Relativně klidnou hladinu rybníčku pražských kebabáren rozvířila v tomto roce kebabárna Street Kebab mezi Palmovkou a Balabenkou. Tedy takhle, nových kebabáren vzniká v Praze spousta a mám pocit, že si budeme muset najmout pěkných pár brigádníků, abychom je všechny vůbec prošli. Jenže Street Kebab nás nezaujal tím, že vznikl, on nás dostal chutí kebabu.
No nebudu napínat, jdeme recenzovat. Do podniku jsem se dostavil na sobotní oběd. Uvnitř moc neposedíte (jakože vůbec), jedná se o miniaturní kebabárnu, kde host moc zázemí nemá. Musím ocenit originální a i celkem kvalitní branding a grafiku, žádné plameny na červeném podkladu se zde nekonají.
Kebabárna 
Hovězí nádhera 
Příprava
Při vstupu do kebabárny jsem měl jasný plán: kuřecí maso, česneková zálivka, dürüm. Pak to ale přišlo – sdělil jsem objednávku, když tu pořádně zaostřím na štangle a nestačím se divit – oni nabízejí telecí, které není rozšmelcované do sekané? Jakože telecí z kusů masa, naskládaných na sobě, jako to vídáme u kuřecího?
Stopnul jsem objednávku a začal se zvědavě vyptávat. Kebabář mi řekl, že opravdu zkoušejí telecí maso, které je fakt masem. Ale že se musí omluvit, že je o dvacku dražší, než je napsáno v jídeláku, protože má mnohem vyšší nákupní cenu. Tohle mi pak v průběhu přípravy dürümu s omluvou zopakoval asi šestkrát.
Dürüm s tímhle luxusním masem vyšel na 110 korun, což si myslím, že je na Prahu a s přihlédnutím ke kvalitě surovin úplně v pohodě. Dürüm jsem spořádal před podnikem v autě pěkně za tepla, abych neponechal nic náhodě.
Dürüm v ruce a puse 
Dürüm v ruce 
Vlastní rozvoz
Když začnu tím nejobyčejnějším, tedy pšeničnou plackou (dürüm mimochodem v turečtině znamená pšeničná placka, nikoliv rohlík, jak se vám bude snažit nakukat překladač Google) – neurazila. Propečená byla do křupava. Nic moc víc od ní asi čekat nejde. Zeleninka se povedla, byla v podobě salátků a ochucená. Zálivce taky nemám moc, co vytknout. Byla česneková tak akorát, což já rád, protože sice oceňuju chuť česneku, ale ne, když ho krkám ještě sedm hodin po konzumaci.
V hlavní roli nicméně ve Street Kebabu zazářilo telecí maso. Bylo z hrnce (je to zajímavé, být vlastně kebabovým pamětníkem a vzpomínat na časy, kdy maso z hrnce servírovalo jen deset procent těch nejhorších kebabáren na trhu), ale musím uznat, že na chuti se to zásadně neprojevilo. Protože ta byla prostě a jednoduše slastná. Maso bylo výborně kořeněné, masité (sic! – není smutné, že tohle vůbec musím psát?), se skvělou masovou texturou.
Celkově jsem si na dürümu extrémně pošušňal a k domovu se odebral neřkuli s očima navrch hlavy.
Jenže – vyslal jsem do Street Kebabu o měsíc později zvěda a vypadá to, že lepší telecí maso se neuchytilo, protože při druhé návštěvě v nabídce nebylo. Což by mě tedy opravdu mrzelo. Určitě bych také měl zmínit, že ač Street Kebab rozváží, bere objednávky po telefonu a funguje na Dáme jídlo, ceny jsou jiné, než když si objednáte na prodejně – a tím jiné myslím katastrofálně vysoké. Ostatně, přesvědčte se sami na jejich webovkách.
Prostě a jednoduše – zkuste někdy zajít a udělejte si názor sami. A budeme rádi, když nám dáte vědět, jak to je s tím telecím.
