena hlavních pokrmů:

Döner za 49 Kč a dürüm za 59 Kč, to snad na Prahu ani nepotřebuje další komentář, navíc porce byla více než dostačující.

Queen’s Kebab a Queen’s Burger, Vršovická 927/56, Praha

Kebab Samuel (Milovice)

Milovice nikdy více, praví název dokumentu z konce 90. Let. Ale nejen v kebaboidním vnímání perspektivy to rozhodně neplatí. Než se dostaneme k samotnému kebabovému obžerství, pojďme si říci několik vět o Milovicích. Většina lidí se v nedávné minulosti tomuto místu spíše obloukem vyhýbala, alébrž se zde usídlila poměrně velká posádka “spřátelených” vojsk (která tady naštěstí nezůstala na věčné časy). Po srpnu 1968 do Vojenského výcvikového prostoru Milovice postupně přišlo odhadem mezi 30 000 – 100 000 sovětských vojáků. Údaje se různí a oficiální čísla nikdo nezveřejnil. Tudíž tohle místo se u Čechů těšilo asi takové popularitě, jako jet v dnešní době na dovolenou do Sýrie. Nic moc. Ivani jsou již naštěstí za kopci (prozatím ještě za několika) a z Milovic se stalo vcelku hezké město. Z výcvikového prostoru je areál, kde lze potkat rozličná zvířata, která jinde na světě pohromadě neuvidíte (stáda zubrů, divokých koní a praturů), a určitě doporučuji návštěvu – klidně to vezměte přes kebab.

Tak a teď pojďme zpět k jádru pudla, chcete-li kebabu. Ten dle chuti nebyl z masa zubrů, divokých koní a praturů – tedy aspoň doufám – což napověděla už na dálku linoucí se libá vůně. Když jsem se úplně vyhladovělý blížil ke kebabárně Kebab Samuel, už tak na 80 metrů mě přes nos praštila takovým způsobem, až jsem zavrávoval a poslintal si bundu. V širším okolí se bohužel scházela dost podivná společnost, byly slyšet různé pokřiky, až jsem se několikrát otáčel, zda je auto pořád na místě, a trochu kontroloval, jestli mám peněženku a mobil po kapsách. Zvenku Kebab Samuel vypadá jako taková polobudka u silnice a teď moment překvapení – ona to je polobudka u silnice. Přesto působí Kebab Samuel sympatickým dojmem a hlavně byla před ním neustále taková fronta, až jsem se zalekl, jestli na mě vůbec něco zbude, a jal se sprintem zařadit mezi čekavší. Fronta na druhou stranu často zvěstuje kvalitu, a tak jsem se těšil o to více.

Co nabízí:

Klasiku döner či dürüm, pak nějaké fastfood pokrmy, ke kterým se nebudu vyjadřovat. Co se kebabu týče, byla na místě i vegetariánská falafel verze. K mému překvapení mimo jídel prodávají i sušené papričky Habanero, což jako chilli závislák kvituji s povděkem. Ještě musím předem zmínit jednu zajímavost – když už jsem se dostal k hladovému oknu a objednával si, co že to chci dovnitř naskládat, všiml jsem si cedule s nápisem vysvětlujícím druhy masa. Kuřecí varianta je překvapivě kuřecí, ale co jsem nečekal, bylo složení hovězí/telecí varianty, která se údajně skládá z ⅓ z kuřecího masa. Jelikož štangle nad grilem vypadala úplně stejně jako v jiných provozovnách, tak předpokládám, že toto “tajné” složení mají takřka všude a jen se tím prostě nechlubí. Což jenom potvrzuje mojí teorii, že samotné kuřecí je jistější a lepší, kdežto ve směsích se schová kde co.

Interiér:

Vzhledem k tomu, že se Kebab Samuel je taková menší dřevěná budka, lze hovořit spíše o exteriéru. Být vlahý jarní večer, hodnotím přilehlé lavičky v parku poměrně pozitivně, navíc by to s kebabem v hubě byla romantika jako prase. O interiéru můžu říci pouze toliko – vypadal skrz okno čistě, špína nikde a pěkně uklizeno.

Kvalita služeb:

Jsme u toho hlavního, a když už jste se dočetli až sem, nebudu vás napínat – s kebabem budete více než spokojeni. Začněme alfou a omegou každého kebabu – tedy masem. Paní a pan kebabmistr jej pěkně začerstva nakrájeli, kořeněnost byla tak akorát a hlavně množství více než nadstandardní. Zklamání se nekonalo ani v případě housky, která hezky křupala a splňovala veškeré podmínky k tomu, abych obsluhu na místě nemusel vyhlásit. Zelenina se hlásila o slovo spíše nenuceně, byla čerstvá, množstevně nadprůměrná a vhodně zapadala do kebabové kompozice.

Proč to píšu, jako kdybych skládal sonet? Protože mám rád řád a pořádek a když vidím, že se kebab dělá pořádně, musím to nějak ocenit. A stejně jako má sonet určitou strukturu, tak by ji skladba kebabu měla mít také. Zjednodušeně – nejde o 14 veršů s logickým členěním, ale o to, že v případě kebabu by na housku měla přijít zálivka, pak trocha masa, pak zelenina, pak případně sýr, pak zase maso a zálivka a navrch případně chilli. No, a přesně tak se zachovala i obsluha v Milovické kebabárně. Za mě palec nahoru. Jo, ještě k sýru – množství jak pro godzillu, zřejmě feta nebo balkán – jak se to všechno promíchalo, tak to šlo jen obtížně určit. V každém případě to kebab vhodně doplnilo.

Co kvituji, je také automatické nepřidání cibule (pouze na přání), která vypadala zvláštně okořeněná, ale já si ji nedal, aby ze mě netáhla. Bohužel jsem tuto skutečnost už ale nedomyslel při objednání zálivky, která obvykle bývá mdlé chuti, ale zde česneková byla česneková a můj dech se konzumací kebabu proměnil v lizárdí a jedovatý, takže upíři ten večer šanci skutečně neměli. Na druhou stranu byly zálivky umístěny v plastových tubách, což působí zvláštně. Přesto se nejednalo o nalitou majonézu či kečup a například na rozdíl od kebabu ve Vršovicích to alespoň byla trochu pevná hmota a ne nalitá voda. Trocha výtky směřuje k sypanému chilli, které tedy moc nepálilo. Na druhou stranu těžko říct, protože v oblasti pálivosti jídel už se neřadím mezi běžné smrtelníky.

Kebab jsem si nechal zabalit s sebou, jelikož byla zima a chtěl jsem ho sníst v autě. Proto se omlouvám za trochu nekvalitní fotky, jinak vypadal kebab výborně, ale klepaly se mi hlady ruce a v autě se zabaleným kebabem žádnou hitparádu nevyfotíte – to jen na moji omluvu.

Obsluha:

Za pultem stála žena (naštěstí ne Jiřina Švorcová) a muž, žádní blízko či dalekovýchodní příchozí, ale oba praví čeští fousci. Paní dost milá a příjemná. Nebyli otrávení, ale sympaťáci, prodávající neohmatala pokrm rukou od peněz, zabalila jej tak, že vůbec neprotekl a že jsem se nepokydal. Nemám, co bych vytkl.

Cena hlavních pokrmů:

Döner za 65 Kč (se sýrem 75 Kč) a dürüm za 80 Kč (se sýrem 90Kč). Tudíž cena podprůměrná a kvalita nadprůměrná.

Kebab Samuel, Armádní 532, Milovice

Kebab Star & Pizza Dejvice (Praha)

Představte si, že strávíte celý den v Národní galerii jen o čokoládičkách zastrkaných po kapsách. Zde jste občas značně vyvedeni z míry z toho, co lze ještě považovat za moderní umění (viz foto).

Národní galerie, prej umění

Národní galerie, prej umění

Zde vsuvka: Národní galerie je ale výborné místo, kam by čas od času měl zajít každý, protože mimo rádoby moderního umění typu, že „když se tam vydělám do rohu, budu asi slavnej„, se zde objevuje celá řada skutečně nádherných děl jak původem z České republiky, tak ze zahraničí. Někteří umělci by se ale měli poučit ze slavného citátu Davida Listera z Červeného trpaslíka: “Nebudeš slavnej, protože umíš hovno” a na své varianty umění raději rezignovat.

No, ale zpět k našemu příběhu – po prohlídce, kdy máte hlad jako tygr a snědl byste prase i s rohama, se vydáváte do dosud neprobádaných kebabových končin v Dejvicích, kousek od stanice tramvaje Zelená. Já a moje ještě hladovější (a tudíž nevrlá) společnost jsme vystoupili už na Hradčanské, a jelikož všechny potkavší kebabárny již byly buď zrecenzované (tahletahle), nebo zavřené, tak to byla vskutku epesní procházka. Jak jsme se však přibližovali k cíli, tak na nás už z dálky svítil neon podniku Kebab Star & Pizza Dejvice. Připadal jsem si jak ve filmu Světáci a v tamní písni: “když kebab do noci zazáří neonem, není mi pomoci, já slyším, pojď honem” nebo tak nějak to tam bylo. V každém případě bylo otevřeno a my hladoví jak vlci se vrhli dovnitř a jali se ochutnávat.

Zde bych ještě rád rozvinul myšlenku, která na první pohled s kebabem možná nesouvisí, ale ruku na kebab, kdo z vás občas po kebabu nedostane chuť na sladkou tečku? No, a jsme u (vědecky potvrzené) teorie tzv. dezertního žaludku. Ten se nachází v břišní dutině většiny z nás, a i když je hlavní žaludek už zcela plný, například kebabem, tak dezertní žaludek je stále prázdný a není problém do něj vecpat větší než malé množství dortů. Píši to zde proto, že přesně to se v onen vlahý pozdně zimní večer stalo a po kebabu a dortu a návratu domů jsem jen spokojeně upadnul do postele a nechal si zdát o létajících kobercích a zemi za sedmero kebaby.

Co nabízí

Kebab Star & Pizza Dejvice nabízí klasiku döner, dürüm i s falafelem a hranolkami, nějaké ty saláty a v posledním a zcela zanedbatelném případě i pizzu. Zrecenzovali jsme i jeho kolegy Kebab Star na Národní tříděKebab Star u Bílé Labutě. Že by kebabová franšíza?

Interiér

Moje nejoblíbenější barva je červená, takže tímhle u mě kebabárna vždy zaboduje. Čím už zapůsobí méně, je, že se uvnitř nacházejí jen tři stolky A to to to to je vše, přátelé! Tády dády dády dá dá dadá dá. Rozhodně by mohli mít vnitřek lépe uspořádaný a ne mít u lednice asi 300 plastových lahví s ledovým čajem. I za barem to vypadalo trochu chaoticky, leč vcelku čistě.

Kvalita služeb

Začněme popořádku – maso měli ve variantně telecí a, pozor, vepřové, které jsme se rozhodli ochutnat, a již po několikáté, kdy jsem vepřovou variantu ochutnal, jsem byl nadšen. S povděkem kvituji, že mistr kebabář vše čerstvě nakrájel, většího množství masa se nebál – inu, zelenina je teď drahá. Maso přitom výborně okořenil. Chuťově maso rozhodně nadprůměr. Leč nutno podotknout, že jsem měl takový hlad, že bych snědl i polobotku. Dále si na paškál vezmeme zeleninu, zde jsem byl velmi příjemně překvapen neortodoxní olivou uvnitř dürümu a jinak k salátu žádné výhrady. Zálivku jsem měl česnekovou, skutečně po česneku voněla, což také nebývá pravidlem, a pak pálivou. Zde, protože jsem uvyklý na Mordor pálivosti největšího kalibru, jsem byl zklamán. Nepálilo mě to vůbec, což ale neznamená, že pro běžné smrtelníky by to nemuselo být pikantní až příliš. Houska byla dokřupava zapečená a nemám, co bych jí vytknul.

Obsluha

Za barem se nacházeli dva blízkovýchodní kebabáři a před pultem jedna pomocnice původu neznámého. Jelikož jsem měřič lebečních indexů nechal doma, ani jsem po něm nepátral. Trochu se mezi sebou hádali či spolu jen hlučně hovořili a zřejmě se snažili o nějaké sblížení ve třech, až zaženou přítele dotyčné, což jsem vypozoroval z telefonátu, ale také se mohli bavit o úplně jiných věcech a třeba chtěli čistit koberce. Co se přípravy kebabu týče, byli usměvaví a bylo vidět, že to není jejich první kebab v životě. Já už hlady šilhal, takže si to pamatuji jen matně, ale moji objednávku vyřešili, než bys řekl Schummacher. A hlavně množství bylo více než vydatné.

Cena

Na Prahu průměr, možná i lepší podprůměr –  döner 79 Kč, dürüm 89 Kč.

Kebab Star & Pizza Dejvice, Jugoslávských partyzánů 1087/19, Praha

Mekan Radava (Praha)

Kebabárna Mekan Radava vypadá vcelku nově, ale jak dlouho se na místě nachází, netuším. Zvenku je na první pohled jasné, o co tady kráčí, a proto jsem na Kamenické doslova vyskočil z tramvaje a hurá na průzkum. Navíc se vůně masa linula po chodníku takovým způsobem, že než bys řekl: “prosím jeden dürüm s kuřecím masem, bylinkovou zálivkou a i s cíbou a sním to tady” už sedíte vevnitř a cpete se jak vepřochod.

Abych napsal taky něco rádoby kulturního a zajímavého – v okolí kebabárny se nachází Strossmayerovo náměstí, které je v současnosti zajímavé tím, že to vlastně už žádné náměstí není a kvůli tramvajové síti zcela ztratilo své kouzlo, jelikož je rozdělené ze všech stran (oproti třeba náměstí Míru). No, a okolí zastávky Kamenická je známe zvláště kvůli tomu, že přesně na tomto místě v roce 1973 zabila Olga Hepnarová nákladním vozidlem několik osob. No, a hurá na kebab. Na případné blbé kecy – NE, ti, co prodávají kebaby, nejsou teroristi.

Co nabízí:

Sortiment kebabáren je většinou podobný (zaplať pánbůh) a i Mekan Radava není výjimkou. Tudíž si můžete objednat döner a dürüm či falafel, a to vše buď zabalit do housky, nebo na talíř maso a zeleninu. Maso bylo v době mé návštěvy telecí, vesele se točící nad grilem. Měli i kuřecí, které jsem si objednal, ale k tomu až níže (PODPULŤÁK Z HRNCE).

Interiér:

Asi zatím největší kebabárna. Patrně se zde dříve nacházela restaurace, protože je tady fakt hodně místa na sezení, kde si svoji pochutinu vychutnat. Uvnitř je podnik vcelku vkusně zařízen, nikde žádný bordel a hezky uklizeno, a to jak před, tak za prodejním pultem. V době mé návštěvy se uvnitř nacházelo cca 5 lidí – je vždy dobře, když je poblíž alespoň někdo s kebabem. Být někde sám samotinký neznačí nikdy nic dobrého a kvalita poté bývá často pochybná a celá návštěva pak může mít dohru v podobě opakované bujaré návštěvy toalety horem-dolem. To ale nebyl tento příklad, abych nezaváděl.

Kvalita služeb:

Vezmeme si to pěkně po pořádku. Objednal jsem si dürüm, bylinkovou zálivku,kuřecí maso a cibuli. Houska byla vcelku nevýrazná, ale hezky zapečená a křupavá, hodnotím jako drobný nadprůměr. Bylinková zálivka byla výborná s velkým množstvím kopru, což kvituji natolik, že jsem chvíli takřka stříhal radostí ušima. Zeleninka byla dejme tomu neutrální, vypadala čerstvě a byla vcelku chutná. No, ale pak tu máme maso. To byl, přátelé, bez pardonu, tak trochu průser. Chuťově to sice nebyla úplná katastrofa, kořeněné bylo tak akorát, ale bylo to maso z nějakého hrnce plného omastku a navíc ho nedostatečně ohřáli, takže bylo studené. A… hádejte co… studené maso v kebabu já nerad. Ano, uznávám, že když se nad grilem točí jen telecí verze, chytřejšího by napadlo si ji objednat. Já ale v poslední době nějak této variantě kvůli pochybnostem o kvalitě masa, respektive i dodané mouky, nehovím. Proto jsem zkusil štěstí s kuřecím, i když jsem jaksi mohl čekat, že bude z podpultu. Ještě to samozřejmě mohl být kebab á la Jitrnice, kterou svět neviděl, a točit se na neviditelném grilu a já bych vám o tom teď psal na neviditelném notebooku – ale to se nestalo. Tudíž jsem byl vzhledem ke studenému masu spíše trochu zklamán i z jinak obstojných ingrediencí a velké porce pokrmu. Takhle se jedná o průměr.

Obsluha a cena:

Jeden kluk opálenej a poté jedna běloskvoucí paní, oba velmi milí a snaživí, ale prostě studené maso. Búúúúúúú. Uvnitř měli uklizeno a i když já jsem se ládoval, tak průběžně uklízeli stoly. Nemůžu říci nic špatného, až na to studené maso. Cena hlavních pokrmů – döner za 75 Kč a dürüm za 99 Kč. Na Prahu klasika, a jelikož byla porce spíše větší, tak tady bych problém neviděl.

Mekan Radava, Milady Horákové 37, Praha

Istanbul Döner Kebab (Hradec Králové)

Nedávno jsem v recenzi použil příměr o hodném a zlém policajtovi. Tak tady lze toto připodobnění sedí na dvě vedle sebe koexistující kebabárny. Jedna se sice nazývá gyrosárna, ale principielně jde prostě o totéž. No a abych zůstal u příměru, tak gyrosárna je starý odporný pupkatý  a zapšklý policajt před důchodem, kdežto kebabárna je čerstvě nastoupivší kadetka, hubená a usměvavá s trojkama prsama, která vám odpustí pokutu za rychlou jízdu. Asi tak… Je to skutečně něco jako paralelní vesmír. Pro mě je dosud nepochopitelné a šokující, že fronty se tvořily před oběma podniky. Recenzi na Grill House jsem již napsal, tak pojďme elektronickou tužkou rozpitvat Istanbul Döner Kebab (Hradec Králové).

Co nabízí

Kebabárna se specializuje na kebab, pro někoho sice samozřejmost, ale raději to zde napíši. O míchaninách s pizzou naštestí nemůže být řeč, ale pár těch zbytečných salátů jako doplňkové zboží se nachází i zde. Hlavně však nabízí klasické varianty döner a dürüm a pár věcí s falafelem a hranolkami.

Istanbul Döner Kebab (Hradec Králové)

Menu

Interiér

Podobně jako u vedlejší gyrosárny lze jen těžko hodnotit část před pultem. Nejedná se sice pouze o hladové okno, ale žádný prostor se stoly a židlemi se uvnitř nenachází a jste nucen po předání kebabu opustit kebabárnu. Pokud mám hodnotit prostor za pultem, tak nemám co vytknout. Vše vypadalo pěkně čistě a přehledně, bylo vidět na štangle s kebabem a na zeleninu.

Istanbul Döner Kebab (Hradec Králové)

Zelenina a zálivky

Kvalita služeb

Začněme od píky, tedy masem. Bylo pěkně začerstva nakrájeno, objednal jsem si klasicky kuřecí variantu. Co se okořenění týče, nemůžu si stěžovat. Zálivky byly tak nějak klasické česnek, bylinky, pálivé. Dal jsem si jen bylinkovou a i zde panuje s kvalitou spokojenost. Co bylo až překvapující byla krásně křupavá houska, která se úplně rozplývala na jazyku. Což bylo mimo jiné způsobeno velice zajímavou inovativní metodou skládání jednotlivých ingrediencí do mého döneru. Do housky vetřel kebabmistr zálivku a nato dal menší množství zeleniny a masa, další vrstvu zálivky a zeleniny a navrch kopec masa, dost slušné množství mimochodem.

Istanbul Döner Kebab (Hradec Králové)

Tak tady je…

No a takhle poskládané jak v tetrisu to šlo neskutečně dobře dohromady. Každé kousnutí hrálo všemi barvami a bylo v něm od každého něco. A hlavně po dlouhé době jsem si opravdu vychutnal onen poslední kousek ve kterém se pojilo vše od housky přes maso a zeleninu po bylinkovou zálivku a to byla neskutečná pecka. Jo a ještě zelenina – byla čerstvá a krásně vystavená za pultem a poté vyskládaná umě do mého pokrmu.

Obsluha

Na první pohled bylo vidět, že do práce dává ono pověstné srdíčko. nejenže se příjemně usmíval, ale šlo mu to pěkně od ruky. Jelikož to byl nějaký klucí opálený, tak měl s kebabem patrně již delší dobu co dočinění. Drobná výtka, že bral do rukou peníze a poté připravoval jídlo, ale to je bohužel takřka všude.

Cena hlavních pokrmů

Döner ve velké variantě za 75 Kč a dürüm ve velké variantě za 90 Kč. Vzhledem k množství pokrmu je cena více než příznivá. Na ceny ostatních pokrmů se můžete podívat na přiložené fotografii.

Istanbul Döner Kebab (Hradec Králové)

V Kopečku 81/1, Hradec Králové

Starší příspěvky

© 2017 Kebabárny.cz

Víc kebabů už jsme sem nedostali :-)Nahoru ↑