Štítek: Praha (stránka 1 z 5)

Döner Kebab Žižkov (Praha)

Žižkov mě opět povolal do zbraně a já, jsa pln odhodlání, vyrazil na steč! Kebabárna Döner Kebab Žižkov pro nás byla nějak zakletá. Už jsme tam byli snad všichni inspektoři, jednou dokonce dohromady, ale vždy to tak nějak dopadlo, že se všichni vyndali nebo tak něco a z recenze nic nebylo.

Tudíž jsem šel raději sám a ve všední den, aby mě to zase neuvrhlo do nějaké blízké hospody. Už zvenčí lákala libá vůně, takže jsem své kroky dvakrát neprodlužoval a hupnul jsem po schodech rovnou do jámy lvové. Otevírací doba ve všední dny do půlnoci a o víkendu do tří do rána.

Co nabízí: Döner, dürüm a další spousty věcí, neměl jsem moc čas si je poznamenat, měl jsem hlad a šel jsem na kebab, překvapivě.

Interiér: Interiér vypadá tak trochu jako moderní bistro. Což není výtka, dokonce naopak, jedná se o velmi prostorný podnik, čistý, působí to nově a díky kebabu voňavě. Navíc opět chválím nepřeplácanost.

Samotný pokrm: Objednal jsem si, když už to mají v názvu, jeden döner, klasicky kuřecí. Maso bylo výborně okořeněné, i když žel bohu opět vytažené z hrnce. Hergot, chlapi, to už žádnej kebabář neumí udělat kebab načerstvo rovnou z grilu, krucinál, himl hergot laudón donrvetr? Takhle bylo maso trochu studené, a to člověka dvakrát nepotěší.

Velikost kebabu nebyla úplně dostatečná, rozhodně za 89 Kč jsem očekával krapet větší nálož, abych si pořádně napral nácka. Celý kebab navíc byl úplně blbě poskládanej. Nejdřív dovnitř nacpali maso a potom kýbl zeleniny – a člověk, jemuž jde jako mně primárně o maso, pak asi deset minut zápasí a zápolí se zlovolnou květenou, než se k masu vůbec prokouše.

Zpětně bych nejradši všechnu zeleň vzal a hodil jim ji za pult. A to by byla taková škoda! Protože, i když nebyla úplně nejčerstvější, volám sláva a tři dny se raduju, alébrž musím ocenit snahu o nějakou změnu! V zelenině byly i fazole a díky pálivé zálivce se tak vlastně jednalo o jakýsi kebab po mexicku. Za mě palec nahoru. Ale znovu, proč na té zelenině není aspoň kousek masa? I to lépe vypadá pro zákazníka a hlavně to nemusím jíst jak nějakou krabičkovou dietu. Já se chci zakousnout do všeho pěkně po prasácku, najednou! Houska křupavá na plochách, kde se dotkla grilu, ale jinak spíš žužlavá, částečně kvůli menší porci poloprázdná.

Obsluha: Byli dva, klasika klucí vopálený, uvnitř měli čisto a tvářili se vcelku v pohodě. Jen to maso z hrnce, hoši. To já nezapomínám.

Cena hlavních pokrmů: dürüm 99 Kč a döner za 89 Kč, v ceně navíc sýr.

Döner Kebab Žižkov, Sladkovského náměstí 323/3, Praha

Kebab Na Pankráci (Praha)

Odpolední procházka kolem Vyšehradu, a co to mé oko v dáli nevidí. Není to náhodou nově otevřená kebabárna? Je! Tak, a hurá sem. Když jsme dorazili dovnitř, první pohled mnoho optimismu nevzbuzoval.

Už neměli žádný maso na štangli, to jednoho nepotěší. Při bližším pohledu bylo však patrné, že zrovna čerstvě dokrajovali, konkrétně kuřecí maso. Jiné v nabídce nebylo, což je vlastně dobře. Jiné stejně nejím či se mu spíše vyhýbám.

Otevírací doba podniku Kebab Na Pankráci cílí na kravaťáčky v okolí. Otevřeno mají od 10 do 19 jen od pondělí do pátku. Takže se musí o to více snažit.

Co nabízí: döner, dürüm a v nabídce třeba také kebab s rýží, s hummusem a s dalšími přílohami. Příjemné překvapení. Minimálně hummus, který příště jistě ochutnám.

Interiér: Kebab Na Pankráci je úplně nově otevřená kebabárna, uvnitř pouze tři stoličky, což není pro velkou klientelu. Je to však dostačující. Nepřeplácaný interiér s obrazy pokrmů, hezká kvalitně udělaná podlaha a stěny, bez blbých neonů. Za mě úplně ideální. Uvnitř navíc měli čisto, dokonce zrovna čistili druhý gril.

Samotný pokrm: Objednali jsme si jeden klasický döner a dürüm. Maso mohlo být určitě slanější a více kořeněné, varianta kuřecí. Zelenina, ač nevypadala, byla čerstvá, na druhou stranu žádná hitparáda, prostě total unifikovaná verze dvou barev zelí, dále zbytky ledového salátu, ale žádný rajčata, cibule, kopr nebo cokoliv nového či jiného. Houska na dürüm byla trochu měkčí. Naopak u döneru byla super křupavá.

Döner obecně bych hodnotil určitě lépe než dürüm. Navíc u döneru kebabář umě věci dovnitř naskládal takovým způsobem, že na konci zbyla dokonalá kebabová masitá kapsička. Neboli housku potřel zálivkou, poté maso, poté zeleninu a navrch opět kopec masa. Bylinková zálivka byla UBO (univerzální bílá omáčka bez chuti), ale špatný to vysloveně nebylo.

Obsluha: Byli na nás klucí dva. Jeden co kasíroval – celkem sympaťák, a druhý připravoval jídlo. Tudíž se dobře vystřídali, že ten, kdo hrabe na peníze, nehrabe pak na jídlo, a obráceně. Poprvé v životě jsem od obsluhy zažil, že se mě vůbec na nic nezeptala a než jsem stačil říct švec, měl jsem dürüm na stole. Bohužel byla dovnitř nakydána pouze bylinková omáčka, což já jako chilliholik úplně nevítám. Bylo to tak trochu bez chuti.

Kebabář se navíc ani nezeptal, co chce přítelkyně, která se musela slůvkem Halt! připomenout, že si chce ingredience tak trochu vybrat sama. Přítelkyně si navíc poté všimla, že druhý kebabář měl údajně celkem svaly a dá se na něj koukat, což – co si budeme povídat – Emperor se skákajícím břichem v poslední době úplně nemá. Vlastně mě tím celkem naštvala, když tak o tom přemýšlím.

Cena hlavních pokrmů: Super ceny dürüm 79 Kč a döner za 79 Kč. To je na kebabárnu kousek od Kongresového centra a Vyšehradu super cena a mít Šemík tu možnost, zaskočí radši sem na kebab, než kolem Vltavy proti proudu.

Kebab Na Pankráci, Na Pankráci 1055/61, Praha

MyWay Döner Kebab Průběžná (Praha)

Víkendová odpoledne se zvláště teď v zimě a nečase stávají pro mnohé chvílemi nudy. Ne však pro nás, kebabové inspektory. My po sobotách a nedělích vyjíždíme do vzdálenějších kebabáren, ke kterým se v průběhu pracovního týdne nedostaneme. A zatímco pro některé inspektory může takový výjezd znamenat třeba 100 kilometrů v autě tam a 100 kilometrů zpět, já se vydal z Vinohrad až do dalekých Strašnic.

Na paškál jsem si totiž vzal kebabárnu MyWay v Průběžné ulici. A to ze dvou důvodů. Jednak jí míjím po cestě domů z Ikey a jednak je sesterským podnikem námi velmi vysoce hodnoceného MyWaye na Břevnově.

Takže tu máme sobotu po poledni, parkuji auto v docházkové vzdálenosti od kebabárny MyWay a vydávám se recenzovat. Ihned po otevření dveří mě přivítalo dvojhlasné hlasité „Dobrý den,“ což v záplavě zamračených kebářů, kteří se tváří, jako kdyby se před půl hodinou vrátili z Usámova pohřbu, vždycky potěší.

Interiér MyWaye v průběžné ulici je docela malý, vejdou se sem jen dva stoly a osm židlí, ale zase mi přišel relativně útulný a hlavně čistý. Přistoupil jsem k pultu, za kterým se točily dvě štangle masa v klasickém kombu kuřecí – hovězí.

Obsluha (žena a muž, pravděpodobě z Indie, Pákistánu nebo Srí Lanky) mě poctivě provedla úskalími objednávky. To znamená, že se mě zeptala, kterou ze čtyř zálivek mi má döner ochutit, jestli tam chci i cibuli a jestli to bude tady, nebo sebou. Vypadá to jako jednoduchá procedura, ale zmiňuji to zde, protože tak půlka českých kebabářů má s odbavením objednávky nějaký problém. Když pak někde dostanete přesně, co chcete, je to skoro na děkovný dopis.

Objednal jsem si döner s česnekovou zálivkou a pálivým kořením a zasedl ke stolu. Byl jsem vstřícností obsluhy tak zaskočen, že jsem ani nestihl koukat, jestli jsem maso dostal z hrnce, nebo ze štangle. Musím ale říct, že všem zákazníkům, kteří si přišli pro sobotní oběd po mě, kebabář maso skrajoval poctivě vždy pro konkrétní objednávku. Opět, taková základní věc, člověk ale aby skoro bouchl šampus, když konečně po čase natrefí na podnik, kde to nešidí a neopečou celé maso v deset dopoledne a pak ho až do půlnoci nekydají do kebabů z hrnce.

Döner dorazil po chvilce a já se do něj pustil. Musím ocenit perfektně propečenou housku, která neztratila na teplotě ani po cca deseti minutách mého boje s obří porcí. Zde bych chtěl na MyWay kebab v Průběžné ulici apelovat, aby to tolik nepřeháněl se zeleninovou složkou pokrmu. Jasně, všichni máme rádi velké porce, ale půl kila zelí (2 druhy) a salátu, to mi přijde celkem zbytečné.

Nejprve jsem dokonce MyWay podezříval, že se excesivním množstvím zeleniny snaží zamaskovat menší množství masa, ale když jsem se konečně prokopal několika vrstvami zelí až do jádra döneru a začal z něj maso hloubkově těžit, musel jsem uznat, že je ho tam také dost. Každopádně byla houska ingrediencemi tak přecpaná, že jí prostě nešlo zmáčknout a do döneru se normálně zakousnout. To já osobně hodnotím jako menší mínus.

Česneková zálivka byla krásně hustá (když si vzpomenu na vodovou zálivku na Vršovickém náměstí, tak to snad ani nelze označit za stejné skupenství) a přiměřeně česneková. To znamená, že měla říz, ale česnek jsem nekrkal ještě v pondělí odpoledne. Sypané chilli skoro vůbec nepálilo, což je ale taky taková česká kebabárenská klasika. My tři inspektoři jsme navíc blázni do papriček s pálivostí nad milion jednotek SHU, takže máme, lidově řečeno, propálený huby a jen tak nás něco nepálí.

Po dojedení kebabu jsem se odvalil do auta, odjel domů a ten den už vůbec nejedl. To se mi stalo snad poprvé v životě, takže porce byla opravdu brutální. MyWay v Průběžné ulici můžu s klidem doporučit. Při ceně 85 Kč za döner se jedná o pořádný kus poctivě připraveného žvance.

MyWay Döner Kebab, Průběžná 387, Praha 10

Istanbul Kebab Na Poříčí (Praha)

Klasické hektické odpoledne v Praze. Chytl mě hlad v centru a já vůl zašel do první kebabárny, kterou jsem spatřil – Istanbul Kebab Na Poříčí. Údělem kebabového inspektora je sice vyhledávat dosud nerecenzované kebaby, ale občas je to, vážení, řehole. Měli byste nás, kebabové mučedníky, velebit dnem i nocí.

Hned, jak jsem vlezl dovnitř, bylo mi jasné, že Istanbul kebab Na Poříčí je klasická past na turisty v centru. Pohledy obsluhy byly asi tak příjemné, jako chilli papričky v oku či na intimnějších místech.

Navíc otevírací doba od 9 ráno do 6… znovu ráno? No, na kohopak tady asi cílí kolem páté ráno? Já jsem podnik navštívil kolem páté odpoledne, a tedy taky se úplně nepředvedli.

Co nabízí: Döner, dürüm a zřejmě další věci, jelikož na mě obsluha koukala fakt podivně, rozhodl jsem se moc se nerozhlížet a tedy ani příliš nefotografovat. Po takřka inzultaci a vykázání z kebabárny v Berlíně si dávám pozor.

Interiér: Asi nejpodivnější, co jsem dosud zažil. Což je po mnoha desítkách kebabárnách (jestli ne ještě více) co říct. V přízemí se jedná o naprostou klasiku. Pult, na něm za sklem zelenina a zálivky a za tím točící se maso na štangli. Ale první patro? Za prvé, vkusná malba pražského Karlova mostu v modré barvě. Potud vše v pořádku. Ale jedna celá stěna byla zrcadlová a bylo patrné, že zrcadlo bude jak z blbých špionských filmů polopropustné. Neboli, že já vidím v odraze sebe, ale kdovíkdo na druhé straně vidí mě. Což u pojídání a hodnocení kebabu a různého focení okolí fakt nechceš. Vzhledem k tomu, jak “příjemně” se tvářila obsluha dole, bůhví jakej filuta se skrýval za stěnou.  A představa, že někde ve sklepě se nachází pár *** (autocenzura) s letlampou, který vylítnou po mé oprávněné kritice, mě věru nelákala.

Samotný pokrm: Objednal jsem si jeden klasický döner, kuřecí. Bohužel porce jak pro vrabce. Měl jsem hlad. Maso bylo studené a z hrnce. Co víc si přát. Zelenina už zažila také lepší časy. Jeden plátek rajčete, starý kus salátu a dost malé množství zelí. Houska za prvé dost malá, a za druhé i tak vlastně uvnitř poloprázdná. Zálivka měla být bylinková, ale byla úplně bez chuti, prostě UBO (univerzální bílá omáčka). Mám já tohle zapotřebí?

Obsluha: Extra protivná už od prvního pohledu. Je pravda, že už při objednávce mi bylo jasné, že v Istanbul kebabu Na Poříčí si fakt nepošmáknu. No, nechal jsem si pěkně vrátit kolenovrtsky na korunu, což bylo odměněno skutečně líbezným pohledem a po očku jsem sledoval oba kebabáře, jestli mi do kebabu ještě jako bonus neflusnou.

Cena hlavních pokrmů: Dürüm z nastálého naštvání a problematického fotografování netuším. Döner nejspíš za 99 Kč, popravdě jsem si to ani nezapsal, protože jsem odcházel značně rozčarován.

Istanbul Kebab, Na Poříčí 1038/6, Praha

Hawler Kebab (Lovosice)

Nedávno jsme obdrželi tip od rodinného příslušníka jednoho z kebabárenských inspektorů na Hawler Kebab v Lovosicích. Protože to mám do Lovosic, co by kostelníkův syn kamenem dohodil, nebyl důvod otálet s návštěvou podniku. Nadstandardní hodnocení kebabárny na webu ve mně navíc vzbudilo vysoká očekávání o kvalitě kebabu. Nemohl jsem se dočkat, až se zde do něj zakousnu. Zapnul jsem tedy výstražné majáčky a frčel do Lovosic.

Hawler Kebab najdete v centru Lovosic přímo naproti Městskému úřadu. Na inspekci jsem se vydal v poledne a na osazenstvu kebabárny bylo na první pohled znát, že se jedná o oblíbené obědové místo nejen kancelářských krys z protějšího městského úřadu, ale i proletariátu z blízkého okolí.

Poté, co si mě po nějaké době přešlapování u pultíku všimla obsluha, co mě sotva pozdravila, objednal jsem si hodně pálivý hovězí kebab se všemi omáčkami (tj. bylinková, česneková a pálivá). Adjektivum pálivý jsem pro jistotu zopakoval ještě jednou. Přežvykující paní za pultem kývla na znamení přijmutí mé objednávky. Na první pohled bylo znát, že jí práce vyložené baví…

Sedl jsem si ke stolku a v mezičase, kdy jsem čekal na kebab, jsem si se zájmem prohlížel prostory kebabárny. Interiér snoubí prvky botanické zahrady a zasedací místnosti. Co bych ovšem vyzdvihl a pochválil, je možnost si zde ke kebabu objednat točené pivo. Na to člověk jen tak nenatrefí.

Po chvilce mi obsluha přinesla kebab. Rychle jsem vidličkou vyzobal přepadávající zeleninu. Zeleninovou přílohu tvořily dva druhy zelí a salát s kousky mrkve.

Po prvním zakousnutí do kebabu mě zaujala houska. Nebyl to ten druh, který dostanete v drtivé většině kebabáren. Škoda jen, že housku obsluha před naplněním jednotlivými ingrediencemi alespoň nenahřála. Mohla celkový dojem z kebabu pozvednout o úroveň výš.

Hovězí maso pro mě představovalo zklamání. Jak jsem asi mohl čekat, jednalo se o klasickou sekanou. Navíc napůl studenou. U chuti masa ani nevím, co mám hodnotit, jelikož se jednalo o hnědou gumovou hmotu vhodnou leda tak na takovéto „domácí žvýkání“.

Svůj pohled jsem obrátil směrem k otáčející se štangli na plynové grilu a vše mi ihned došlo. Gril byl zaplý snad na úsporný režim a jediným smyslem, proč byl vůbec v chodu bylo „udržení provozní teploty masa“.

Zálivky se nevyznačovaly jakoukoli výraznější chutí. Možná to bylo způsobeno tím, že se chuťové činitele jednotlivých omáček vzájemně neutralizovaly. Ale vážně. Asi bych neřekl ani popel, kdybych nezdůraznil hned dvakrát, že chci pálivý kebab. Jak asi tušíte, kebab pálil asi jako dětská jablečná přesnídávka.

Hawler Kebab, Osvoboditelů 1191, Lovosice

Halal Döner Kebab, Holešovická tržnice (Praha)

Před Vánoci jsem vyrazil (spolu s asi půlkou národa) do holešovické Alzy vyzvednout pár dárků. Ten den ráno jsem dostal od kolegů inspektorů pěkný kartáč, že už jsem dlouho nebyl na kebabu a pramínek recenzí tekoucí z vinohradských kopečků krapet vyschl. No, při hodinovém čekání na vyzvednutí dárku mi poněkud vyhládlo, a proto mi budka s nápisem Halal Döner Kebab na rohu holešovické tržnice udělala celkem i radost. S myšlenkou na pověstné spojení příjemného s užitečným jsem odhodlaně vykročil k budce. Bohužel ono „příjemné“ někam zmizelo a zůstalo jen užitečné. Byla z toho recenze (a strávené odpoledne na hajzlu).

Maringotka s červenou fixou přeškrtanou nabídkou pizzy a slušně zašpiněným exteriérem, který jsem začal zkoumat při volné chvíli po objednání kuřecího dürüma, neslibovala gurmánský zážitek na úrovni tří michelinských hvězd. Říkal jsem si ale, že kebab může být dobrý z kdejakého hladového okna a že třeba právě dnes budu mít štěstí.

Optimismus mě přešel ve chvíli, kdy se kebabmistr s rozpracovaným dürümem v ruce po cestě k rožni s točícím se kuřecím a hovězím masem odchýlil ze správného kurzu směrem k podezřele velikému hrnci. No jistě, byl kebab – hrncák. Kebabář ještě před nakydáním masa na kebab kleštěmi zakvedlal v hrnci, aby promíchal před hodinou skrojené maso s tím na dně z předešlého večera. Alespoň tak mi to podle síly křečí v břiše o dvě hodiny později přišlo.

Co musím pochválit, byla míra propečení placky. Poté, co kebabář pokrm sestavil (ve zkratce k ještě nezmíněným ingrediencím: zálivka – bílá, zelenina: zelí dvou barev a salát), ho vložil do kontaktního grilu a opravdu docela dlouho nechal opékat. Teď mě napadlo, jestli to nebylo proto, aby v kebabu ohřál to maso z hrnce? Křupavost husky byla ale (na dotek) výborná.

Zaplatil jsem, pochopil, že korunu zpět mi tady teda fakt nikdo vracet nehodlá, hodil kebab do tašky a mazal zpět do práce. Tam jsem se dostal asi po třičtvrtě hodině a hned se pustil do jídla.

Placka mi zvlhla, takže chutnala vysloveně špatně, ale za to Halal Döner Kebab na tržnici nemůže, měl jsem to sníst hned. Co se týče další chuti, tak musím konstatovat, že tahle jsem se opravdu hodně dlouho neposral. Největším průserem(!) bylo maso. Naprosto nechutné, staré, podešvovité, až mi připomnělo moji legendární amsterdamskou kebabovou katastrofu. Zeleniny v kebabu moc nebylo, a protože s chutí zálivky si také nikdo žádnou zvláštní práci nedal, chýlíme se tím vlastně ke konci recenze. Jednalo se pro mě bez jakéhokoliv přehánění o jeden z nejhorších kebabů roku 2017.

Halal Döner Kebab, Holešovická tržnice, Praha

TOP 10 nejlepších kebabů v Praze

Podniky prodávající námi milovaný kebab začaly v poslední době růst jako houby po dešti a nikdo z toho nemůže mít větší radost, než my, redaktoři a inspektoři webu Kebabárny.cz. Jen v samotné Praze se může nyní, na konci roku 2017, nacházet odhadem až kolem stovky kebabáren. Která je ale nejlepší? Na to se můžete podívat v našem dnešním přehledu TOP 10 kebabů v Praze, který jsme pro Vás dali dohromady na základě našich pravidelných inspekcí. Pojďme se tedy bez dlouhých řečí vydat po jednotlivých stupíncích našeho žebříčku až do kebabového nebe.

10. Super kebab Limuzská

Super Döner Kebab Limuzská

Pohled na trafiku..eh, pardon, kebabárnu.. zvenčí

Naší cestu začneme v Praze 10. Na desátém místě se umístila miniaturní kebabárna na zastávce MHD Limuzská. Z klasické unimo buňky tu servírují až překvapivě solidní kebab. Pravda, v zimě (a ani za studených letních večerů) se tu moc neohřejete, protože interiér jaksi neexistuje. Kebab budete muset spořádat mezi dalšími cestujícími osobami, čekajícími na autobus. Zde koupená svačinka ale chutná velmi slušně a tak nějaké to nepohodlí určitě snesete. Celou naší recenzi hledejte tady.

9. Arslan kebab Anděl 

Döner kebab, Arslan Praha

Döner kebab, Arslan Praha

O Arslanu jsme si mohli před pár lety přečíst, že tam s oblibou chodí na döner turecký velvyslanec a že je to možná nejlepší kebabárna v Praze. No, velvyslanec už není velvyslancem a pro nás Arslan určitě nejlepší kebab v Praze neservíruje, i když do TOP 10 samozřejmě patří. Detaily o Arslan kebab najdete v naší recenzi.

8. Kebab House Bělehradská

Kebab House Bělehradská, Praha

Kebab House na Praze 2 má na pražské kebabové scéně také své jméno. K dispozici jsou čtyři zálivky, dva druhy masa a poctivě odvedená práce kebabářů. Trochu nám v této kebabárně chybí takové to pověstné kebabové srdíčko, ale třeba kebab maxi uspokojí i hodně hladového vinohradského poutníka. Pokud tedy není vegan. No, je z toho osmé místo. Recenze zde.

7. Kebab Star & Pizza Dejvice

Exteriér -Exteriér - Kebab Star & Pizza Dejvice

Exteriér

Kebab Star & Pizza je v podstatě kebabovým řetězcem, jehož pobočky najdete po celé Praze, do naší top desítky se ale probojoval zástupce jediný, a to dejvický (naopak třeba pobočka na Národní třídě u nás celkem propadla). V Dejvicích je všechno v pořádku a nám tu chutnalo. Specialitou je vepřové maso a olivy (ostatní pražští kebabáři na zelenině většinou šetří). Shrnuto a podrženo, sedmé místo v našem žebříčku. Celou recenzi najdete tady.

6. Abiy kebab

Obrovským překvapením pro nás je miniaturní kebabárna na rozmezí Malé Strany a Smíchova, Abiy kebab. Naše srdce si získala naprosto neuvěřitelnými porcemi a příjemným personálem. Větší kebab v Praze neseženete, což je skutečnost, která tuto kebabárnu vynesla až na šesté místo. Jak napsal ve své recenzi náš inspektor Grylls: „Porce z Abiy uspokojí i zhuleného vysokoškoláka, co poslední týden přežíval na čínských polívkách a desítce Gambrinusu.“ Recenze zde. A my jedeme dál, před námi je páté místo:

5. Queen’s kebab Žižkov

Queen´s Kebab Žižkov

Jsme na pátém místě a tady už se začínáme přibližovat opravdové pražské kebabové elitě. Pobočka Queen’s kebabu na Žižkově má pěkný, i když malinký interiér, ke kebabu dostanete turecký čaj zdarma a hlavně, chuť kebabu tu mají zatraceně vychytanou. Přidávají do našeho milovaného pokrmu různé bylinky, a třeba kopr v něm funguje zatraceně dobře! Celá recenze je k přečtení zde.

4. Queen’s kebab Vršovice

Exteriér - Queen's kebab Vršovice

Exteriér

Že pánové v Queen’s kebab umějí, dokazuje i čtvrtá příčka, kde se umístila sestřička žižkovského Queen’s. Kopr v zelenině je prostě super a náš inspektor Emperor byl z návštěvy ve Vršovicích tak unešený, že jim zde dokonce odpustil, že maso nedostal čerstvě skrojené z grilu, ale z hrnce! Turecký čajík zdarma pak jen pojistil výslednou čtvrtou pozici v našem žebříčku. Recenze zde.

3. MyWay kebab Břevnov

MyWay Döner Kebab, Praha - Břevnov

MyWay Döner Kebab, Praha – Břevnov

Veliká porce, širší nabídka zeleniny, než jen obligátní česká kebabová zeleninová svatá trojice zelí – okurka – rajče. Pořádná nálož sýra a výborná chuť. MyWay na Břevnově se na pražské kebabové scéně etabloval hodně rychle a na vysoké pozici v našem žebříčku je zaslouženě. V poslední době se ale kebabovými kuloáry šíří zvěsti o změnách v MyWay, tak doufáme, že to nebude k horšímu, abychom nemuseli upravovat naší recenzi.

2. Bistro Lanka 

Stříbrná medaile putuje na Strossmayerovo náměstí. Bistro Lanka je spíše než rychlým občerstvením už takovou poloviční kebabovou restaurací. K usednutí a konzumaci zve veliký, čistý a pohodlný interiér. Naloženu dostanete obří porci čerstvého masa, vybrat si můžete dokonce ze šesti různých zálivek! Nevíme tedy, jestli někdy budeme zkoušet jejich specialitu – zálivku křenovou – ale pokud je někdo kebabový divoch a rebel, může nám napsat, jak to chutná ☺ Celou recenzi Bistra Lanka si můžete samozřejmě přečíst také u nás na webu (odkaz na recenzi). A kdo se stává naším vítězem a může se pyšnit titulem nejlepší kebab v Praze podle odborného webu Kebabárny.cz?

1. Can Bey

Ano, na nejlepší kebab v Praze léta páně 2017 musíte do Ječné ulice. Kebabárna Can Bey je pražskou kebabovou legendou, a to naprosto právem. Mezi největší přednosti patří nejširší nabídka zeleniny v pražských kebabových luzích a hájích (no posuďte sami – bylinky, černé a zelené olivy, kukuřice, dva druhy zelí, salát, mrkev, rajče, okurka – kdo z vás to má, přátelé?) a také stoprocentní čerstvost masa – tady maso z hrnce opravdu nedostanete. V Can Bey podávají až neobvykle vyrovnané výkony, takže se nebojíme si tam dávat obchodní schůzky a poskytovat rozhovory o kebabu do rádia. Ve špičce tu mají opravdu hodně plno, ale rychleji, než v Can Bey, kebab snad ani dostat nemůžete. V podvečer tu kmitá často až pětice zručných kebabářů a práce jim jde tak hezky od ruky, že je pro kebabového nadšence potěšením i jen sledovat ten crkot za pultem. My do Ječné ulice posíláme veliký palec nahoru a hlavně prosbu, ať udrží nasazenou laťku i nadále. No a vy si celou recenzi nejlepšího kebabu v Praze můžete přečíst u nás na Kebabárny.cz, webu pro opravdové milovníky kebabu.

Istanbul Kebab Arbesovo náměstí (Praha)

Nebudeme chodit kolem horké kaše. Dali jsme si s inspektorem Gryllsem sraz v blízkosti kebabárny, abychom si předali tajný kontraband (čti chilli papričky vlastní produkce) a s námi na inspekci byla také paní Göringová. Předávka proběhla, to byl ostatně asi poslední klad následujících minut. Okolí Arbesáku nepůsobí věru epesním dojmem. Jen za pár minut, co jsme hovořili před kebabárnou, se v jejím okolí vyskytlo mnoho podivných individuí, která povětšinou zapadla do herny, která se nachází hned vedle kebabárny. Jak reklama na Svět neúspěšných. Nejlepší byly dvě obstarší „Rumunky“ při těle, které si před kebabárnou přerozdělovaly lup z obchoďáku Nový Smíchov, jenž šly do herny udat. Pokud bych věděl, jaká bída na nás čeká uvnitř, koupil bych si od Aranky dvě trička a pelášil do zaječích. Tak už chodím kolem horké kaše tudíž zpět ke kebabu.

Co nabízí: Döner a dürüm, dále pizzu, saláty, hranolky a další zbytečné komedie.

Interiér: S vybavením kebabárny jsem měl asi nejmenší problém. Vcelku hezky orientálně laděný nepřeplácaný vnitřek, pár stolků a židlí. Není to Alkron, ale na prodejnu rychlého občerstvení zcela dostačující. Ani zvenku nesvítí dvacet poutačů a šipek a podobně. V době našeho průzkumu navíc obsluha čistila podlahu a i za pultem to vypadalo vesměs čistě.

Samotný pokrm: Tak a jsem u játra pudla. Započněmež masem. Nacházelo se v hrnci, ač bylo kuřecí, tak dochucené nebylo nějak zvlášť dobře, navíc bylo studené. Tudíž velký palec dolů. Nejkritičtější musím být k housce. Ačkoli jsem ochutnal obě varianty, tak obě stály za exkrement. Zvláště dürüm kvůli ní chutnal jak guma od Zetoru. Jediné plus bylo, že jsem si uvědomil, že je třeba vyměnit letní pneumatiky. Zelenina zcela fádní a bez nápadu, navíc toho bylo vcelku málo. Zálivka bez výraznější chuti a popravdě jsme museli kořenit vlastním chilli.

Celkově množství bylo velmi nedostačující. Jelikož nabírám sádlo na zimu, tak jsem si musel dát doma ještě druhou a třetí večeři. Navíc jako bonus byl dürüm tak blbě zabalený, že se vybryndal na talíř a do rukou, a zvláště inspektor Grylls z toho byl v sedmém nebi, cituji: “Ty vole, tak tohle jsem ještě nezažil.”

Obsluha: Žena kolem padesátky pocházející patrně z oblasti postsovětských republik. Více jí však slušelo v rukou koště při úklidu, nežli chleba a jednotlivé ingredience. Naštvala mě hned, jak začala vyndávat nakrájené maso z hrnce, přestože se za ní rožnil krásný kus na špalku. Variantu hrnec chápu jedině v době nátřesku restaurace, kdy obsluha nestíhá, ale tady nebyl ve frontě mimo nás nikdo. Kebabáři by si měli uvědomit, že tenhle hrnec tlačenici před pultem nevyvolá. Vyvolá možná tak tlačenici o několik hodin později na toaletě, a to nechceš. Navíc se pokusila chtěně / nechtěně Gryllse okrást o deset korun. Vzhledem k jeho kolenovrství ten jeho pohled zabíjel. Může být ráda, že žije. Musím však pochválit, že na rozdíl od jiných kebabáren si po každé objednávce umyla ruce, to se často nevidí.

Cena hlavních pokrmů: Dürüm za 89 Kč a döner za 79 Kč. Ceny nejsou závratné, ale to ani kvalita.

Istanbul Kebab Arbesovo náměstí, Štefánikova 296/37, Praha

Antalya Kebab (Praha 6 – Břevnov)

To jsem takhle šel s přítelkyní na čarodějnice na Ladronku a ještě než tam stihl dojít, tak jsem dostal hlad takřka obludných rozměrů, jež bylo zapotřebí okamžitě zahnat. A jelikož již drahně měsíců vím, že se v okolí nachází kebabárna My Way, měla má cesta původně směřovat tam. Bohužel tam bylo kvůli nenažrancům z Ladronky brutálně narváno a fronta až ven. Já jsem ale nechtěl čekat, mně bylo jasné, že porce by tentokrát byla o poznání horší. Když jsem navíc viděl, jak tam pro takovou hordu nenažranců před pultem (ano, jsem trochu vulgární na návštěvníky a vlastně také potencionální čtenáře, alébrž jsem měl hlad jak vlk, tak je to snad pochopitelné), krájí maso tak trochu až do růžového – čti mezi řádky nedostatečně propečeného masa – a to teda pardon! Nebylo pak těžké kebabárnu opustit a vydat se cestou dolů podél tramvajových kolejí, kde jak víme, se na každé tramvajové zastávce nacházejí kebabárny (dva odkazy). No, a copak jsem to já, filuta jeden všemi mastmi mazaný, náhodou nenašel na půli cesty? Novou kebabárnu!

Nikdo uvnitř v době našeho příchodu nebyl, na roštu se krásně rožnilo kuřecí maso a tak jemně na mě líbezně volalo „Hynku, Viléme, Jarmilo (když už máme ten májový předvečer), pojďte mě sežrat!“ Dlouho jsme se nerozmýšleli a než bys řekl demise, už jsem postával uvnitř kebabárny u pultíku. V TV v rohu provozovny tedy mimo nějakých tureckých cajdáků vidím záběry jakýchsi bojovnic, což na neznalého může působit velmi zarážejícím dojmem, co si budeme povídat. No, jednalo se o záběry kurdských milic a bojovnic a nějaké samopaly naaranžované na rozkvetlé jarní louce a teda…. Asi by si měl, kujón jeden, uvědomit, v jaké zemi se nachází a jak jsou tady lidé na muslimy vysloveně pozitivně naladěni, i pokud by se jednalo o smyčku s hudbou z YouTube. Obsluha je překvapivě z Kurdistánu. Kalacha snad pod pultem nemá. Pro neznalé – Kurdové jsou ta část blízkovýchodního konfliktu, která se dá označit za ty lepší mezi všemi těmi špatnými (na druhou stranu ani oni úplní svatouškové nejsou). Ale obraťme list.

Já si chtěl objednat dürüm a moje kebabová Femme fatale döner, samozřejmě ve variantě kuřecí. Dostali jsme variaci zbytků z hrnce a ne čerstvě z grilu a navíc nejen kuřecí ale jakási mišmaš. Jelikož já měl fakt hlad, tak jsem bez brblání začal hltat kebab, moje krutopřísná přítelkyně se rozhodla jednat, protože jí jen kuřecí variantu a šla bez váhání pokrm vrátit, že tohle teda jíst nebude. Kebabář si u mě svou reakcí získal skutečně hodně plusových bodů, jelikož zaprvé uznal okamžitě svojí chybu a udělal úplně nový, čerstvě nakrájený kebab. I mě se optal, jestli s tím mám problém, ale jelikož už jsem měl třetinu dürümu zládovanou a zrovna měl úplně plný chřtán, tak jsem těžko mohl reagovat, že to teda jíst už nebudu. Tudíž když ten čerchmant za pultem viděl, že já s tím problém nemám, tak přišel se super variantou, že než aby původní výtvor vyhodil, tak mi ho zabalí domů. Za prvé jsem měl zadarmo snídani, což bylo jak sen z pohádky Tisíce a jedné noci, kebab ke snídani v devět ráno ještě polonahej ho jíst v posteli? Nádhera! Tam už snad chyběl jenom lahváč… A hlavně jako kolenovrt jsem si mohl říct, jak Béda Trávníček v reklamě na Mountfield, “A mám to zadarmo!” Podrobnosti ohledně kebabu viz níže.

Antalya Kebab má ve svém sortimentu naprostou klasiku jako döner a dürüm a nějaké saláty. Tečka.

Interiér: Až na velmi špatně zvolený YouTube kanál v TV s kalašnikovy a bojujícími Kurdy nemám, co bych vytknul. Dokonce budu spíš chválit. Mám rád imitaci cihel, dřevo a hlavně střídmost a nepřeplácanost. Připadal jsem si jako v příjemném obýváku. Všechno navíc vypadalo zcela čistě, nikde bordel, mušky, špína, a to jak před, tak za pultem.

Kvalita služeb: Započněmež u masa. Jelikož nemám moc rád nekuřecí variantu, vyjma vepřové, nebyl jsem z hovězí či, jaká to byla varianta, příliš nadšen, hlavně proto, že jsem si ji vůbec neobjednal a navíc byla z hrnce. A podpultovkám holduji asi stejně jako dobrovolnému nakopání do rozkroku. Prostě žádná sláva. To bylo patrné hlavně ve srovnání s variantou kuřecí, která byla dokonale dochucena a čerstvě nakrájena z grilu. Nyní se dostáváme asi k nejlepší části kebabu, což byly zálivky: žádná vodová pseudohmota, ale pěkně hustá a hlavně chutná záležitost. A to jsem ochutnal všechny klasické. Česneková byla česneková, pálivá obstojně pálila a bylinková byla bylinková. Teď si tak trochu připadám jako „klakson troubí a stěrače stírají“, ale je zapotřebí zálivky pochválit. Krásně dochucovaly a doplňovaly maso. Zelenina byla zcela průměrná, nic navíc. Čímž nehaním, ale ani nechválím. A zbývá nám chleba, který křupal a působil čerstvě, dokonce to nebylo bláto ani při druhém ohřátí následujícího dne zrána v posteli.

Obsluha: Původem Kurd a díky chybné dodávce objednávky má u mě trochu škraloup, teda má ho i za tu televizi a kurdské bojovnice. Na druhou stranu mi dal vlastně kebab zadax domů, za což má plus.

Cena hlavních pokrmů: Na Prahu i takřka podprůměr – döner 75 Kč, dürüm 90 Kč. Množství je dostatečné, takže za tuto cenu palec nahoru.

Antalya Kebab, Bělohorská 240/81, Praha 6

Antalya Kebab, Nusle (Praha)

Máme za sebou už téměř 70 recenzí a přiznám se, někdy už je to recenzování celkem řehole. Dnes to ale není ten případ. Recenze kebabárny Antalya kebab Nusle totiž vznikla tak, že jsem vyrazil na pivo do mnou neprobádaných zákoutí Prahy a co čert nechtěl, vedle hospody se zhmotnila kebabárna. Po pěti pivech se člověk k návštěvě a konzumaci opravdu přemlouvat nemusí.

Toliko úvod. Do Antalya kebabu jsem vstoupil v pátek kolem 23. hodiny. Uvítal mě relativně malý interiér se solidně vyhlížejícím mobiliářem. Pár barových stolků a židlí asi ve špičce stačit nebude, ale je to dobrý (a novotou svítící) základ.

Obsluha mi návštěvu zpříjemnila hned několika způsoby. V průběhu přípravy kebabu se různě kymácela, tancovala a prozpěvovala. To sice není úplně klasické chování pracovníka, zvlášť v podniku, kde neservírují alkohol – v hospodě je naopak nakalený vrchní taková česká klasika. Ale což, při našem kebabovém bádání už jsme zažili leccos a zpívající a tancující kebabář opravdu nepatří mezi to nejhorší.

Co už mě úplně nepotěšilo, byl fakt, že jsem si objednal döner se sýrem, po těch pivech jsem, co vám budu povídat, na ten sýr měl obzvlášť chuť… a kebabář na něj v rytmu tance zapomněl. Musím ale říct, že o podvod se nejednalo, protože účtovaná mi byla cena za döner bez sýra. A propos – cena. Ta je pod pražským průměrem, za klasik döner zde chtějí 75 korun a klasik dürüm si cení na 89 Kč.

Vrcholným číslem obsluhy, zpříjemňujícím mou návštěvu, však byl kousek, který jsem ještě nikdy předtím v kebabárně neviděl. Uprostřed přípravy mého dönera se kebabárnou začal rychle rozšiřovat smrad pálícího se plastu a najednou šup – a byla tma. Úplná, totální tma, kterou prořezávalo jen tlumené světlo z plamenů, opékajících maso. Úplná romantika u táboráku, jen místo špekáčku se nad třepotajícím ohněm opékalo 10 kilo kuřecího masa.

Abych to nyní zmatenému čtenáři vysvětlil. V kebabárně patrně začala hořet lednička, či kýho vejra, a ta vyhodila pojistky. Pohled na ve tmě se točící maso však pohladil mou pivy rozbouřenou duši a vznikly i celkem pěkné fotky.

Byl to v podstatě kulturní zážitek. Kolega recenzent Emperor kvůli kultůře chodí před kebabem do galerií. To však nyní považuji, po té co mě v Nuslích seznámili s konceptem Kebabový kabaret, za ztrátu času.

K samotnému kebabu, který jsem v Antalya kebab Nusle dostal. Döner byl velikostně zcela průměrný,  množství masa také odpovídalo klasické porci. Maso mi do kebabu bylo kydnuto z hrnce vedle grilu. Bylo teplé a vzhledem k tomu, že jsem měl docela naváto, jsem to na chuti upřímně ani nepoznal. Principielně mě ale servírovaní masa z hrnce štve.

Co se týče zeleniny, jako už několikrát v mých recenzích musím kvitovat, že kurděje se mi určitě vyhnou, poněvadž zelí jsem měl v kebabu tolik, že by s ním Kolumbus dokázal svou posádku krmit celou cestu do „Indie“ a ještě by zbylo na zpáteční cestu. Naopak s rajčaty a okurkou se šetřilo, jako by šlo o třicetiletou whiskey někde v Íránu.

Zálivku jsem si dal bylinkovou, jednalo se o úplný standard, nebyla tedy cítit ani jedna bylinka. Pánové kebabáři, víte, že ten kopr fakt není tak moc drahý? Mohli byste ho do té bylinkové občas taky prsknout!

Celkově jsem odcházel relativně spokojený. Kebab z Antalye v Nuslích rozhodně nebyl výstavním kouskem a něčím, za čím byste museli za střízliva cestovat až z Černého Mostu nebo Průhonic. Na druhou stranu, po pivku se jednalo o dobrou svačinku, na které nebylo skoro nic vyloženě špatně. Při ceně jednoho Big Macu vždycky dobrý deal.

Antalya kebab Nusle, Nuselská 36, Praha

Starší příspěvky:

© 2018 Kebabárny.cz

Víc kebabu už jsme sem nedostali :-)Nahoru ↑