Grylls

Grylls

Senior inspektor kebabárenKebabarny.cz
S kebabem začínal jako každý český mládenec ve dvě v noci v hladovém okýnku vedle nádraží. Osud ho zavál na nějaký čas trochu dál na východ než do Průhonic, takže kebab ve všech myslitelných formách měl možnost testovat v takříkajíc téměř starozákonní podobě. Ač nedá dopustit na pravý, poctivý Adana kebab, ke spokojenosti mu zcela postačí řemeslně podařené provedení tradičního německého dönera. I při pobytu sto kilometrů od nynější bašty Islámského státu vždy ke kebabu důsledně vyžadoval pivo, a to i přes zděšené pohledy a výhružným šepotem pronášená slova o nutnosti svaté války. Nejinak tedy činí i dnes ve všech koutech ČR.
Grylls

Poslední příspěvky od Grylls (Zobrazit všechny)

Po čase se v rámci naší rubriky Zahraniční okénko opět podíváme na to, jak vypadá kebabová scéna v cizině. Dnes konkrétně až v „dalekém“ Krakówě, ležícím cca 150 kilometrů od našich hranic, v podniku Akropolis Kraków.

Vzhledem k tomu, že na nás s manželkou v Praze z palubní desky našeho vozu výhružně svítí nápis SERVICE – OIL CHANGE, vydali jsme se do Krakova letecky. Tento způsob všem vřele doporučuji. Ne, že bych nebyl rád řídil 6 hodin po rozhrkaných a namrzlých českých a polských silnicích. Domnívám se ale, že 55 minut letu a následný transfer vlakem z letištního terminálu do centra Krakova v délce 17 minut hovoří samo za sebe.

Krakov z hlediska kebabu hodnotím velmi pozitivně. Jen v nepříliš velkém historickém starém městě se nacházejí desítky podniků. A považte, jídelnímu koutku obřího nákupního centra Galeria Krakowska (což je takové krakovské Palladium) vévodí dokonce dvě kebabárny! Kebabová penetrace tedy v Polsku probíhá ještě úspěšněji, než v České republice.

Acropolis Kebab Krakov se nachází na ulici spojující krakovské náměstí a hrad Wawel. K recenzi jsem si podnik nijak zvlášť nevybíral. Prostě jsme ho při procházce potkali a líbilo se nám, co jsme viděli, tak jsme zapluli dovnitř.

Okamžitě po příchodu jsem, spatřujíce co se otáčí se za pultem na grilu, zůstal ohromen stát. Nádherná štangle kuřecího masa, složená z pečlivě na sebe naskládaných kuřecích prsou, mi vyrazila dech, stejně jako malá štanglička mletého hovězího masa, která se skvěla vedle. Žádná sekaná, žádné odřezky. Oči mi svítily jako neseřízené xenony BMW X6, co se vám při cestě autem zaručeně v noci nalepí na prdel, ať už jedete kdekoliv a čímkoliv.

Reakce na situaci nemohla být jiná: Jednou kuřecí dürüm, jednou hovězí döner, prosím. Obojí s česnekovou zálivkou.

Sedli jsme ke stolu, čekali na jídlo a checkovali interiér. Ten byl vyveden, vzhledem ke jménu Acropolis zcela nečekaně, v řecko-římském stylu.

Tož čisté a pěkné to tam bylo, maso vypadalo geniálně, objednávka proběhla bez problémů, začal jsem se tedy chystat na kebabové orgie srovnatelné s kebabovým Olympem typu Mustafa’s či Kottiwood.

Naservírování jídel ale bohužel představovalo přesně ten okamžik, kdy se po dlouhém a pomalém stoupání ocitnete na moment na úplném vrcholu horské dráhy, ze kterého pak už jen za mohutného křiku obří rychlostí padáte dolů.

V Akropolis Kebab Krakov to přeloženo do normální, nepovedených přirovnání prosté řeči znamenalo, že döner i dürüm byly suché jak lybijská cesta (jé hele, přirovnání). Nedostatečné množství zálivky a její totální chuťová nevýraznost se sice dala řešit přímo u stolu, protože na něm byla připravena konvička s domácí(?) pálivou zálivkou, ale to se stalo řešením jen pro polovinu našeho týmu. Manželka totiž pálivé zrovna dvakrát nemusí. Chuťově se navíc taktéž nejednalo zrovna o výhru ve sportce.

Dalším výrazným záporem bylo složení zeleninové části kebabů. Ta byla tvořena jen čínským zelím, cibulí a nakládanou okurkou. Ačkoliv nakládaná okurka v kebabech funguje dokonale, a tvrdíme to furt, tady nedokázala zachránit totální zeleninovou chudobu, kterou byly kebaby stiženy.

Největším zklamáním se ale překvapivě stalo ono dokonale vypadající, začerstva skrojené maso. Ani kuřecí, ani hovězí varianta totiž nepoznala, jaké to je, být alespoň základním způsobem ochucen. Posolit maso? Neblázněte!

Ve výsledku jsme tedy žvýkali kvalitní maso bez jakékoliv chuti a nepomohla ani nulová chuť toho mála zálivky, co v kebabu byla. Zeleninová obloha složená z devadesáti procent z pekingského zelí také nebyla předurčena k tomu, aby výsledný dojem zachránila. Sečteno a podtrženo se jednalo o dokonalý kebabový fail, po kterém žena (opět) prohlásila, že kebab bude jíst jen v Can Bey. A já se jí ani nedivím.

Akropolis Kebab Krakov, Grodzka 9, Kraków