Štítek (stránka 1 z 4)

Antalya Kebab (Děčín)

Při návštěvě Děčína jsem při poledním pátrání po nějaké té obědové stravě narazil na kebabárnu nedaleko vlakového nádráží, prakticky v centru města, Kebab Antalya. Šrumec na ulici před okénkem kebabárny naznačoval, že se jedná o oblíbený fastfood. Otázka, na níž jsem si chtěl sám odpovědět, zněla: Je to zapříčiněno frekventovanou lokalitou, nebo spíše kvalitou kebabu?

Kručící žaludek vysílal intenzivní signály, že s hledáním odpovědi nemám příliš dlouho otálet. Prošel jsem kolem postávajících osob dychtivě čekajících před kebabárnou na svoji objednávku a vešel do kebabárny. Nevymýšlel jsem nic nového a poručil si svojí klasiku: velký kebab se vším a hodně, hodně pálivý. Zaplatil jsem 70,- Kč, což je za velký kebab více než příznivá cena.

Svoje sedací ústrojí jsem uvelebil do koženkového boxu a prohlížel si bohatou nabídku místního podniku. Ne, že bych byl vyloženě cíťa na hygienu a přehnaně si potrpěl na čistotu, ale když se usadíte do sedačky, kolem vás poletují mouchy a na mastném ubruse před vámi vidíte přilepené zaschlé zbytky masa po předchozích návštěvnících, říkáte si, že by občas neuškodilo jen vlhkým hadrem otřít stoly. No nic, co se dá dělat.

Za pár minut mi obsluha donesla misku s kebabem a svoji pozornost jsem mohl upřít na důležitější předměty než je mastný ubrus. Vidličkou jsem z housky nejprve vybral zeleninu. Klasika – jemně nakrájené zelí, salát plus nějaká ta okurka a na vrch plátek rajčete. Paráda. Po vyzobání zeleniny jsem si kebab vzal do ruky, přimáčkl oba cípy housky k sobě a zakousl se do ní. Jemně křupavá kůrka, prostě tak akorát, ne moc, teplá. Nakrájenými stroužky masa byla houska vystlána dostatečně, na to si rozhodně nemohu stěžovat. Chuťově maso ničím nezaujalo, čímž nechci říci, že se nedalo jíst, to vůbec ne. Klasické standardní maso z nakoupeného polotovaru, s nímž se setkáte v drtivé většině kebabáren. Jen mě trochu mrzelo, že nebylo ničím okořeněné, upravené tak, aby mělo „nějakou“ chuť.

Zálivka pálila snad jen vizuálně, pohledem. Při konzumaci kebabu bohužel nebyla vúbec cítit a chuťové buňky ani lehce nepošolíchala, nic, prostě vůbec nic. Škoda. Byl jsem nucen si do kebabu vysypat zbytky pálivé směsi ze dna kořenky, jež ležela přede mnou na stole. A ani to popravdě moc nepomohlo… Chuťově se jednalo o ničím extra výjimečný klasický kebab, který neurazil a porce mě zasytila více než dostatečně. Až tak, že jsem měl chuť rozepnout si knoflík u kalhot.

Za těch necelých dvacet minut, které jsem strávil v kebabárně Antalya jsem napočítal okolo 20 zákazníků, které kmitající kebabář obsloužil. Z toho usuzuji, že se patrně jedná o oblíbenou místní kebabárnu. Na otázku, jež jsem si položil v úvodu bych odpověděl asi následovně. V Kebabu Antalya Děčín se sice nedočkáte žádného kebabového zázraku, ale dostatečně uspokojíte chuť na kebab za rozumnou cenu. Kvalitou se jedná o lehký nadprůměr.

Antalya kebab, Prokopa Holého 812/10, Děčín

Pizzeria Na Náměstí (Česká Kamenice)

Kebabopizzerie v České Kamenici je skutečně veledílo. Příště bych se raději mlátil kladivem do přirození nebo si do zadku strkal rezavý rozžhavený drát, a to podotýkám, že nejsem masochista a tohle fakt rád nemám. Snad všechny nejhorší kebabové noční můry se zhmotnily v tomto podniku.

To si takhle třetí den kráčíte divočinou od Německa přes Česko, Saské Švýcarsko, Pravčickou bránu přes Jetřichovice do Lužických hor, jste úplně nadšen, hrozně smrdíte a před odjezdem zpět do civilizace si říkáte: “Že bych si já kujón i na dovolené dal kebab, který náhodou na náměstí vidím, a zachoval si tak svoji kebabovou čest?” No, byla to chyba. Veliká. Už jen fakt, že se to jmenuje Pizzeria, mě mohl a měl varovat.

Už při příchodu jsem byl natolik roztřesen, že jsem nebyl schopen fotit, tak se omlouvám a musí stačit dvě fotografie. I to stačí a je to vypovídající, stejně už tam doufám nikdo nepůjde.

Co nabízí: tak dle názvu pizzu a pak oba druhy kebabu.

Interiér: Taková malá špeluňka, čistota žádná sláva, nebyl jsem tedy zcela střízliv, přesto jsem bordel zaznamenal. Venku je stolek a tři židle a taky koš, což je dost podstatná součást exteriéru.

Samotný pokrm: Tak začněme pěkně od podlahy. Maso. I když to je trochu eufemismus, chuť masa jsem vlastně necítil. Objednal jsem si hovězí variantu, jiná totiž nebyla. Odhadem byla 80 % mouka a zbytek zřejmě nějaká rozemletá kopyta a něco takového. Maso bylo studené, chuť naprosto žádná, koření nulové a navíc nakrájené na široké kusy jak sekaná. Oukej, pro nejvíc hladovějícího člověka na světě se dá najít i plus – množství masa či hmoty bylo obrovské. Dále houska – dal jsem si placku a byla studená, měkká, trhala se a navíc to mistr jaksi neuměl zabalit, a tak se mě všechen ten sajrajt valil ven na kalhoty. Tomu navíc napomohly omáčky, které byly tak hrozně zředěné vodou, že neměly vůbec žádnou chuť. Zelenina – čti jen zelí – už zažila také lepší časy.

Obsluha: Pochází z Makedonie, a když bych měl hodnotit jeho ochotu poradit, kde sehnat v 9 večer flašku ferneta, dostal by 10 z 10. Bohužel jsem chtěl kebab a to není silná stránka pana prodávajícího.

Cena hlavních pokrmů: Ceny super levné, ale upřímně bych si raději připlatil a dostal něco poživatelného. Dürüm za 80 Kč a döner za 70 Kč.

Pizzeria Na Náměstí, Náměstí Míru 70, Česká Kamenice

Next Gyros III. (Most)

Před nějakou dobou jsem se ocitl kolem oběda v Mostě. Co bych to byl za inspektora, kdybych toho okamžitě nechtěl využít k získání další recenze. Provedl jsem internetovou rešerši a lokalizoval kebabárnu Next Gyros III.. Ten den však bylo zavřeno a já tak propadl depresi (částečně i z toho, jak depresivně působí město Most). Hlad jsme s přítelkyní ukojili na terásce místního KFC, obklopeni puchem moči, a já za recenzentskou snahou v Mostě udělal tlustou čáru.

Osud tomu však chtěl, že jsem se do Mostu po pár týdnech dostal kolem oběda znovu, kebabárna Next Gyros III. byla otevřená a já tak s drobným zpožděním mohl s mou drahou polovičkou provést inspekční návštěvu.

Kebabárna je umístěna v typickém komunistickém sektorovém centru na kraji Mostu. Hned vedle se nachází Hospoda Ponorka, které se podíval na zub kolega Pohlreich v pořadu Ano, šéfe.

Interiér je vyveden v dost ošklivé svítivě zelené barvě značky Shrek, jak se můžete přesvědčit na přiložených fotkách. Ta ale na chuť kebabu vliv nemá, takže to přejdu. Ne úplně tradiční rozložení pultu a boxů na sezení mému mozku detektiva napovídá, že dříve tu byl asi nějaký bar. V době naší návštěvy byl interiér čistý, skoro až vycíděný, takže zde určitě pochvala.

Komunikace s obsluhou proběhla bez problému, objednán byl jeden döner a jeden kebab salát. Obojí s vepřovým masem, které ve svých recenzích chválí inspektor Emperor. Druhou variantou byla strouhankovo-hovězí sekaná, které na našem webu v poslední době nemůžeme moc přijít na chuť.

Cena mě trochu zaskočila, nechci se dotknout Mostu, ale v takovém městě bych čekal trochu jinou cenu, než 100 Kč za dürüm. To jsou peníze, které jsem ochotný dát za dürüma v centru Prahy, ne na periferii Mostu. Kebab salát za 80 Kč, servírovaný v malinké misce, mě svou cenovkou také příliš nepotěšil.

V nabídce byly 2 zálivky, kečupový typ a majolkový typ, takže žádná velká snaha kebabářů se na poli zálivek neodehrává. Po obdržení naší objednávky (maso šlo do jídel pěkně začerstva z grilu, díky!) jsme zasedli a zahájili konzumaci. Přítelkyně byla jídlem vysloveně zklamaná, kromě extrémní slanosti (balkánský sýr plus hodně slané maso) neměl její salát žádnou chuť.

U mého döneru se žádná tragédie neodehrála, což mohlo být způsobené tím, že jsem po našem německém kebabovém roadtripu měsíc neměl kebab a fakt už jsem na něj měl chuť. Vepřové maso v kebabu bylo dobře kořeněné a chuťově je určitě minimálně o úroveň výš, než hovězí sekaná. Bylo slanější, ale houska to neutralizovala, takže cajk. A propos – houska. Křupavá, teplá, prostě jak má být.

Se zeleninou to bylo slabší, vždy se musím smát, když vidím české kebabáře, jak opatrně nabírají jeden pláteček nakrájeného rajčete a dvě mini kostičky okurky, aby z té jedné hadovky za 15 korun obsloužili zákazníky za celý den.

Naše stolování kulturně obohatila rodinka sedící u vedlejšího stolu, k níž se radši nebudu vyjadřovat – ale to je asi v Mostě bohužel normální, když jsem se tak díval na skladbu lidí na ulicích.

Döner mě rozhodně neurazil a nebýt salátu, který si objednala přítelkyně, hodnotil bych lehce nadprůměrně. Takhle to bude jen průměr. Po pár pivech někde v hospodě v okolí je ale tenhle typ kebabu přesně to, co v pátek nebo sobotu večer člověk potřebuje. Díky za to!

Next Gyros III., Lipová 819/16, Most

Guli Kebab (Plzeň)

Inspektor Emperor se poprvé rozhodl pro výlet do hlavního města piva. Primárně, aby se podíval na přehlídku oslav osvobození, sekundárně, aby ochutnal pár místních piv a třeba naučil řídit Davida Limberského, terciárně ,aby ochutnal další z řady místních kebabů.

Musím hned na úvod poznamenat, že jsem byl z města velmi příjemně překvapen. Spousta zeleně, historie – a piva. Pochopitelně, existuje zde přímá úměra – čím více piv, tím hezčí město.

Jak je vidět z přiložených fotografií, vojenská přehlídka byla perfektní. Návštěva pivovaru také splnila svůj účel a objevil jsem dokonce bar, kde mají decku rumu s kolou za dvacku, což snad není ani možné. Ochutnat jsem se neodvážil.

Ale pojďme k tomu hlavnímu, proč patrně tento report čtete, tedy ke kebabu. Byl vlahý májový den a ke kebabu zval hrdliččin hlas. No, dobře, byl to hlas hladové přítelkyně. Díky šikovné poloze kebabárny jsme si zakoupenou svačinku mohli vychutnat v přilehlém parku a pak hurá na pivo.

Co nabízí: döner a dürüm a hranolky a podobné věci jako kebab na talíř.

Interiér: Vcelku vkusně zařízený, nepřeplácaný, čistý a s možností posadit se. K mému překvapení se nad barovými stoličkami vyjímá zrcadlo, asi aby zákazníci mohli při pojídání sami sebe pozorovat, což vlastně do jisté míry chápu, koukat při jídle na něco tak hezkého jako jsem já, no kdo by to nechtěl. Ještě více se mi líbil exteriér, kebabárna vypadá neorientálně, žádné blikající komedie. Za mě palec nahoru.

Kvalita služeb: A jsme u toho hlavního. Pojďme od píky – maso. Dostali jsem bohužel podpulťák, ale ohřál se. Varianta byla hovězí, protože jsem si lehounce pod vlivem zapomněl objednat jinou variantu. Určitě mohla být lépe ochucena. Já byl tedy vcelku spokojen, ale přítelkyně celkem remcala (ostatní inspektoři ji dali potají přezdívku „kebabová paní Göringová,“ ale teda  až takový vepř a transvestita já nejsem). Množství bylo dostatečné.

Příjemná byla čerstvá zeleninka, avšak s žádnou novinkou. Kéž by se tak naučili nacpat občas do kebabu kopr nebo něco podobného. Houska bez větších připomínek, křupala, dobře držela tvar. Zálivky taktéž bez připomínek. Pálivá skutečně pálila a měla příjemný dojezd a z česnekové jsem cítil česnek. Což bych normálně ani nezmiňoval, ale v poslední době jsem měl spíše smůlu a omáčky mi chutnali jako obarvená voda. Celková kombinace všech zainteresovaných komponent do sebe vkusně zapadala, přítelkyni teda döner až tak nechutnal, já byl vcelku spokojen.

Obsluha: Rozuměla mé objednávce, kebab dobře zabalila, měla uvnitř čisto a uklizeno a porce byla dostatečná. Není co vytknout až na porci z hrnce.

Cena hlavních pokrmů: döner za 69 Kč a dürüm za 85 Kč. Pro mě jako už polopražáka (to pomalu nejde z pusy) super ceny a tedy poměr cena – výkon parádní.

Celkové hodnocení: Lehce nadprůměrný kebab za podprůměrnou cenu. Pokud máte cestu kolem, kebabárně se určitě nevyhýbejte.

Guli Kebab V.G. V.S., Pražská 21, Plzeň

Antalya Kebab, Nusle (Praha)

Máme za sebou už téměř 70 recenzí a přiznám se, někdy už je to recenzování celkem řehole. Dnes to ale není ten případ. Recenze kebabárny Antalya kebab Nusle totiž vznikla tak, že jsem vyrazil na pivo do mnou neprobádaných zákoutí Prahy a co čert nechtěl, vedle hospody se zhmotnila kebabárna. Po pěti pivech se člověk k návštěvě a konzumaci opravdu přemlouvat nemusí.

Toliko úvod. Do Antalya kebabu jsem vstoupil v pátek kolem 23. hodiny. Uvítal mě relativně malý interiér se solidně vyhlížejícím mobiliářem. Pár barových stolků a židlí asi ve špičce stačit nebude, ale je to dobrý (a novotou svítící) základ.

Obsluha mi návštěvu zpříjemnila hned několika způsoby. V průběhu přípravy kebabu se různě kymácela, tancovala a prozpěvovala. To sice není úplně klasické chování pracovníka, zvlášť v podniku, kde neservírují alkohol – v hospodě je naopak nakalený vrchní taková česká klasika. Ale což, při našem kebabovém bádání už jsme zažili leccos a zpívající a tancující kebabář opravdu nepatří mezi to nejhorší.

Co už mě úplně nepotěšilo, byl fakt, že jsem si objednal döner se sýrem, po těch pivech jsem, co vám budu povídat, na ten sýr měl obzvlášť chuť… a kebabář na něj v rytmu tance zapomněl. Musím ale říct, že o podvod se nejednalo, protože účtovaná mi byla cena za döner bez sýra. A propos – cena. Ta je pod pražským průměrem, za klasik döner zde chtějí 75 korun a klasik dürüm si cení na 89 Kč.

Vrcholným číslem obsluhy, zpříjemňujícím mou návštěvu, však byl kousek, který jsem ještě nikdy předtím v kebabárně neviděl. Uprostřed přípravy mého dönera se kebabárnou začal rychle rozšiřovat smrad pálícího se plastu a najednou šup – a byla tma. Úplná, totální tma, kterou prořezávalo jen tlumené světlo z plamenů, opékajících maso. Úplná romantika u táboráku, jen místo špekáčku se nad třepotajícím ohněm opékalo 10 kilo kuřecího masa.

Abych to nyní zmatenému čtenáři vysvětlil. V kebabárně patrně začala hořet lednička, či kýho vejra, a ta vyhodila pojistky. Pohled na ve tmě se točící maso však pohladil mou pivy rozbouřenou duši a vznikly i celkem pěkné fotky.

Byl to v podstatě kulturní zážitek. Kolega recenzent Emperor kvůli kultůře chodí před kebabem do galerií. To však nyní považuji, po té co mě v Nuslích seznámili s konceptem Kebabový kabaret, za ztrátu času.

K samotnému kebabu, který jsem v Antalya kebab Nusle dostal. Döner byl velikostně zcela průměrný,  množství masa také odpovídalo klasické porci. Maso mi do kebabu bylo kydnuto z hrnce vedle grilu. Bylo teplé a vzhledem k tomu, že jsem měl docela naváto, jsem to na chuti upřímně ani nepoznal. Principielně mě ale servírovaní masa z hrnce štve.

Co se týče zeleniny, jako už několikrát v mých recenzích musím kvitovat, že kurděje se mi určitě vyhnou, poněvadž zelí jsem měl v kebabu tolik, že by s ním Kolumbus dokázal svou posádku krmit celou cestu do „Indie“ a ještě by zbylo na zpáteční cestu. Naopak s rajčaty a okurkou se šetřilo, jako by šlo o třicetiletou whiskey někde v Íránu.

Zálivku jsem si dal bylinkovou, jednalo se o úplný standard, nebyla tedy cítit ani jedna bylinka. Pánové kebabáři, víte, že ten kopr fakt není tak moc drahý? Mohli byste ho do té bylinkové občas taky prsknout!

Celkově jsem odcházel relativně spokojený. Kebab z Antalye v Nuslích rozhodně nebyl výstavním kouskem a něčím, za čím byste museli za střízliva cestovat až z Černého Mostu nebo Průhonic. Na druhou stranu, po pivku se jednalo o dobrou svačinku, na které nebylo skoro nic vyloženě špatně. Při ceně jednoho Big Macu vždycky dobrý deal.

Antalya kebab Nusle, Nuselská 36, Praha

Istanbul Kebab (Náchod)

Takhle si jedete na Broumovsko k příbuzným a říkáte si, přeci nemůžu ochudit naše čtenáře o další recenzi z neprobádaných končin. No, a po krásném výletu na Ostaš, nakoupením poličanu, uheráku a dalších super bio zdravých potravin v Polici nad Metují se u příbuzných přežerete hodobožový kachny s knedlama takovým způsobem, že sotva koulíte očima… Přesto si vnitřně říkáte, že jste slíbili recenzi. No, a po cca dvou hodinách od snězení čtvrtky kachny se při cestě zpět ku Praze stavíte v Náchodě (mimochodem krásné město a stojí za návštěvu), protože tady prý mají nadprůměrný kebab. A co se nestalo? Ještě v kachním deliriu jsem si objednal dürüm a hned jak jsem viděl, co Mistr kebabář na housky nakládá, začaly se mi podlamovat kolena: množství bylo jak pro Halinu Pawlowskou! Dostanu se k tomu níže v textu.

Co nabízí: Istanbul kebab má ve svém sortimentu prostě kebab (a tak to má být). Variantu nabízejí  döner a dürüm plus nějaké zamíchané maso se zeleninou pod názvem salát.

Interiér:  Není příliš prostorný, a kdyby bylo uvnitř víc lidí, tak by se asi jen složitě vyhýbali. To ale není vůbec zásadní výtka. Uvnitř stojí jeden malý pultík pro případ jídla tzv. na stojáka na místě. Kvituji také strohost podniku, žádná přeplácanost a zbytečná pestrobarevnost. Nejsme na Matějské. K čistotě nemám, co bych vytknul, vše vypadalo čistě a prostor za pultem působil upraveně. Jelikož se hned před kebabárnou nacházejí lavičky s krásným výhledem na zámek, musím pro tentokrát zahrnout do hodnocení i exteriér, kde jsem se na lavičce tak přežral, že jsem v deliriu byl schopen jen s vyplazeným jazykem zírat na zámek a slintat si na košili.

Kvalita služeb: Alfa a omega je vždy maso. Hned na začátku musí bohužel padnout výtka, jelikož se konal podpulťák a maso nebylo začerstva nakrájené. Na druhou stranu jeho skladování neprobíhalo někde v oleji a díky následnému ohřátí celého pokrmu na grilu tak bylo i pěkně teplé. Většinou bývá maso trochu přesolené, to se zde také nekonalo, možná mohlo být jen o trochu více okořeněné. Přeci jen mám už tak sotva dva poslední chuťové pohárky, inu záliba v chilli má svá úskalí. Jo, a maso bylo ve vepřové variantě, což jsem měl již několikrát, a musím říct, že je to asi nejlepší možná verze, a až blízkovýchodní kebabáři pochopí, že prasátka jsou ve skutečnosti dokonalá pochutina a žádná špína, bude líp.

K množství: podívejte se na fotky, byla to neskutečná nálož. Kebab byl širší než moje ruka, a to arciže nejsem žádnej kulturista, ale úplně rachitickou postavou také nedisponuji, což je ostatně při zálibě v požírání kebabů týden co týden takřka vyloučeno. Dále si na paškál vezmeme zeleninu, která byla sice čerstvá a chuťově vyvážená, ale na druhou stranu žádná zvláštní vychytávka (jako například kopr). Množství lehce podprůměrné, ale důvodem je, že tam bylo takové množství masa, že se tam prostě nevešla. Takže je to vlastně dobře. Zálivku jsem si objednal bylinkovou. Vzhledem k pojídání brutálně pálivých jídel jsem měl v poslední době trochu propálené vnitřnosti, a tak si chtě nechtě dávám pauzu a díky tomu ochutnávám i pro mě méně obvyklé zálivky. Zdejší bohužel nebyla příliš výrazná a spíš trochu vodová, což představovalo asi největší minus celého kebabu. Opak lze říci o housce, která dokonale křupala, byla teplá a fakt výborná. Samozřejmě v kombinaci s tou půlkou prasete, co Mistr kebabář zabalil dovnitř. Navíc když se připočte ta sežraná kachna před kebabem… No, řízení na Prahu pak bylo náročné.

Obsluha:  Pan kebabmistr je příjemný chlapík neznámého původu, který se mnou vtipkoval a navíc dürüm nožem rozdělil. Tím nevědomky dal nahlédnout do skrytu duše kebabu (tj. hromady masa) a tedy také umožnil, aby tak ¼ pokrmu snědla spolurecenzentka. Jediná výtka putuje k podpulťáku a k slabší zálivce.

Cena hlavních pokrmů: Nádhera –  döner za 70 Kč, dürüm 80 Kč. To je úplně neskutečná cena, když se vezme v potaz množství. Poměr cena/výkon patrně jedna z nejlepších, kde jsem se dosud zbuřtil. Chuť by mohla být v určitých aspektech trochu lepší, ale kdo si chce za málo peněz pěkně nacpat nácka… není co řešit.

Istanbul Kebab, Karlovo nám. 842, 547 01 Náchod

Bistro Lanka (Praha)

Na kebabárnu Bistro Lanka (Praha) jsme dostali doporučení od našich čtenářů – a já sám se tam již drahně měsíců chystal, ale buď jsem dostal hlad na jiném místě a kebabovou závislost si ukojil v již recenzovaných podnicích, nebo jsem dvakrát o sobotě byl nemile překvapen, jelikož Bistro Lanka mělo mít otevřeno, ale realita se lišila… a co vám budu povídat, když jde kebabový inspektor najisto na kebab a je zavřeno, na náladě mu to nepřidá. Popravdě jsem před příchodem do Bistra Lanka měl drobnou pachuť na patře. Ta se však velmi rychle rozpustila a po prvním zakousnutí se mi oči rozzářily blažeností – takhle nějak chutná mana nebeská. Ale k hodnocení až později.

Bistro Lanka má otevírací dobu (tedy na papíře) od 11 do 22 hodin. Z toho je patrné, na jakou sortu lidí cílí. Uvnitř provozovny se v době mé návštěvy pohybovalo hned několik osob typu “bílé límečky”, ke kterým se tedy tak trochu řadím. Nejde jim tedy o opilce, kteří pořvávají ve tři ráno na rohu a dožadují se kebabu u právě zavřeného hladového okna (řadím se samozřejmě i do této skupiny osob a kebab ve tři ráno vždy nadšeně a hlasitě vítám). Co z toho plyne, ptáte se? Rada pro kebabové začátečníky – když má kebabárna otevřeno jen přes den (například velmi dobrá Can Bey či My Way nebo zde u Strossmayeráku), tak je to spíše záruka kvality, přes den za střízliva je přeci jenom člověk více opatrný na to, co pozře, než ve tři ráno po osmi pivech a šesti fernetech, tudíž riziko odfláknutého kebabu se v noci takřka násobí… Nejen o tomto jsme nedávno hovořili v rádiu v Českém rozhlase. Bylo to tedy v angličtině, a pokud by si někdo chtěl poslechnout naše moudra v naší heimat řeči, tak nám dohoďte reportéra. Dík.

Bistro Lanka má ve svém sortimentu klasiku jako  döner (nazývaným zde kebab) a dürüm, variantu v pizza chlebu a tak dále, jako obvykle. Tady nic nového nečekejte (což je dobře).

Interiér

To bylo snad poprvé, kdy jsem viděl patrovou kebabárnu. Objednáte v přízemí a šup do suterénu se uvelebit na pohodlný gauč a pustit se do jídla. Velikost interiéru je zde více než dostatečná, prostě to působí restauračním dojmem. I tak byl každý koutek pečlivě vysmýčen, včetně toalet, stolů, gauče, židlí. Architektonicky také nadstandartní. Nikde milion poutačů a neonů a různých blízkovýchodních blikajících obrazů, ale prostě klasická restaurace bez nějakých komedií na zdech či podlaze.

Kvalita služeb

Volejte sláva a tři dny se radujte! V poslední době jsem měl spíše štěstí všude, kam jsem na kebab zašel. Ale tady to byl po dlouhé době skutečně vrchol, a tudíž jihu odpouštím, že měli v předchozím čase zavřeno. Zaprvé maso – za bedlivého sledování bylo začerstva nakrájeno a to množství (v hlavě se mi usadil husitský pokřik: “nepřátel se nelekejme a na množství nehleďme”) bylo monstrózní, jak pro těhotného hrocha. Navíc chuťově výtečně vymazlené. Vím, že pro čtenáře musí být až otravné číst jenom chvalozpěvy, ale ono fakt nebylo co vytknout. Houska křupala a prostě chutnala. Překvapivé bylo množství zálivek. Dokonce 6 druhů – úplná novinka křen, jinak česnek, pálivá, kari, rajčatová pikantní a jogurt. Zelenina byla čerstvá a dobře ochucená. Jediná výtka přišla od mé spolustolovnice, jejíž döner byl jednotlivým složením nedobře rozvržen. Jak jsem chválil kebabárnu v Milovicích, že umně naskládají maso, zeleninu a zálivky tak, že v každém kousnutí ochutnáte všechny ingredience, tak tady bylo uspořádání odlišné a narovinu horší. Zprvu kousala jen zeleninu a až tak v polovině döneru se dostala k masu, což už bylo v době, kdy sotva koulela očima. No… teď píšu recenzi poté, co jsme přišli domů a partnerka už čtyři hodiny spokojeně v kebabovém přežraném rauši spí a neví o světě, takže toho bylo taky více než dost, tohle běžně nedělá…

Obsluha

Za kebabpultem se nacházel řezmistr a jedna blondýnka očividně českého původu. Působila trochu protivně, ale bylo to možná jen prostě tvarem obličeje, takže jí to nemůžu tak úplně vytknout. Vyřízení objednávky proběhlo naprosto v pořádku a obsluha nás dokonce nechala válet se v rauši po gauči.

Cena hlavních pokrmů

na Prahu průměr –  döner 85 Kč, dürüm 99 Kč. Množství je však nadprůměrné a o kvalitě již byla řeč.

Bistro Lanka, M. Horákové 513/17, Praha

Checkout Food Francouzská (Praha)

Na zrecenzování kebabáren v pražských Vršovicích jsme se v posledních týdnech vrhli s takovým nadšením, jako Jindra Forejt po lajně koksu na vyrýsovaného prostituta. Podniky na Vršovickém náměstí i na Vršovické ulici už jsou za námi, kebabárna Checkout Food před námi.

Nachází se na velmi strategickém místě ve Francouzské ulici, kousek od zastávky tramvaje a vstupu do místa s nejvyšší koncentrací fousatých dřevorubců hmotnostní kategorie do 49 kilogramů a biodívek s česneky v podpaží v Praze, tedy Krymské ulice. Jestli je o žaludky pražských hipsterů dobře postaráno, zjistíme v dnešní recenzi. Na kebabárnu Checkout Food  se nám opět sešlo několik doporučení a žádostí o zrecenzování, proto jsem v jeden páteční večer rozrazil dveře podniku se značnou nedočkavostí.

První, co mě při vstupu trochu zarazilo, bylo provedení interiéru. Ten se rozhodně vymyká zavedenému standardu českých kebabárem, nejsem si ale jistý, jestli bych to označil za klad, či zápor.

Relativně velký prostor skýtá kvůli nepraktickému dispozičnímu řešení pouze minimum místa na sezení. Ještě, že jsem na recenzi dorazil vozem, a mohl se tak s kebabem bleskově přesunout do zázemí vlastního bytu, jinak bych byl nucen pochutinu spořádat na stojáka před podnikem. Moderně pojatá výzdoba interiéru v sobě kombinuje surfové prkno a bílé dlaždičky jak z Formanova Přeletu nad kukaččím hnízdem.

Lehce vyveden z míry jsem pak selhal při objednávce a poručil si do kebabu pálivou omáčku na kečupové bázi, což normálně vzhledem k hluboce zakořeněnému odporu ke kečupu nedělám. V nabídce již byl jen jeden další typ zálivky, bohužel ale nevím, jestli to byla bylinková nebo spíš česneková. Maso bylo v době mé návštěvy pouze hovězí, i když kuřecí asi (podle zbytků na noži u prázdného druhého grilu) taky mívají.

Rekapitulace – objednán dürüm (zde nazývaný wrap) s pálivou omáčkou a hovězím masem, bez jakýchkoliv potíží. Obsluha česky mluví jako když bičem mrská, což mě vede ke geniální dedukci svou odvážností a bystrostí připomínající myšlenkové pochody Sherlocka Holmese – jsou to Češi.

„Můj“ kebabář s čapkou se s vervou  pustil do práce. Vše měl hotové velmi rychle a wrap krásně zapekl, jak se v kebabárnách na úrovni sluší a patří, ale má nálada už v tu dobu byla na bodu mrazu. Množství masa, které do mého kebabu totiž přišlo, bylo už na zběžný pohled přes pult pod kebabářovy ruce opravdu malé a i ta tortilla se mi zdá nějaká zcvrklá… no nic, zaplatit a rychle domů jíst.

Rozbaluji, zakusuji. Chuťově je kebab kvalitní, a to jak masem, tak překvapivě i zálivkou. Ta sice pálí jen tak příjemně, symbolicky, ale je velmi dobře dochucená. Množství cibule v kebabu je ideální, nepřehlušuje vše ostatní. Tortilla placka je chuťově také super, není to klasická placka používaná ve většině kebabáren, ale pocitově kvalitnější verze a navíc pěkně křupe. Dávám si dalších pár chutných kousů a … kebab je pryč. Sedím za stolem a přemýšlím, kde se stala chyba. Právě jsem snědl kebab za 99 korun a přitom mám stále hlad jak starý Roubíček v Treblince v roce 1941.

Řečeno bez  zbytečných kudrlinek – kebab wrap v Checkout food je vysloveně malý. Zaprvé – používají zde menší tortillu, než je zvykem. Zadruhé – wrap balí trochu jiným postupem, kde ho skoro nestlačí, aby byl vevnitř „nadýchaný“. Zatřetí – množství masa v testovaném vzorku bylo druhé nejmenší, co jsem kdy v Praze měl. Méně masa mi naservírovala jen nechvalně známá gyrosárna Pizza Roma. Při velikosti porce, kterou jsem dostal, by wrapu seděla cenovka alespoň o 20 korun nižší. To ale od podniku, který se nestydí si za kebab talíř říct naprosto nehorázných 160 korun, nejspíš čekat nemůžeme.

Až se tedy třeba budete vracet z rande s vaším novým veganským objevem, tj. večeře při svíčkách v restauraci s příznačným názvem Plevel, v Checkout food si můžete spravit chuť. Jeden kebab ale při jejich porcích na zahnání hladu určitě stačit nebude.

P. S. Tato recenze byla autorem napsána za popíjení zaručeně ne fair trade kávy v triku ze známého oděvního řetězce vykořisťujícího bangladéšské děti. Zdravím do Krymské.

Checkout Food, Francouzská 240/76, Praha

Döner kebab Vršovické náměstí (Praha)

Málokdy se nám stane, že bychom se sešli všichni tři hlavní recenzenti a otestovali nějakou tu kebabárnu společně. Pokud mě paměť neklame, poštěstilo se nám to vlastně jen v případě kebabu na Pavláku (sdílení bolesti prý totiž bolest tiší) a právě nyní, při návštěvě podniku Döner kebab  Vršovické náměstí.

Na tenhle vršovický kebab se nám sešlo několik doporučení, a tak jsme se jednoho březnového odpoledne natěšeně vyhrnuli z tramvaje a v očekávání věcí příštích se od zastávky Ruská hnali do zmíněného podniku. Mimochodem, jestli víte o nějakém výborném kebabu, určitě nám dejte vědět přes náš kontaktní formulář, rádi ho otestujeme na vlastní ústa.

Döner kebab & gyros na Vršovickém náměstí vypadá dost nově a uvnitř nás překvapil prostorným a velmi pěkným interiérem. Klasická kombinace umakart/dlaždičky se zde rozhodně nekoná. Za vzhled podniku a jeho čistotu si místní kebabáři zaslouží pochválit.

Při objednání jsme se projevili jako banda tvrdohlavých pánů středního věku (což koneckonců jsme), a místo toho, abychom si každý objednali něco jiného a mohli tak zrecenzovat celou nabídku kebabárny, jsme si všichni tři poručili naše oblíbené kombo dürüm – kuřecí maso – cibule – česneková zálivka – chilli koření. Na druhou stranu jsme se ale potom dokonale shodli na přednostech a nedostatcích servírovaného pokrmu, takže výsledek téhle recenzentské návštěvy je možné tesat do kamene.

Verdikt je následující: Placka byla krásně propečená, kebabář jí v grilu nechal docela dlouhou dobu a na chuti se to projevilo velmi pozitivně. Zelenina splnila svůj účel, tj. nikoho neurazila a nebyla zkažená ani plesnivá. Kuřecí maso v pořádku, žádné vytažení z hrnce neproběhlo, hezky z rožně šup do kebabu, tak to máme rádi.

Zklamala nás česneková zálivka. Nijak extra česneková nebyla, bylo jí málo a navíc její konzistence připomínala spíše vodu než zálivku. Tady Döner kebab & gyros Vršovické náměstí ztrácí zbytečně spoustu bodů. Zálivka je po mase druhou nejdůležitější ingrediencí v kebabu a odfláknout jí, to se na výsledné chuti celého pokrmu dost podepíše.

Jestli jsme všichni dostali málo zálivky, tak s cibulí na nás kebabáři rozhodně nešetřili. Což bohužel nebylo k prospěchu věci, protože v kombinaci s lehce podprůměrnou porcí masa to znamenalo, že celé obvyklé spektrum kebabových chutí se zde smrsklo do dvojboje placka – cibule.

Chuťově jsme tedy odcházeli celkem zklamaní (ačkoliv vyhladovělý recenzent Ralf prohlašoval, že by tam klidně prsknul ještě jeden kousek, cibule necibule), což nás upřímně docela mrzí, protože co se týče servisu a přístupu kebabářů k zákazníkovi, jednalo se skoro o to nejlepší, co jsme při našich kebabových výpravách zažili.

Prosíme bychom – trochu více masa a pořádně si vyhrát se zálivkami. Pak to bude super.

Döner kebab & gyros, Vršovické náměstí 1012/4, Praha

Queen’s Kebab Vršovice (Praha)

Stejně jako Rosenheim ve filmu Obecná škola musím zvolat: „Povídám, chci do Vršovic!„. Minimálně na tento kebab to platí určitě. To si to takhle inspektor Emperor šinul po pár kouscích v jedné z vršovických náleven směrem k domovu a náhle ho nečekaně vyruší kebabárna, která má navíc v okně napsáno AKCE!. No, co bych to byl za Čecháčka, abych si pro slevu do Queen’s kebab nezašel. Kebab za padíka se jen tak nevidí a po pár pivech bývá hlad jako vlk. Navíc se dle znaku jednalo o nějaký druh franšízy, jelikož velmi dobrou kebabárnu tohoto jména jsme již recenzovali na Žižkově.

Udělal jsem však jednu velkou chybu, ale nikoli ohledně návštěvy kebabárny, tu hodnotím, jak se ostatně níže dočtete, více než pozitivně, ale v případě objednávky jsem se podíval na svůj doprovod, která řekla, že si kebab nedá a že když tak ode mě “ochutná” – a já, já jsem se naivně, jako prvňačka, nechal nalákat jak na sbírku motýlů. Vůbec mi nedošlo, že ochutnat vždy vlastně nenápadně podprahově znamená – sníme to napůl, v tom lepším případě. A inspektor Emperor je taková svébytná osoba… no prostě nemá rád, když mu někdo šahá na jídlo a teda obzvlášť na kebab!

To jen rada pro naše čtenáře, když vám přítelkyně, kamarádka nebo milenka řekne, že ochutná – tak neochutná, ale přijdete o polovinu jídla. Problém je, že pak máte hlad oba. Proč hned na začátku, ženský, neřeknete: „JO, chci taky“. Objednaly by se dvě jídla, v tomto případě kebaby, a všichni by byli spokojení. Samozřejmě jsem si totiž musel po “ochutnání” prvního dürümu objednat dürüm druhý, který jsem si pojistil chilli omáčkou, a tak mi zůstal skoro celý.

Co nabízí:

Nepřekvapí, že döner či dürüm, dále různé saláty a hranolky a falafel menu. Navíc však mají i nabídku hamburgerů – proto i jak dle názvu, tak dle fotografie exteriéru – je provozovna rozdělena do dvou částí.

Interiér:

Interiér Queen’s kebabu byů vkusně a orientálně zařízený, na kebabárnu až nezvykle prostorný. Uvnitř dva stoly a celkem 4 židle, což v době mé návštěvy bylo plně dostačující, a díky nízkému počtu míst k sezení bylo vlastně plno. Všude bylo čisto a žádné octomilky nad zeleninou.

Kvalita služeb:

Po dlouhé době jsem musel porušit svoji obsesi týkající se varianty masa. Kuřecí bohužel nebylo na skladě, a tak jsem chtě nechtě musel vzít za vděk variantou hovězí. Prostě jsem po těch pár pivech měl fakt hlad a hledat další kebabárnu jsem už nechtěl. Pokárání teda nejen za nemožnost objednat si kuřecí variantu, ale že se jednalo o tolik zmiňovaný podpulťák z hrnce. Na druhou stranu s masem panovala spokojenost. Bylo překvapivě krásně teplé, okořeněné a po dlouhé době jsem měl hovězí variantu, která mi chutnala. Maso ani neplavalo v oleji, což bývá u výtažků z hrnce také častý nešvar mezi mistry kebabáři. Vůbec jsem byl s teplotou kebabu spokojený.

Tím se dostáváme k housce, kterou kebabář rozehřál a připravil tak, že by ho z fleku zaměstnal i vrchní pekař Andrej. Ani málo ani moc, houstička na dürüm byla excelentní. Stejně tak musím hodnotit zeleninu, kde se navíc velmi příjemně prolínala chuť kopru s ostatními ingrediencemi, navíc působila čerstvě. V prvním dürümu jsem měl bylinkovo-česnekovou zálivku a česnek ze mě táhnul ještě v metru tak, že si pomalu odsedali lidé. Upíři neměli opět šanci.

V druhém dürümu jsem měl největší část pálivé zálivky, a tedy byl jsem velmi, velmi příjemně překvapen – protože pálila! A to i mě, takové chilli hovado, co si sype Morugu pomalu i na moučník! Takže tady palec nahoru. Celkově se jednalo o vcelku velké porce a tedy když vezmete v potaz to, že kebab v době mé návštěvy stál 59 Kč… tak můžu leda smeknout svůj neviditelný klobouk ze své viditelné skoroplešky.

Obsluha:

Rozhodně se nejednalo o Čecha a komunikace byla malinko problematická. Tedy můj doprovod říkal, že kebabáři nerozuměl jediné slovo a to, že já jsem mu tak nějak rozuměl, bylo dáno jakýmsi vzájemným porozuměním a láskou ke kebabu. Jakoby se ve vzduchu rozléval společný kebabový jazyk, který překonává hranice a jazykové nedorozumění. Tudíž kebaby jsem dostal dle svého přání, navíc mi pan kebabář nabídl zdarma turecký čaj, což jsem po těch pár pivech s díky odmítl, ale plusové body to jsou.

Cena hlavních pokrmů:

Döner za 49 Kč a dürüm za 59 Kč, to snad na Prahu ani nepotřebuje další komentář, navíc porce byla více než dostačující.

Queen’s Kebab a Queen’s Burger, Vršovická 927/56, Praha

Starší příspěvky

© 2017 Kebabárny.cz

Víc kebabů už jsme sem nedostali :-)Nahoru ↑