Štítek

Steinhofen Pizza Gyros

Stává se, že si občas napíšu nákupní seznam, ale většinou si jej stejně zapomenu vzít na nákup sebou. Nezřídka tak bloumám po supermarketu jak Maďar v kukuřici a čekám na to, co mi padne do rány. Tak tomu bylo i při mém nákupu v německém Kauflandu. Tentokrát se během popojíždění s nákupním vozíkem mezi chladícími boxy můj pohled zastavil na krabici s nápisem Steinhofen Pizza Gyros. Ano, hned mi hlavou probleskla otázka „Co to je za klauni?“, kterou ovšem okamžitě vystřídala zvědavost, jak taková klauniáda může asi chutnat?

Pizza a gyros? To, že Němci mají specifické chutě, jsem zaregistroval již při prvním kontaktu s tamnější pornoprodukcí. Pokud jde o jídlo a pití,  jejich chutě a kombinace člověku často připomínají vaření dortu pejska s kočičkou. Podobné obavy jsem měl ale i před ochutnáním německých specialit jako Colaweizen (cola a pivo) nebo Kiba (višňový džus s banánovým), nad nimiž jsem původně kroutil hlavou. Následně mi ovšem zachutnaly.

Jelikož reaguji na vše, co má jakoukoli souvislost s kebabem/gyrosem slintáním jako Pavlovův pes, problém, co bude k dnes k večeři, byl vyřešen. Krabici jsem vložil do vozíku a bezohledně si mezi německými důchodci prorážel cestu k pokladně. Pokud jde o cenu, ta byla více než příznivá, 1,99 Euro (dle aktuálního kurzu tedy 52,- Kč).

Pizza Gyros příprava

Po příjezdu domů jsem se okamžitě s dychtivostí dítěte rozbalujícího vánoční dárky pustil do otevírání krabice a přípravy pizza gyrosu. Návod na přípravu nevypadal vůbec komplikovaně. Otevřít krabici, vyndat pizzu z obalu, vložit do trouby na 12 až 14 minut při 220 °C. Pizza Gyros jsem dal do trouby a oněch zhruba 14 minut jsem pak očima hypnotizoval rozmrzající pizzu a pročítal si složení pizza gyrosu: vepřové maso, cibule, sýr, olivy a marinované feferonky. V okamžiku, kdy maso dostalo tu správnou barvu a okraje pizzy lehce nahnědly, vzal jsem chňapku, vytáhl ji z trouby, položil na talíř a nakrájel.

Jak chutná?

Přikročme k tomu nejdůležitějším.  Jak může chutnat pizza za 2 Eura z Kauflandu, navíc z jejich řady K-Classic? Kombinace nízké ceny a kauflanďácké značky nebude asi nic moc, říkáte si, co? Těsto se nevymykalo standardní zamražené pizze z krabice, prostě klasika na níž jste zvyklí. Sýr i přes dobu strávenou v mikrovlnce byl svěží a skvěle doplňoval chuť masa. U masa mě překvapila nadstandardní porce. Navíc maso opravdu chutnalo jako gyros a nejednalo se třeba o nějaké odřezky z prasečích předkožek. U něj jsem kupodivu nezaznamenal výraznější rozdíl oproti masu z klasické kebabárny.

Pokud bych měl shrnout celkový dojem z Steinhofen Pizza Gyrosu, tak bych každému rozhodně doporučil, ať jej vyzkouší. Příznivá cena, rychlá, nenáročná příprava a porce člověka dostatečně zasytí. Teď jdu vyběhat těch 885 kalorií a zároveň si udělat v žaludku místo a chuť na další kebab! Sportu zdar a kebabu zvlášť!

Pizza Gyros

Pizza Roma I. P. Pavlova (Praha)

Obsahem recenze podniku Pizza Roma na zastávce I.P. Pavlova mohlo být jediné slovo. Katastrofa. Tohle jediné slovo by totiž naprosto přesně a dostatečně vystihlo kvalitu kebabu, který poloviční kebabárna Pizza Roma servíruje.

Upřímně, recenzi téhle kebabárny jsme se dlouho vyhýbali, protože s ní své zkušenosti máme už z dob, kdy jsme si poznatky z pojídání kebabů nezapisovali do blogýsků na internetu. Věnovat znovu 70 korun za ostudný kebab jen proto, aby mohl napsat recenzi, se nechtělo ani jednomu z našich recenzentů.

Jelikož se ale blíží roční výročí vzniku webu kebabarny.cz, dali jsme si recenzi téhle kebabárny jako takový dáreček k našemu jubileu a vyrazili na něj v kompletní recenzentské sestavě: zprava Emperor, na centru Grylls, levé křídlo Ralfík. A nebo jsme možná šli z hospody a všude jinde už měli zavřeno. Ať si velectěný čtenář sám vydedukuje, jak to vlastně bylo.

Každopádně Grylls si objednal gyros tortillu, Ralfík se neohroženě rozhodl pro gyros housku a stratég Emperor si na poslední chvíli vzpomněl, že vlastně nemá hlad, a že recenzi v Pizza Roma I.P. Pavlova jen nafotí.

Následuje autentický přepis rozhovoru po několika kousnutích do naservírovaných pochutin:

Emperor: „Ty vole, ale vypadá to fakt nechutně obojí jako…“
Grylls: „Humus. Fakt humus.“
Ralf: neartikulovaně vyjadřuje svou nespokojenost huhláním s plnou pusou
Grylls: „To by ses posral, v tý tortille je fakt skoro jen salát a zálivka!“
Emperor: „Kecáš vole, ukaž!“
Ralf: dále neartikulovaně huhlá
Emperor: „No fakt, jen salát a zálivka! Kde je to maso? To bych hezky nenafotil ani zrcadlovkou…“
Ralf: sípe „Jako já snim po pivu cokoliv, na Erasmu jsem dal i měsíc prošlou čabajku, ale tohle je moc!“
Grylls: znechucené říhnutí
Emperor: sune nohy do bezpečné vzdálenosti, aby mu Grylls nepogrcal polobotky

Ale popořadě. Pizza Roma má jen malinký interiér a jíst koupenou pochutinu uvnitř, mezi hromadou lidí čekajících ve frontě na objednání noční svačinky, se asi chce málokomu. I my jsme po obdržení svých „pochutin“ zvolili radši konzumaci na mrazu v bezpečí širokého chodníku před kebabárnou.

Obsluha v kebabárně se řadí k tomu nejhoršímu, co lze v našich kebabových luzích a hájích spatřit. Ano, mohli bychom je omlouvat, že jsou tak neuvěřitelně nepříjemní kvůli tomu, že horko těžko zvládají odbavit noční nápory snackuchtivých zákazníků. Jenže v době naší recenzní návštěvy obsluha kromě hlášek k zákazníkům typu „Uhni vocuď“ stihla i pokřikovat z otevřeného okýnka na procházející skupiny dívek „Heyy, sexy bitches!!“. Nabízí se otázka, jakou má asi umolousaný jouda se „slovanským“ přízvukem úspěšnost, když z okýnka rychlého občerstvění zapatlaný od zálivky a pizza těsta pořvává v jednu ráno na kolemjdoucí ženy, že jsou sexy bičiz. Naši přízeň jako zákazníků si tyto projevy opravdu nezískaly.

Chuť. Co k tomu říct. Masa málo, zelí hodně, trocha zálivky bez výrazné chuti. Nic víc v „kebabu“ není. Jedinou pozitivní věcí, kterou lze v oblasti chuti zmínit, je tortilla. Mají jí ve více variantách, Grylls si dal pálivou a k šoku celé redakce ta tortilla pálila docela solidně. Bohužel však byla studená, protože jí kebabáři zabalenou trochu nepřipekli v kontaktním grilu, jak je v normálních podnicích zvykem.

Druhou (a poslední) pozitivní věcí, která v hodnocení Pizza Roma zazní, je cena. Jednotná částka 70 Kč za tortillu i housku je v Praze rozhodně v té levnější části cenového spektra. Když do rovnice ale zapojíme i chuť, přestává to být taková hitparáda.

Vrcholem našeho rozladění bylo následné pročítání recenzí podniku na serverech typu Yelp či Foursquare. Jak může sakra něco takového někomu chutnat? To ti lidé, hodnotící Pizza Roma pěti hvězdičkami z pěti, v životě neměli kebab? Co by se stalo, kdyby si objednali kebab někde v Berlíně, nebo Ankaře? Vybuchly by jim všechny chuťové pohárky a otevřela se jim pátá dimenze?

Dámy a pánové, za server Kebabárny.cz prohlašujeme, že naše recenzní návštěva podniku Pizza Roma na I.P. Pavlova byla čistou esencí všeho zlého na české kebabové scéně. Kdyby ještě o polovinu zdražili a začali kebab balit do horších tortill, bylo by takové naše malé, soukromé kebabové peklíčko.

Pizza Roma, Jugoslávská 17/6, Praha

Kebab Star Národní třída (Praha)

V další naší vysoce expertní ( 🙂 ) recenzi se podíváme na zoubek kebabárně Kebab Star Národní třída, která se nachází na strategickém místě hned vedle rockového podniku Vagon. Nevím, kolik existuje Vagonů na Národních třídách po celé republice, vedle kterých se nachází stánek s občerstvením, ale dnes se tedy – aby nedošlo k mýlce – bavíme o podniku lokalizovaném v našem hlavním městě.

Do Kebab Star Národní třída jsem zavítal jeden víkendový večer, posilněn několika pivky. Pro kebabárnu by to mohla být obrovská výhoda – co si budeme povídat, stačilo by podat průměrný kuchařský  výkon a moje chuťové buňky, lehce otupělé zlatavým mokem, by byly spokojené, ale takhle to v Kebab Star bohužel nedopadlo.

Většinou mě pořádek/nepořádek v interiéru nechává docela klidným, ale u této provozovny už se musím pozastavit nad tím, jaký bordel tam vládl. Všechny stoly (a většina židlí) pocintané zálivkami, na všech zbytky masa a zeleniny, drobky kam se podíváš. Odpadkový koš zcela přeplněný a co už se do něj nevešlo, přepadávalo na zem. Já beru, že když chudák kebabář nestíhá vydávat dönery v páteční špičce, na úklid moc času nezbyde. Zde se ale obsluha nacházela v počtu tří kusů a to už by si tedy chlapi tu a tam chvilku na setření stolů a vynesení koše najít mohli.

Objednal jsem kuřecí dürüm a pozoroval přípravu. Kdybych býval nepozoroval, odešel jsem s dürümem hovězím. Upozornil jsem na omyl ještě před převzetím a byl mi připraven dürüm s masem podle požadavku, ale bez otráveného obličeje se to neobešlo.

A teď už k samotné chuti. Vezmu to více méně v bodech, číst impresionistické popisy mého nočního dlabance se vám, předpokládám, nechce. Maso – čerstvé, chuťově dostačující průměr, miniaturní porce. Zálivka podprůměr. Neurčitá chuť, přitom by stačilo pár bylinek, trocha snahy a kebab by to vystřelilo do úplně jiných dimenzí. Nářky na zálivku ale píšu v recenzích pravidelně, nejedná se o problém jen tohoto podniku.  Zelenina v pořádku, až na naprosto neuvěřitelné množství cibule. Ta ze mě, myslím, byla cítit ještě po dvou týdnech a dvou litrech Listerinu. Buď se mi obsluha mstila za tu komplikaci s masem, nebo fakt nevím.

Celková chuť kebabu byla jednoduše neakceptovatelná. Přišel jsem si, jako bych jedl cibulovou tortillu s cibulí, cibulovou zálivkou a na vrch extra cibulí. Odcházel jsem zklamaný, a když teď přemýšlím, co o Kebab Star Národní třída napsat pozitivního, tápu. Mají přívětivou otevírací dobu a nacházejí se na perfektním místě pro rychlou noční svačinku po sedmi pivech a jedný zelený ve Vagónu, no. Víc toho dohromady nedám. Stálý zákazník ze mě fakt nebude.

Kebab Star Národní třída,
Národní třída 19, Praha

Kebab Star Pizza (Praha)

Kebabárna se nachází v těsné blízkosti kdysi slavného obchodního domu Bílá labuť. Ten dnes sice trochu, no spíše velmi, skomírá. Proto jsem se rozhodl otestovat kebabárnu v jeho blízkosti, zda bude ono skomírání viditelné i zde. Předně musím říct, že jsem do provozovny vůbec nechtěl, ale jak jsem tak stál venku před výlohou, kam dosahovala vůně blízkovýchodní pochutiny a tvářil se jak Kevin ze Sám doma, když před Vánoci zírá na výlohu hračkářství… Navíc místní kebabmistr si všiml mě i mojí společnice a přes výlohu nás lákal dovnitř posunky rukou i hlasem. A co bych to byl za kebabového závisláka, kdybych tuto nabídku odmítl. Tudíž, než bys řekl švec, jsem se nacházel uvnitř podniku a lačně hltal jídelní menu pohledem a těšil se, jak si pošmáknu na zdejším pokrmu.

Co nabízí

Částečně se jedná o pizzerii, ale zde to nebylo tolik patrné, jako při mé návštěvě kebabo-pizzerie na Korunní, tudíž část sortimentu je věnována této italské kulaté věci, co mě nezajímá. Druhá, a ta podstatnější je poté věnována kebabu. V nabídce mají döner i dürüm, nabízejí také variantu dát si maso na talíř s hranolkami, pro vegetariány poté falafel. Dle jejich menu (viz obrázek) nabízejí také značnou část specialit z oblasti kebaboidního průmyslu. Leč jsem si toho všiml až po konzumaci, a tedy pozdě a snad příště.

Interiér

Působil vcelku prostorně a relativně čistě. Uvnitř se nachází hned několik stolků a je možné si zde v klidu sednout. V době našeho příchodu se v podniku nikdo nenacházel, což obvykle neznačí nic dobrého, ale v průběhu jídla se zde pár osob vyskytlo, takže sem tam se tam někdo objeví.

Kvalita služeb

V tomto bodě jsem byl hned několikrát mile překvapen. Za prvé, když po mně obsluha nechtěla peníze takřka hned, jak jsem vlezl do dveří, ale pěkně až když byl pokrm připraven. Tudíž když by to vypadalo na jó blaf, byla zde možnost útěku. Teda za předpokladu, že by za sebou chtěl člověk nechat běžet tři vcelku statné Turky. Podruhé jsem byl příjemně zaskočen, když kebabmister jal se svého železného nástroje a pěkně začerstva mi do kebabu naházel maso. Klasicky měli kuřecí a hovězí, opět jsem zvolil kuřecí. Na řadu však musí přijít i trocha té kritiky. Zelenina byla dosti vodová, prostě něčím nacucaná a to něco mi zcela rozpustilo housku. Což mě docela naštvalo, alébrž mi pak všechno vypadávalo na talíř a nemohl jsem si vychutnat ono úžasné poslední sousto v rohu pita chleba, kde se nachází pěkně od každé vrstvy něco.

Zde to byl test mých nervů, jak se to vše tak propadávalo, tak mi to trochu pokazilo jinak dobrou kebaboidní náladu. Porce teda taky nebyla úplně největší, ale na druhou stranu zasytila. Housku musím hodnotit spíše negativně, protože se celá rozpadla. Je to spíše chyba zeleniny, ale ovlivnila i housku. To je jak u týmového sportu, občas může selhat jen jeden článek týmu, ale může to mít takřka fatální důsledek, a to se zde skoro stalo. Jo, a omáčky klasika bylinky, česnek, pálivá. Na pálivou jsem si nechal dát ještě spešl sušené papričky (a nedám si říct a nedám) a …ano opět docela pálily, opět píši recenzi raději až s 24 hodinovým odstupem.

Obsluha

Nemám takřka co vytknout, příjemná usměvavá, nezávazně nabízela další přídavky, lákala nás dovnitř, maso čerstvě nakrájela. No až na tu zeleninu, jako ona i ta byla vcelku dobrá, jen prostě vodová.

Cena hlavních pokrmů

Döner za 89 Kč a dürüm za 99 Kč. Což se mi zdá relativně drahé, na druhou stranu je provozovna skutečně v centru a to nájemné se asi samo nezaplatí. Za tu cenu by ale porce mohly být větší.

Kebab Star Pizza, Na Poříčí 21, Praha

Quattro Gusto Korunní (Praha)

Recenze podniku Quattro Gusto je trochu dvojsečná. Na první pohled se specializují spíše na pizzu. Na druhou stranu se uvnitř na roštu rožní a otáčí kebabové maso, a tudíž jej lze zařadit mezi kebabárny. Už díky tomuto rozdělení jsem do provozovny vstupoval s velkými obavami, když se rychloobčerstvovací stanice specializují na více než jednu specialitu, takřka nikdy to není k užitku a popravdě tomuto konceptu nerozumím. Buď chci mít dobrou pizzerii, nebo kebabárnu, obojí jde stěží. To je jak otevřít si sushi bar a k tomu nabízet hamburgery. Zhovadilost. Hlad však zavelel a nebyl čas ptát se kdo je kdo.

Co nabízí: Jak jsem již psal, primárně je Quattro Gusto zaměřeno na pizzu. Jádrem pudla našeho hodnocení je však pokrm od Itálie několik tisíců kilometrů vzdálený – a to, chvíle napětí, počkejte si na to – kebab. Nabízí ho jako döner i jako dürüm. Nic víc, nic míň. V době mé návštěvy bylo na místě maso kuřecí a popravdě to vypadalo, že jiná volba obvykle nebývá zvykem. Co se týče omáček, nebyla prakticky na výběr žádná možnost než unifikovaná bílá hmota. Na moje přání byl dürüm doplněn o pálivé koření. Hodně pálivé. I proto si vždy dávám 24 hodin, než začnu psát recenzi, abych dal kebabu možnost zapůsobit na všech frontách, což se tady po čertech dobře povedlo. Au.

Interiér: Zde musím spíše pochválit, jedná se o takřka restauratérský interiér, kde se můžete u dvou stolků cca pro 8 osob posadit a v klidu si vychutnat svůj pokrm. Bohužel na jednom stolku leželo použité párátko a na druhém byla lehce posypaná mouka. Na druhou stranu žádná extra tragédie to, co se čistoty týče, určitě nebyla a pokrmu ani prostředí jsem se neštítil. Na stole byly dokonce květiny (prý živé), ale jsem tu kvůli kebabu, a nebudu se rozplývat nad vázou na stole. Nejsem vitarián, možná kebabarián – taková otázka možná jen pro mě samotného – je možné si vypěstovat závislost na kebabu? Začínám si to totiž tak trochu myslet.

Kvalita služeb: A zde přichází tak trochu kámen úrazu. Začnu jako při hodnocení zaměstnanců – nejdříve lehce pochválit a pak začít říkat krutou pravdu, na konci zase trochu pochválit. Tudíž překvapilo mě kuřecí maso, které bylo výborně ochucené. ALE frajer kebabpizzameister po mé objednávce a zaplacení vzal už nakrájené maso v plechové míse a šoupnul jí do pece. Jako kde to jsme? Tohle není pohádka o Jeníčkovi a Mařence, ale krutá realita. Být to jen trochu pohádka, tak přeskočím pult a vezmu lopatu na pizzu a milou drahou obsluhu naučím, jak se správně na lopatě sedí a jak se správně kebab dělá! Dále zelenina: bylo jí zoufale málo, přesto trochu chválím inovativní petržel. Omáčky nebyly na výběr. Houska byla naprosto gumová a bez chuti. A celkově byla porce dost malá. A pochvala na závěr – pálivé koření bylo opravdu pálivé. Až jsem měl slzy na krajíčku. Mňau.

Obsluha: Těžko odhadovat původ, lebeční index jsem zapomněl v šuplíku. Patrně se jednalo o nějakého typického Itala z postsovětských republik s jeho ženou, taktéž z podobného regionu, kde má pizza tradici již řadu století. Jelikož maso čerstvě nenakrájel, nedal mně moc zeleniny a omáčku na výběr a celé to působilo tak trochu amatérsky, prostě do toho nedal to srdíčko, tak úplná spokojenost zde nepanuje.

Cena hlavních pokrmů: Döner za 75 Kč a dürüm za 80 Kč. Na Prahu a na Vinohrady vcelku dost dobrá cena, na druhou stranu porce jsou dost malé.

Quattro Gusto, Korunní 103, Praha

Kebab & Pizza (Praha – Nusle)

Co nabízí: Döner, dürüm a různé pizzy.

Interiér: Prakticky žádný prostor, nepůsobí příliš vábně a čistě, uvnitř si není možné sednout a pochutiny si tedy musíte odnést. I když slovo „pochutiny“ bych v tomto případě uváděl spíše v uvozovkách.

Kvalita služeb: Velmi podprůměrná. Za jediné plus můžu označit maso. Jinak houska byla příliš měkká a vlhká a špatně držela tvar, vše se skrze ní postupně vyvalilo ven. Zelenina také nepůsobila příliš čerstvě a zálivky takřka totéž. Tudíž další návštěvu již neplánuji.

Obsluha: Snažila se být příjemná, bohužel to ve výsledném hodnocení jaksi nelze brát na zřetel, kebab jako takový byl podprůměrný, a tak i vřelé popřání krásného zbytku večera bylo tak trochu k ničemu. Večer jsem měl díky kebabu spíše pokažen. To je tak, když se těšíte na nového kebabáře, představujete si, že to bude ten nejlepší kebab v životě a ono nic. Asi jako když očekáváte krásný večer s nádhernou ženou a ve finále se něco zvrtne a jste doma, sám a ještě nejde internet.

Cena hlavních pokrmů: Zřejmě jediné tak trochu plus, ale na druhou stranu – raději bych si pár korun připlatil a pochutnal si.

Čestmírova 365/3, Praha – Nusle

Kebab u polikliniky (Ústí nad Labem)

Za nekorunovanou královnu ústeckých kebabáren ja považována kebabárna na „Masaryčce“ nebo rovněž zvaná „kebab u polikliniky“. Když byla nově otevřena, získala si chutným a kvalitním kebabem oblibu u řady Ústečanů. Tato  kebabárna také těží především ze strategického umístění, sice se nenachází přímo v samotném srdci města, spíše bychom řekli v jeho širším centru, a to v lokalitě, na níž se potkávají dvě hlavní trasy směrem do centra – ze studentské čtvrti Klíše a ze Všebořic, Bukova.

Přes den během pracovního týdne zde narazíte na puberťáky s akné, umaštěné vysokoškolské nerdy či kravaťáky v nepadnoucích oblecích, během víkendových nocí kebabrárna profituje z nedaleké diskotéky Družba, na níž se po půlnoci přesouvají samci z nejrůznějších ústeckých podniků, kterým se zatím nepodařilo ulovit partnerku ke kopulaci. Jelikož sem lidé chodí většinou na tzv. pozdní sběr, můžete zde po zaplacení vstupu spatřit na vlastní oči zpětný krok v evoluci, a to transformaci z lovce ve sběrače. Než ovšem lovci klesnou ve vývojovém stadiu do  sběračů, nebo než se z lovené zvěře stanou plody čekající na utržení (rozuměj pasivní objekty sexuálních pudů přítomných subjektů), musí se člověk také občerstvit a co jiného v pátek či sobotu po půlnoci než kebab a kde jinde než tady?

Takže k samotné kebabárně. Její interiér je pro tento druh podniku standardní – reklamní poutače, chladící boxy na pití a pár stolků určených k tomu, abyste si svůj kebab mohli vychutnat přímo na místě. Ne, že bych byl nějaká citlivka, ale prostředí by bezpochyby prospělo, pokud by personál v kebabárně zametl či utřel mastné stolky na nichž se často nacházejí zbytky kebabu po předchozích zákaznících.

Majitele a část obsluhy s kolegy odhadujeme na Pákistánce, ovšem podle přízvuku dalších zaměstnanců, tvoří část personálu i lidé z postsovětských republik, což samozřejmě samo o sobě není problém (to si ovšem nemusí myslet kolegové z Odboru azylové a migrační politiky MV ČR, který sídlí hned naproti), pokud byste často nemuseli několikrát opakovat objednávku a bedlivě pozorovat, zda-li vám kebab dělají tak, jak jste si objednali. Zvolil jsem velký kebab (70,- Kč) se zázvorovým pivem (30,- Kč). Nicméně obsluha byla milá, příjemná a i přes frontu čekajících zákazníků jsem svoji objednávku dostal během několika minut.

Neutuchající hlad mě donutil odložit veškeré zásady etikety Ladislava Špačka a společenské konvence stranou a do kebabu jsem se pustil jako Čingischán plenící dobyté území. Kebab byl vložen do klasické housky, která by sice mohla být o něco teplejší, ale nebylo to nic, co by se nedalo přežít a čím by měl utrpět můj gurmánský prožitek.

Zelenina byla chuťově dobrá, nicméně se jednalo pouze o trochu zelí a salátu. Hledat v kebabu plátek okurky nebo rajčete by byla sisyfovská práce. Na zeleninu v kebabu si potrpím, protože od svého kamaráda jsem si osvojil zdůvodnění, obhajující moji slabost k tomuto údajně „nezdravému“ jídlu před samozvanými naziodborníky na zdravou výživu, kteří mě při každé příležitosti neváhají poučovat o tom, jak je kebab nezdravý. Toto jejich pomýlené konstatování jsem vždy odrážel otázkou: „Jak může být něco, v čem je tolik rozmanitých druhů zeleniny jako je rajče, okurka, salát, zelí, cibule atd. nezdravé? Můžeš mi to vysvělit, hmm?“ Měl jsem štěstí, že nikdo z těchto expertů nebyl poblíž, protože bych proti němu protentokrát neměl žádnou argumentační munici…

Nedostatky ohledně absence několika tradičních složek zeleniny plně vykompenzovaly velmi chutné, dlouhé, široké a šťavnaté pláty masa, na kterých obsluha vůbec nešetřila. Maso bylo opravdu vynikající. S lítostí ovšem musím konstatovat, že to samé se nedá říci o zálivce, která chutí i konzistencí připomínala nejlevnější maxibalení tatarky z hypermarketu obohacené o několik decilitrů H2O. Poté jsem pochopil, proč si zákazník přede mnou objednal kebab, ale důrazně požádal, aby byl bez zálivky – jen maso a zelenina. Tento detail zbytečně kazí celkový dojem z jinak dobrého kebabu stejně jako bílé ponožky u padnoucího tmavého obleku nebo nezletilost vaší sexuální partnerky.

Na samotný závěr mé recenze si nemohu odpustit osobní názor na tuto kebabárnu, jež byl utvořen na základě několikaletého zúčastněho pozorování. Kebabárna na „Masaryčce“ či „u polikliniky“ po svém otevření nasadila laťku hodně vysoko, což způsobilo, že se stala vyhledávaným a úspěšným podnikem. Její úspěch se pokusilo napodobit několik kebabáren, jež otevřely jen o několik metrů dále, ovšem tyto pokusy o vytvoření přímé konkurence měly jepičí život. Dominantní postavení Pizza Kebabu Bella Italia je takové, že ani cena a ani vyšší kvalita sousední kebabárny (jako příklad bych uvedl nedávno uzavřenou pizzerii s kebabem Pomodoro) nezpůsobí odliv stálé klientely. Skromně se domnívám, že provozovatelé jsou si těchto faktorů plně vědomi a hřeší na ně. Zkrátka ví, že zákazníci jim budou chodit stále především díky pověsti, jež si kebabárna vybudovala hned po otevření. Tato pověst o „nejlepším kebabu“ v Ústí nad Labem z mého pohledu již dlouho neodpovídá skutečnosti a je to pro tuto kebabárnu i její zákazníky jednoznačně škoda.  Podle mě se nejlepší kebabárnou v Ústí stal Maidum.

Kebab u poliklinky Ústí nad Labem

Bella Italia, Masarykova 1631/68, Ústí nad Labem

© 2017 Kebabárny.cz

Víc kebabů už jsme sem nedostali :-)Nahoru ↑