Grylls

Grylls

Senior inspektor kebabárenKebabarny.cz
S kebabem začínal jako každý český mládenec ve dvě v noci v hladovém okýnku vedle nádraží. Osud ho zavál na nějaký čas trochu dál na východ než do Průhonic, takže kebab ve všech myslitelných formách měl možnost testovat v takříkajíc téměř starozákonní podobě. Ač nedá dopustit na pravý, poctivý Adana kebab, ke spokojenosti mu zcela postačí řemeslně podařené provedení tradičního německého dönera. I při pobytu sto kilometrů od nynější bašty Islámského státu vždy ke kebabu důsledně vyžadoval pivo, a to i přes zděšené pohledy a výhružným šepotem pronášená slova o nutnosti svaté války. Nejinak tedy činí i dnes ve všech koutech ČR.
Grylls

Poslední příspěvky od Grylls (Zobrazit všechny)

Kebab House Štětí naleznete schovaný v rohu hlavního náměstí tohoto středočeského (nebo už severočeského?) městečka, v malinké ulici, příhodně nazvané Krátká.

Protože jsme se ženou měli naplánovaný nějaký realitní byznys v jedné z blízkých vesnic, ještě doma jsem nelenil, nažhavil internet a jal se gůglit, jestli by se ve Štětí nenašel nějaký ten kebab k večeři a recenzi. No a protože právě čtete tyto řádky, už asi tušíte, že štěstíčko se na mě usmálo.

Do Štětí jsme dorazili v páteční podvečer, na náměstí se – kromě „sympatického“ páru místních smažek – nikdo nenalézal. Nejinak tomu bylo i ve štětském Kebab House (jakože tam nikdo nebyl, né, že by tam taky oxidoval nějaký párek feťáků 😀 ). Obsluhu jsme naším dvouhlasným „Dobrý den“ po příchodu do podniku očividně silně vylekali a bezpochyby v borci zaseli podezření, že ty dva neznámí lidé, co mu hulákají v kebabárně, budou patrně kontrola z finančáku.

Podezření se zcela jistě ještě prohloubilo, když jsme objednali jen jeden kebab s tím, že si ho sníme na místě. Povinnost vydat EET účtenku totiž zatím vzniká pouze v případě, že jídlo konzumujete přímo v podniku. Objednávky s sebou se zatím evidovat nemusí.

No, kontrola z finančáku jsme sice nebyli, ale kdybychom byli, vypálil by nám kebabář rybník. Účtenku jsme dostali. Co kebabář asi netušil, bylo, že kontrola účtenkou neskončila, ba naopak, že mnohem důkladnější a důležitější kontrola právě začala.

Usedli jsme k plastovým stolům v ne úplně útulném interiéru (Kebab House Štětí by mimo jiné potřeboval vymalovat jak příslovečné prase drbání) a já se za pečlivého dozoru manželky pustil do jídla. Uznávám, že jsem měl docela hlad a proto byly moje chuťové buňky možná trochu tolerantnější než obvykle. Bez okolků ale prozradím už na tomto místě, že jsem si opravdu luxusně pochutnal.

Má spokojenost byla asi i docela vidět, takže mi žena (ačkoliv původně nic nechtěla), nalákána mým mlaskáním, kebab několika poctivými kousy o něco zredukovala. Objednal jsem si kuřecí döner, jiné maso ostatně k dispozici nebylo, s česnekovou zálivkou, pálivým kořením a porcí sýra.

Musím obrovsky vyzvednout chroupavost housky. Kebabář jí nádherně propekl, takže křupala asi jako kosti děcka se skoliózou. Masa bylo dostatečné množství, do kebabu přišlo z grilu (žádný hrnec, který by člověk na malém městě dnes už bohužel i předpokládal, se nekonal). Kdybych chtěl rejpat, bylo tedy trochu vlažnější, ale chuťově bylo v cajku, takže nad teplotou přivírám oko.

Česneková zálivka mě potěšila svou přiměřenou silou a vyladěnou chutí. Díky tomu jsem později k radosti spolujezdkyně neotravoval vzduch ve voze vytrvalým česnekovým říháním. Zeleninovou oblohu bych na druhou stranu neváhal označit za skromnou. Chutnala ale dobře a hlavně, já prostě nejsem králík, abych byl s kebabem spokojený pouze v případě, kdy do něj dostanu půl kila zelí a víc. Ne, i málo stačí, hlavně když je chuť celého dönera vyvážená a když je kebab správně poskládaný.

Ve štětském Kebab House tomu tak bylo, protože kebabář dodržel námi preferovanou skladbu maso – zelenina – maso. Když jíte takhle vymazleného dönera, nejdříve si pochutnáte na masu, pak následuje část, kde převládá zelenina, aby na vás na konci znovu vykoukla bonusová nálož masa. A to my prostě rádi.

Kebab House Štětí, Krátká 158, Štětí