Štítek: Istanbul Kebab

Istanbul Kebab Na Poříčí (Praha)

Klasické hektické odpoledne v Praze. Chytl mě hlad v centru a já vůl zašel do první kebabárny, kterou jsem spatřil – Istanbul Kebab Na Poříčí. Údělem kebabového inspektora je sice vyhledávat dosud nerecenzované kebaby, ale občas je to, vážení, řehole. Měli byste nás, kebabové mučedníky, velebit dnem i nocí.

Hned, jak jsem vlezl dovnitř, bylo mi jasné, že Istanbul kebab Na Poříčí je klasická past na turisty v centru. Pohledy obsluhy byly asi tak příjemné, jako chilli papričky v oku či na intimnějších místech.

Navíc otevírací doba od 9 ráno do 6… znovu ráno? No, na kohopak tady asi cílí kolem páté ráno? Já jsem podnik navštívil kolem páté odpoledne, a tedy taky se úplně nepředvedli.

Co nabízí: Döner, dürüm a zřejmě další věci, jelikož na mě obsluha koukala fakt podivně, rozhodl jsem se moc se nerozhlížet a tedy ani příliš nefotografovat. Po takřka inzultaci a vykázání z kebabárny v Berlíně si dávám pozor.

Interiér: Asi nejpodivnější, co jsem dosud zažil. Což je po mnoha desítkách kebabárnách (jestli ne ještě více) co říct. V přízemí se jedná o naprostou klasiku. Pult, na něm za sklem zelenina a zálivky a za tím točící se maso na štangli. Ale první patro? Za prvé, vkusná malba pražského Karlova mostu v modré barvě. Potud vše v pořádku. Ale jedna celá stěna byla zrcadlová a bylo patrné, že zrcadlo bude jak z blbých špionských filmů polopropustné. Neboli, že já vidím v odraze sebe, ale kdovíkdo na druhé straně vidí mě. Což u pojídání a hodnocení kebabu a různého focení okolí fakt nechceš. Vzhledem k tomu, jak “příjemně” se tvářila obsluha dole, bůhví jakej filuta se skrýval za stěnou.  A představa, že někde ve sklepě se nachází pár *** (autocenzura) s letlampou, který vylítnou po mé oprávněné kritice, mě věru nelákala.

Samotný pokrm: Objednal jsem si jeden klasický döner, kuřecí. Bohužel porce jak pro vrabce. Měl jsem hlad. Maso bylo studené a z hrnce. Co víc si přát. Zelenina už zažila také lepší časy. Jeden plátek rajčete, starý kus salátu a dost malé množství zelí. Houska za prvé dost malá, a za druhé i tak vlastně uvnitř poloprázdná. Zálivka měla být bylinková, ale byla úplně bez chuti, prostě UBO (univerzální bílá omáčka). Mám já tohle zapotřebí?

Obsluha: Extra protivná už od prvního pohledu. Je pravda, že už při objednávce mi bylo jasné, že v Istanbul kebabu Na Poříčí si fakt nepošmáknu. No, nechal jsem si pěkně vrátit kolenovrtsky na korunu, což bylo odměněno skutečně líbezným pohledem a po očku jsem sledoval oba kebabáře, jestli mi do kebabu ještě jako bonus neflusnou.

Cena hlavních pokrmů: Dürüm z nastálého naštvání a problematického fotografování netuším. Döner nejspíš za 99 Kč, popravdě jsem si to ani nezapsal, protože jsem odcházel značně rozčarován.

Istanbul Kebab, Na Poříčí 1038/6, Praha

Istanbul Kebab Arbesovo náměstí (Praha)

Nebudeme chodit kolem horké kaše. Dali jsme si s inspektorem Gryllsem sraz v blízkosti kebabárny, abychom si předali tajný kontraband (čti chilli papričky vlastní produkce) a s námi na inspekci byla také paní Göringová. Předávka proběhla, to byl ostatně asi poslední klad následujících minut. Okolí Arbesáku nepůsobí věru epesním dojmem. Jen za pár minut, co jsme hovořili před kebabárnou, se v jejím okolí vyskytlo mnoho podivných individuí, která povětšinou zapadla do herny, která se nachází hned vedle kebabárny. Jak reklama na Svět neúspěšných. Nejlepší byly dvě obstarší „Rumunky“ při těle, které si před kebabárnou přerozdělovaly lup z obchoďáku Nový Smíchov, jenž šly do herny udat. Pokud bych věděl, jaká bída na nás čeká uvnitř, koupil bych si od Aranky dvě trička a pelášil do zaječích. Tak už chodím kolem horké kaše tudíž zpět ke kebabu.

Co nabízí: Döner a dürüm, dále pizzu, saláty, hranolky a další zbytečné komedie.

Interiér: S vybavením kebabárny jsem měl asi nejmenší problém. Vcelku hezky orientálně laděný nepřeplácaný vnitřek, pár stolků a židlí. Není to Alkron, ale na prodejnu rychlého občerstvení zcela dostačující. Ani zvenku nesvítí dvacet poutačů a šipek a podobně. V době našeho průzkumu navíc obsluha čistila podlahu a i za pultem to vypadalo vesměs čistě.

Samotný pokrm: Tak a jsem u játra pudla. Započněmež masem. Nacházelo se v hrnci, ač bylo kuřecí, tak dochucené nebylo nějak zvlášť dobře, navíc bylo studené. Tudíž velký palec dolů. Nejkritičtější musím být k housce. Ačkoli jsem ochutnal obě varianty, tak obě stály za exkrement. Zvláště dürüm kvůli ní chutnal jak guma od Zetoru. Jediné plus bylo, že jsem si uvědomil, že je třeba vyměnit letní pneumatiky. Zelenina zcela fádní a bez nápadu, navíc toho bylo vcelku málo. Zálivka bez výraznější chuti a popravdě jsme museli kořenit vlastním chilli.

Celkově množství bylo velmi nedostačující. Jelikož nabírám sádlo na zimu, tak jsem si musel dát doma ještě druhou a třetí večeři. Navíc jako bonus byl dürüm tak blbě zabalený, že se vybryndal na talíř a do rukou, a zvláště inspektor Grylls z toho byl v sedmém nebi, cituji: “Ty vole, tak tohle jsem ještě nezažil.”

Obsluha: Žena kolem padesátky pocházející patrně z oblasti postsovětských republik. Více jí však slušelo v rukou koště při úklidu, nežli chleba a jednotlivé ingredience. Naštvala mě hned, jak začala vyndávat nakrájené maso z hrnce, přestože se za ní rožnil krásný kus na špalku. Variantu hrnec chápu jedině v době nátřesku restaurace, kdy obsluha nestíhá, ale tady nebyl ve frontě mimo nás nikdo. Kebabáři by si měli uvědomit, že tenhle hrnec tlačenici před pultem nevyvolá. Vyvolá možná tak tlačenici o několik hodin později na toaletě, a to nechceš. Navíc se pokusila chtěně / nechtěně Gryllse okrást o deset korun. Vzhledem k jeho kolenovrství ten jeho pohled zabíjel. Může být ráda, že žije. Musím však pochválit, že na rozdíl od jiných kebabáren si po každé objednávce umyla ruce, to se často nevidí.

Cena hlavních pokrmů: Dürüm za 89 Kč a döner za 79 Kč. Ceny nejsou závratné, ale to ani kvalita.

Istanbul Kebab Arbesovo náměstí, Štefánikova 296/37, Praha

© 2018 Kebabárny.cz

Víc kebabu už jsme sem nedostali :-)Nahoru ↑