Štítek (stránka 1 z 2)

Istanbul kebab, Prager Strasse (Drážďany)

Kebab v Drážďanech je na našich stránkách doménou recenzenta Ralfa, který pro vás oblast Altstadtu a Prager Strasse zmapoval v recenzích zde, zdezde. Když jsme se ale s přítelkyní jako dvě zcela sociálně nezodpovědná individua vydali nakupovat ruční výrobky bangladéšských děti do Primarku a narazili na pole neorané, čti nezrecenzovanou kebabárnu Istanbul kebab, rozhodl jsem se nerespektovat teritoriální rozdělení a recenzi z výsostné zóny našeho saského zpravodaje sepsat.

K návštěvě mě hned po příjezdu do Drážďan strategicky přesvědčila přítelkyně. Dobře totiž věděla, že s bříškem plným kebabu nebudu klást výrazný odpor ani po několika hodinách intenzivního shopování. Samozřejmě se nemýlila.

Dveře podniku jsme rozrazili těsně před polednem a po mém naivním dotazu, zda můžu platit kartou, se otočili na podpatku a jali se hledat bankomat. Následující události není potřeba popisovat, proto se v čase posuneme o patnáct minut dopředu, do momentu, kdy se už opět u pultu v Istanbul kebabu snažím objednat jeden klasický dürüm a jeden dürüm s ananasem.

Rozhozen skutečností, že všechna moje přání, pronášená němčinou kvalit pozdního Heinricha Heineho, si nechá obsluha dvakrát opakovat, jsem při objednávce fatálně zklamal a přítelkyně se ananasu v kebabu nedočkala. Místo Hawaii dürümu jsem ji objednal Haloumi dürüm se speciálním sýrem.

Bylo nám přislíbeno, že dürümy nám obsluha donese, proto jsme se usadili do boxu a volný čas si vyplnili studiem interiéru. Ten byl v době naší návštěvy čistý a kompletně zaplněný. Istanbul kebab v Drážďanech má uvnitř i malý bar a šipky, takže se nejedná o úplnou klasiku, na kterou jsme zvyklí z Čech. Vybavení je už ale trochu starší a tento typ nábytku nebyl v kurzu ani za časů Petra Kotvalda a Standy Hložka, natož v roce 2017.

Naše rozjímání uťal příchod dvou pěkně macatých dürümů. Pustili jsme se do díla a… fantazie. Nádherně propečená a křupavá placka, jak by také ne, když se propékala v rozpálené peci a ne v nějakém kontaktním elektrickém grilu. Luxusní zelenina, skvěle okořeněná směsí bylinek. Jak je to jednoduché, udělat ze zeleniny přihozením trochy jetele a mateřídoušky gurmánský zážitek, a stejně to 90 procent českých podniků neudělá. Moje chvalozpěvy pokračují i u masa. To je v Istanbul kebabu přímo na rožni obloženo paprikou, která při grilování krásně pouští šťávu na otáčející se masíčko, dávaje mu tak super chuť.

Ani zálivku hanit nebudu, česneková měla správnou chuť, říz i konzistenci. Nemám prostě co vytknout. Kebab jsem si pro sebe objednal ‚extra scharf‘, takže mi ho kebabář poctivě zasypal sušeným chilli a nabídl i zalití Srirachou, což jsem přijal, ale s odstupem zde vidím jedinou slabinu podniku – kdyby byla speciální pálivá omáčka, pro blázny jako jsem já, domácí, to by bylo teprve žůžo.

V nabídce mají samozřejmě i klasickou pálivou zálivku, ale tu jsem si nedal, zálivky na kečupové bázi nemusím.

No a co vlastně přítelkyně a její haloumi dürüm? 4 kusy sýra ne nepodobného slovenským odštiepkom povýšilo její kebab na nebeskou manu. Přítelkyně doslova prohlásila, že se jedná o nejlepší kebab v jejím životě. A nepřeháněla, já o tom musím něco vědět, když jsem jí polovinu sežral.

Při ceně 4, respektive 4,90 € za kus mi nezbývá než jen marně dumat nad tím, proč 9 z 10 pražských, potažmo českých kebabů je při úplně stejné ceně minimálně o jednu, spíš ale o víc tříd horší. Německo – milovníků kebabu ráj.

Istanbul kebab, Prager Str. 3C, 01069 Dresden

Bistro Lanka (Praha)

Na kebabárnu Bistro Lanka (Praha) jsme dostali doporučení od našich čtenářů – a já sám se tam již drahně měsíců chystal, ale buď jsem dostal hlad na jiném místě a kebabovou závislost si ukojil v již recenzovaných podnicích, nebo jsem dvakrát o sobotě byl nemile překvapen, jelikož Bistro Lanka mělo mít otevřeno, ale realita se lišila… a co vám budu povídat, když jde kebabový inspektor najisto na kebab a je zavřeno, na náladě mu to nepřidá. Popravdě jsem před příchodem do Bistra Lanka měl drobnou pachuť na patře. Ta se však velmi rychle rozpustila a po prvním zakousnutí se mi oči rozzářily blažeností – takhle nějak chutná mana nebeská. Ale k hodnocení až později.

Bistro Lanka má otevírací dobu (tedy na papíře) od 11 do 22 hodin. Z toho je patrné, na jakou sortu lidí cílí. Uvnitř provozovny se v době mé návštěvy pohybovalo hned několik osob typu “bílé límečky”, ke kterým se tedy tak trochu řadím. Nejde jim tedy o opilce, kteří pořvávají ve tři ráno na rohu a dožadují se kebabu u právě zavřeného hladového okna (řadím se samozřejmě i do této skupiny osob a kebab ve tři ráno vždy nadšeně a hlasitě vítám). Co z toho plyne, ptáte se? Rada pro kebabové začátečníky – když má kebabárna otevřeno jen přes den (například velmi dobrá Can Bey či My Way nebo zde u Strossmayeráku), tak je to spíše záruka kvality, přes den za střízliva je přeci jenom člověk více opatrný na to, co pozře, než ve tři ráno po osmi pivech a šesti fernetech, tudíž riziko odfláknutého kebabu se v noci takřka násobí… Nejen o tomto jsme nedávno hovořili v rádiu v Českém rozhlase. Bylo to tedy v angličtině, a pokud by si někdo chtěl poslechnout naše moudra v naší heimat řeči, tak nám dohoďte reportéra. Dík.

Bistro Lanka má ve svém sortimentu klasiku jako  döner (nazývaným zde kebab) a dürüm, variantu v pizza chlebu a tak dále, jako obvykle. Tady nic nového nečekejte (což je dobře).

Interiér

To bylo snad poprvé, kdy jsem viděl patrovou kebabárnu. Objednáte v přízemí a šup do suterénu se uvelebit na pohodlný gauč a pustit se do jídla. Velikost interiéru je zde více než dostatečná, prostě to působí restauračním dojmem. I tak byl každý koutek pečlivě vysmýčen, včetně toalet, stolů, gauče, židlí. Architektonicky také nadstandartní. Nikde milion poutačů a neonů a různých blízkovýchodních blikajících obrazů, ale prostě klasická restaurace bez nějakých komedií na zdech či podlaze.

Kvalita služeb

Volejte sláva a tři dny se radujte! V poslední době jsem měl spíše štěstí všude, kam jsem na kebab zašel. Ale tady to byl po dlouhé době skutečně vrchol, a tudíž jihu odpouštím, že měli v předchozím čase zavřeno. Zaprvé maso – za bedlivého sledování bylo začerstva nakrájeno a to množství (v hlavě se mi usadil husitský pokřik: “nepřátel se nelekejme a na množství nehleďme”) bylo monstrózní, jak pro těhotného hrocha. Navíc chuťově výtečně vymazlené. Vím, že pro čtenáře musí být až otravné číst jenom chvalozpěvy, ale ono fakt nebylo co vytknout. Houska křupala a prostě chutnala. Překvapivé bylo množství zálivek. Dokonce 6 druhů – úplná novinka křen, jinak česnek, pálivá, kari, rajčatová pikantní a jogurt. Zelenina byla čerstvá a dobře ochucená. Jediná výtka přišla od mé spolustolovnice, jejíž döner byl jednotlivým složením nedobře rozvržen. Jak jsem chválil kebabárnu v Milovicích, že umně naskládají maso, zeleninu a zálivky tak, že v každém kousnutí ochutnáte všechny ingredience, tak tady bylo uspořádání odlišné a narovinu horší. Zprvu kousala jen zeleninu a až tak v polovině döneru se dostala k masu, což už bylo v době, kdy sotva koulela očima. No… teď píšu recenzi poté, co jsme přišli domů a partnerka už čtyři hodiny spokojeně v kebabovém přežraném rauši spí a neví o světě, takže toho bylo taky více než dost, tohle běžně nedělá…

Obsluha

Za kebabpultem se nacházel řezmistr a jedna blondýnka očividně českého původu. Působila trochu protivně, ale bylo to možná jen prostě tvarem obličeje, takže jí to nemůžu tak úplně vytknout. Vyřízení objednávky proběhlo naprosto v pořádku a obsluha nás dokonce nechala válet se v rauši po gauči.

Cena hlavních pokrmů

na Prahu průměr –  döner 85 Kč, dürüm 99 Kč. Množství je však nadprůměrné a o kvalitě již byla řeč.

Bistro Lanka, M. Horákové 513/17, Praha

Checkout Food Francouzská (Praha)

Na zrecenzování kebabáren v pražských Vršovicích jsme se v posledních týdnech vrhli s takovým nadšením, jako Jindra Forejt po lajně koksu na vyrýsovaného prostituta. Podniky na Vršovickém náměstí i na Vršovické ulici už jsou za námi, kebabárna Checkout Food před námi.

Nachází se na velmi strategickém místě ve Francouzské ulici, kousek od zastávky tramvaje a vstupu do místa s nejvyšší koncentrací fousatých dřevorubců hmotnostní kategorie do 49 kilogramů a biodívek s česneky v podpaží v Praze, tedy Krymské ulice. Jestli je o žaludky pražských hipsterů dobře postaráno, zjistíme v dnešní recenzi. Na kebabárnu Checkout Food  se nám opět sešlo několik doporučení a žádostí o zrecenzování, proto jsem v jeden páteční večer rozrazil dveře podniku se značnou nedočkavostí.

První, co mě při vstupu trochu zarazilo, bylo provedení interiéru. Ten se rozhodně vymyká zavedenému standardu českých kebabárem, nejsem si ale jistý, jestli bych to označil za klad, či zápor.

Relativně velký prostor skýtá kvůli nepraktickému dispozičnímu řešení pouze minimum místa na sezení. Ještě, že jsem na recenzi dorazil vozem, a mohl se tak s kebabem bleskově přesunout do zázemí vlastního bytu, jinak bych byl nucen pochutinu spořádat na stojáka před podnikem. Moderně pojatá výzdoba interiéru v sobě kombinuje surfové prkno a bílé dlaždičky jak z Formanova Přeletu nad kukaččím hnízdem.

Lehce vyveden z míry jsem pak selhal při objednávce a poručil si do kebabu pálivou omáčku na kečupové bázi, což normálně vzhledem k hluboce zakořeněnému odporu ke kečupu nedělám. V nabídce již byl jen jeden další typ zálivky, bohužel ale nevím, jestli to byla bylinková nebo spíš česneková. Maso bylo v době mé návštěvy pouze hovězí, i když kuřecí asi (podle zbytků na noži u prázdného druhého grilu) taky mívají.

Rekapitulace – objednán dürüm (zde nazývaný wrap) s pálivou omáčkou a hovězím masem, bez jakýchkoliv potíží. Obsluha česky mluví jako když bičem mrská, což mě vede ke geniální dedukci svou odvážností a bystrostí připomínající myšlenkové pochody Sherlocka Holmese – jsou to Češi.

„Můj“ kebabář s čapkou se s vervou  pustil do práce. Vše měl hotové velmi rychle a wrap krásně zapekl, jak se v kebabárnách na úrovni sluší a patří, ale má nálada už v tu dobu byla na bodu mrazu. Množství masa, které do mého kebabu totiž přišlo, bylo už na zběžný pohled přes pult pod kebabářovy ruce opravdu malé a i ta tortilla se mi zdá nějaká zcvrklá… no nic, zaplatit a rychle domů jíst.

Rozbaluji, zakusuji. Chuťově je kebab kvalitní, a to jak masem, tak překvapivě i zálivkou. Ta sice pálí jen tak příjemně, symbolicky, ale je velmi dobře dochucená. Množství cibule v kebabu je ideální, nepřehlušuje vše ostatní. Tortilla placka je chuťově také super, není to klasická placka používaná ve většině kebabáren, ale pocitově kvalitnější verze a navíc pěkně křupe. Dávám si dalších pár chutných kousů a … kebab je pryč. Sedím za stolem a přemýšlím, kde se stala chyba. Právě jsem snědl kebab za 99 korun a přitom mám stále hlad jak starý Roubíček v Treblince v roce 1941.

Řečeno bez  zbytečných kudrlinek – kebab wrap v Checkout food je vysloveně malý. Zaprvé – používají zde menší tortillu, než je zvykem. Zadruhé – wrap balí trochu jiným postupem, kde ho skoro nestlačí, aby byl vevnitř „nadýchaný“. Zatřetí – množství masa v testovaném vzorku bylo druhé nejmenší, co jsem kdy v Praze měl. Méně masa mi naservírovala jen nechvalně známá gyrosárna Pizza Roma. Při velikosti porce, kterou jsem dostal, by wrapu seděla cenovka alespoň o 20 korun nižší. To ale od podniku, který se nestydí si za kebab talíř říct naprosto nehorázných 160 korun, nejspíš čekat nemůžeme.

Až se tedy třeba budete vracet z rande s vaším novým veganským objevem, tj. večeře při svíčkách v restauraci s příznačným názvem Plevel, v Checkout food si můžete spravit chuť. Jeden kebab ale při jejich porcích na zahnání hladu určitě stačit nebude.

P. S. Tato recenze byla autorem napsána za popíjení zaručeně ne fair trade kávy v triku ze známého oděvního řetězce vykořisťujícího bangladéšské děti. Zdravím do Krymské.

Checkout Food, Francouzská 240/76, Praha

Döner kebab Vršovické náměstí (Praha)

Málokdy se nám stane, že bychom se sešli všichni tři hlavní recenzenti a otestovali nějakou tu kebabárnu společně. Pokud mě paměť neklame, poštěstilo se nám to vlastně jen v případě kebabu na Pavláku (sdílení bolesti prý totiž bolest tiší) a právě nyní, při návštěvě podniku Döner kebab  Vršovické náměstí.

Na tenhle vršovický kebab se nám sešlo několik doporučení, a tak jsme se jednoho březnového odpoledne natěšeně vyhrnuli z tramvaje a v očekávání věcí příštích se od zastávky Ruská hnali do zmíněného podniku. Mimochodem, jestli víte o nějakém výborném kebabu, určitě nám dejte vědět přes náš kontaktní formulář, rádi ho otestujeme na vlastní ústa.

Döner kebab & gyros na Vršovickém náměstí vypadá dost nově a uvnitř nás překvapil prostorným a velmi pěkným interiérem. Klasická kombinace umakart/dlaždičky se zde rozhodně nekoná. Za vzhled podniku a jeho čistotu si místní kebabáři zaslouží pochválit.

Při objednání jsme se projevili jako banda tvrdohlavých pánů středního věku (což koneckonců jsme), a místo toho, abychom si každý objednali něco jiného a mohli tak zrecenzovat celou nabídku kebabárny, jsme si všichni tři poručili naše oblíbené kombo dürüm – kuřecí maso – cibule – česneková zálivka – chilli koření. Na druhou stranu jsme se ale potom dokonale shodli na přednostech a nedostatcích servírovaného pokrmu, takže výsledek téhle recenzentské návštěvy je možné tesat do kamene.

Verdikt je následující: Placka byla krásně propečená, kebabář jí v grilu nechal docela dlouhou dobu a na chuti se to projevilo velmi pozitivně. Zelenina splnila svůj účel, tj. nikoho neurazila a nebyla zkažená ani plesnivá. Kuřecí maso v pořádku, žádné vytažení z hrnce neproběhlo, hezky z rožně šup do kebabu, tak to máme rádi.

Zklamala nás česneková zálivka. Nijak extra česneková nebyla, bylo jí málo a navíc její konzistence připomínala spíše vodu než zálivku. Tady Döner kebab & gyros Vršovické náměstí ztrácí zbytečně spoustu bodů. Zálivka je po mase druhou nejdůležitější ingrediencí v kebabu a odfláknout jí, to se na výsledné chuti celého pokrmu dost podepíše.

Jestli jsme všichni dostali málo zálivky, tak s cibulí na nás kebabáři rozhodně nešetřili. Což bohužel nebylo k prospěchu věci, protože v kombinaci s lehce podprůměrnou porcí masa to znamenalo, že celé obvyklé spektrum kebabových chutí se zde smrsklo do dvojboje placka – cibule.

Chuťově jsme tedy odcházeli celkem zklamaní (ačkoliv vyhladovělý recenzent Ralf prohlašoval, že by tam klidně prsknul ještě jeden kousek, cibule necibule), což nás upřímně docela mrzí, protože co se týče servisu a přístupu kebabářů k zákazníkovi, jednalo se skoro o to nejlepší, co jsme při našich kebabových výpravách zažili.

Prosíme bychom – trochu více masa a pořádně si vyhrát se zálivkami. Pak to bude super.

Döner kebab & gyros, Vršovické náměstí 1012/4, Praha

Queen’s Kebab Vršovice (Praha)

Stejně jako Rosenheim ve filmu Obecná škola musím zvolat: „Povídám, chci do Vršovic!„. Minimálně na tento kebab to platí určitě. To si to takhle inspektor Emperor šinul po pár kouscích v jedné z vršovických náleven směrem k domovu a náhle ho nečekaně vyruší kebabárna, která má navíc v okně napsáno AKCE!. No, co bych to byl za Čecháčka, abych si pro slevu do Queen’s kebab nezašel. Kebab za padíka se jen tak nevidí a po pár pivech bývá hlad jako vlk. Navíc se dle znaku jednalo o nějaký druh franšízy, jelikož velmi dobrou kebabárnu tohoto jména jsme již recenzovali na Žižkově.

Udělal jsem však jednu velkou chybu, ale nikoli ohledně návštěvy kebabárny, tu hodnotím, jak se ostatně níže dočtete, více než pozitivně, ale v případě objednávky jsem se podíval na svůj doprovod, která řekla, že si kebab nedá a že když tak ode mě “ochutná” – a já, já jsem se naivně, jako prvňačka, nechal nalákat jak na sbírku motýlů. Vůbec mi nedošlo, že ochutnat vždy vlastně nenápadně podprahově znamená – sníme to napůl, v tom lepším případě. A inspektor Emperor je taková svébytná osoba… no prostě nemá rád, když mu někdo šahá na jídlo a teda obzvlášť na kebab!

To jen rada pro naše čtenáře, když vám přítelkyně, kamarádka nebo milenka řekne, že ochutná – tak neochutná, ale přijdete o polovinu jídla. Problém je, že pak máte hlad oba. Proč hned na začátku, ženský, neřeknete: „JO, chci taky“. Objednaly by se dvě jídla, v tomto případě kebaby, a všichni by byli spokojení. Samozřejmě jsem si totiž musel po “ochutnání” prvního dürümu objednat dürüm druhý, který jsem si pojistil chilli omáčkou, a tak mi zůstal skoro celý.

Co nabízí:

Nepřekvapí, že döner či dürüm, dále různé saláty a hranolky a falafel menu. Navíc však mají i nabídku hamburgerů – proto i jak dle názvu, tak dle fotografie exteriéru – je provozovna rozdělena do dvou částí.

Interiér:

Interiér Queen’s kebabu byů vkusně a orientálně zařízený, na kebabárnu až nezvykle prostorný. Uvnitř dva stoly a celkem 4 židle, což v době mé návštěvy bylo plně dostačující, a díky nízkému počtu míst k sezení bylo vlastně plno. Všude bylo čisto a žádné octomilky nad zeleninou.

Kvalita služeb:

Po dlouhé době jsem musel porušit svoji obsesi týkající se varianty masa. Kuřecí bohužel nebylo na skladě, a tak jsem chtě nechtě musel vzít za vděk variantou hovězí. Prostě jsem po těch pár pivech měl fakt hlad a hledat další kebabárnu jsem už nechtěl. Pokárání teda nejen za nemožnost objednat si kuřecí variantu, ale že se jednalo o tolik zmiňovaný podpulťák z hrnce. Na druhou stranu s masem panovala spokojenost. Bylo překvapivě krásně teplé, okořeněné a po dlouhé době jsem měl hovězí variantu, která mi chutnala. Maso ani neplavalo v oleji, což bývá u výtažků z hrnce také častý nešvar mezi mistry kebabáři. Vůbec jsem byl s teplotou kebabu spokojený.

Tím se dostáváme k housce, kterou kebabář rozehřál a připravil tak, že by ho z fleku zaměstnal i vrchní pekař Andrej. Ani málo ani moc, houstička na dürüm byla excelentní. Stejně tak musím hodnotit zeleninu, kde se navíc velmi příjemně prolínala chuť kopru s ostatními ingrediencemi, navíc působila čerstvě. V prvním dürümu jsem měl bylinkovo-česnekovou zálivku a česnek ze mě táhnul ještě v metru tak, že si pomalu odsedali lidé. Upíři neměli opět šanci.

V druhém dürümu jsem měl největší část pálivé zálivky, a tedy byl jsem velmi, velmi příjemně překvapen – protože pálila! A to i mě, takové chilli hovado, co si sype Morugu pomalu i na moučník! Takže tady palec nahoru. Celkově se jednalo o vcelku velké porce a tedy když vezmete v potaz to, že kebab v době mé návštěvy stál 59 Kč… tak můžu leda smeknout svůj neviditelný klobouk ze své viditelné skoroplešky.

Obsluha:

Rozhodně se nejednalo o Čecha a komunikace byla malinko problematická. Tedy můj doprovod říkal, že kebabáři nerozuměl jediné slovo a to, že já jsem mu tak nějak rozuměl, bylo dáno jakýmsi vzájemným porozuměním a láskou ke kebabu. Jakoby se ve vzduchu rozléval společný kebabový jazyk, který překonává hranice a jazykové nedorozumění. Tudíž kebaby jsem dostal dle svého přání, navíc mi pan kebabář nabídl zdarma turecký čaj, což jsem po těch pár pivech s díky odmítl, ale plusové body to jsou.

Cena hlavních pokrmů:

Döner za 49 Kč a dürüm za 59 Kč, to snad na Prahu ani nepotřebuje další komentář, navíc porce byla více než dostačující.

Queen’s Kebab a Queen’s Burger, Vršovická 927/56, Praha

Kebab Samuel (Milovice)

Milovice nikdy více, praví název dokumentu z konce 90. Let. Ale nejen v kebaboidním vnímání perspektivy to rozhodně neplatí. Než se dostaneme k samotnému kebabovému obžerství, pojďme si říci několik vět o Milovicích. Většina lidí se v nedávné minulosti tomuto místu spíše obloukem vyhýbala, alébrž se zde usídlila poměrně velká posádka “spřátelených” vojsk (která tady naštěstí nezůstala na věčné časy). Po srpnu 1968 do Vojenského výcvikového prostoru Milovice postupně přišlo odhadem mezi 30 000 – 100 000 sovětských vojáků. Údaje se různí a oficiální čísla nikdo nezveřejnil. Tudíž tohle místo se u Čechů těšilo asi takové popularitě, jako jet v dnešní době na dovolenou do Sýrie. Nic moc. Ivani jsou již naštěstí za kopci (prozatím ještě za několika) a z Milovic se stalo vcelku hezké město. Z výcvikového prostoru je areál, kde lze potkat rozličná zvířata, která jinde na světě pohromadě neuvidíte (stáda zubrů, divokých koní a praturů), a určitě doporučuji návštěvu – klidně to vezměte přes kebab.

Tak a teď pojďme zpět k jádru pudla, chcete-li kebabu. Ten dle chuti nebyl z masa zubrů, divokých koní a praturů – tedy aspoň doufám – což napověděla už na dálku linoucí se libá vůně. Když jsem se úplně vyhladovělý blížil ke kebabárně Kebab Samuel, už tak na 80 metrů mě přes nos praštila takovým způsobem, až jsem zavrávoval a poslintal si bundu. V širším okolí se bohužel scházela dost podivná společnost, byly slyšet různé pokřiky, až jsem se několikrát otáčel, zda je auto pořád na místě, a trochu kontroloval, jestli mám peněženku a mobil po kapsách. Zvenku Kebab Samuel vypadá jako taková polobudka u silnice a teď moment překvapení – ona to je polobudka u silnice. Přesto působí Kebab Samuel sympatickým dojmem a hlavně byla před ním neustále taková fronta, až jsem se zalekl, jestli na mě vůbec něco zbude, a jal se sprintem zařadit mezi čekavší. Fronta na druhou stranu často zvěstuje kvalitu, a tak jsem se těšil o to více.

Co nabízí:

Klasiku döner či dürüm, pak nějaké fastfood pokrmy, ke kterým se nebudu vyjadřovat. Co se kebabu týče, byla na místě i vegetariánská falafel verze. K mému překvapení mimo jídel prodávají i sušené papričky Habanero, což jako chilli závislák kvituji s povděkem. Ještě musím předem zmínit jednu zajímavost – když už jsem se dostal k hladovému oknu a objednával si, co že to chci dovnitř naskládat, všiml jsem si cedule s nápisem vysvětlujícím druhy masa. Kuřecí varianta je překvapivě kuřecí, ale co jsem nečekal, bylo složení hovězí/telecí varianty, která se údajně skládá z ⅓ z kuřecího masa. Jelikož štangle nad grilem vypadala úplně stejně jako v jiných provozovnách, tak předpokládám, že toto “tajné” složení mají takřka všude a jen se tím prostě nechlubí. Což jenom potvrzuje mojí teorii, že samotné kuřecí je jistější a lepší, kdežto ve směsích se schová kde co.

Interiér:

Vzhledem k tomu, že se Kebab Samuel je taková menší dřevěná budka, lze hovořit spíše o exteriéru. Být vlahý jarní večer, hodnotím přilehlé lavičky v parku poměrně pozitivně, navíc by to s kebabem v hubě byla romantika jako prase. O interiéru můžu říci pouze toliko – vypadal skrz okno čistě, špína nikde a pěkně uklizeno.

Kvalita služeb:

Jsme u toho hlavního, a když už jste se dočetli až sem, nebudu vás napínat – s kebabem budete více než spokojeni. Začněme alfou a omegou každého kebabu – tedy masem. Paní a pan kebabmistr jej pěkně začerstva nakrájeli, kořeněnost byla tak akorát a hlavně množství více než nadstandardní. Zklamání se nekonalo ani v případě housky, která hezky křupala a splňovala veškeré podmínky k tomu, abych obsluhu na místě nemusel vyhlásit. Zelenina se hlásila o slovo spíše nenuceně, byla čerstvá, množstevně nadprůměrná a vhodně zapadala do kebabové kompozice.

Proč to píšu, jako kdybych skládal sonet? Protože mám rád řád a pořádek a když vidím, že se kebab dělá pořádně, musím to nějak ocenit. A stejně jako má sonet určitou strukturu, tak by ji skladba kebabu měla mít také. Zjednodušeně – nejde o 14 veršů s logickým členěním, ale o to, že v případě kebabu by na housku měla přijít zálivka, pak trocha masa, pak zelenina, pak případně sýr, pak zase maso a zálivka a navrch případně chilli. No, a přesně tak se zachovala i obsluha v Milovické kebabárně. Za mě palec nahoru. Jo, ještě k sýru – množství jak pro godzillu, zřejmě feta nebo balkán – jak se to všechno promíchalo, tak to šlo jen obtížně určit. V každém případě to kebab vhodně doplnilo.

Co kvituji, je také automatické nepřidání cibule (pouze na přání), která vypadala zvláštně okořeněná, ale já si ji nedal, aby ze mě netáhla. Bohužel jsem tuto skutečnost už ale nedomyslel při objednání zálivky, která obvykle bývá mdlé chuti, ale zde česneková byla česneková a můj dech se konzumací kebabu proměnil v lizárdí a jedovatý, takže upíři ten večer šanci skutečně neměli. Na druhou stranu byly zálivky umístěny v plastových tubách, což působí zvláštně. Přesto se nejednalo o nalitou majonézu či kečup a například na rozdíl od kebabu ve Vršovicích to alespoň byla trochu pevná hmota a ne nalitá voda. Trocha výtky směřuje k sypanému chilli, které tedy moc nepálilo. Na druhou stranu těžko říct, protože v oblasti pálivosti jídel už se neřadím mezi běžné smrtelníky.

Kebab jsem si nechal zabalit s sebou, jelikož byla zima a chtěl jsem ho sníst v autě. Proto se omlouvám za trochu nekvalitní fotky, jinak vypadal kebab výborně, ale klepaly se mi hlady ruce a v autě se zabaleným kebabem žádnou hitparádu nevyfotíte – to jen na moji omluvu.

Obsluha:

Za pultem stála žena (naštěstí ne Jiřina Švorcová) a muž, žádní blízko či dalekovýchodní příchozí, ale oba praví čeští fousci. Paní dost milá a příjemná. Nebyli otrávení, ale sympaťáci, prodávající neohmatala pokrm rukou od peněz, zabalila jej tak, že vůbec neprotekl a že jsem se nepokydal. Nemám, co bych vytkl.

Cena hlavních pokrmů:

Döner za 65 Kč (se sýrem 75 Kč) a dürüm za 80 Kč (se sýrem 90Kč). Tudíž cena podprůměrná a kvalita nadprůměrná.

Kebab Samuel, Armádní 532, Milovice

Abiy kebab, Švandovo divadlo (Praha)

Z pražské Malé Strany máme zatím recenzí jako šafránu. Přesněji, recenzi máme jednu jedinou – kebabárny Jordán, což není žádná hitparáda. To mě, jako člověka, který na Malé Straně tráví většinu dne, trochu (hodně) mrzelo. Proto, když jsem jednou při nočním přemisťování z knajpy do knajpy narazil vedle Švandova divadla na novou kebabárnu s názvem Abiy, ihned jsem si do svého kebabového deníčku zapsal urgentní úkol s nejvyšší prioritou.

Když jsem se po několika týdnech takhle v poledne blížil k podniku, nemohl jsem z hlavy dostat pocit, že ochutnám autentický kebab z jednoho z arabských emirátů (asi v mém hladovém mozku vznikla přesmyčka Abiy kebab = Abu Dhabi kebab). To byl samozřejmě omyl, ale autentické kuchyně jsem se přeci jenom dočkal – Abiy kebab provozují Turkméni, takže došlo i na nějakou tu turkmenskou dobrotu. Ale od začátku.

Abiy kebab vedle Švadnova divadla je kebabárna, která zvenčí nevypadá extra lákavě (žádný Pasha kebab při pohledu z ulice opravdu není). Oprýskaná omítka, od pohledu malinký vnitřní prostor. Uvnitř mě ale překvapil naprosto dokonale vycíděný interiér. Na čistotu tu očividně dbají. Kebabárna je uvnitř opravdu miniaturní, ale i tak se sem vešel barový pult a pár židlí, kde je možno zkonzumovat kebab v případě nepřízně počasí.

Po rychlém obhlédnutí situace jsem si objednal hovězí dürüm (jiné maso k dispozici nebylo). Došlo na klasického hrncáka, kterého na našem webu tak milujeme. Pro nové čtenáře – maso do kebabu nebylo čerstvě skrojeno z rožně, ale napatláno do kebabu z vedle stojícího hrnce. Tentokrát se to ale na chuti nijak výrazně neprojevilo, takže budu shovívavý.

Po pravdě, důvod pro shovívavost mám ještě jeden. Milý a usměvavý kebabář mi do dürümu začal sázet tak neuvěřitelnou porci masa, že jsem chvílemi zapomínal polykat sliny. Po každém přidání dalšího masa na tu nebohou placku jsem si říkal, že to už snad musí být vše a že tohle už snad ani nepůjde zabalit. Kebabář ale pro jistotu do dürümu ještě další čtvrt kila masa přidal. Asi se bál, že jsem z hygieny nebo finančáku, jinak si to nedokážu vysvětlit.

Zelenina v kebabu byla standardní, oceňuji však, že mi kebabář nabídl možnost přihodit do kebabu černé a zelené olivy gratis, což jsem v šoku odmítl. Zasypal proto kebab alespoň nadstandardním množstvím sýra.

Chuťově byl kebab naprosto v pořádku, vše se krásně propojilo do směsice chutí, kterou máme tak rádi. Česneková zálivka byla opravdu česneková. Pálivá zas tolik nepálila. Nechci to ale hodnotit jako selhání, protože mám, stejně jako můj kolega recenzent Emperor, dost posunuté vnímání toho, co lze považovat za pálivé a co ne. Doma si do jídla poctivě kydám Carolina Reaper mash.

Kebab byl v podstatě k nesnědení, porce z Abiy kebab uspokojí i zhuleného vysokoškoláka, co poslední týden přežíval na čínských polévkách a desítce Gambrinusu. Po dojedení mě přepadl příjemný pocit blaženosti (aka akutní odkrvení mozku) a měl jsem co dělat, abych si v práci nedobrovolně trochu neschrupl.  Abiy kebab na Smíchově (nebo Malé Straně?) má mé doporučení.

Jo, abych nezapomněl, co jsem na začátku nakousl. Servírují i různé turkménské dobroty, já měl masovou lavaš kapsičku, která vůbec nebyla špatná. Ale co si budeme povídat – Kebab is love, kebab is life.

Abiy kebab, Štefánikova 5/59a, Praha

Kebab Star & Pizza Dejvice (Praha)

Představte si, že strávíte celý den v Národní galerii jen o čokoládičkách zastrkaných po kapsách. Zde jste občas značně vyvedeni z míry z toho, co lze ještě považovat za moderní umění (viz foto).

Národní galerie, prej umění

Národní galerie, prej umění

Zde vsuvka: Národní galerie je ale výborné místo, kam by čas od času měl zajít každý, protože mimo rádoby moderního umění typu, že „když se tam vydělám do rohu, budu asi slavnej„, se zde objevuje celá řada skutečně nádherných děl jak původem z České republiky, tak ze zahraničí. Někteří umělci by se ale měli poučit ze slavného citátu Davida Listera z Červeného trpaslíka: “Nebudeš slavnej, protože umíš hovno” a na své varianty umění raději rezignovat.

No, ale zpět k našemu příběhu – po prohlídce, kdy máte hlad jako tygr a snědl byste prase i s rohama, se vydáváte do dosud neprobádaných kebabových končin v Dejvicích, kousek od stanice tramvaje Zelená. Já a moje ještě hladovější (a tudíž nevrlá) společnost jsme vystoupili už na Hradčanské, a jelikož všechny potkavší kebabárny již byly buď zrecenzované (tahletahle), nebo zavřené, tak to byla vskutku epesní procházka. Jak jsme se však přibližovali k cíli, tak na nás už z dálky svítil neon podniku Kebab Star & Pizza Dejvice. Připadal jsem si jak ve filmu Světáci a v tamní písni: “když kebab do noci zazáří neonem, není mi pomoci, já slyším, pojď honem” nebo tak nějak to tam bylo. V každém případě bylo otevřeno a my hladoví jak vlci se vrhli dovnitř a jali se ochutnávat.

Zde bych ještě rád rozvinul myšlenku, která na první pohled s kebabem možná nesouvisí, ale ruku na kebab, kdo z vás občas po kebabu nedostane chuť na sladkou tečku? No, a jsme u (vědecky potvrzené) teorie tzv. dezertního žaludku. Ten se nachází v břišní dutině většiny z nás, a i když je hlavní žaludek už zcela plný, například kebabem, tak dezertní žaludek je stále prázdný a není problém do něj vecpat větší než malé množství dortů. Píši to zde proto, že přesně to se v onen vlahý pozdně zimní večer stalo a po kebabu a dortu a návratu domů jsem jen spokojeně upadnul do postele a nechal si zdát o létajících kobercích a zemi za sedmero kebaby.

Co nabízí

Kebab Star & Pizza Dejvice nabízí klasiku döner, dürüm i s falafelem a hranolkami, nějaké ty saláty a v posledním a zcela zanedbatelném případě i pizzu. Zrecenzovali jsme i jeho kolegy Kebab Star na Národní tříděKebab Star u Bílé Labutě. Že by kebabová franšíza?

Interiér

Moje nejoblíbenější barva je červená, takže tímhle u mě kebabárna vždy zaboduje. Čím už zapůsobí méně, je, že se uvnitř nacházejí jen tři stolky A to to to to je vše, přátelé! Tády dády dády dá dá dadá dá. Rozhodně by mohli mít vnitřek lépe uspořádaný a ne mít u lednice asi 300 plastových lahví s ledovým čajem. I za barem to vypadalo trochu chaoticky, leč vcelku čistě.

Kvalita služeb

Začněme popořádku – maso měli ve variantně telecí a, pozor, vepřové, které jsme se rozhodli ochutnat, a již po několikáté, kdy jsem vepřovou variantu ochutnal, jsem byl nadšen. S povděkem kvituji, že mistr kebabář vše čerstvě nakrájel, většího množství masa se nebál – inu, zelenina je teď drahá. Maso přitom výborně okořenil. Chuťově maso rozhodně nadprůměr. Leč nutno podotknout, že jsem měl takový hlad, že bych snědl i polobotku. Dále si na paškál vezmeme zeleninu, zde jsem byl velmi příjemně překvapen neortodoxní olivou uvnitř dürümu a jinak k salátu žádné výhrady. Zálivku jsem měl česnekovou, skutečně po česneku voněla, což také nebývá pravidlem, a pak pálivou. Zde, protože jsem uvyklý na Mordor pálivosti největšího kalibru, jsem byl zklamán. Nepálilo mě to vůbec, což ale neznamená, že pro běžné smrtelníky by to nemuselo být pikantní až příliš. Houska byla dokřupava zapečená a nemám, co bych jí vytknul.

Obsluha

Za barem se nacházeli dva blízkovýchodní kebabáři a před pultem jedna pomocnice původu neznámého. Jelikož jsem měřič lebečních indexů nechal doma, ani jsem po něm nepátral. Trochu se mezi sebou hádali či spolu jen hlučně hovořili a zřejmě se snažili o nějaké sblížení ve třech, až zaženou přítele dotyčné, což jsem vypozoroval z telefonátu, ale také se mohli bavit o úplně jiných věcech a třeba chtěli čistit koberce. Co se přípravy kebabu týče, byli usměvaví a bylo vidět, že to není jejich první kebab v životě. Já už hlady šilhal, takže si to pamatuji jen matně, ale moji objednávku vyřešili, než bys řekl Schummacher. A hlavně množství bylo více než vydatné.

Cena

Na Prahu průměr, možná i lepší podprůměr –  döner 79 Kč, dürüm 89 Kč.

Kebab Star & Pizza Dejvice, Jugoslávských partyzánů 1087/19, Praha

Twister House (Praha)

Kebabárna Twister House se nachází na Evropské ulici v Dejvicích přímo naproti sídlu PPF banky. Omšelá výloha a interiér zaflusané normalizační závodní jídelny rozhodně nejsou těmi lákadly, které by vás přiměly k návštěvě této kebabárny. Ovšem pro mě to byla výzva. První dojem často klame, i když se ho člověk nikdy tak úplně nemůže zbavit. Několikrát se mi stalo, že ne moc vábný exteriér v sobě skrýval gastronomický svatý grál.

Řekl jsem si, proč to nezkusit. Mohu být jen mile překvapený, navíc jsem měl hlad, neměl moc času a tak trochu pospíchal, takže Twister House mi byl na ráně jako nametená šestnáctka nadrženému tělocvikáři.

Co nabízí

Sortiment je u této kebabárnu atypický – sendviče, panini, hamburgery nebo saláty. Název Twister House nechává tušit, že se nebude jednat o tradiční kebabárnu, což se potvrdilo hned při objednávce. Objednal jsem si hovězí kebab. V okamžiku, kdy jsem viděl obsluhu vytahovat placku na dürüm, upozornil jsem, že bych dostal rád kebab do housky. Postarší kebabář s cizím dialektem mi slušnou češtinou a lítostí v hlase odpověděl, že housky na kebab zatím nemají, jen placky. Nu což, tak jsem si tedy dal dürüm.

Interiér

Interiér je nejslabší stránka této kebabárny. V kebabárně se nenachází žádné židle ani stolky. Pravá a levá zeď je lemována dlouhými pulty, u nichž si můžete na stojáka vychutnat svůj kebab. Vnitřní prostory na vás působ dojmem, že tak od 90. let se zde na nic nesáhlo. Na druhou stranu nejsme recenzenti interiéru, bytoví architekti, nenatáčíme pořad Šumné kebabárny a co se týče hlavního předmětu našeho zájmu, kebabu a jeho chutě, interiér kebabárny, pokud není provoněn jako jako pisoár hospody IV. cenové kategorie o páteční noci, hraje zanedbatelnou roli.

Kvalita služeb

Tradičně jsem si objednal pálivý kebab v placce se vším včetně zeleniny, cibule atd. a nechal zalít česnekovou zálivkou, jejíž aroma se linulo po celé kebabárně. Zaplatil jsem 89.- káblí usměvavé Arménce (?) a hnal se k pultíku u stěny. Rychle jsem roztrhal alobal, v němž byl kebab zabalený, a zakousnul se do křupavé housky. Po několika skousnutích jsem polknul a moje chutové buňky zaplavila příjemně pálivá chuť kebabu a zeleniny. Začněme tím nejmín podstatným – zeleninou. Zde většinou není moc co hodnotit, pokud vám do housky nebo placky nenacpou cosi zralého maximálně na kompost, nesmrdí to, je to čerstvé, nemáte co vytknout, prostě zelenina. Samotná placka sice nebyla žádný výstřelek vysoké gastronomie, ale byla krásně voňavá, křupavá a chutná. Zálivka byla poctivá a jen z přičuchnutí k pokrmu bylo hned zřejmé, čím je maso zalito. Obsluhu jsem musel pochválit za pálivost, která byla tak akorát dle mého gusta a znáte to, proti gustu žádný dišputát. Na samotném masu kebabář rozhodně nešetřil a jeho chuti se nedalo nic vytknout. Maso bylo krásně křupavé a bylo ho dost. Co si přát víc?

Obsluha a cena

Dva starší cizinci a jedna mladší sympatická cizinka.Všichni milí, usměvaví, s dobrou náladou a tak to má být! :-)Cena hlavních pokrmů – dürüm za 89 Kč. Na pražské poměry zřejmě standardní cena. Porce bohatě zasytila můj kručící žaludek, takže zde jsem problém opravdu neviděl.

Twister House, Evropská 26, Praha

Kebab Star Národní třída (Praha)

V další naší vysoce expertní ( 🙂 ) recenzi se podíváme na zoubek kebabárně Kebab Star Národní třída, která se nachází na strategickém místě hned vedle rockového podniku Vagon. Nevím, kolik existuje Vagonů na Národních třídách po celé republice, vedle kterých se nachází stánek s občerstvením, ale dnes se tedy – aby nedošlo k mýlce – bavíme o podniku lokalizovaném v našem hlavním městě.

Do Kebab Star Národní třída jsem zavítal jeden víkendový večer, posilněn několika pivky. Pro kebabárnu by to mohla být obrovská výhoda – co si budeme povídat, stačilo by podat průměrný kuchařský  výkon a moje chuťové buňky, lehce otupělé zlatavým mokem, by byly spokojené, ale takhle to v Kebab Star bohužel nedopadlo.

Většinou mě pořádek/nepořádek v interiéru nechává docela klidným, ale u této provozovny už se musím pozastavit nad tím, jaký bordel tam vládl. Všechny stoly (a většina židlí) pocintané zálivkami, na všech zbytky masa a zeleniny, drobky kam se podíváš. Odpadkový koš zcela přeplněný a co už se do něj nevešlo, přepadávalo na zem. Já beru, že když chudák kebabář nestíhá vydávat dönery v páteční špičce, na úklid moc času nezbyde. Zde se ale obsluha nacházela v počtu tří kusů a to už by si tedy chlapi tu a tam chvilku na setření stolů a vynesení koše najít mohli.

Objednal jsem kuřecí dürüm a pozoroval přípravu. Kdybych býval nepozoroval, odešel jsem s dürümem hovězím. Upozornil jsem na omyl ještě před převzetím a byl mi připraven dürüm s masem podle požadavku, ale bez otráveného obličeje se to neobešlo.

A teď už k samotné chuti. Vezmu to více méně v bodech, číst impresionistické popisy mého nočního dlabance se vám, předpokládám, nechce. Maso – čerstvé, chuťově dostačující průměr, miniaturní porce. Zálivka podprůměr. Neurčitá chuť, přitom by stačilo pár bylinek, trocha snahy a kebab by to vystřelilo do úplně jiných dimenzí. Nářky na zálivku ale píšu v recenzích pravidelně, nejedná se o problém jen tohoto podniku.  Zelenina v pořádku, až na naprosto neuvěřitelné množství cibule. Ta ze mě, myslím, byla cítit ještě po dvou týdnech a dvou litrech Listerinu. Buď se mi obsluha mstila za tu komplikaci s masem, nebo fakt nevím.

Celková chuť kebabu byla jednoduše neakceptovatelná. Přišel jsem si, jako bych jedl cibulovou tortillu s cibulí, cibulovou zálivkou a na vrch extra cibulí. Odcházel jsem zklamaný, a když teď přemýšlím, co o Kebab Star Národní třída napsat pozitivního, tápu. Mají přívětivou otevírací dobu a nacházejí se na perfektním místě pro rychlou noční svačinku po sedmi pivech a jedný zelený ve Vagónu, no. Víc toho dohromady nedám. Stálý zákazník ze mě fakt nebude.

Kebab Star Národní třída,
Národní třída 19, Praha

Starší příspěvky

© 2017 Kebabárny.cz

Víc kebabů už jsme sem nedostali :-)Nahoru ↑