Štítek: recenze (stránka 1 z 7)

Kassan Kebab (Trutnov)

Náhoda tomu chtěla, že jsme se ocitli v Trutnově (jsem sám, komu se pořád plete Trutnov a Turnov?), místu spjatém s Václavem Havlem (díky nedalekému Hrádečku) či s festivalem Trutnoff (který skončil). Takže už vlastně není ve městě vůbec nic. Ale to bych kecal. Ty okolní panoramata, naučné stezky po okolních kopcích, hezky strukturované náměstí. Tohle všechno paráda. To, že je v každé ulici jedna až dvě herny, už je menší paráda, ale tak hlavně, že se má Ivo Valenta a jemu podobní dobře a že mohou nadále ožebračovat lidi, kteří je poté ještě zvolí do senátu. Zpět ke kebabu. Ani jsme na něj cíleně nešli, prostě jsme měli hlad a kebabárna Kassan Kebab se před námi zjevila jako fata morgana.

Zde vsuvka o podivných návštěvnících, kteří se v kebabárně objevili chvíli po nás. Jedna lochneska ve středních letech a nějaký pán, hubený, který musel obsluze několikrát zopakovat, že je vegan  (proč se tímhle musí lidi pořád chlubit??) a nejvtipnější bylo, že ona nejedla vepřové maso a on logicky nic (rozuměj maso a sýr). Tudíž si paní objednala chleba a salát a pán jen zeleninu na talíř a chilli zálivku a jali se jíst svůj pokrm pod staženou prasečí kůži na zdi (!). Proč, proboha, chodí podobní lidé do kebabárny? Co jako uvnitř čekali? Gauguinovy nahé Tahiťanky? Shakespearův neobjevený sonet? Jo, a měli ponožky v sandálech, úplně mně zlepšili náladu.

Interiér: Variace na téma jak implementovat kebabárnu na české prostředí. Na stěně visí kůže z divočáka. Kolem nějaké obrazy ze severu Iráku (i když podle obsluhy se jedná o Istanbul, kde však žádné hory v okolí jaksi nejsou, takže nás někdo mate).

Kvalita služeb:  Objednali jsme si dürüm a salát s masem (druhé nehodnotím). Maso měli jen vepřové, ale! Sice z hrnce, tentokrát odpouštím, protože bylo krásně teplé a super dochucené, kéž by se všichni dohromady vykašlali na nějaký náboženství a že nežerou vepřové maso, protože to jde tak krásně dohromady v tom kebabu. To byla pohádka jak o Bajajovi. V mé porci bylo jen trochu zeleniny, tedy spíše zelí, pak úplně monstrózní nejvíc největší množství masa. Takže velmi rád promíjím nedostatek zeleniny na úkor masa.

Od Emperora fakt nikdy neuslyšíte, že v kebabu bylo až moc masa. Zálivka bylinková, trochu tekutější a taková neurazí, nenadchne, chilli zálivka pak krásně pálila a byly to fakt namletý kousky papriček, fakt paráda, a ne žádnej vylitej kečup z Makra. Houska průměr, dobře ohřátá a křupavá, navíc teplá a hlavně neprosakovala omáčkou a monstr porcí masa a držela tvar, což může být i tím, že v ní bylo půl vepře.

Obsluha: Úplně v pohodě. Sice neví, kde je Istanbul, ale klasicky kluk opálenej, nic nepokazil a dokázal si poradit i s objednávkou těch dvou podivínů. Jen kebab z hrnce, ale bylo vidět, že byla doba oběda a měl se co ohánět, takže si krájel do foroty chvíli předem. Navíc se nebojí vepřového. Sláva.

Cena hlavních pokrmů: Dürüm 90 Kč, na tu porci fakt velká paráda. Škytal jsem spokojeností tak půl hodiny po jídle.

Celkové hodnocení: Vepřové v kebabu a výborné. Třikrát hurá, navíc cena více než příznivá. Šup tam.

Kassan Kebab, Nádražní 189, Trutnov

Kurdský Kebab (Brno)

V dnešní recenzi se po dvou a půl letech fungování našich stránek konečně podíváme (tramtadadá) do Brna, konkrétně do podniku Kurdský kebab na Lužánkách (v Černých polích?).

V Brně jsem se objevil z důvodu ryze nekebabového, byl jsem u krejčího. Ačkoliv by mě číslíčka, která si po měření mého pupku pan krejčí zapisoval, měla přesvědčit o tom, že od kebabu bych si měl dát alespoň půl roku pauzu, už dopředu jsem rekogniskoval kebabový terén, abych prostě domů alespoň jednu recenzi přivezl.

Že mám v dosahu pěkných pár kebabáren, aniž bych musel sednout do svého těžce zaparkovaného vozu, jsem kvitoval s potěšením.

Nejprve jsem sice chtěl zapadnout do podniku s názvem Best Kebab na Veveří, ale když jsem tam vstoupil, neviděl jsem na štangli kuřecí maso. Přesto, že na mě kebabář volal, že kuřecí mají, mávaje přitom naběračkou a přizvedávajíc pokličku z hrnce (asi chápete, že tahle nabídka mě nepřesvědčila), jsem hodil ve dveřích otočku a zmizel.

Následoval krátký přesun do Kurdského Kebabu a jdeme recenzovat. Exteriér není z nejpřívětivějších, je dost špinavý a zaplivaný, ale interiér mi přišel v pohodě. Ačkoliv zrcadlové stěny ve dvou třetinách kebabárny, kolem kterých se táhne barový stůl, to není úplně nejlepší nápad.

Sakra, chlapi, nikdo přece nechce z deseticentimetrové blízkosti koukat do zrcadla na svůj zapatlaný obličej, když do sebe u stolu cpe v rychlosti kebab.

Objednal jsem si kuřecí döner, výjimečně jsem zvolil místo česnekové zálivky tu pálivou a naopak zcela tradičně vše nechal zasypat sušeným chilli.

Co vám budu povídat, maso bylo samozřejmě z hrnce, a celá cesta z Best Kebabu tak byla v podstatě zbytečná. Body dolů a to bez slitování, za tu lenost, kdy štangle je sice na grilu, ale netočí se, protože pan kebabář si ráno nařezal 10 kilo masa do zásoby.

Pochvalu naopak uděluji za do křupava upečenou houstičku a hlavně za způsob, jakým kebabář do housky umístil ingredience.

Do rozpečené housky kebabmistr nejprve namázl zálivku, pak nasypal maso, pak nakladl zeleninu, opět nasypal maso a to celé znovu zalil zálivkou. A já volám Haleluja!, přesně takhle to totiž má vypadat!

O to víc zamrzí to maso z hrnce, protože v Kurském Kebabu očividně moc dobře vědí, jak má správný kebab vypadat, takže musí také dobře vědět, že maso z hrnce nikdy nebude tak dobré, jako to čerstvě skrojené. Jen by to chtělo překonat tu lenost.

Další pochvalu zaslouží palivá zálivka nebo sušené chilli. Nejsem si jistý, který z těchto dvou podezřelých byl viníkem, každopádně musím jednomu z nich přišít opravdu poctivou pálivost, která mě v parném odpoledni krásně zahřála i zevnitř.

Zeleninu hodnotím jako průměrnou až lehce podprůměrnou, zelí prostě opět hrálo prim a žádná invence se nekonala.

Kdybych měl svou miniaturní brněnskou kebabovou expedici shrnout, za průměrnou cenu jedné osmdesátikorunové stravenky jsem v Kurském Kebabu v Brně dostal krásně poskládaný, luxusně pálivý kebab. K ataku na přední příčky našeho celostátního žebříčku mu však chyběla nějaká ta vychytávka v zelenině a hlavně čerstvé maso. Od návštěvy tohoto podniku vás ale určitě zrazovat nebudeme, tenhle kebab prostě poslouží, nic víc, nic míň.

Kurdský kebab, Lidická 562/33, Brno – střed

Sfaxiano Kebab (Litoměřice)

Co by kamenem dohodil kostelníkův syn z malebného litoměřického náměstí, ukrývá se v úzké uličce s názvem 5. května kebabárna Sfaxiano Kebab. Ono se vlastně stačí trochu koncentrovat, zavřít oči a jít z náměstí za vůní opékaného masa, zkrátka nemůžete minout. Když vejdete do uličky vedoucí k Sfaxianu, již zdálky vás budou k návštěvě podniku lákat nepřehlédnutelné reklamní poutače.

Vlaječky rámující nápis „Sfaxiano“ nad vstupem do kebabárny dávají tušit, že se jedná o kebabárnu s tuniskými kořeny. Nemohl jsem si nevšimnout, že u tak zprofanovaného jídla jaksi zapomněli grafici na menu a bannerech na přehlásky jak u döneru, tak dürümu. Zvou tedy na „doner kebab“, „durum kebab“ či „doner box“.

S kamarádem jsme se usadili u nejzazšího stolku kebabárny. Vnitřní prostory kebabárny nejsou bůhvíjak prostorné. Vlevo pult a zázemí kebářů se štanglemi, masem, zeleninou, vpravo za sebou tři stolky, u každého pak čtyři židle. Nenápadně jsem sledoval šrumec v kebabárně, než se mě obsluha zeptala, co si dám. Objednal jsem si klasický döner kebab za 75,- Kč, zde tedy doner kebab, se vším a tradičně velmi pálivý. Kamarád zvolil klasický kebab talíř.

Čekání na objednávku jsem si zkrátil odchodem k autu zaparkovaném na náměstí, abych překontroloval parkovací hodiny. Když jsem se vrátil zpět do kebabárny, talíř s houskou a masem jsem měl již na stole. Inu, dal jsem se do jídla. Jak je mým zvykem, vzal jsem do ruky vidličku a jak mi velí tato moje železná košile, nejprve z housky vydlabal salát se zelím a několika stroužky mrkve. Až na tu mrkev složení zeleniny přesně odpovídalo popisu na tabuli – salát, zelí. Neměl bych si tedy na nic stěžovat, ovšem čekal jsem alespoň plátek rajčete či okurky. No nic, jdeme dál.

V okamžiku, kdy jsem oba cípy housky mohl přitisknout k sobě, aniž by mi její obsah vypadával na stůl, mocně jsem se do kebabu zakousnul a notnou chvíli jsem s výrazem someliéra povaloval na jazýčku maso polité omáčkou a kusy housky, než jsem jej párkrát skousnul a polknul. První dojem z masa a housky bych zhodnotil jako standard bez překvapení. Běžné maso, na něž narazíte v 90 % kebabáren spolu s klasickou houskou z velkoobchodu, obojí sice dobře připravené, ale až moc zaměnitelné s kdejakou jinou kebabárnou a bez jakéhokoli pokusu o to, vybřednout z kebabového průměru. To vše navíc podtrženo, pardon, tedy zalito opět zálivkou, kterou dostanete v každé druhé kebabárně.

Ovšem na to, že se kebabárna na svém vývěsním štítě chlubí tuniskými kořeny, mimo obsluhy pravděpodobně tedy tuniského původu, jsme já a ani můj doprovod na kebabu nic cizokrajného neshledali. Bohužel ani omáčka mi celkový dojem z kebabu nevylepšila. Pokud by tuto recenzi psal inspektor Emperor, zajisté by pojmem eurokebab vůbec nešetřil a samozřejmě by měl pravdu.

Nemohu tvrdit, že by zde podávaný pokrm byl vyloženě špatný, ale bohužel žádnou svojí složkou, ingrediencí nevyčníval nad průměr, a to ani třeba porcí podávaného masa. Kebab zde asi neurazí, ale zároveň ničím extra nenadchnul, nezaujal. Každopádně zde minimálně dostanete to, co očekáváte – lepší český eurokebab, jehož ingredience byly od housky, přes maso až po zálivky nakoupeny ve velkoobchodním řetězci typu Makro.

Sfaxiano, 5. května 140/10, Litoměřice

Gyros-gr.com (Praha)

Hezké letni odpoledne, jdu si tak z plavání v Podolí a najednou jsem si vzpomněl, že mám hlad jak Ivan Děnisovič v sibiřském gulagu. A jelikož jsem si zároveň vzpomněl, že mi kdysi jeden můj známý vyprávěl o výborném kebabu kdesi v nákupním centru (kterých je v OC fakt jako šafránu), vydal jsem se tedy do OC Nový Smíchov.

Abych vás zbytečně nenapínal, očividně jsem se spletl a známý měl na mysli úplně jiné obchodní centrum. Nebo se mě taky vlastně mohl snažit naštvat, což se mu dost povedlo. I vy nám v poslední době píšete čím dál víc podnětů, kam že to máme zajít, a některé z vás dost podezřívám, že chcete vyzkoušet, co všechno vydržíme 🙂 Ne vždy je to procházka růžovým sadem, spíše, jak by řekl Winston Churchill, krev, pot a slzy.

Pojďme však zpět na Smíchov. Bloudil jsem v nejvyšším patře a marně hledal onu výbornou kebabárnu. Nenašel. Jelikož jsem byl však tuze hladný, zmerčil jsem restauraci www.gyros-gr.com. Všude spousta volných židlí, nikdo nikde. Připadal jsem si jak na Divokém západě v nějakém zapadákově v době po zlaté horečce, prostě ani noha ani ruka. U pultíku jsem si osamocen objednal jeden gyros.

Interiér: Vešel by se sem zájezdní hostinec. Ono taky co hodnotit, když se interiér restaurace nachází v interiéru obchodního centra. Ale abych byl objektivní, vše tu bylo čisté a uklizené. Navíc, jelikož mám dost rád dřevo jako materiál pro interiér, zde jsem byl v tomto ohledu spokojen. Ale asi bych radši, kdyby židle a stoly byly z blbého plastu a já se pořádně najedl, že jo.

Kvalita služeb: Znáte tu báseň o tom, jak se básník touží státi se nejmenším na celém světě? Tomu by se v této gyrosárně asi túze líbilo. Velikost porce byla, abych se zdržel vulgarismů, skličující. Skoro jsem čekal, že to, co jsem dostal, byl předkrm před hlavním chodem, jakýsi aperitiv, no, ale ono ne. Tak pětkrát jsem kousnul, můj žaludek nervózně zabručel hlady něco ve smyslu: “A to je jako všechno?!”, a já se musel urychleně posunout do Globusu na sekanou v housce, abych se patřičně dodělal. Jak mě naštvala velikost porce, o to víc musím pochválit to málo, co mně na talíři ulpělo.

Maso gyrosmistr pěkně začerstva nakrájel, kuřecí variantu pochopitelně, už od pohledu to prostě byly kusy kuřete, paráda, navíc výborně okořeněné. Jen kdyby ho bylo tak pětkrát tolik. Celé to bylo zabaleno á la dürum a houska byla podivně měkká, ne špatná, ale prostě opět malá. Zelenina byla variací na dva listy salátu. Nic víc a nic míň. Zálivka ani nevím, jelikož jsem neměl na výběr, odhadl bych bylinková, a tedy musím říci, že se výborně doplňovala s masem i houskou. Dát si tak tři gyrosy, ani teď tak neremcám.

Obsluha: Paní za pultem příjemná, dokonce po mně odnesla tác s jídlem a i mně ho donesla ke stolu. Hned všude utírala, jak kdyby měla přijít na kontrolu hygiena. Co se týče týpka u grilu, nemám co vytknout, maso čerstvé. Že byla celková porce jak pro brabce, jaksi není vinou těch na konci obslužného řetězce.

Cena hlavních pokrmů: Pidiminimili gyros za tuším 80 Kč, což je jako předkrm příliš. Na druhou stranu, pokud chcete začít držet dietu, tak je tento gyros přesně pro vás!

Gyros-gr.com, Plzeňská 8, Anděl, Praha

Kebab House (Ostrov)

Karlovarský půlmaraton mě po čase vylákal na západ naší vlasti oplývající medem, strdím a nově také řepkou. Samozřejmě jsem nastalé situace využil, abych zrecenzoval nějakou kebabárnu nacházející se v této oblasti.

Přednedávnem jsme vám přivezli recenzi z karlovarské kebabárny Ahura. Řekl jsem si, že by bylo fajn přivézt recenzi i z nějakého menšího města v okolí. Volba nakonec padla na Ostrov, kde jsem nocoval po závodě. Konkrétně jsem pak navštívil podnik Kebab House Ostrov.

Obsluhu je těžké hodnotit, jelikož jsem v kebabárně strávil minimum času. Ovšem objednávku jsem dostal prakticky okamžitě. Kebabář kmital po kebabárně stejně agilně jako Arjen Robben na pravém halvu, to samozřejmě chválím a tleskám u toho nad hlavou. Jeho kmitání mi ale mírně zkomplikovalo fotodokumentaci interiéru kebabárny. Kebabář se na mě totiž neustále otáčel. Vytahovat telefon a fotit si vnitřek jeho podniku mi v ten okamžik dvakrát nepřišlo vhodné. Při prohlídce kebabárny mě překvapilo její relativně moderní vybavení. Byl jsem jedním z prvních nedělních hostů, nejspíše proto byl Kebab House Ostrov dokonale vypulírovaný. Navrch pak byl krásně provoněný kebabovým aromatem.

Kvituji a cením si toho, že již ráno se kebabářovi točily štangle s masem na plné obrátky a maso bylo řádně propečené. Ano, měla by to být samozřejmost, ale věřte mi, že bohužel není a dopolední návštěva kebabárny se nezřídka může přetavit v odpolední výlet do nemocnice.

Neměl jsem moc času nazbyt, a proto jsem si nechal dürüm zabalit s sebou s tím, že si jej vychutnám pěkně v pohodlí koženkového kupé 2. třídy Českých drah.

Rychle jsem zabral místo v kupéčku, zašustil v igeliťáku, vytáhl svůj oběd a začal z něj s rychlostí pětiletého dítěte rozbalující vánoční dárky strhávat alobal. Od převzetí kebabu až po jeho konzumaci ve vlaku mohlo uplynout cca 20 minut. I přes to byl kebab stejně teplý, jako kdyby mi ho zrovna kebabář podal přes pult.

Nebyl čas ptát se, kdo je kdo, a tak jsem se doslova jako hladové prase pustil do své snídaně. Chramst, chramst, chramst… Ano, nebyl na mě zrovna dvakrát hezkej pohled, když mi od huby při přežvykování odpadávaly kousky zeleniny a drobky od placky, ale co, když máte kebab, není co řešit. 😎 Mé tělo okamžitě zavalil nádherný pocit blaženosti, podobně jako když se notorovi druhý den po kalbě opět do krve dostane kapka alkoholu a vzkřísí jej k životu jako Ježíše.

U placky jsem se bál, že mi za tu dobu, než se dostanu do vlaku, nasákne omáčkou a bude maximálně vhodná tak na žvýkání pro seniory se zubní protézou. Mé obavy se ukázaly jako liché, neboť si placka až do konzumace ve vlaku uchovala svoji křupavost a teplotu. Placka nebyla sice ničím výjimečná, ale za to poctivě připravená.

Standardní mix zeleniny tvořený salátem, červeným zelím, cibulí, rajčaty doplňoval ve srolované placce více než poctivou porci masa. Hlavní ingredience kebabu, kuřecí maso, bylo velmi důkladně propečené a rozplývalo se na jazyku.

Málem bych zapomněl zmínit, že Kebab House Ostrov nabízel vedle standardních zálivek i kari omáčku. Neváhal jsem při objednání ani minutu a šel do neobvyklé, ale dle mé dosavadní zkušenosti osvědčené kombinace pálivé a kari omáčky. Tento mix pak zvýraznil celkový vjem z kebabu podobně jako trojitý axel krasobruslařské vystoupení nadopované sovětské sportovkyně.

Kebab House, Jáchymovská 210, 363 01 Ostrov

Bustan kebab (Praha)

Když už jsme jednou psali o oblíbeném kebabu Tomia Okamury v Jungmannově ulici v Praze, tak musíme napsat i o kebabárně, která sídlí v těsné blízkosti kanceláře DSSS (tedy českých rádoby vlastenců, kteří už řadu let soutěží o to, jak málo lze získat hlasů ve volbách). Vůbec by mě totiž nepřekvapilo, kdyby klucí z vedlejšího vchodu chodili na sváču právě sem.

Kebab krásně voněl už na dálku a kolem kebabárny bylo rušno. To obvykle značí, že by se uvnitř mohlo odehrávat něco, co je mému bříšku blízké. Tak jsem se se svojí drahou polovičkou rozhodl jít si nacpat nácka (v tomto případě raději upřesňuji, že to neznamená, že jsem Vandasovi a jeho boys zaplatil véču).

Vešli jsme dovnitř a objednali si jeden dürüm a jeden döner. Nebudu otálet a vybalím to hned tady. Přátelé, to byla taková galaparáda! Pro mě jeden z nejlepších kebabů za hodně dlouhou dobu a aspirant tak na TOP 5 v Praze. No, přečtěte si to níže. Slintám zase, jen to píšu. Otvíračka od deseti ráno do deseti večer, což je ideál.

Interiér:  Vypadá orientálněji než ostatní kebabárny, jestli to lze takto říci, dejme tomu více persky. Uvnitř hodně prostoru, tak 4 – 5 stolečků a minimálně 10 lidí by se v klidu najedlo najednou. Hezký vybavení, různé podivné kameny po stěnách a zrcadla a další komedie, ale fakt v pohodě, jak v dobře zařízeném teráriu. Za mě hodně palec nahoru a cítil jsem se více než spokojeně.

Kvalita služeb:  Vždy začínáme masem, tak uděláme výjimku a začneme zálivkami. Omáčky úplně super, smetanové s plnou chutí. Pálivá byla tedy skutečně pálivá, až jsem se orosil na čele i jinde, a to jsem zvyklej na ledacos. Česneková pak byla natolik česneková, že ještě hodinu po jídle jsem slyšel romantické: “Táhne tě hrozně z pusy, vůbec na mě ani nedýchej”. Bylinková byla taky perfektní. A teď pojďme na to! Maso bylo krásně čerstvě nakrájené z grilu! Volejte sláva! To už se mně nestalo tak dva měsíce! Ještě na mě kebabář koukal, jak ho bedlivě sleduju, a tak mě uklidnil, abych se nebál, že maso je čerstvé. Super dokořeněné, nepřesolené a šťavnaté. Samozřejmě opět jsme si dali kuřecí variantu.

Zelenina také čerstvá, primárně opět zelí jako vždy, možná až moc možná šťavnatá, jelikož se trochu provalila skrze dürüm, což fakt nechceš, alébrž máš pak celé ruce od omáček a masa a vůbec všeho. Ono to tedy bylo do jisté míry i proto, že toho v durümu prostě mohlo být více, takhle na mě kebabmistři trochu šetřili a dürüm se díky tomu kejval jak oslí penis. Prostě nebyl zpevněn půl kilem masa. Döner byl naopak naplněn naprosto famózně. Díky umně naskládaným složkám zbyla už tak od půlky jen obrovská kapsička pouze masa a housky s omáčkou. S houskou se krásně spojil a partnerka, která se obvykle dělí a nechává, všechno včetně papíru snědla a ještě pak škytala. Tím se dostáváme ještě k housce, která byla hezky prohřátá u döneru, ta na dürum byla poté trochu tenčí, až se protrhl, ale i zde nemohu až tak kritizovat.

Obsluha: Asi snědli hoši kopec vtipné kaše, než jsem přišel, protože neustále vtipkovali. Dělali si ze mě například legraci, když jsem požadoval do kebabu chilli omáčku, že se jedná o čokoládu a podobně. Už jsem se smiřoval s tím, že budu mít čokoládovej kebab.

Cena hlavních pokrmů:  Döner za 85 Kč a dürüm za 100 Kč. Jako na Prahu (a vlastně už i jinde) prostě klasika. Když vezmu v potaz kvalitu, určitě to nejsou vyhozené peníze.

Celkové hodnocení:  Přátelé rychle sem. Výborné maso, zálivky, prostředí. Jedno z největších kebabových překvapení poslední doby.

Bustan kebab, Nádražní 286/20, 150 00 Praha 5

Casa Mia (Děčín)

Na naší facebookové stránce nedávno proběhla soutěž o kšiltovku s kebabovým motivem. Vítězem se stal Lukáš z Děčína, za nímž jsem se osobně vydal předat mu vysoutěženou cenu. Předání se pochopitelně nemohlo uskutečnit nikde jinde než v kebabárně. Lukáš mě zavedl do relativně nově otevřené (údajně prosinec 2017) děčínské kebabárny Casa Mia, o níž jsem vůbec neměl potuchy. Ta se nachází nedaleko jiné pizza-kebabárny U Tahira, o níž jsme psali zde.

Jak již název podniku napovídá, podnik Casa Mia nabízí vedle tradičního kebabového menu i pizzu. A priori jsem už předem mírně předpojatý a nedůvěřivý vůči podnikům, kde si můžete objednat pizzu, kebab a nedejbože ještě třeba smažák. Nevím proč, ale působí to na mě jako kočkopes. Tato vrozená nedůvěra byla bohužel prohloubena konzumací kebabu nevalné kvality v několika pizza-kebabárnách. Naštěstí v Casa Mia to byl úplně jiný příběh.

Pokud bych nebyl doprovázen místním insiderem, Lukášem, na kebab do Casa Mia bych nejspíše sám od sebe nezavítal. Kebabárna se sice nachází v širším centru města, ovšem je náramně zašitá kousek od knihovny v jedné z postranních uliček vedoucích k Labi. Několik rozestavených kovových stolků a židliček tvoří improvizovanou zahrádku na chodníku před podnikem.

Při vstupu do kebabárny nás s Lukášem na uvítanou příjemně ovanul větřík z bzučícího větráku. Interiéru kebabárny dominuje pec na pizzu ohraničená spolu s grilem na kebab pultíkem. Vnitřní prostory působí na první dojem čistě, uklizeně a vzdušně. Rovněž pocit z obsluhy byl od prvního kontakty naprosto pozitivní – usměvavá, příjemná, ochotná. Tak to mám rád! 🙂

Květnové vedro v kombinaci s parnem způsobilo, že jsem výjimečně zvolil malý kebab, avšak tradičně se vším a hóóódně pálivou omáčkou. Příjemná obsluha jižanského vzezření se okamžitě pustila do práce a za chvilku jsem měl před sebou talíř s rozevřenou houskou a pořádnou lajnou masa zalitou chilli omáčkou. Na to, že jsem si objednal malý kebab za pajdu (50,- Kč), jsem byl překvapený, jak velké množství masa mi kebabář naložil do housky. To si nechám rád líbit! Modlím se jen, aby se nejednalo o tradiční fintu nově otevřené kebabárny mající za cíl přebrat zákazníky konkurenčním podnikům. Přeji si, abych byl falešným prorokem.

Pokud bych měl zhodnotit housku, po dlouhé době jsem jedl kebab v housce, která nebyla ztvrdlá a tenká jako, kdybyste ji přejeli parním válcem, a ani zas tlustá a měkká jako rohlík z Alberta přifouklý vzduchem. Zkrátká pěkně propečená houstička tak akorát! Zelenině nebylo rovněž co vytknout. Naopak v parném počasí mě tato nejméně oblíbená ingredience kebabu příjemně osvěžila, takže spokojenost.

Potěšilo mě, že pálivá omáčka vskutku zapálila i moje vypálené chuťové buňky a zažehla v mých ústech rozbušku pálivého ohňostroje chutí spolu s bolestivým drážděním mého jazyka. Odřezky masa chutnaly naprosto úžasně! Z jedné strany příjemně křupové, z druhé naopak velmi libové, naprostá paráda a spokojenost. Jak již jsem se zmínil výše, vyzdvihl bych i velké množství masa v „malém“ kebabu. Chuťově bych kebab ohodnotil jako lehký nadprůměr. Z kebabárny Casa Mia jsem odcházel nadmíru spokojený.

Casa Mia, Masná 188/5, Děčín

Osman Kebab, Politických vězňů (Praha)

Dnešní recenze kebabárny Osman Kebab vznikla tak trochu náhodou. Párkrát jsme se objevili v novinách, takže nám začalo chodit ještě mnohem víc vašich tipů, kam zajít, než dříve. No a mezi těmi tipy se hodně často objevoval Istanbul kebab v Opletalově ulici v Praze, údajně nejstarší česká kebabárna.

S kolegou Emperorem jsme se ujišťovali, že tuhle kebabárnu máme už přeci dávnou zrecenzovanou, jenže ejhle, chybička se vloudila, ještě jsme tam nebyli. Zde je mimochodem trochu vidět, že těch kebabů jsme za dobu existence našich stránek sežrali už tolik, že nám z toho mírně hrabe.

Do Istanbulu jsem se tedy jedno páteční odpoledne vydal. Poté, co jsem vešel do podniku, kde se nacházelo asi osmdesát lidí a celé famílie i s kočárky se rvaly o místo u totálně přecpaných stolů, jsem se ale na místě rozhodl, že Istanbul si budu muset nechat na jindy a začal jsem hledat nějaký jiný kebab v blízkém okolí.

A po padesáti metrech i našel. Osman Kebab vypadá uvnitř dost podobně jako zmiňovaný Istanbul. Jedná se o velmi prostorný podnik se spoustou míst k sezení, umístěný ve sklepním prostoru jednoho z velkých paláců v ulici Politických vězňů. Vchod dovnitř není z ulice, ale z průjezdu, takže na to bacha. Polepy s kebabovou tematikou v oknech ale snad správně nasměrují každého hladového kebabového poutníka.

V nabídce Osman Kebab figuruje velká spousta blízkovýchodních jídel a kebab zde tvoří jen jakýsi doplněk tomu, co bylo ten který den pro strávníky navařeno. Já si objednal jeden döner (zde tedy označený jako gyros), takže je logické, že jsem dostal o dost dražší gyros menu s hranolkami a čerstvým (sic!) ayranem, což pro ty, kterým to nic neříká, je slaný jogurtový nápoj.

Jestli budu obsluze strhávat body za zmatení objednávky, tak jí budu také muset ubrat na hodnocení kvůli chování. Kyselejší ksichty abyste pohledali i v čekárně na kožním. Ale to už jídlo přistálo přede mnou na stole, takže se pojďme věnovat tomu hlavnímu, chuti. Ayran moc nemusím a vzhledem k tomu, že jsem si ho ani neobjednal, u mě tedy opravdu titul miss sympatie nezíská. Hranolky byly úplně v cajku, horké, čerstvě udělané, takže tam žádný problém.

Což už se ale nedá říct o döneru. Začněme houskou. Ta byla totálně nepropečená, příliš tlustá, a bez chuti, prostě brutálně kebab shodila. Pokračovat budu masem. Naši pravidelní čtenáři už asi dokáží odhadnout, co bude nyní následovat. Ano, bude to srdceryvná stížnost na to, že maso přišlo do kebabu z hrnce, totálně studené, a nikoliv pěkně čerstvoučké a horké z grilu. Navíc ho bylo fakt málo.

Zálivky jsem zkusil dvě, pálivou a česnekovou. O česnekové vám toho moc nepovím, jelikož jí v kebabu bylo hrozně málo a vůbec jsem jí pod tunami suché housky necítil. Na druhou stranu pálivá zálivka byla zajímavě pojatá, nešlo o českými kebabáři oblíbenou kombinaci pálivého ARO kečupu z Makra s nějakým sušeným chilli, ale celkem netradiční pastu, která i relativně slušně nakládala, co se pálivosti týče.

Jenže stejně jako jedna květinka jaro nedělá, ani jedna povedená zálivka celý zprasený kebab nezachrání.

Osman Kebab, Politických vězňů 1531/9, Praha

Kebab & Pizza Antalya (Rakovník)

Po dlouhé době nabízím celkem opileckou recenzi, alébrž jsem měl v době konzumace kebabu v sobě větší než malé množství piv, šáňa a rumu. Přesto jsem byl každým coulem profesionál, nahrál si do telefonu poznámky, až mě ráno překvapilo, že je bez opileckého blábolení a dosti podrobné a kvalitní. Asi se pokusím tuto metodu aplikovat i na pracovní dokumenty.

Ale vezměme to od začátku. Za studena chmelenej Bakalář je podle mě nějlepčejší pivo. Takový product placement zdarma, i když – kdyby si recenzi četl třeba sládek (ne Miroslav Sládek prosím pěkně) a  pivovar Bakalář nám nějaký vzorek poslal, nebudeme se zlobit. Nu, po pár kouscích nastává obvykle hlad, a jelikož jsme se pohybovali na rakovnickém náměstí, volba byla jasná. Lokalita téhle kebabárny je naprosto ideální.

Co nabízí: Durüm, döner a pizzu. (tuto kolonku tady pravděpodobně vidíte z mé strany naposledy, neboť jsem si nějak uvědomil, že v kebabárně prostě aviváž od Azurita a tak podobně nekoupíte).

Interiér: Na kebabárnu neotřelý, bílé dřevo, několik stolků, vcelku prostorný. Deset lidí se sem vejde úplně bez problémů, žádná přeplácanost ani bordel.

Kvalita služeb: Jako vždy se pojďme po hlavě pustiti do toho hlavního, a tím je maso. Byli jsme na místě cca v půl 11 večer, na grilu už se točila jen hovězí varianta. Přesto kuřecí objednat šlo, kebabář ho měl – překvapivě – z hrnce. Tradiční záležitost a nešvar, ze kterého bys blil prostě, Milane. V poslední době vám tak 8 z 10 kebabáren nasype maso z hrnce, a já se ptám – proč? Ale je to tisící opakování téhož, a jelikož si to jako zákazníci necháme líbit, tak se to stalo normou.

Ostatně čeští zákazníci si nechají líbit mnohé, že… A já bohužel nejsem výjimkou, protože jsem si vlastně vybral maso z hrnce dobrovolně, hovězí (sojovou) variantu moc nemusím a v alkoholovém opojení mě jaksi vůbec nedošlo, že když se žádné kuře netočí na grilu, asi nedostanu čerstvě nakrájenou porci. Maso, ač z hrnce, bylo dobře dokořeněné a množství relativně dostatečné (po těch pivech bych sežral půl prasete).

Dále dobře propečená houska na döner (i dürum, co jsem viděl u kolegy). Obecně pozoruji trend ve zvyšující se kvalitě housek. Člověk by si řekl, že je to nepodstatná část, ale takovej krásně prohřátej a do křupava opečenej chleba, ten dokáže s celkovým dojmem dělat divy.

Zelenina naprostá klasika variace na zelí a zelí, relativně čerstvá. V porci však bylo více masa než zeleniny, a to mají mazlíčkové rádi. Dal jsem si i sýr navíc, což si obvykle nedávám. Tento dodatek dávám na vrub tomu čtvrtému rumu: byl dobrej – jak rum, tak sýr. Omáčka s příchutí kari a česneku pasovala výborně do sebe. Struktura omáček nevodová, třikrát hurá. Celkově byl kebab vyvážený a chutnal nadprůměrně.

Obsluha: Nemám co bych vytknul, až na to klasické maso z hrnce. Uvnitř měl uklizeno a objednávku neskonil a vše připravil podle našeho přání.

Cena hlavních pokrmů: Döner za 75 Kč, se sýrem za 85 Kč a dürüm za 100 Kč, se sýrem za 110 Kč.

Kebab & Pizza Antalya, Husovo náměstí 264/9, Rakovník

Kebab House (Štětí)

Kebab House Štětí naleznete schovaný v rohu hlavního náměstí tohoto středočeského (nebo už severočeského?) městečka, v malinké ulici, příhodně nazvané Krátká.

Protože jsme se ženou měli naplánovaný nějaký realitní byznys v jedné z blízkých vesnic, ještě doma jsem nelenil, nažhavil internet a jal se gůglit, jestli by se ve Štětí nenašel nějaký ten kebab k večeři a recenzi. No a protože právě čtete tyto řádky, už asi tušíte, že štěstíčko se na mě usmálo.

Do Štětí jsme dorazili v páteční podvečer, na náměstí se – kromě „sympatického“ páru místních smažek – nikdo nenalézal. Nejinak tomu bylo i ve štětském Kebab House (jakože tam nikdo nebyl, né, že by tam taky oxidoval nějaký párek feťáků 😀 ). Obsluhu jsme naším dvouhlasným „Dobrý den“ po příchodu do podniku očividně silně vylekali a bezpochyby v borci zaseli podezření, že ty dva neznámí lidé, co mu hulákají v kebabárně, budou patrně kontrola z finančáku.

Podezření se zcela jistě ještě prohloubilo, když jsme objednali jen jeden kebab s tím, že si ho sníme na místě. Povinnost vydat EET účtenku totiž zatím vzniká pouze v případě, že jídlo konzumujete přímo v podniku. Objednávky s sebou se zatím evidovat nemusí.

No, kontrola z finančáku jsme sice nebyli, ale kdybychom byli, vypálil by nám kebabář rybník. Účtenku jsme dostali. Co kebabář asi netušil, bylo, že kontrola účtenkou neskončila, ba naopak, že mnohem důkladnější a důležitější kontrola právě začala.

Usedli jsme k plastovým stolům v ne úplně útulném interiéru (Kebab House Štětí by mimo jiné potřeboval vymalovat jak příslovečné prase drbání) a já se za pečlivého dozoru manželky pustil do jídla. Uznávám, že jsem měl docela hlad a proto byly moje chuťové buňky možná trochu tolerantnější než obvykle. Bez okolků ale prozradím už na tomto místě, že jsem si opravdu luxusně pochutnal.

Má spokojenost byla asi i docela vidět, takže mi žena (ačkoliv původně nic nechtěla), nalákána mým mlaskáním, kebab několika poctivými kousy o něco zredukovala. Objednal jsem si kuřecí döner, jiné maso ostatně k dispozici nebylo, s česnekovou zálivkou, pálivým kořením a porcí sýra.

Musím obrovsky vyzvednout chroupavost housky. Kebabář jí nádherně propekl, takže křupala asi jako kosti děcka se skoliózou. Masa bylo dostatečné množství, do kebabu přišlo z grilu (žádný hrnec, který by člověk na malém městě dnes už bohužel i předpokládal, se nekonal). Kdybych chtěl rejpat, bylo tedy trochu vlažnější, ale chuťově bylo v cajku, takže nad teplotou přivírám oko.

Česneková zálivka mě potěšila svou přiměřenou silou a vyladěnou chutí. Díky tomu jsem později k radosti spolujezdkyně neotravoval vzduch ve voze vytrvalým česnekovým říháním. Zeleninovou oblohu bych na druhou stranu neváhal označit za skromnou. Chutnala ale dobře a hlavně, já prostě nejsem králík, abych byl s kebabem spokojený pouze v případě, kdy do něj dostanu půl kila zelí a víc. Ne, i málo stačí, hlavně když je chuť celého dönera vyvážená a když je kebab správně poskládaný.

Ve štětském Kebab House tomu tak bylo, protože kebabář dodržel námi preferovanou skladbu maso – zelenina – maso. Když jíte takhle vymazleného dönera, nejdříve si pochutnáte na masu, pak následuje část, kde převládá zelenina, aby na vás na konci znovu vykoukla bonusová nálož masa. A to my prostě rádi.

Kebab House Štětí, Krátká 158, Štětí

Starší příspěvky:

© 2018 Kebabárny.cz

Víc kebabu už jsme sem nedostali :-)Nahoru ↑