Štítek

Halal Döner Kebab, Holešovická tržnice (Praha)

Před Vánoci jsem vyrazil (spolu s asi půlkou národa) do holešovické Alzy vyzvednout pár dárků. Ten den ráno jsem dostal od kolegů inspektorů pěkný kartáč, že už jsem dlouho nebyl na kebabu a pramínek recenzí tekoucí z vinohradských kopečků krapet vyschl. No, při hodinovém čekání na vyzvednutí dárku mi poněkud vyhládlo, a proto mi budka s nápisem Halal Döner Kebab na rohu holešovické tržnice udělala celkem i radost. S myšlenkou na pověstné spojení příjemného s užitečným jsem odhodlaně vykročil k budce. Bohužel ono „příjemné“ někam zmizelo a zůstalo jen užitečné. Byla z toho recenze (a strávené odpoledne na hajzlu).

Maringotka s červenou fixou přeškrtanou nabídkou pizzy a slušně zašpiněným exteriérem, který jsem začal zkoumat při volné chvíli po objednání kuřecího dürüma, neslibovala gurmánský zážitek na úrovni tří michelinských hvězd. Říkal jsem si ale, že kebab může být dobrý z kdejakého hladového okna a že třeba právě dnes budu mít štěstí.

Optimismus mě přešel ve chvíli, kdy se kebabmistr s rozpracovaným dürümem v ruce po cestě k rožni s točícím se kuřecím a hovězím masem odchýlil ze správného kurzu směrem k podezřele velikému hrnci. No jistě, byl kebab – hrncák. Kebabář ještě před nakydáním masa na kebab kleštěmi zakvedlal v hrnci, aby promíchal před hodinou skrojené maso s tím na dně z předešlého večera. Alespoň tak mi to podle síly křečí v břiše o dvě hodiny později přišlo.

Co musím pochválit, byla míra propečení placky. Poté, co kebabář pokrm sestavil (ve zkratce k ještě nezmíněným ingrediencím: zálivka – bílá, zelenina: zelí dvou barev a salát), ho vložil do kontaktního grilu a opravdu docela dlouho nechal opékat. Teď mě napadlo, jestli to nebylo proto, aby v kebabu ohřál to maso z hrnce? Křupavost husky byla ale (na dotek) výborná.

Zaplatil jsem, pochopil, že korunu zpět mi tady teda fakt nikdo vracet nehodlá, hodil kebab do tašky a mazal zpět do práce. Tam jsem se dostal asi po třičtvrtě hodině a hned se pustil do jídla.

Placka mi zvlhla, takže chutnala vysloveně špatně, ale za to Halal Döner Kebab na tržnici nemůže, měl jsem to sníst hned. Co se týče další chuti, tak musím konstatovat, že tahle jsem se opravdu hodně dlouho neposral. Největším průserem(!) bylo maso. Naprosto nechutné, staré, podešvovité, až mi připomnělo moji legendární amsterdamskou kebabovou katastrofu. Zeleniny v kebabu moc nebylo, a protože s chutí zálivky si také nikdo žádnou zvláštní práci nedal, chýlíme se tím vlastně ke konci recenze. Jednalo se pro mě bez jakéhokoliv přehánění o jeden z nejhorších kebabů roku 2017.

Halal Döner Kebab, Holešovická tržnice, Praha

Mekan Radava (Praha)

Kebabárna Mekan Radava vypadá vcelku nově, ale jak dlouho se na místě nachází, netuším. Zvenku je na první pohled jasné, o co tady kráčí, a proto jsem na Kamenické doslova vyskočil z tramvaje a hurá na průzkum. Navíc se vůně masa linula po chodníku takovým způsobem, že než bys řekl: “prosím jeden dürüm s kuřecím masem, bylinkovou zálivkou a i s cíbou a sním to tady” už sedíte vevnitř a cpete se jak vepřochod.

Abych napsal taky něco rádoby kulturního a zajímavého – v okolí kebabárny se nachází Strossmayerovo náměstí, které je v současnosti zajímavé tím, že to vlastně už žádné náměstí není a kvůli tramvajové síti zcela ztratilo své kouzlo, jelikož je rozdělené ze všech stran (oproti třeba náměstí Míru). No, a okolí zastávky Kamenická je známe zvláště kvůli tomu, že přesně na tomto místě v roce 1973 zabila Olga Hepnarová nákladním vozidlem několik osob. No, a hurá na kebab. Na případné blbé kecy – NE, ti, co prodávají kebaby, nejsou teroristi.

Co nabízí:

Sortiment kebabáren je většinou podobný (zaplať pánbůh) a i Mekan Radava není výjimkou. Tudíž si můžete objednat döner a dürüm či falafel, a to vše buď zabalit do housky, nebo na talíř maso a zeleninu. Maso bylo v době mé návštěvy telecí, vesele se točící nad grilem. Měli i kuřecí, které jsem si objednal, ale k tomu až níže (PODPULŤÁK Z HRNCE).

Interiér:

Asi zatím největší kebabárna. Patrně se zde dříve nacházela restaurace, protože je tady fakt hodně místa na sezení, kde si svoji pochutinu vychutnat. Uvnitř je podnik vcelku vkusně zařízen, nikde žádný bordel a hezky uklizeno, a to jak před, tak za prodejním pultem. V době mé návštěvy se uvnitř nacházelo cca 5 lidí – je vždy dobře, když je poblíž alespoň někdo s kebabem. Být někde sám samotinký neznačí nikdy nic dobrého a kvalita poté bývá často pochybná a celá návštěva pak může mít dohru v podobě opakované bujaré návštěvy toalety horem-dolem. To ale nebyl tento příklad, abych nezaváděl.

Kvalita služeb:

Vezmeme si to pěkně po pořádku. Objednal jsem si dürüm, bylinkovou zálivku,kuřecí maso a cibuli. Houska byla vcelku nevýrazná, ale hezky zapečená a křupavá, hodnotím jako drobný nadprůměr. Bylinková zálivka byla výborná s velkým množstvím kopru, což kvituji natolik, že jsem chvíli takřka stříhal radostí ušima. Zeleninka byla dejme tomu neutrální, vypadala čerstvě a byla vcelku chutná. No, ale pak tu máme maso. To byl, přátelé, bez pardonu, tak trochu průser. Chuťově to sice nebyla úplná katastrofa, kořeněné bylo tak akorát, ale bylo to maso z nějakého hrnce plného omastku a navíc ho nedostatečně ohřáli, takže bylo studené. A… hádejte co… studené maso v kebabu já nerad. Ano, uznávám, že když se nad grilem točí jen telecí verze, chytřejšího by napadlo si ji objednat. Já ale v poslední době nějak této variantě kvůli pochybnostem o kvalitě masa, respektive i dodané mouky, nehovím. Proto jsem zkusil štěstí s kuřecím, i když jsem jaksi mohl čekat, že bude z podpultu. Ještě to samozřejmě mohl být kebab á la Jitrnice, kterou svět neviděl, a točit se na neviditelném grilu a já bych vám o tom teď psal na neviditelném notebooku – ale to se nestalo. Tudíž jsem byl vzhledem ke studenému masu spíše trochu zklamán i z jinak obstojných ingrediencí a velké porce pokrmu. Takhle se jedná o průměr.

Obsluha a cena:

Jeden kluk opálenej a poté jedna běloskvoucí paní, oba velmi milí a snaživí, ale prostě studené maso. Búúúúúúú. Uvnitř měli uklizeno a i když já jsem se ládoval, tak průběžně uklízeli stoly. Nemůžu říci nic špatného, až na to studené maso. Cena hlavních pokrmů – döner za 75 Kč a dürüm za 99 Kč. Na Prahu klasika, a jelikož byla porce spíše větší, tak tady bych problém neviděl.

Mekan Radava, Milady Horákové 37, Praha

© 2018 Kebabárny.cz

Víc kebabů už jsme sem nedostali :-)Nahoru ↑