Grylls

Grylls

Senior inspektor kebabárenKebabarny.cz
S kebabem začínal jako každý český mládenec ve dvě v noci v hladovém okýnku vedle nádraží. Osud ho zavál na nějaký čas trochu dál na východ než do Průhonic, takže kebab ve všech myslitelných formách měl možnost testovat v takříkajíc téměř starozákonní podobě. Ač nedá dopustit na pravý, poctivý Adana kebab, ke spokojenosti mu zcela postačí řemeslně podařené provedení tradičního německého dönera. I při pobytu sto kilometrů od nynější bašty Islámského státu vždy ke kebabu důsledně vyžadoval pivo, a to i přes zděšené pohledy a výhružným šepotem pronášená slova o nutnosti svaté války. Nejinak tedy činí i dnes ve všech koutech ČR.
Grylls

Poslední příspěvky od Grylls (Zobrazit všechny)

Před Vánoci jsem vyrazil (spolu s asi půlkou národa) do holešovické Alzy vyzvednout pár dárků. Ten den ráno jsem dostal od kolegů inspektorů pěkný kartáč, že už jsem dlouho nebyl na kebabu a pramínek recenzí tekoucí z vinohradských kopečků krapet vyschl. No, při hodinovém čekání na vyzvednutí dárku mi poněkud vyhládlo, a proto mi budka s nápisem Halal Döner Kebab na rohu holešovické tržnice udělala celkem i radost. S myšlenkou na pověstné spojení příjemného s užitečným jsem odhodlaně vykročil k budce. Bohužel ono „příjemné“ někam zmizelo a zůstalo jen užitečné. Byla z toho recenze (a strávené odpoledne na hajzlu).

Maringotka s červenou fixou přeškrtanou nabídkou pizzy a slušně zašpiněným exteriérem, který jsem začal zkoumat při volné chvíli po objednání kuřecího dürüma, neslibovala gurmánský zážitek na úrovni tří michelinských hvězd. Říkal jsem si ale, že kebab může být dobrý z kdejakého hladového okna a že třeba právě dnes budu mít štěstí.

Optimismus mě přešel ve chvíli, kdy se kebabmistr s rozpracovaným dürümem v ruce po cestě k rožni s točícím se kuřecím a hovězím masem odchýlil ze správného kurzu směrem k podezřele velikému hrnci. No jistě, byl kebab – hrncák. Kebabář ještě před nakydáním masa na kebab kleštěmi zakvedlal v hrnci, aby promíchal před hodinou skrojené maso s tím na dně z předešlého večera. Alespoň tak mi to podle síly křečí v břiše o dvě hodiny později přišlo.

Co musím pochválit, byla míra propečení placky. Poté, co kebabář pokrm sestavil (ve zkratce k ještě nezmíněným ingrediencím: zálivka – bílá, zelenina: zelí dvou barev a salát), ho vložil do kontaktního grilu a opravdu docela dlouho nechal opékat. Teď mě napadlo, jestli to nebylo proto, aby v kebabu ohřál to maso z hrnce? Křupavost husky byla ale (na dotek) výborná.

Zaplatil jsem, pochopil, že korunu zpět mi tady teda fakt nikdo vracet nehodlá, hodil kebab do tašky a mazal zpět do práce. Tam jsem se dostal asi po třičtvrtě hodině a hned se pustil do jídla.

Placka mi zvlhla, takže chutnala vysloveně špatně, ale za to Halal Döner Kebab na tržnici nemůže, měl jsem to sníst hned. Co se týče další chuti, tak musím konstatovat, že tahle jsem se opravdu hodně dlouho neposral. Největším průserem(!) bylo maso. Naprosto nechutné, staré, podešvovité, až mi připomnělo moji legendární amsterdamskou kebabovou katastrofu. Zeleniny v kebabu moc nebylo, a protože s chutí zálivky si také nikdo žádnou zvláštní práci nedal, chýlíme se tím vlastně ke konci recenze. Jednalo se pro mě bez jakéhokoliv přehánění o jeden z nejhorších kebabů roku 2017.

Halal Döner Kebab, Holešovická tržnice, Praha