Kdo jsme?

Abyste se dozvěděli i něco o nás, tak jsme parta přátel z vysokoškolských studií, kterou ani po letech strávených ve více či méně zatuchlých kancelářích pod diktátem osmihodinových pracovních dnů neopustila mladistvá láska ke kebabu. Pevné základy tohoto vztahu byly budovány krůček po krůčku po celou dobu našeho vysokoškolského studia, u některých již během středoškolských let. Kebab jsme si ihned zamilovali kvůli jeho chuti (nejsme povrchní, vzhled byl až na druhém místě), rychlosti – příprava nezabere v průměru více než 10 minut, praktičnosti – lze jej jíst i za chůze nebo i jeho prakticky celodenní dostupnosti, kterou jsme ocenili při přestávkách mezi jednotlivými přednáškami a cvičeními nebo při častých nočních toulkách a tazích po restauračních zařízeních a putikách.

Studijní léta kebabárenských inspektorů

Mladí a neklidní. Kebabárenští inspektoři na škole v přírodě netrpělivě vyhlížejí svůj jehněčí döner s dvojitým masem, pálivou zálivkou a cibulí.

O co nám jde?

Z filmu Útěk do divočiny jsme si vzali poučení, že „štěstí je jen tehdy skutečné, je-li sdílené“. Proto chceme se svými kamarády, známými, ale i náhodnými čtenáři sdílet naše více či méně šťastné chvilky s kebabem a případně jim poskytnout tip na dobrou kebabárnu, aby sami na vlastní chuťové buňky mohli zakusit ono štěstí. Na druhou stranu kvůli své lásce k bližním a ke kebabu se občas stavíme i do role pověstných pokusných králíků, chcete-li kanárků v dole, podstupujeme mnohá trávicí nebezpečenství a ochutnáváme tento lahodný pokrm i v zařízeních, která byste nedoporučili ani nejlepšímu příteli vaší partnerky/nejlepší přítelkyni vašeho partnera. I takto vysokou daň jsme ochotni položit na oltář naší lásky ke kebabu.

Nehrajeme si na Zdeňka Pohlreicha a nebudeme vám na kebabárnách říkat s čím kebab jíst, s čím nejíst, co si k němu máte dát za pití a naopak (i když vlastní názor na to máme). Na druhou stranu si nehrajeme ani na Láďu Hrušku či Jirku Babicu, takže byste na tomto webu marně hledali recepty, jak si ze zbytku od kostí a včerejšího chleba uděláte za tři minuty v mikrovlnce pravý nefalšovaný kebab.

Jak hodnotíme?

Známky jednotlivým kebabárnám udělujeme v následujících kategoriích:
Prostředí a čistota nebo Rychlost rozvozu, Obsluha, Cena, Houska, Maso, Zálivka, Zelenina, Chuť.

Hodnotíme na stupnici:
1 (nejnižší – nejhorší) – 10 nejvyšší – nejlepší)

Body z jednotlivých kategorií se následně sečtou a vydělením počtem hodnocených kategorií získáme následnou průměrnou známku kebabárny. Ta je následně určující pro pořadí kebabárny v našem žebříčku. Pod naše hodnocení mohou čtenáři našeho webu přidávat i vlastní hodnocení kebabárny.

Kdo hodnotí?

Emperor

c5ed78b19e301e9a5dbd26c49f2265a6Podobně jako ostatní, získal své první životní zkušenosti a zároveň lásku na celý život kolem třetí hodiny ráno po větším než malém množství alkoholu. Měl několikaměsíční zkušenost s pobytem v západní Osmanské říši (čti Německo), kde ochutnal mnoho druhů kebabů. Tato pochutina zde byla doslova na každém rohu. Padaly na něj a do něj ze shora, zboku a občas se zdálo, že i ze spodu (to když znaven spadl na postel a kebab si vychutnal v leže). Záliba v kebabech mu zůstala, i když se zapojil coby bílý límeček či rolák do pracovního procesu v hlavním městě Böhmen. Vzhledem k dlouholeté pěstitelské zálibě v chilli papričkách preferuje spíše pálivější omáčku a jelikož se bojí upírů, nepohrdne ani česnekovou omáčkou. Jako patriot vše zapijí pivem.


Grylls

grylls(1)S kebabem začínal jako každý český mládenec ve dvě v noci v hladovém okýnku vedle nádraží. Osud ho zavál na nějaký čas trochu dál na východ než do Průhonic, takže kebab ve všech myslitelných formách měl možnost testovat v takříkajíc téměř starozákonní podobě. Ač nedá dopustit na pravý, poctivý Adana kebab, ke spokojenosti mu zcela postačí řemeslně podařené provedení tradičního německého dönera. I při pobytu sto kilometrů od nynější bašty Islámského státu vždy ke kebabu důsledně vyžadoval pivo, a to i přes zděšené pohledy a výhružným šepotem pronášená slova o nutnosti svaté války. Nejinak tedy činí i dnes ve všech koutech ČR.


Ralf

RalfKdyž se v patnácti letech rozhodoval, co dál dělat, otevření si stánku s kebabem  pro něj byla jasná volba. Vize hlavního kebabáře s několika pikolíky pro něj byla stejně lákavá jako pro jiné děti kariéra fotbalisty, popeláře, zpěvačky nebo modelky. Bohužel zůstalo u přání a nakonec skončil s bílým límečkem v kanceláři, který si občas v rámci pauzy na oběd skočí pro kebab zatímco nostalgicky vzpomíná na svůj neuskutečněný dětský sen a promrhaný talent kebabáře. Preferuje ostřejší kebab, který mu v dutině ústní provede menší džihád, a to v kombinaci s klasickým či zázvorovým pivem. Během víkendu jej v brzkých ranních hodinách můžete potkat v ústeckých kebabárnách. Často navštěvuje kebabárny i u sousedů v Sasku.