Emperor

Emperor

senior kebabárenský inspektor at Kebabárny.cz
Podobně jako ostatní, získal své první životní zkušenosti a zároveň lásku na celý život kolem třetí hodiny ráno po větším než malém množství alkoholu. Měl několikaměsíční zkušenost s pobytem v západní Osmanské říši (čti Německo), kde ochutnal mnoho druhů kebabů. Tato pochutina zde byla doslova na každém rohu. Padaly na něj a do něj ze shora, zboku a občas se zdálo, že i ze spodu (to když znaven spadl na postel a kebab si vychutnal v leže). Záliba v kebabech mu zůstala, i když se zapojil coby bílý límeček či rolák do pracovního procesu v hlavním městě Böhmen. Vzhledem k dlouholeté pěstitelské zálibě v chilli papričkách preferuje spíše pálivější omáčku a jelikož se bojí upírů, nepohrdne ani česnekovou omáčkou. Jako patriot vše zapijí pivem.
Emperor

To se takhle jednou kebabový inspektor se svojí družinou, dobře družkou, vydal za ušetřené peníze za malou louži. Mimochodem vážení čtenáři, neskrytě vás žádám, ať občas kliknete na nějakou tu reklamu a zvýšíte tím šanci, že si ještě v budoucnu přečtete nějakou tu recenzi ze zahraničí. A to chcete.

Při toulání historickou částí Londýna – mimochodem narazit zde na kebab je stejně pravděpodobné jako hledat prd ve vířivce – jednomu vyhládne. Patrně kvůli nájmům se zde mnoho kebabmistrů nevyskytuje a člověk musí o pár ulic dále. Ale kdo hledá, najde. Vezměme to však od začátku. V zemi anglických gentlemanů a ctihodných dam jsem se rozhodl strávit čtyři dny a v plánu bylo ochutnat jak pravou anglickou snídani a místní pivo (viz přiložené fotografie), tak tradiční anglické jídlo (Fish and chips – viz další fotografie), tak hlavně zcela úplně naprosto a především ochutnat kebab. Přeci kolik kebabů ochutnáš, tolikrát jsi člověkem. Navíc pak můžu působit v recenzích více světácky a můžu si odškrtnout další zemi, ve které jsem blízkovýchodní pochutinu ochutnal. Ostatně proto se do zahraničí jezdí. Možná by stálo za to, otevřít si (SPOILER ALERT – poz. redakce) cestovku za kebabovým poznáním.

Podruhé se vrátím na začátek. Abych mohl kebab lépe ohodnotit, musel jsem vyzkoušet i již výše popsané pokrmy. Abych správně pochopil veškerá specifika a nuance anglické stravy. Z tradiční anglické snídaně jsem měl výborné pocity. Dle mého naprosto ideální strava po prohýřené noci a jako životabudič a postkocovinoidní probouzeč. Pěkná porce a k tomu tradiční anglický ležák, který by porazil koně. Ono dostat do sebe v devět ráno pintu piva, které má 8 % alkoholu, není pro každého, ale v kombinaci se slaninou, fazolkami,  vajíčky, klobásou, žampionem, něčím jako opečeným jelitem a bramborou to byl velmi vhodný krok do nového dne a svět se hned zdál veselejší.

Poněkud rozporuplné pocity jsem měl z tradičního anglického jídla fish and chips. Na jednu stranu super hranolky, na druhou stranu ryba byla prakticky bez chuti. Můj názor je, že vezmou filet z ryby a hodí ho do mouky a pak prásk s ním do oleje a hurá tady máš, drahý hoste, tu naší bezva krmi. Takže žádnej chuťovej šlágr a orgasmus se nekonal.

Po projití si všech důležitých památek v centru Londýna během druhého dne už na mě a můj doprovod dolehl hlad tak obrovský, že by mohl hory přenášet. A tu se s vámi musím podělit o jednu, pro mě zcela novou věc. To, že funguje či začíná fungovat něco jako internet věcí, je mi známo. Že však strejda Google ví, že jsem se před odjezdem koukal v Londýně po nějakém kebabu a dokáže mě tento dotaz připomenout a implementovat do mé offline mapy v mobilu, to pro mě bylo překvapením. Tudíž otevřu si v mobilu mapu, a ne abych viděl, kde je jaká památka, hlavní, co mi Google připomíná je, kde je Wrap City Kebab. Tudíž jsem rád, že i Google ví, co je v Londýně podstatné, žádný Big Ben, Parlament, Westminsterské opatství či Tower, ale kebab!

Co nabízí: Tak překvapivě kebab. A to obě klasické varianty, tedy jak hovězí, tak kuřecí, a jak döner, tak dürüm. Navíc zde měli shish kebab, leč ten jsem neochutnal. Jako přílohu můžete mít klasicky hranolky.

Interiér: Malý, ale jelikož jsme předchozích asi 7 hodin strávili na nohou, tak jsme ani malým prostorem s malými židlemi nepohrdli. V zadní části podniku to nepříliš dobře zavánělo, na druhou stranu jsem viděl obsluhu, jak každý stolek pečlivě otřela saponátem, což chválím. Po straně byl vidět v části pro personál trochu bordel a naházené páté přes deváté. Tím nemyslím potraviny. Maso se vzorně rožnilo a zelenina se na nás usmívala na pultu.

Kvalita služeb:  Popravdě jsem měl již takový hlad, že bych snědl snad, jak se říká, vola i s rohama, přesto jsem se těšil na kebab a jak se postupně objednaná porce zvětšovala a zvětšovala a zvětšovala, věděl jsem, že tady je svět ještě v pořádku. Do obrovského pita chleba se jal kebabmaister ládovat vskutku nadpozemské množství nakrájeného masa. Osobně odhaduji, že v každé porci byla tak dobrá polovina kuřete. Zde jsem mimochodem objevil další z rozdílů oproti českým kebabům – maso bylo nakrájené na dost velké kusy. Pak je zde takřka nejdůležitější faktor. Tou je chuť masa, a na té panovala drobná neshoda s mojí spolustolovnicí. Kuřecí bylo vonět po kuřeti, což se tak často nestává. Důvody můžou být hned dva. Můj názor byl, že se prostě jednalo o kvalitní maso (tomu napovídá i fakt, že jsem se po něm nepo…). Druhá verze byla, že zde maso může být už déle, čemuž ale osobně nevěřím, vypadalo čerstvě a kebabmister ho pěkně začerstva nakrájel, žádná podpultovka někde z mikrovlnky. Druhým velmi příjemným překvapením bylo množství zeleniny, tolik zelí a mrkve a okurky a rajčat kolikrát nemají ani v Albertu, kam chodím pro snídani, a tady jsem to měl pěkně všechno na jednom talíři. Navíc byla část příjemně fermentovaná ve sladkokyselém nálevu. Já si navíc řekl o nějaké ty extra feferonky, což nebyl úplně nejlepší nápad, ale k tomu se dostaneme. Omáčky byly na výběr česneková a pálivá. Na rozdíl od mé společnice jsem si opět zvolil metodu pálivou a v kombinaci s množstvím feferonek, a že omáčka pálivá byla sakra pálivá… No nebudu vás napínat, ráno moje pozadí poznalo takřka středověk a objevily se i slzičky štěstí (neplést s kuličkami štěstí z pořadu Hip Hap Hop, tady na mě totiž nečekala šeková knížka se stokorunami, ale krev, pot a slzy jak říkal Winston Churchill a mimochodem teď mně došlo, kde na to volební heslo přišel – opět za to mohl kebab!) Houska byla také křupavá a čerstvá, prostě vše, jak má být, a kebabu nebylo takřka co vytknout. Takových jen houšť a velmi bych kvitoval něco podobného v České republice.

Obsluha: Velmi milá, dovolila mi fotit, co se mi zlíbí, dovolila nám umýt si ruce v jejich privátním prostoru. Jejich původ mi není znám, ale předpokládám, že rodilí Angličané to tedy nebyli, ale dle mého to nebyli ani Pákistánci, spíše to byli klucí opálení z Turecka.

Cena hlavních pokrmů: Stejně jako kolega Grylls, se i já považuji za dosti kolenovrtoidní osobu. Proto nějaká komparace s cenami v České republice, natož snaha o přepočet a dle toho se v Londýně najíst – bez šance. Döner i dürüm za 6 liber. Na druhou stranu byla porce takřka obědovečeří, tudíž vlastně cena super. A jelikož se kebab nenachází zase tak daleko od centra a jen pár ulic vedle Buckinghamského paláce a v blízkosti stanice Victoria, je cena optimální.

Wrap City Kebab, 318 Vauxhall Bridge Rd, Westminster, London