Archiv pro štítek: kebabárna (page 1 of 11)

Pizza Kebab Bělehradská (Praha)

U zastávky Bruselská na pražských Vinohradech existuje kebabárna snad odjakživa. Však jsme jí v minulosti na našem webu také řádně zrecenzovali. Původní provozovatel ale před nějakým časem podnik opustil. Prostory proto dostaly nějaký ten kebabově-interiérový facelift a do kebabového podnikání se pustil další odhodlaný kebabmistr. Pojďme se na nový Kebab Bělehradská podívat naším recenzentským očkem (a hlavně tedy zuby a jazykem).

Kebabová rekonstrukce interiéru se celkem podařila, přibyla nějaká ta místa na sezení a kebabárna působí čistějším a modernějším dojmem.

Tohle ovšem není blogýsek o interior designu, ale o blízkovýchodní pochutině, takže se nebude zdržovat a jdeme na to. V době mé testovací návštěvy bylo v kebabárně celkem rušno, a já si tak na svůj dürüm celkem počkal, ale zase jsem mohl nerušeně sledovat kebabáře v akci.

Musím říct, že obsluha se chovala opravdu velmi příjemně a sympaticky. Obrovsky chválím za to, že kebabář si po každém kontaktu s penězi nebo pokladnou odskočil umýt ruce. To ani v roce 2019 není v České republice standard. Konečně můj kolega inspektor Emperor, který je na tenhle kebabárenský zlozvyk  – lenost vysazený, by mohl povídat.

Co se mi naopak extrémně nelíbilo, byl přístup k masu. Ano, věrní čtenáři už vědí, v hlavní roli našeho nekonečného seriálu Chceme čerstvé maso a nikdo nám ho nechce dát bude opět hrnec. Přátelé, to byste nevěřili, čeho jsem byl svědkem. Jelikož byl v podniku celkem šrumec, kebabář průběžně pekl maso, skrajoval ho a … ne, nedával ho rovnou do kebabu. Čerstvě nakrájené maso NASYPAL do hrnce, kde ho PROMÍCHAL s „odleželým“ masem, a až tento mix pak nandaval do kebabu. Proč? Kde to jsme jako? A komu tím prospějete, co? Druhé straně?

Nejdřív jsem si pomyslel, že zákazník přede mnou si prostě vytáhl Černého Petra a kebabář se jednorázově potřebuje zbavit staršího materiálu, ale ne, ten samý proces čekal i mě a můj kuřecí  dürüm s česnekovou zálivkou a sýrem.

Velikostně byl döner tak nějak v tom pražském průměru (spořádal bych větší). Kuřecí maso si volím běžně, ale zde ani žádné jiné na výběr nebylo. Což mi nevadí, ale to vy víte.

Zálivku hodnotím rovněž průměrně. Přišla mi o něco řidčí, ale na množství se nešetřilo. Co rozhodně průměrné nebylo, byla zelenina. Některé kebabárny si trochu víc hrají se zelím a různě ho nakládají, aby mělo lepší a zajímavější chuť. To přesně se děje i v Kebab Bělehradská. Zelí mají hodně nasládlé, a celkovou chuť kebabu to posouvá úplně jinam. Já takový přístup podporuju, je to příjemný závan jinakosti do jinak celkem stojatých vod pražského kebabu. Když ale píšu, že je zde zelí hodně nasládlé, tak tím myslím opravdu hodně. Někomu no možná sedět nebude. Vyzkoušejte, uvidíte.

Zbytek zeleninové složky už byl klasický, stejně tak maso nijak výrazně nevybočilo z toho, na co jsme v Praze zvyklí. Perlička na závěr – obsluha mě upozornila, když mě nechala nasypat si sušené chilli do kebabu, že koření pálí opravdu extrémně – no, co myslíte?  Zas taková hrůza to nebyla. Kebabu zdar!

Pizza Kebab Bělehradská, Bělehradská 288/69, Praha

Mňam Kebab (Krupka)

Ano, i pro mě, jak zpívá Jiří Schelinger, se stalo nedělní odpoledne chvílí nudy, také jsem nesnesl to pomyšlení ale místo válení sudů jsem si v pošmournou, šedivou a mlhavou neděli zajel do Krupky zrecenzovat místní podnik s odvážným názvem Mňam Kebab.

Pohled z venku na Mňam Kebab

Nerad bych byl ke kebabárně Mňam Kebab až příliš kritický. Moje nedávná návštěva Berlína (psali jsme zde) mě zas poněkud rozmlsala a znáte t co následuje po hodech… 🙂 U této kebabárny to nedošlo zaplaťpánbůh tak daleko. Pokud si chcete narvat břicho za rozumný peníz a zároveň si pochutnat na kebabu, mohu Mňam Kebab s čistým svědomím doporučit. Nečekejte ovšem žádnou vrcholnou kebabovou gastronomii, ale poctivý eurokebab z imbisu uprostřed severočeského maloměsta.

Kebabárnu prakticky nelze minout. Krupka není žádné velkoměsto a Mňam Kebab se nachází na její jediné hlavní třídě. Člověk i tak musí být lehce obezřetný. Důvodem je špatná adresa, na níž vás odkáže navigace v googlu. Podle google maps se má podnik nacházet naproti supermarketu Penny, ale to byste se s prázdným žaludkem domů potáceli, pokud byste dali na google. Zaslechl jsem, že Mňam Kebab se stal i oblíbenou kebabárnu místních městkých policistů. Jestli je to zapříčiněno kvalitou kebabu, anebo výběrem výpalného, jsem se rozhodl zjistit na vlastní jazyk. Popravdě u nás na severu by mě ani druhá varianta nepřekvapila.

Mňam Kebab naleznete vedle restauračního zařízení s poetickým názvem Bar Herna 999, z něhož, předpokládám, se bude rekrutovat většina kebabuchtivých zákazníků ve večerních a nočních hodinách. K dispozici je před kebabárnou i několik parkovacích míst a v létě i příjemné posezení venku. Vzhledem k tomu, že počasí zrovna dvakrát nepřálo polednímu pikniku na dece před kebabárnou, objednal jsem si svojí klasiku – kebab se sýrem, se vším a pochopitelně hodně pálivý. Kebabář se dal za tónů písně I like Chopin od Gazeba do práce. V kebabárně mezitím mlčky hltali své obědy tři lidé, dvě ženy a jeden mládežník.

Za několik minut jsem měl před sebou talíř se „zývajícím“ kebabem. Na první pohled eurokebab – houska z velkoobchodu, bílé a červené zelí, cibule, plátek rajčete a trošku mrkvičky pro lepší zrak. To vše zalito nespecifikovanou bílou omáčkou a posypáno klasickým pálivým kořením. Kde už jsem to jen viděl?

Ani jsem se nepokusil kebab nejprve brát do rukou, jelikož již na první pohled bylo zřejmé, že by mi půlka obsahu kebabu vypadla někam na stůl nebo na zem, raději jsem se nepokoušel ani brát kebab do rukou a začal rovnou napichovat na vidličku jednotlivou zeleninu.

Pokud se jedná o zeleninu, ani není moc co hodnotit nebo kritizovat – standardní, čerstvá, nenadchne, neoslní, ale ani zase nezklame. V okamžiku, kdy jsem snědl poslední většinu zeleniny v kebabu, jsem k sobě přitiskl oba cípy housky a zakousl se konečně i do masa. Tak akorát propečená klasická houska rovněž z velkoobchodu, do níž kebabář napěchoval lehce nadstandardní porci masa.

  • Kebab na talíři Tak a mám ho před sebou...

Maso rozhodně nechutnalo špatně, lehce křupalo a bylo i dostatečně propečené, ale chuťově se nijak nevymykalo z klasického unifikovaného tuzemského „eurokebabového“ průměru (co je eurokebab jsme se vysvětlovali zde). Prostě klasický standard, na který jste z našich luhů a hájů zvyklý.

Co člověka ovšem vždy zamrzí je nedostatek invence, neboť se opět jednalo sice o poctivý a dobrý kebab, který ale dostanete prakticky všude a nijak ho chuťově nerozeznáte od nejbližší konkurence. Netvrdím, že by každý měl hned začít dělat kebab na dřevěném uhlí jako třeba v ústeckémteplickém Maidumu, anebo rovnou kopírovat berlínského Mustafu, ale ta „euro“-kebabová velkoobchodní frenšíza začíná být už poněkud nudná. Chtělo by to občas i trošku té kebabové invence a snahy se třeba zálivkou, zeleninovou přílohou, houskou, anebo i chutí masa snažit odlišit od konkurence.

Mňam Kebab Krupka, Revoluční 144, Krupka – Maršov

Express Kebab Ortenovo náměstí (Praha)

V rámci naší nikdy nekončící kebabové mise jsme se vypravili do pražských Holešovic, kde se podle informací získaných od našeho dobrého kamaráda jménem  Google Mapy na Ortenově náměstí nachází velmi oblíbený kebabový podnik s názvem Express Kebab.

Po pozření zkušebního vzorku se teď s plným břuchem mohu pustit do recenze. Začneme klasicky – interiér, obsluha. Vnitřek Express Kebabu je maličký, ale pár míst na sezení se najde, ať už ve výloze, nebo u baru. Kebabárna bohužel působí dost zašlým dojmem. Když si kolega chtěl sednout na jednu ze dvou barových stoliček, bylo mu obsluhou taktně naznačeno, že židle nežidluje. Vymalování by taky nebylo od věci.

Obsluha úplně v pohodě, ne že by se chlapi chtěli nějak kamarádit, ale velmi slušně a bez potíží vyslechli naše objednávky a taky je bez pokažení připravili. Proč ale v kebabárně o rozloze šesti metrů čtverečních operuje pět kebabářů, to je mi záhadou. Že by po vzoru fakultních nemocnic a jejich praxí mediků i v kebabárnách probíhala praxe mladých adeptů kebabového řemesla?

Obří počet kebabmistrů měl nečekaně negativní dopad na naše kebaby. Jak těch pracantů bylo za pultem tolik, tak aby nikdo z nich nevypadal, že nic nedělá, krájeli a grilovali maso do zásoby. A to s takovou vervou, že i kdyby do kebabárny vpadla plná tramvaj hokejových chuligánů, co tři hodiny s prázdným žaludkem mrzli v blízkém hledišti HC Sparta, pořád by zbylo dost předkrájeného, v hrnci uloženého masa pro půlku Holešovic.

Čímž se dostávám ke kebabu. Maso bylo nepřekvapivě studenějšího charakteru, bodejť by ne, když bylo z hrnce, ale abych byl spravedlivý, chutnalo dobře. S kolegou jsme zvolili pouze kuřecí maso, to pro pravidelné čtenáře našich stránek asi není překvapením. O sekanou ze sóje eufemisticky označovanou jako telecí maso dlouhodobě nemáme zájem.

Zeleninová část kebabu úplně bohatá nebyla. Co si budeme povídat, skládala se z devadesáti procent ze zelí a salátu. Jak je vidět z fotek, kebabáři v Express Kebabu mají na ponku připravené dvě hromady zelí a hromadu salátu, lehce zakamuflovanou jedním nakrájeným rajčetem a půlkou okurky, takže se vlastně tomu složení zeleniny v mém kebabu nejde moc divit.  Přesně kopíruje zeleninové rozložení sil v kebabárně. Poručil jsem si do kebabu i cibuli a dobře jsem udělal.

Celková chuť kebabu byla hodně povedená, až mě to zaskočilo, skoro slzičky do očí vehnalo! Velmi solidně vyladěná česneková zálivka, dostatečné množství balkánského sýra, luxusní nálož masa a navrchu kebabu lehká čepička z dvou druhů cibule. Co chtít víc?

V Express Kebabu dělají takový ten poctivý maloměstský (což je celkem cool, v Praze) kebab, který chcete jíst po pár pivech v hospodě naproti a kvůli kterému slintáte, už když ta pivka v platíte.

Když k tomu připočtu zlatý hřeb téhle kebabárny, kterým je cena, začíná se nám tu rýsovat hodně pěkné závěrečné hodnocení. Döner nám v Express Kebabu totiž stojí, věřte nevěřte, 65 korun! Dürüm pak přijde na osm pětek. Já testoval döner ve verzi maxi, která slibovala mega nálož masa a koštovala devadesát korunek, takže za ten 65ti korunový döner ruku do ohně nedám, ale i tak jsou cenové relace tohoto holešovického kebabu jak z jiné dekády.

Nebyl bych to já, abych si ještě trochu nezašťoural. Kebabář mi do kebabu dal nejprve omáčku a sypké pálivé koření, pak zeleninu a pak teprve maso. To zapříčinilo, že kebabu chyběla pověstná kapsička (jestli nevíte, co to je, utíkejte do našeho kebabového slovníku) a byl jsem tak ochuzen o slastný masově chlebový finiš.

Celkově bych Express Kebab Ortenovo náměstí označil tak nějak romanticky jako nevybroušený diamant. No, ne úplně diamant, spíš český granát (s ukrajinskou obsluhou). Prostě, abych se do toho nezamotal: Kebab dělaj překvapivě dobrej a za perfektní peníze. Kdyby maso nebylo z hrnce, trochu víc si vyhráli s naskládáním ingrediencí do housky a interiér nestál za starou belu, byla by výsledná známka ještě o něco lichotivější.

Express Kebab,  Ortenovo náměstí, Praha – Holešovice

Ve Výmaru se už nesmí döneru říkat döner

Pokud si budete chtít v německém městě Výmar i v budoucnu pochutnat na klasickém kebabu, jemuž v německy mluvících zemích nikdo neřekne jinak než döner, budete muset hledat patrně o něco déle. Na vině je opatření, podle kterého se v názvech kebabáren a ani na jejich jídelních lístcích nesmí objevit slovo döner.

Změny se dotknou i výmarského kebabáře Azize Yizige na obrázku

Místo toho bude kebab prodáván jako špíz v chlebové placce (Drehspieß im Fladenbrot). Přejmenování má na svědomí výmarský Úřad pro dohled nad potravinami. Ten se totiž až moc pečlivě podíval do předpisů a jak to tak u úřadů bývá, něco zjistil.

“Německá potravinová kniha“ velmi striktně předepisuje, co vše smí obsahovat „pravý“ döner. Je to pouze jehněčí nebo hovězí maso, alternativně polotovar složený z minimálně 60% sekaného jehněčího a hovězího masa. Jako přísady mohou být použity výhradně následující ingredience: sůl, vejce, koření, olej, cibule, mléko a jogurt.

Odteď špíz v chlebové placce
Odteď špíz v chlebové placce

Zde je ovšem zakopán pes. Velkoobchodníci, u nichž kebabáři odebírají maso, se nedrží tohoto předpisu a naopak přidávají do masa různé ingredience zvýrazňující chuť. Navíc nejčastěji v kebabárně narazíte na kuřecí maso, které výše uvedená kniha neuvádí jako povolený druh masa v döneru. Úřady pak mají v situaci, kdy kebab obsahuje cokoli navíc, nebo neobsahuje předepsané druhy masa jasno: nejedná se o döner kebab a pokrm nesmí tento název používat.

S ohledem na skutečnost, že město Výmar vzalo 20 let starý předpis zcela vážně, hrozí kebabárnám, které by ho nerespektovaly, přísnými pokutami. Důsledek? Kebabáři nesmí svůj döner nadále nazývat dönerem.

Zatímco provozovatelé budou muset změnit jídelní lístky a i názvy svých podniků, pro zákazníka se nic nemění. Döner se přejmenuje na „Drehspieß“, ale výsledný produkt bude naprosto totožný.

Kebabář Aziz Yizig řekl novinářům: „Pokud nakoupíme kvalitní krájené maso, musíme si za kebab říci 7 Euro. Pak k nám ale nepřijde žádný student.“ Další durynská města jako Jena a Erfurt již oznámila, že také zkontrolují všechny své kebabárny.

Německá asociace hotelů a restaurací nazývá postup „typicky německým…“

Za server Kebabárny.cz pak jen dodáme, že celá kauza spojuje dvě věci: slepou německou poslušnost k autoritě a k jakémukoli rozkazu, předpisu, směrnici a protipřistěhovalecké nálady v Durynsku, na kterých se chtějí opět přiživit různá politická uskupení. Až si jednou budete pokládat otázku, jak je možné, že tak kulturní národ jako Němci, mohli poslat na smrt 6 milionů Židů, i v této pseudokaze můžete najít odpověď – naprostá poslušnost k jakékoli absurditě, kterou vyžaduje autorita, ve spojení s jejím slepým a horlivým vymáháním.

Zdroj: www.mdr.de

Kebab Maidum (Teplice)

Když byl před třemi lety v Ústí nad Labem otevřen Maidum, první kebabárna s masem připravovaným na dřevěném uhlí, jednalo se o svěží vánek mezi místními „eurokebabárnami“. Z tohoto důvodu jsem popadl za pačesy první příležitost, abych navštívil jejich novou pobočku v Teplicích. Kebab Maidum se nachází v centru Teplic, přímo naproti Krušnohorskému divadlu, kousek od Císařských lázní a přilehlého parku, a to v prostorách bývalé prvorepublikové banky. 

Podnik lze ovšem snadno přehlédnout, jelikož z ulice na něj upozorňuje pouze jedno „áčko“ s textem napsaným křídou. Pár desítek metrů před kebabárnou ale můžete cítit linoucí se vůni opékaného masa, která vás spolehlivě dovede na místo činu. Interiér kebabárny je prostorný a přední čtvercová místnost poskytuje posezení zhruba pro tucet kebabuchtivých strávníků. Pult pro přípravu jídla s grilem se pak nachází v zadní nudli. Pokud se posadíte ke stolu a porozhlédnete kolem sebe, nazbavíte se dojmu, že se podnik v současných prostorách teprve zabydluje a chybí to tu krapet dozdobit. Jen je škoda, že při hezkém počasí podnik nenabízí venkovní posezení. Zahrádka by teplickému Maidumu slušela.

Z nabídky jsem zvolil telecí dürüm za 140,- Kč. V porovnání s konkurencí se cena za kebab nachází v nadprůměrných relacích. Při objednávání jsem nemohl spustit svůj pohled od štangle masa otáčející se na automatickém rožni. Za okamžik jsem měl kebab před sebou na stole a mohl se do něj zakousnout a milá, blesková a ochotná obsluha mi popřála dobrou chuť.

Propečená horká placka křupala přesně tak, jak jsem z ústeckého Maidumu zvyklý. Zeleninovou přílohu tvořila klasická kombinace zelí, rajčat, cibule a hlavně beraních rohů. Nedalo se jí nic vytknout. Za pozornost stálo hlavně telecí maso. Při objednávání se mnou trochu zmítaly obavy z tohoto kroku do neznáma, protože většinou rád sázím na jistotu. Naštěstí se moje obavy rozptýlily po prvním zakousnutí se do dürümu. Dokonale propečené maso mi lahodně křupalo v puse a pálivá omáčka v kombinaci s beraními rohy mi pořásně „vypálily červa“.

Dürümu se nedalo nic zásadního vytknout. Nestává se mi to moc často, ale musím se přiznat k tomu, že jsem nebyl schopný dojíst celý kebab a moje kababářská čest utrpěla menší kaňku.

Kebab Maidum, U Císařských Lázní 13, Teplice

Döner Kebab Izak (Mělník)

Po dlouhé době usedám k psaní recenze. To víte, narození dítěte nějaký čas sebere, ale zdatně vychovávám dalšího kebabžrouta. Takže k jádru pudla, i když kebab z pudla bych asi nejedl. V druhé polovině září jsme podnikli rodinný výlet na Kokořínsko, vřele doporučuji – většina cest i s kočárem sjízdná. No, a v rámci této exkurze po Máchově kraji jsme zavítali také do Mělníka, kde se v té době konalo vinobraní = celá Praha vyrazila na výlet a bylo tady tolik lidí, že se snad i ty blbý trdelníky u silnice prodaly. Po prohlídce města a hradeb a soutoku Vltavy s Labem a po několika burčácích jsem v dáli zavětřil tu známou a neodolatelnou chuť kebabu. Neměl jsem ho snad čtyři měsíce!

V samém srdci města zřel jsem krásu nesmírnou a jal se vběhnout přímo k pultíku a poroučel jsem, co do sebe nacpu. No, a jelikož jsem dlouho u objednávkového pultíku na kebab nestál, byl jsem nervózní jak studentík na prvním větším rande před bonusem. A taky jsem to pak trochu podělal, o tom níže.

Otevírací doba: od osmi ráno do půlnoci. Jako kdo si jde v osm ráno dát kebab? To se jako najde ještě větší hovado než my, recenzenti? Že snídá kebab? To musím někdy vyzkoušet! Kávičku, větrník a dürüm jak noha od stolu. Ráno dělá den.

Interiér: Hele, jako tak nějak na pohodu, extra nepřeplácáno, místa na sezení bylo dost a překvapivě i přes probíhající vinobraní bylo uvnitř provozovny čisto. Za pultem to taky svištělo a zde nemám de facto co vytknout.

Samotný pokrm: Tady se dostáváme k bodu mého pokaženého výběru. Jelikož jsem ze všech kebabáren zvyklý, že cokoliv navíc je za příplatek, a to Emperor nerad, nahlas jsem odmítl do dürümu porci sýra – kdo mohl tušit, že je to v ceně! Navíc když je to napsané nad pultem písmem jak kráva… No, nervozita udělala své a měl jsem prostě dürüm bez bonusu. Příště lépe číst, co si člověk objednává, a ne vběhnout dovnitř a s jazykem na vestě zakřičet DÜRÜM! a ani se nepodívat po ceně či možných ingrediencích.

Začněme masem, tady jsem se taky jako profík nepředvedl, alébrž jsem výběr masa nechal na obsluze. Varianta teda byla telecí – ale! I přes relativní frmol kvůli vinobraní jsem dostal maso čerstvě nakrájené. Pecka. Navíc velmi dobře ochucené! Hele, vlastně nevím, jestli je tahle recenze ta nejobjektivnější na světě ze všech, jelikož když jíte kebab po takové době asi by vám chutnaly i nastříhané sandále se zelím, nebo jsem taky mohl mít štěstí, protože mi kebab fakt chutnal. Zelenina sice žádná inovativní nebyla, přesto byla čerstvá,  a to je kolikrát lepší, než tam mít sice kopr a olivy, které však pamatují Platona, jak je trhal ze stromu. Houska byla parádně propečená a křupavá, nic víc a nic míň. Zálivku jsem si objednal chilli, které i relativně pálilo, což je na mě co říct – kebab jsem měl totiž pár dní po “sklizni” vlastních pekelných papriček Moruga, druhá zálivka byl česnek – a jelikož manželka na pokebabový polibek reagovala „táhne z tebe česnek“, tak tam asi byl. Jo, a abych nezapomněl, tak množství bylo více než dostatečné, chvíli jsem po jeho pozření škytal a musel jej spláchnout několika pivy, jak se na správném českém vinobraní sluší a patří. A poslední důležitý aspekt recenze – i přes několik burčáků, pak kebab a následně pár piv jsem se neposral, takže kvalita pokrmu zaručena.

Obsluha: Má absolutorium. Vinobraní v plném proudu, davy lidí a vše stíhali s úsměvem na tváři. Jen mě vlastně mohli upozornit, že sýr je v základní ceně pokrmu! Ale jinak paráda.

Cena za dürüm 90 Kč a 75 Kč za döner je dost na pohodu, když se vezme v potaz, že je to i se sýrem (teda ne pro mě, neboť za blbost se platí).

Döner Kebab Izak, 5. května 111/3, Mělník

Gemüse Corner Kebab Podolí (Praha)

Za poslední měsíc jsme obdrželi asi deset doporučení a žádostí o recenzi kebabárny Gemüse Corner v Podolí. Nevíme tedy, kolik jich poslali fanoušci a kolik majitelé :-), což nám ale rozhodně nezabránilo se na kebabárnu mrknout v naší recenzi. Gemüse Corner Kebab totiž už v názvu slibuje inspiraci německým kebabem nejvyšší třídy, tedy berlínským Mustafa’s Gemüse Kebabem. Mustafu jsme poctivě proklepli v rámci kebabového roadtripu po Německu a i po letech se drží na druhé příčce našeho žebříčku, čítajícího v tuto chvíli již kolem stopadesáti kebabáren.

Laťku si tedy podolský Gemüse Corner Kebab nastavil hodně vysoko. Ale – slovy Svatopluka Čecha – malý ten, kdo zná jen malý cíl.

Kebabárna se nachází na tramvajové zastávce Dvorce, v dřevěné boudičce na rohu rušné křižovatky. Už když jsem k podniku přicházel, překvapilo mě, jak jsou okolní lavičky obšancované lidmi, konzumujícími naší oblíbenou blízkovýchodní pochutinu. Což si vykládám jako důkaz dvou věcí. Jednak že kšeft majiteli celkem jede a také že miniaturní posezení před kebabárnou ve složení jeden stolek a čtyři židle současnému zájmu rozhodně nedostačuje.

Gemüse Corner Kebab má v nabídce döner, dürüm a kebab box, vše v normálním nebo XL provedení, a pouze kuřecí maso (šeptanda praví, že si zde maso připravují sami a nepoužívají průmyslový polotovar). Jako správní mileniáni majitelé nabízejí i vegetariánskou verzi kebabu s haloumi sýrem. Toť celá, jednoduchá a přehledná nabídka. Chválím, není třeba vymýšlet tam, kde to není třeba. Já jsem pro recenzi zvolil döner, kolega strategicky dürüm, abychom diverzifikovali testovací vzorek. A dostáváme se k tomu, jaký vlastně tenhle kebab je. Přátelé, řekněme si hned:

Máme tu nového krále pražských kebabů.

Gemüse Corner Kebab opravdu připravuje kebab v nefalšovaném berlínském Mustafa stylu. Prim zde přesně jako u Mustafy hraje pečená zelenina. Největší parádu dělají pečené brambory a lilek. Potom se přihodí nálož již namíchaného salátu, který obsahuje kromě obvyklých podezřelých typu mrkev, rajče, okurka i čekanku a – pokud mě mé botanické znalosti nezradily – polníček?

Zálivky jsou v nabídce tři, bylinková, česneková, pálivá. Já zvolil kombinaci pálivé a česnekové, příjemný klučina za pultem říkal, že klasicky servírují do kebabu od každé trochu. Zálivkám nemám moc co vytknout, pálivá byla dobrá, ale potěšilo by mě, kdyby jí borci připravili mnohem pálivější. Česnek jsem krkal ještě cca 3 hodiny poté, což je takový můj standard, když je česneková zálivka akorát česneková.

Až překvapivě málo prostoru budu v recenzi věnovat masu – tomu do Mustafy ještě kus chybí, protože štangli masa nemá Gemüse Corner Kebab proloženou paprikou a rajčetem. Zelenina je jen zapíchlá navrchu štangle. Maso je ale dobré a čerstvé. Přiznám se, že jsem nezaregistroval, jestli mi bylo skrojeno rovnou z grilu, nebo přicestovalo z hrnce. Měl jsem totiž oči navrch hlavy a hypnotizoval pečenou zeleninu.

Všechny vyjmenované ingredience obsluha hodila do méně obvyklé kebabové housky, nikoliv klasického tureckého chleba se sezamovými semínky. Zaskočilo mě, že houska byla dost mastná, úplně neznám důvod, zvlášť když housku v Gemüse Corner Kebab nepředpékají na grilu.

Celý výtvor byl navrch zasypán vynikajícím, ale opravdu skvostným sýrem feta a pěkně po tureckém způsobu zakápnut citrónem. To kebabu dodává čerstvost a šmrnc.

Přátelé a kamarádi, kebaboví nadšenci, konečně máme po letech v Praze kebabárnu, která zcela vybočuje klasické české kebabové produkci.

Celková chuť byla opravdu skvostná. Kebaboví nadšenci, kteří už si vystáli legendární frontu u Mustafy, při kebabu z Gemüse Corner v Podolí nostalgicky zaslzí. I když zatím není dokonalý, je jejich kebab ve stejné lize, jako berlínské těžké váhy. Pochválit musím i obsluhu, která kebabem očividně žije, a nabídku nápojů. Pivko z Oseka, limonády z Berlína a ayran bůh ví odkud – no není to nádhera? Super, jen tak dál.

Na závěr formou otevřeného dopisu shrnu, na čem by měli v Podolí ještě zapracovat, aby se stali stálicí a bezkonkurenční hvězdou pražské kebabové scény:

Pánové, studená houska na döner mi celkem vadí, ale je to nic proti pořádně nepropečenému arabskému chlebu u dürüma! Proč? Chuť masa víc vylaďte – ládujte při přípravě masové štangle do masa i vrstvy zeleniny, prosím. Maso za každou cenu skrajujte z grilu až po objednání, ne do foroty. K citronům na pokapání si doplňte sušené chilli a, jestli nechci moc, i mátu. Pak to bude totální bomba.

Gemüse Corner Kebab , Podolské nábřeží, Praha

Street Kebab (Praha)

Relativně klidnou hladinu rybníčku pražských kebabáren rozvířila v tomto roce kebabárna Street Kebab mezi Palmovkou a Balabenkou. Tedy takhle, nových kebabáren vzniká v Praze spousta a mám pocit, že si budeme muset najmout pěkných pár brigádníků, abychom je všechny vůbec prošli. Jenže Street Kebab nás nezaujal tím, že vznikl, on nás dostal chutí kebabu.

No nebudu napínat, jdeme recenzovat. Do podniku jsem se dostavil na sobotní oběd. Uvnitř moc neposedíte (jakože vůbec), jedná se o miniaturní kebabárnu, kde host moc zázemí nemá. Musím ocenit originální a i celkem kvalitní branding a grafiku, žádné plameny na červeném podkladu se zde nekonají.

Při vstupu do kebabárny jsem měl jasný plán: kuřecí maso, česneková zálivka, dürüm. Pak to ale přišlo – sdělil jsem objednávku, když tu pořádně zaostřím na štangle a nestačím se divit – oni nabízejí  telecí, které není rozšmelcované do sekané? Jakože telecí z kusů masa, naskládaných na sobě, jako to vídáme u kuřecího?

Stopnul jsem objednávku a začal se zvědavě vyptávat. Kebabář mi řekl, že opravdu zkoušejí telecí maso, které je fakt masem. Ale že se musí omluvit, že je o dvacku dražší, než je napsáno v jídeláku, protože má mnohem vyšší nákupní cenu. Tohle mi pak v průběhu přípravy dürümu s omluvou zopakoval asi šestkrát.

Dürüm s tímhle luxusním masem vyšel na 110 korun, což si myslím, že je na Prahu a s přihlédnutím ke kvalitě surovin úplně v pohodě. Dürüm jsem spořádal před podnikem v autě pěkně za tepla, abych neponechal nic náhodě.

Když začnu tím nejobyčejnějším, tedy pšeničnou plackou (dürüm mimochodem v turečtině znamená pšeničná placka, nikoliv rohlík, jak se vám bude snažit nakukat překladač Google) – neurazila. Propečená byla do křupava. Nic moc víc od ní asi čekat nejde. Zeleninka se povedla, byla v podobě salátků a ochucená. Zálivce taky nemám moc, co vytknout. Byla česneková tak akorát, což já rád, protože sice oceňuju chuť česneku, ale ne, když ho krkám ještě sedm hodin po konzumaci.

V hlavní roli nicméně ve Street Kebabu zazářilo telecí maso. Bylo z hrnce (je to zajímavé, být vlastně kebabovým pamětníkem a vzpomínat na časy, kdy maso z hrnce servírovalo jen deset procent těch nejhorších kebabáren na trhu), ale musím uznat, že na chuti se to zásadně neprojevilo. Protože ta byla prostě a jednoduše slastná. Maso bylo výborně kořeněné, masité (sic! – není smutné, že tohle vůbec musím psát?), se skvělou masovou texturou.

Celkově jsem si na dürümu extrémně pošušňal a k domovu se odebral neřkuli s očima navrch hlavy.

Jenže –  vyslal jsem do Street Kebabu o měsíc později zvěda a vypadá to, že lepší telecí maso se neuchytilo, protože při druhé návštěvě v nabídce nebylo. Což by mě tedy opravdu mrzelo. Určitě bych také měl zmínit, že ač Street Kebab rozváží, bere objednávky po telefonu a funguje na Dáme jídlo, ceny jsou jiné, než když si objednáte na prodejně – a tím jiné myslím katastrofálně vysoké. Ostatně, přesvědčte se sami na jejich webovkách.

Prostě a jednoduše – zkuste někdy zajít a udělejte si názor sami. A budeme rádi, když nám dáte vědět, jak to je s tím telecím.

Street Kebab, Sokolovská 364/202, Praha

Istanbul Kebab (Jindřichův Hradec)

Istanbul kebab v Jindřichově Hradci se mi připletl do cesty při trávení dovolené v blízkých lesích. Nebo připletl. Měl jsem chuť na kebab, zagooglil, zjistil, že se nejspíš jedná o jediné zařízení tohoto druhu v tomto městě a svěřil se do rukou navigaci Waze. Takže o připletení se do cesty se asi zas tak úplně nejednalo.

Istanbul kebab se nachází v centru Jinřichova Hradce, poblíž centrálního náměstí. Provozovna jako taková nenabízí žádné posezení, ale zase má připravená podél stěny a výlohy malé barové pulty, kde lze krmě zhltnout na místě, abyste si nezacintali interiér vozu.

Manželka si objednala kebab talíř, já dürüm. Za pultem se zrovna zaučoval nový pracovník české národnosti, dozorován přísným okem (nejspíše) majitele, kluka opálenýho (mimochodem začínám se s ohledem na současnou hyperkorektní dobu obávat, že nám brzy nějaký neziskovkař napíše, že to naše označení „kucí opálený“ je rasistické a xenofobní).

Zaučující se pán byl v rámci možností (přeci jenom, nacházíme se ve fastfoodu na malém městě, ne ve fair trade kavárně na Letné) slušný a příjemný. O (nejspíš) majiteli se to říct nedá, nás si nevšímal, ale na nového kolegu byl celkem hnusný.

Naší objednávku jsme chtěli sníst na místě, což obsluha vyřešila tím, že kebab talíř stejně umístila do polystyrenového boxu a dürüm mi podala do ruky. Začal jsem se dožadovat nějakého talíře, což k mému překvapení způsobilo o obsluhy překvapení ještě větší, než to mé. Očividně jsem byl první v historii kebabárny, který by si rád při jídle dürüm na chvilku odložil, třeba aby si otevřel plechovku s pitím a napil se. Můj zcela nestandardní požadavek se vyřešit nepodařilo, takže jsem si dürüm odkládal na polystyren k manželce.

Chuťově kebabu ale nemám zas až tolik co vytknout, respektive, o úplný průser se nejednalo. Maso měli jen jednoho druhu, naštěstí kuřecí a ne hovězí sekanou, což kvituji. Dostali jsme ho čerstvě skrojené z grilu, což jsem upřímně v podniku této úrovně na tomto místě snad ani nečekal. Maso tedy vůbec nedrželo pohromadě a rozpadalo se na podivné prvočinitele, ale chuť byla v toleranci. Česneková zálivka hodně silná, což mě potěšilo. Hranolky v kebab talíři byly smažené v oleji, který ve friťáku přežíval snad už od doby, kdy se zde – nejspíš – narodil Adam Michna z Otradovic (1600 – 1676). Zelenina naprosto klasická, bez špetky invence. Měl jsem hlad jako prase, takže jsem dürüm zhltl asi za minutu a cítil se na druhý, ale objektivně se jednalo o solidní porci.

Kdybych to měl shrnout, myslím, že jsem dostal přesně to, co jsem čekal. Malou kebabárnu na malém městě, vyrábějící zcela průměrný kebab, nijak nevybočující z řady. Těžko ale budete jako majitel cítit potřebu nějaké invence a inovací, když vaší jedinou konkurencí bude stánek s klobásami na zimáku a vietnamské bistro za rohem. Navíc, i průměrný kebab je pořád dobrý kebab. A o tom to celé je.

Istanbul Kebab, Klášterská 79, Jindřichův Hradec

Sultan Döner Kebab 2 (Rakovník)

Plán pořídit si novější vůz mě zavedl opět do Rakovníka. Zkušenost s místním autobazarem byla příšerná, ale o to příjemnější překvapení se mi dostalo v další z místních kebabáren. Na to, že Rakovník není extra velkoměsto, je zde hned několik kebabových provozoven, z čehož se mi radostí tetelí knír, vousy i zbytek vlasů.

Tedy zvláště po návštěvě Sultan Döner Kebabu, který je, a to prozradím hned na začátku, suverénně nejlepší kebabárnou ve městě. Dokonce se odvažuji tvrdit, že se jedná o jednu z nejlepších kebabáren, ve kterých jsem za poslední rok byl. Jo a jinak tu dvojku v názvu má proto, že provozovna Sultan Kebab se nachází v Kladně a vlastní ji stejný majitel. Nutno dodat, že žák zde očividně předběhl svého učitele. Kladenská kebabárna byla lehce nadprůměrná, ale rakovnický Sultán Solimán, vládce náš, slunce naše jasné (abych si pomohl přirovnáním z pohádky Lotrando a Zubejda), je zde jasným vítězem.

Otevírací doba: Obvykle od 10 do 22, jen o víkendu do půlnoci. Tudíž vysloveně necílí na opilce, kteří v půl čtvrté ráno jsou schopni pozřít i velbloudí trus s majonézou a malinami. Já osobně byl na inspekci kolem oběda ve všední den. Musím říci, že za dobu mé přítomnosti se dveře prakticky netrhly, což je vždy také dobrý indikátor kvality.

Interiér: Naprostá spokojenost – velký, prostorný, uklizený a čistý. Navíc nepřeplácaný a ta možnost si v klidu sníst kebab u stolu, kde se hned nemačkáte s dalšími kebabu chtivými zákazníky, je prostě super. Vyjma kebabárny Can Bey v Praze v Ječné, která je v podzemí de facto i hospodou a považuji ji za nejlepší kebabárnu v ČR, jsem nikde lepší interiér nezaznamenal. Body nahoru pro Sultan v Rakovníku. A že už jsem se těch kebabů za poslední léta něco najedl.

Samotný pokrm: Objednal jsem si klasický döner, v základní ceně navíc se sýrem (kolenovrtové volejte třikrát hurá). Po pravdě vám nenapíši, jaké jsem si objednal maso. Je mi to líto, ale recenzi píši po několika dnech a moje poznámky jsou: “krásně propečené, čerstvě nakrájené, výborně ochucené a množství jak pro vepře.” Určitě se nejedná o hovězí, ale co tak koukám na fotografie, možná to nebyla ani klasická kuřecí varianta, ale právě vepřová. Až pojedu příště kolem, svoji chybu napravím. No, nic to nemění na tom, že maso bylo fakt výborné a to množství takové, že jsem nemohl (já?!!) porci pomalu dojíst. Ke konci jsem škytal jak přecpané batole poté, co ho odpojí od matčina prsu.

Zelenina nebyla příliš inovativní, tedy variace zelí, ale byla rozhodně čerstvá a křupavá a také dobře dochucená. Zálivku jsem zvolil bylinkovou. To jsem vám totiž v poslední době zjistil, že ty jemné nuance kopru v zálivkách výborně hrajou dohromady s masem a houskou a zeleninou a vůbec je to super filharmonie, ideálně když si pokrm pocukrujete chilli papričkami. To už pak vůbec nemá chybu a je to gastroorgasmický zážitek. Houska čerstvá a křupavá a vevnitř vše naskládáno tak, že na konci zbyla masová kapsička, po které jsem se notnou chvíli olizoval až za ušima.

Obsluha: Vše pochopili, všude měli čisto a uměli kebab poskládat k mé naprosté spokojenosti. Tady je svět ještě v pořádku.

Cena hlavních pokrmů: dürüm se sýrem 95 kč a döner se sýrem 75 Kč. Když vezmu v potaz velikost porce, tak poměr cena výkon geniální a nejlepší, co snad může být. Za 75 Kč se nacpat k prasknutí a co je hlavní, nacpat se dobře.

Sultan Döner Kebab 2, Na Sekyře 100, Rakovník

« Starší příspěvky

© 2019 Kebabárny.cz

Víc kebabu už jsme sem nedostali :-)Nahoru ↑