Štítek (stránka 1 z 2)

Antalya Kebab (Děčín)

Při návštěvě Děčína jsem při poledním pátrání po nějaké té obědové stravě narazil na kebabárnu nedaleko vlakového nádráží, prakticky v centru města, Kebab Antalya. Šrumec na ulici před okénkem kebabárny naznačoval, že se jedná o oblíbený fastfood. Otázka, na níž jsem si chtěl sám odpovědět, zněla: Je to zapříčiněno frekventovanou lokalitou, nebo spíše kvalitou kebabu?

Kručící žaludek vysílal intenzivní signály, že s hledáním odpovědi nemám příliš dlouho otálet. Prošel jsem kolem postávajících osob dychtivě čekajících před kebabárnou na svoji objednávku a vešel do kebabárny. Nevymýšlel jsem nic nového a poručil si svojí klasiku: velký kebab se vším a hodně, hodně pálivý. Zaplatil jsem 70,- Kč, což je za velký kebab více než příznivá cena.

Svoje sedací ústrojí jsem uvelebil do koženkového boxu a prohlížel si bohatou nabídku místního podniku. Ne, že bych byl vyloženě cíťa na hygienu a přehnaně si potrpěl na čistotu, ale když se usadíte do sedačky, kolem vás poletují mouchy a na mastném ubruse před vámi vidíte přilepené zaschlé zbytky masa po předchozích návštěvnících, říkáte si, že by občas neuškodilo jen vlhkým hadrem otřít stoly. No nic, co se dá dělat.

Za pár minut mi obsluha donesla misku s kebabem a svoji pozornost jsem mohl upřít na důležitější předměty než je mastný ubrus. Vidličkou jsem z housky nejprve vybral zeleninu. Klasika – jemně nakrájené zelí, salát plus nějaká ta okurka a na vrch plátek rajčete. Paráda. Po vyzobání zeleniny jsem si kebab vzal do ruky, přimáčkl oba cípy housky k sobě a zakousl se do ní. Jemně křupavá kůrka, prostě tak akorát, ne moc, teplá. Nakrájenými stroužky masa byla houska vystlána dostatečně, na to si rozhodně nemohu stěžovat. Chuťově maso ničím nezaujalo, čímž nechci říci, že se nedalo jíst, to vůbec ne. Klasické standardní maso z nakoupeného polotovaru, s nímž se setkáte v drtivé většině kebabáren. Jen mě trochu mrzelo, že nebylo ničím okořeněné, upravené tak, aby mělo „nějakou“ chuť.

Zálivka pálila snad jen vizuálně, pohledem. Při konzumaci kebabu bohužel nebyla vúbec cítit a chuťové buňky ani lehce nepošolíchala, nic, prostě vůbec nic. Škoda. Byl jsem nucen si do kebabu vysypat zbytky pálivé směsi ze dna kořenky, jež ležela přede mnou na stole. A ani to popravdě moc nepomohlo… Chuťově se jednalo o ničím extra výjimečný klasický kebab, který neurazil a porce mě zasytila více než dostatečně. Až tak, že jsem měl chuť rozepnout si knoflík u kalhot.

Za těch necelých dvacet minut, které jsem strávil v kebabárně Antalya jsem napočítal okolo 20 zákazníků, které kmitající kebabář obsloužil. Z toho usuzuji, že se patrně jedná o oblíbenou místní kebabárnu. Na otázku, jež jsem si položil v úvodu bych odpověděl asi následovně. V Kebabu Antalya Děčín se sice nedočkáte žádného kebabového zázraku, ale dostatečně uspokojíte chuť na kebab za rozumnou cenu. Kvalitou se jedná o lehký nadprůměr.

Antalya kebab, Prokopa Holého 812/10, Děčín

Pizzeria Na Náměstí (Česká Kamenice)

Kebabopizzerie v České Kamenici je skutečně veledílo. Příště bych se raději mlátil kladivem do přirození nebo si do zadku strkal rezavý rozžhavený drát, a to podotýkám, že nejsem masochista a tohle fakt rád nemám. Snad všechny nejhorší kebabové noční můry se zhmotnily v tomto podniku.

To si takhle třetí den kráčíte divočinou od Německa přes Česko, Saské Švýcarsko, Pravčickou bránu přes Jetřichovice do Lužických hor, jste úplně nadšen, hrozně smrdíte a před odjezdem zpět do civilizace si říkáte: “Že bych si já kujón i na dovolené dal kebab, který náhodou na náměstí vidím, a zachoval si tak svoji kebabovou čest?” No, byla to chyba. Veliká. Už jen fakt, že se to jmenuje Pizzeria, mě mohl a měl varovat.

Už při příchodu jsem byl natolik roztřesen, že jsem nebyl schopen fotit, tak se omlouvám a musí stačit dvě fotografie. I to stačí a je to vypovídající, stejně už tam doufám nikdo nepůjde.

Co nabízí: tak dle názvu pizzu a pak oba druhy kebabu.

Interiér: Taková malá špeluňka, čistota žádná sláva, nebyl jsem tedy zcela střízliv, přesto jsem bordel zaznamenal. Venku je stolek a tři židle a taky koš, což je dost podstatná součást exteriéru.

Samotný pokrm: Tak začněme pěkně od podlahy. Maso. I když to je trochu eufemismus, chuť masa jsem vlastně necítil. Objednal jsem si hovězí variantu, jiná totiž nebyla. Odhadem byla 80 % mouka a zbytek zřejmě nějaká rozemletá kopyta a něco takového. Maso bylo studené, chuť naprosto žádná, koření nulové a navíc nakrájené na široké kusy jak sekaná. Oukej, pro nejvíc hladovějícího člověka na světě se dá najít i plus – množství masa či hmoty bylo obrovské. Dále houska – dal jsem si placku a byla studená, měkká, trhala se a navíc to mistr jaksi neuměl zabalit, a tak se mě všechen ten sajrajt valil ven na kalhoty. Tomu navíc napomohly omáčky, které byly tak hrozně zředěné vodou, že neměly vůbec žádnou chuť. Zelenina – čti jen zelí – už zažila také lepší časy.

Obsluha: Pochází z Makedonie, a když bych měl hodnotit jeho ochotu poradit, kde sehnat v 9 večer flašku ferneta, dostal by 10 z 10. Bohužel jsem chtěl kebab a to není silná stránka pana prodávajícího.

Cena hlavních pokrmů: Ceny super levné, ale upřímně bych si raději připlatil a dostal něco poživatelného. Dürüm za 80 Kč a döner za 70 Kč.

Pizzeria Na Náměstí, Náměstí Míru 70, Česká Kamenice

Next Gyros III. (Most)

Před nějakou dobou jsem se ocitl kolem oběda v Mostě. Co bych to byl za inspektora, kdybych toho okamžitě nechtěl využít k získání další recenze. Provedl jsem internetovou rešerši a lokalizoval kebabárnu Next Gyros III.. Ten den však bylo zavřeno a já tak propadl depresi (částečně i z toho, jak depresivně působí město Most). Hlad jsme s přítelkyní ukojili na terásce místního KFC, obklopeni puchem moči, a já za recenzentskou snahou v Mostě udělal tlustou čáru.

Osud tomu však chtěl, že jsem se do Mostu po pár týdnech dostal kolem oběda znovu, kebabárna Next Gyros III. byla otevřená a já tak s drobným zpožděním mohl s mou drahou polovičkou provést inspekční návštěvu.

Kebabárna je umístěna v typickém komunistickém sektorovém centru na kraji Mostu. Hned vedle se nachází Hospoda Ponorka, které se podíval na zub kolega Pohlreich v pořadu Ano, šéfe.

Interiér je vyveden v dost ošklivé svítivě zelené barvě značky Shrek, jak se můžete přesvědčit na přiložených fotkách. Ta ale na chuť kebabu vliv nemá, takže to přejdu. Ne úplně tradiční rozložení pultu a boxů na sezení mému mozku detektiva napovídá, že dříve tu byl asi nějaký bar. V době naší návštěvy byl interiér čistý, skoro až vycíděný, takže zde určitě pochvala.

Komunikace s obsluhou proběhla bez problému, objednán byl jeden döner a jeden kebab salát. Obojí s vepřovým masem, které ve svých recenzích chválí inspektor Emperor. Druhou variantou byla strouhankovo-hovězí sekaná, které na našem webu v poslední době nemůžeme moc přijít na chuť.

Cena mě trochu zaskočila, nechci se dotknout Mostu, ale v takovém městě bych čekal trochu jinou cenu, než 100 Kč za dürüm. To jsou peníze, které jsem ochotný dát za dürüma v centru Prahy, ne na periferii Mostu. Kebab salát za 80 Kč, servírovaný v malinké misce, mě svou cenovkou také příliš nepotěšil.

V nabídce byly 2 zálivky, kečupový typ a majolkový typ, takže žádná velká snaha kebabářů se na poli zálivek neodehrává. Po obdržení naší objednávky (maso šlo do jídel pěkně začerstva z grilu, díky!) jsme zasedli a zahájili konzumaci. Přítelkyně byla jídlem vysloveně zklamaná, kromě extrémní slanosti (balkánský sýr plus hodně slané maso) neměl její salát žádnou chuť.

U mého döneru se žádná tragédie neodehrála, což mohlo být způsobené tím, že jsem po našem německém kebabovém roadtripu měsíc neměl kebab a fakt už jsem na něj měl chuť. Vepřové maso v kebabu bylo dobře kořeněné a chuťově je určitě minimálně o úroveň výš, než hovězí sekaná. Bylo slanější, ale houska to neutralizovala, takže cajk. A propos – houska. Křupavá, teplá, prostě jak má být.

Se zeleninou to bylo slabší, vždy se musím smát, když vidím české kebabáře, jak opatrně nabírají jeden pláteček nakrájeného rajčete a dvě mini kostičky okurky, aby z té jedné hadovky za 15 korun obsloužili zákazníky za celý den.

Naše stolování kulturně obohatila rodinka sedící u vedlejšího stolu, k níž se radši nebudu vyjadřovat – ale to je asi v Mostě bohužel normální, když jsem se tak díval na skladbu lidí na ulicích.

Döner mě rozhodně neurazil a nebýt salátu, který si objednala přítelkyně, hodnotil bych lehce nadprůměrně. Takhle to bude jen průměr. Po pár pivech někde v hospodě v okolí je ale tenhle typ kebabu přesně to, co v pátek nebo sobotu večer člověk potřebuje. Díky za to!

Next Gyros III., Lipová 819/16, Most

Guli Kebab (Plzeň)

Inspektor Emperor se poprvé rozhodl pro výlet do hlavního města piva. Primárně, aby se podíval na přehlídku oslav osvobození, sekundárně, aby ochutnal pár místních piv a třeba naučil řídit Davida Limberského, terciárně ,aby ochutnal další z řady místních kebabů.

Musím hned na úvod poznamenat, že jsem byl z města velmi příjemně překvapen. Spousta zeleně, historie – a piva. Pochopitelně, existuje zde přímá úměra – čím více piv, tím hezčí město.

Jak je vidět z přiložených fotografií, vojenská přehlídka byla perfektní. Návštěva pivovaru také splnila svůj účel a objevil jsem dokonce bar, kde mají decku rumu s kolou za dvacku, což snad není ani možné. Ochutnat jsem se neodvážil.

Ale pojďme k tomu hlavnímu, proč patrně tento report čtete, tedy ke kebabu. Byl vlahý májový den a ke kebabu zval hrdliččin hlas. No, dobře, byl to hlas hladové přítelkyně. Díky šikovné poloze kebabárny jsme si zakoupenou svačinku mohli vychutnat v přilehlém parku a pak hurá na pivo.

Co nabízí: döner a dürüm a hranolky a podobné věci jako kebab na talíř.

Interiér: Vcelku vkusně zařízený, nepřeplácaný, čistý a s možností posadit se. K mému překvapení se nad barovými stoličkami vyjímá zrcadlo, asi aby zákazníci mohli při pojídání sami sebe pozorovat, což vlastně do jisté míry chápu, koukat při jídle na něco tak hezkého jako jsem já, no kdo by to nechtěl. Ještě více se mi líbil exteriér, kebabárna vypadá neorientálně, žádné blikající komedie. Za mě palec nahoru.

Kvalita služeb: A jsme u toho hlavního. Pojďme od píky – maso. Dostali jsem bohužel podpulťák, ale ohřál se. Varianta byla hovězí, protože jsem si lehounce pod vlivem zapomněl objednat jinou variantu. Určitě mohla být lépe ochucena. Já byl tedy vcelku spokojen, ale přítelkyně celkem remcala (ostatní inspektoři ji dali potají přezdívku „kebabová paní Göringová,“ ale teda  až takový vepř a transvestita já nejsem). Množství bylo dostatečné.

Příjemná byla čerstvá zeleninka, avšak s žádnou novinkou. Kéž by se tak naučili nacpat občas do kebabu kopr nebo něco podobného. Houska bez větších připomínek, křupala, dobře držela tvar. Zálivky taktéž bez připomínek. Pálivá skutečně pálila a měla příjemný dojezd a z česnekové jsem cítil česnek. Což bych normálně ani nezmiňoval, ale v poslední době jsem měl spíše smůlu a omáčky mi chutnali jako obarvená voda. Celková kombinace všech zainteresovaných komponent do sebe vkusně zapadala, přítelkyni teda döner až tak nechutnal, já byl vcelku spokojen.

Obsluha: Rozuměla mé objednávce, kebab dobře zabalila, měla uvnitř čisto a uklizeno a porce byla dostatečná. Není co vytknout až na porci z hrnce.

Cena hlavních pokrmů: döner za 69 Kč a dürüm za 85 Kč. Pro mě jako už polopražáka (to pomalu nejde z pusy) super ceny a tedy poměr cena – výkon parádní.

Celkové hodnocení: Lehce nadprůměrný kebab za podprůměrnou cenu. Pokud máte cestu kolem, kebabárně se určitě nevyhýbejte.

Guli Kebab V.G. V.S., Pražská 21, Plzeň

Antalya Kebab, Nusle (Praha)

Máme za sebou už téměř 70 recenzí a přiznám se, někdy už je to recenzování celkem řehole. Dnes to ale není ten případ. Recenze kebabárny Antalya kebab Nusle totiž vznikla tak, že jsem vyrazil na pivo do mnou neprobádaných zákoutí Prahy a co čert nechtěl, vedle hospody se zhmotnila kebabárna. Po pěti pivech se člověk k návštěvě a konzumaci opravdu přemlouvat nemusí.

Toliko úvod. Do Antalya kebabu jsem vstoupil v pátek kolem 23. hodiny. Uvítal mě relativně malý interiér se solidně vyhlížejícím mobiliářem. Pár barových stolků a židlí asi ve špičce stačit nebude, ale je to dobrý (a novotou svítící) základ.

Obsluha mi návštěvu zpříjemnila hned několika způsoby. V průběhu přípravy kebabu se různě kymácela, tancovala a prozpěvovala. To sice není úplně klasické chování pracovníka, zvlášť v podniku, kde neservírují alkohol – v hospodě je naopak nakalený vrchní taková česká klasika. Ale což, při našem kebabovém bádání už jsme zažili leccos a zpívající a tancující kebabář opravdu nepatří mezi to nejhorší.

Co už mě úplně nepotěšilo, byl fakt, že jsem si objednal döner se sýrem, po těch pivech jsem, co vám budu povídat, na ten sýr měl obzvlášť chuť… a kebabář na něj v rytmu tance zapomněl. Musím ale říct, že o podvod se nejednalo, protože účtovaná mi byla cena za döner bez sýra. A propos – cena. Ta je pod pražským průměrem, za klasik döner zde chtějí 75 korun a klasik dürüm si cení na 89 Kč.

Vrcholným číslem obsluhy, zpříjemňujícím mou návštěvu, však byl kousek, který jsem ještě nikdy předtím v kebabárně neviděl. Uprostřed přípravy mého dönera se kebabárnou začal rychle rozšiřovat smrad pálícího se plastu a najednou šup – a byla tma. Úplná, totální tma, kterou prořezávalo jen tlumené světlo z plamenů, opékajících maso. Úplná romantika u táboráku, jen místo špekáčku se nad třepotajícím ohněm opékalo 10 kilo kuřecího masa.

Abych to nyní zmatenému čtenáři vysvětlil. V kebabárně patrně začala hořet lednička, či kýho vejra, a ta vyhodila pojistky. Pohled na ve tmě se točící maso však pohladil mou pivy rozbouřenou duši a vznikly i celkem pěkné fotky.

Byl to v podstatě kulturní zážitek. Kolega recenzent Emperor kvůli kultůře chodí před kebabem do galerií. To však nyní považuji, po té co mě v Nuslích seznámili s konceptem Kebabový kabaret, za ztrátu času.

K samotnému kebabu, který jsem v Antalya kebab Nusle dostal. Döner byl velikostně zcela průměrný,  množství masa také odpovídalo klasické porci. Maso mi do kebabu bylo kydnuto z hrnce vedle grilu. Bylo teplé a vzhledem k tomu, že jsem měl docela naváto, jsem to na chuti upřímně ani nepoznal. Principielně mě ale servírovaní masa z hrnce štve.

Co se týče zeleniny, jako už několikrát v mých recenzích musím kvitovat, že kurděje se mi určitě vyhnou, poněvadž zelí jsem měl v kebabu tolik, že by s ním Kolumbus dokázal svou posádku krmit celou cestu do „Indie“ a ještě by zbylo na zpáteční cestu. Naopak s rajčaty a okurkou se šetřilo, jako by šlo o třicetiletou whiskey někde v Íránu.

Zálivku jsem si dal bylinkovou, jednalo se o úplný standard, nebyla tedy cítit ani jedna bylinka. Pánové kebabáři, víte, že ten kopr fakt není tak moc drahý? Mohli byste ho do té bylinkové občas taky prsknout!

Celkově jsem odcházel relativně spokojený. Kebab z Antalye v Nuslích rozhodně nebyl výstavním kouskem a něčím, za čím byste museli za střízliva cestovat až z Černého Mostu nebo Průhonic. Na druhou stranu, po pivku se jednalo o dobrou svačinku, na které nebylo skoro nic vyloženě špatně. Při ceně jednoho Big Macu vždycky dobrý deal.

Antalya kebab Nusle, Nuselská 36, Praha

Istanbul Kebab (Náchod)

Takhle si jedete na Broumovsko k příbuzným a říkáte si, přeci nemůžu ochudit naše čtenáře o další recenzi z neprobádaných končin. No, a po krásném výletu na Ostaš, nakoupením poličanu, uheráku a dalších super bio zdravých potravin v Polici nad Metují se u příbuzných přežerete hodobožový kachny s knedlama takovým způsobem, že sotva koulíte očima… Přesto si vnitřně říkáte, že jste slíbili recenzi. No, a po cca dvou hodinách od snězení čtvrtky kachny se při cestě zpět ku Praze stavíte v Náchodě (mimochodem krásné město a stojí za návštěvu), protože tady prý mají nadprůměrný kebab. A co se nestalo? Ještě v kachním deliriu jsem si objednal dürüm a hned jak jsem viděl, co Mistr kebabář na housky nakládá, začaly se mi podlamovat kolena: množství bylo jak pro Halinu Pawlowskou! Dostanu se k tomu níže v textu.

Co nabízí: Istanbul kebab má ve svém sortimentu prostě kebab (a tak to má být). Variantu nabízejí  döner a dürüm plus nějaké zamíchané maso se zeleninou pod názvem salát.

Interiér:  Není příliš prostorný, a kdyby bylo uvnitř víc lidí, tak by se asi jen složitě vyhýbali. To ale není vůbec zásadní výtka. Uvnitř stojí jeden malý pultík pro případ jídla tzv. na stojáka na místě. Kvituji také strohost podniku, žádná přeplácanost a zbytečná pestrobarevnost. Nejsme na Matějské. K čistotě nemám, co bych vytknul, vše vypadalo čistě a prostor za pultem působil upraveně. Jelikož se hned před kebabárnou nacházejí lavičky s krásným výhledem na zámek, musím pro tentokrát zahrnout do hodnocení i exteriér, kde jsem se na lavičce tak přežral, že jsem v deliriu byl schopen jen s vyplazeným jazykem zírat na zámek a slintat si na košili.

Kvalita služeb: Alfa a omega je vždy maso. Hned na začátku musí bohužel padnout výtka, jelikož se konal podpulťák a maso nebylo začerstva nakrájené. Na druhou stranu jeho skladování neprobíhalo někde v oleji a díky následnému ohřátí celého pokrmu na grilu tak bylo i pěkně teplé. Většinou bývá maso trochu přesolené, to se zde také nekonalo, možná mohlo být jen o trochu více okořeněné. Přeci jen mám už tak sotva dva poslední chuťové pohárky, inu záliba v chilli má svá úskalí. Jo, a maso bylo ve vepřové variantě, což jsem měl již několikrát, a musím říct, že je to asi nejlepší možná verze, a až blízkovýchodní kebabáři pochopí, že prasátka jsou ve skutečnosti dokonalá pochutina a žádná špína, bude líp.

K množství: podívejte se na fotky, byla to neskutečná nálož. Kebab byl širší než moje ruka, a to arciže nejsem žádnej kulturista, ale úplně rachitickou postavou také nedisponuji, což je ostatně při zálibě v požírání kebabů týden co týden takřka vyloučeno. Dále si na paškál vezmeme zeleninu, která byla sice čerstvá a chuťově vyvážená, ale na druhou stranu žádná zvláštní vychytávka (jako například kopr). Množství lehce podprůměrné, ale důvodem je, že tam bylo takové množství masa, že se tam prostě nevešla. Takže je to vlastně dobře. Zálivku jsem si objednal bylinkovou. Vzhledem k pojídání brutálně pálivých jídel jsem měl v poslední době trochu propálené vnitřnosti, a tak si chtě nechtě dávám pauzu a díky tomu ochutnávám i pro mě méně obvyklé zálivky. Zdejší bohužel nebyla příliš výrazná a spíš trochu vodová, což představovalo asi největší minus celého kebabu. Opak lze říci o housce, která dokonale křupala, byla teplá a fakt výborná. Samozřejmě v kombinaci s tou půlkou prasete, co Mistr kebabář zabalil dovnitř. Navíc když se připočte ta sežraná kachna před kebabem… No, řízení na Prahu pak bylo náročné.

Obsluha:  Pan kebabmistr je příjemný chlapík neznámého původu, který se mnou vtipkoval a navíc dürüm nožem rozdělil. Tím nevědomky dal nahlédnout do skrytu duše kebabu (tj. hromady masa) a tedy také umožnil, aby tak ¼ pokrmu snědla spolurecenzentka. Jediná výtka putuje k podpulťáku a k slabší zálivce.

Cena hlavních pokrmů: Nádhera –  döner za 70 Kč, dürüm 80 Kč. To je úplně neskutečná cena, když se vezme v potaz množství. Poměr cena/výkon patrně jedna z nejlepších, kde jsem se dosud zbuřtil. Chuť by mohla být v určitých aspektech trochu lepší, ale kdo si chce za málo peněz pěkně nacpat nácka… není co řešit.

Istanbul Kebab, Karlovo nám. 842, 547 01 Náchod

Pizzerie Deni (Broumov)

Neprobádané kebabové končiny inspektora Emperora nadále lákají, a proto se rozhodl vyjet si až do Broumovského výběžku. Tedy narovinu se přiznám, že primárním důvodem byla naprosto dokonalá příroda v okolí, ale co bych to byl za inspektora, když bych si před cestou nezjistil, kde že tam mají kebab. Recenzi tentokrát doprovodím trochu cestopisem. To okolí za to opravdu stojí a na všechny apeluji, ať se do okolí Broumova, Teplic nad Metují, Police nad Metují ((POLIČAN)) a Adršpachu vydají. Jako milovník turistiky už jsem se po českých luzích a hájích něco nachodil a nikde to pro mě nebylo hezčí než zde. O lokalitě doporučuji pořad České televize (odkaz zde) a také vícedenní výlet s přespáním v přírodě.

Pizzerie Deni (Broumov)

Pizzerie Deni (Broumov)

No, ale vraťme se k důvodu této recenze, tedy ke kebabu. Po návštěvě Broumovského kláštera jsem dostal hlad, a tak přišel onen moment, na který jsem se těšil už od Černého Mostu. Pro neznalého je tedy trochu oříšek kebabárnu vůbec najít. Zapsal jsem si jen název, tedy Pizzerie Deni (Broumov), který pravda moc kebaboidně nezní, a podle toho jsem si věru nevěděl rady a jal jsem se v místním infocentru, kde všichni lační po průvodcích skalních měst, ptají se, kudy na skály, kupují mapy okolí, optat se jako švarný junák, kde že se tady vyskytuje ta nejlepší kebabárna ve městě? No, a Pizzerie Deni (Broumov) byla cca 50 metrů daleko, takže jsem si připadal vcelku potupně.

Co nabízí: Pizzeriokebabárna nabízí, co se našeho vědeckého bádání týče, kebab v tortille a kebab v chlebu. Nevím z jakého důvodu, ale pojmy dürüm a döner se zde jaksi nevedou.

Interiér: Připomínal mi bývalou pekárnu či řeznictví, místa na sezení se zde nenacházejí, působil vcelku prostorně a relativně čistě. Respektive pult vypadal v pořádku a pod něj jsem neviděl.

Kvalita služeb: A tady se dostáváme k jádru pudla, teda když o tom přemýšlím, tak se snad jako chod nepodával… chutnalo to jako kuřecí, ale STUDENÉ a ZPOD PULTU. A to se prostě nedělá. Když to zpětně zpomalíme a elektronickou tužkou si ukážeme, kde se stala největší chyba, tak právě tady. Prostě studené a mastné maso zpod pultu, pokud to jen trochu jde, nebrat. Já pochopitelně zaplatil hned po příchodu, a tak byla moje vyjednávací pozice o poznání horší. Maso bylo jen kuřecí, což je pro mě ideální, jinou variantu v současné době nejím. Respektive nejím hovězí, například vepřovému pokušení také málokdy odolám.

Velikost kebabu byla více než obstojná a naštěstí bylo venku snad 35 stupňů a houska byla ohřátá dobře, tudíž se maso přičiněním těchto faktorů relativně prohřálo. Chuťově pak nebylo vůbec špatné, proto třikrát škoda onoho zpodpultoidního manévru a přílišné mastnoty. Zeleniny mohlo být určitě více a žádná inovace se nekonala (zelí, cvíba, salát, rajče). Zálivky jsem ochutnal díky objednaným dvěma porcím hned dvě. Bylinková byla vcelku svěží s příjemnou chutí kopru a pálivá byla díky přidaným sušeným feferonkám opravdu hodně pálivá a ještě druhý den jsem si na kebab s láskou vzpomněl.

Obsluha: Rozuměla požadavku a pokrm připravila dle mého přání. Bohužel ne podle svého nejlepšího vědomí a svědomí – podpulťák jsem už ale rozebíral výše. Nečekal jsem, že i v Broumovském výběžku budou kebab připravovat nějací klucí opálení a ono jo. Původ netuším, možná Turecko. Ještě musím zmínit jednu věc, co se mi s obsluhou přihodila. Když mi kebabmajstr podával druhý kebab, jeden kousek masa upadl na pult a kebabář se ho snažil sebrat a patrně vyhodit do koše. Načež se inspektorovi, tedy mě, trochu splašila kladiva a kousek masa jsem odcházející obsluze z ruky vytrhl a ihned mlsně snědl. Tady jde přeci o maso, a ne nějakou mrkev, a to bysme teda nebyli kamarádi.

Cena: kebab v tortille 90 Kč a kebab v chlebu 80 Kč. Ostatní věci viz přiložená fotografie.

Pizzerie Deni (Broumov)

Hradební 94, Broumov

Babos Dönerpoint (Drážďany)

Po nějakém čase jsme se vydali opět do Drážďan za nákupy, kulturou, ale také za dobrým kebabem. Tentokrát jsme vyzkoušeli Babos Dönerpoint poblíž hojně frekventovaného nákupního centra.

Kebabárna Babos Dönerpoint se nachází v ulici Wallstrasse. Ta z levé strany obepíná nákupní centrum Altmarkt Galerie a vede ke Zwingeru na Postplatz. Pokud se stejně jako moje maličkost budete nacházet v nákupní galerii Altmarkt, nejsnáze se ke kebabárně dostanete tak, že projdete kolem SportSchecku a u obchodu Sächsische Zeitung odbočíte vlevo a vyjdete ven z nákupního centra. Pak už to ke kebabárně máte jen co by kamenem Stephan Hawking dohodil.

Interiér kebabárny a samotný prostor, kde vám připravují vaší oblíbenou svačinku, vypadal na první pohled čistě a uklizeně. Ačkoli si v kebabárně můžete vybrat z velmi košaté nabídky, uchýlili jsme po chvilce vybírání a rozhodování pro klasiku – obyčejný dürüm za 4,20 €. Cena je na místní poměry více než přívětivá, neboť v restauracích či fast foodech v nákupní galerii si nejlevnější obědové jídlo zaplatíte přibližně dvojnásobek.

Během krátké chvilky jsme byla objednávka hotová S jídlem se můžete usadit buď k některému stolku přímo v kebabárně, nebo pokud k tomu bude slunečné počasí vybízet, lze využít i venkovního posezení ve stínu a s kebabem v ústech spokojeně sledovat švitoření  kolem vás. 🙂

Usadili jsme se do křesílka a zakousli se do dürümu. Křupavá tenká houska byla napěchována směsí ještě křupavějšího a lahodného masa, které se rozplývalo na jazyku, svěží zeleniny a lehké jogurtové zálivky. Nebyl bych to já, abych si neporučil „sehrrr šárf bitte!“ a tentokrát jsem byl velmi spokojen. Pálivé koření dodalo celkové chuti dürümu na pronikavosti a výraznosti. Nemohl jsem (a ani jsem nechtěl) prakticky nic vytknout. Obědová svačinka mě dostatečně zasytila na odpolední plenění obchodních butiků (a mé kreditní karty).

Babos Dönerpoint můžeme s klidným svědomím doporučit všem, které v centru DrážĎan přepadne hlad a kteří budou hledat nějakou lacinou a sytou alternativu k restauracím a fast foodům.

Babos Dönerpoint (Drážďany)

Wallstraße 11, Altstadt, 01067 Dresden

Kebab Drinopol (Praha – Břevnov)

Již potřetí jsem se vypravil na pražský Břevnov, abych dokončil místní trilogii a nabídl našim čtenářům kompletní srovnání místních provozoven. Tentokrát to byl Kebab Drinopol. Nyní je úkol splněn a jako Frodo z Pána prstenů mohu odhodit pomyslný ubrousek opatlaný od kebabové zálivky do koše (v knize a filmu znázorněno pomocí prstenu a Mordoru).

Je s podivem, že se kebabárny na Břevnově rozmohly jako houby po dešti. Troufám si říci, že jedním z důvodů může být takřka dokonalá kebabárna MyWay v blízkosti tramvajové zastávky U Kaštanu (jedna stanice od Drinopolu), která v okolí udělala natolik pozitivní reklamu blízkovýchodní pochutině, že v březnu nově otevřela kebabárna na Drinopolu a v dubnu již také hodnocená kebabárna Kebab House u zastávky Marjánka, která je opět pouhou jednu zastávku od Drinopolu v druhém směru. Neboli, na třech po sobě jdoucích zastávkách se zde nacházejí v současné době tři kebabárny.

Nabídka kebabárny Drinopol

Nabídka kebabárny Drinopol

Co nabízí: Döner, Dürüm a jako přílohu například hranolky, možná také vegetariánská verze s falafelem.

Interiér: Velmi příjemný. Uvnitř se nachází dva stoly s židlemi plus několik barových stoliček. Jelikož byla v době mé návštěvy vcelku zima, pozitivně kvituji i teplo uvnitř provozovny, vůně masa pochopitelně nesměla chybět. Na zdi se nachází velký obraz levandulového pole a i přes intenzivní přemýšlení jsem nepřišel na jedinou spojitost mezi kebabem a levandulí.

Kvalita služeb: Kebab Drinopol by mohla být nadprůměrná kebabárna, KDYBY se naučili sedmero kebabárenských pravd , řídili se podle toho a každé ráno si opakovali – nebudu vyndavat maso z hrnce, nebudu vyndavat maso z hrnce, nebudu vyndavat maso z hrnce! Je to opravdu škoda, protože důvodem je pouze lenost. Byl jsem uvnitř podniku cca 30 minut a viděl obsluhu několikrát nařezat maso “do foroty”, prostě aby urychlil další objednávku. Tudíž maso nebylo chuťově špatné, nebylo hozené do friťáku či mikrovlnky (to by se mi asi splašily kladiva), ale bylo studené, chuťově dobré, ale je to prostě velké a zbytečné minus. Objednal jsem si malý talíř a malý rozhodně nebyl, celkem bych chtěl vidět toho vepře,co do sebe nacpe velký talíř. Moje druhá objednávka byla falafel v tureckém chlebu (abych se pořád necpal masem). Na výběr bylo pouze maso kuřecí, dostatečně je popsáno výše. Jinak zelenina byla výborná, dva druhy salátu, kořeněná cibulka, velmi oceňuji přidanou feferonku, která přiměřeně pálila a jídlo kvalitativně povýšila (minimálně mě ohřála ústa, abych mohl ohřát studené maso). Houska byla čerstvá a voněla, falafel byl trochu připálený, ale v normě. Na výběr jsou klasicky 3 omáčky (pálivá, bylinky, česnek) jejich množství je až přehnané, jak když vaše jídlo dostane polévkovou naběračku zálivky, ale není to mínus. Byla velmi dobrá, v mém případě bylinky a pálivá, proto můj talíř vypadal jak vlajka SK Slavia Praha.

Obsluha: V podniku obsluhoval jedinec původem pocházející z Libanonu, jak jsem při nezávazné komunikaci zjistil. Rozuměl velmi dobře česky, dokonce nepopletl moji spletitou objednávku (falafel nabízejí pouze jako dürüm, ale já chtěl döner). Byl velmi přátelský a snažil se. Co musím neskutečně pochválit byla čistota. Po každém zákazníkovi umyl stůl a vše kolem pomocí saponátu, opakovaně myl i prostor, kde pracoval. Palec nahoru, v kebabárně by se dalo i operovat – což možná dělal dotyčný v Libanonu, než se rozhodl vydat do světa a nezakotvil ve stověžaté matičce Praze, šťastlivec. Další plus, které jsem ocenil až po příchodu domů, byl telefon do provozovny, kde jsme s moji spolustolovnicí nechali tašku se cvičením. Po dohodě byla taška uschována a druhý den vyzvednuta. Opět palec nahoru. Jenže se opět musím vrátit k problému maso z hrnce. Když budu parafrázovat film Jak básníci přicházejí o iluze: Človeče, prosim vás, vždyť vy ste ho přeříz. Neboli, na tuto výtku nejde u obsluhy zapomenout.

Cena hlavních pokrmů: Na Prahu průměrná cena. Döner 75 Kč a se sýrem 85 Kč, Dürüm za 90 Kč. Porce jsou spíše větší, což vždy ocením.

Kebab Drinopol

Bělohorská 240/81, Praha – Břevnov

Kasuar Kebab (Praha – Žižkov)

Co nabízí: Kasuar Kebab nabízí tradiční döner, dürüm a jako přílohu například hranolky či rýži, možná také vegetariánská verze s falafelem. Dále nějaká ta pizza (údajně nějaká kulatá věc z Itálie, co mě nezajímá a není předmětem této recenze).

Interiér: Jelikož jsem se vydal do neprobádaných končin o berlích, tak jsem doufal, že kebabárna nabízí prostor, kam budu moci složit své pozadí a kebab si v klidu vychutnat v sedě. Jaké to bylo nepříjemné překvapení, když se uvnitř nacházel pouze velmi malý prostor s titěrným pultem, navíc naproti zrcadlu, které zabírá de facto polovinu vnitřní výzdoby naproti prodavači. To mě vede k zamyšlení, zda je prodávající natolik zahleděn sám do sebe, že ho baví, pozorovat se neustále při práci, nebo chce například ušetřit čas, aby se prohlédl, jak vypadá například po svačině a zda mu nezůstaly kusy kebabu ve vousech. Druhá možnost je, že podobnou úchylku očekává u svých potencionálních zákazníků, kteří se rozhodnou pokrm konzumovat uvnitř provozovny.

V tomto ohledu měl štěstí, že narazil zrovna na mě. Protože jak praví moje oblíbená postava Kocour ze seriálu Červený trpaslík: “Hm, jak vypadám? Vypadám dobře. Nebuď tak skromnej, vypadáš líp než dobře. Vypadáš nebezpečně!!! A co je tohle? Ááh, to je můj stín. Éhh, dokonce i můj stín vypadá hezky. Já vypadám pěkně, můj stín vypadá pěkně – parádní dvojka! Oba jsme k zulíbání!” Takže asi tak – tudíž jsem si jídlo celkem vychutnával. Velkou nevýhodou pro mě byla puštěná disko hudba, které úplně neholduji, na druhou stranu nutila člověka jíst do rytmu. Když jsem si nenápadně zabručel pod vousy, že teda v tomhle randálu se pomalu nedá jíst a že to asi pan inspektor napíše do hlášení, obsluha naráz muziku vypnula a dívala se na mě s bázní a strachem (takový ten prosebný pohled kocoura v botách ze Shreka). Ale pozdě, hudba půjde do hlášení. Protože kázeň musí být, to je to hlavní. 🙂

Kvalita služeb: Provozovna Kasuar Kebab je průměrná kebabárna, stylem neurazí nenadchne, přesto je její kvalita z dosavadních ochutnávaní spíše lehounce nadprůměrná. Houska byla obstojná, ochutnal jsem döner s pálivou a česnekovou a poté druhý s bylinkovou omáčkou, která byla ze všech nejlepší. Česneková byla naprosto vyčpělá a bohužel jsem musel mít po celý zbytek dne nadále strach, zda na mě nezaútočí hrabě Dracula či jeho manželky. Zelenina působila čerstvě a maso bylo ucházející – na výběr byla varianta kuřecí a také varianta “tmavá”, patrně hovězí. Ochutnal jsem tedy variantu kuřecí a nemůžu si stěžovat, maso bylo odkrojené ze špalku a ne vytáhnuté odněkud z podpultu (kebabárny mají svoje specifika a jestli v jiných obchodech jsou podpultovky vítaným zpestřením a plusem, tak v kebabárnách to rozhodně neplatí – jak vám vysvětlil ve svém příspěvku “7 fíglů” kolega Grylls). Žádný inovativní přístup jsem v kebabu nezaznamenal, což je škoda, jelikož se právě na tuto problematiku v poslední době zaměřují a kvituji s povděkem jakoukoli snahu být originální.

Obsluha: V podniku obsluhoval jedinec původem pocházející patrně z bývalých sovětských republik. Můj odhad je Uzbekistán, ale zase takový lingvista na ruské přízvuky opravdu nejsem. Objednávce rozuměla a dokonce ji nepopletla (zjišťuji, že obecně je minimálně 30% objednávek jaksi dezinterpretováno a dochází primárně k popletení zálivek či dokonce masa – nešvar, jež je třeba vymýtit a někteří kebabáři by zřejmě potřebovali kurzy češtiny). Jinak obsluha úslužná a bez problémů.

Cena hlavních pokrmů: Na Prahu vcelku dobrý poměr cena-výkon. Döner 75 Kč a se sýrem 80 Kč, Dürüm za 90 Kč. Porce jsou spíše větší, což vždy ocením.

Kasuar Kebab, Koněvova 1691/116, Praha – Žižkov

Starší příspěvky

© 2017 Kebabárny.cz

Víc kebabů už jsme sem nedostali :-)Nahoru ↑