O kebabu
Všeobecně o kebabu, aneb co je vlastně kebab?
Kebab (také kebap, kabob, kebob nebo kabab) je pokrm původem ze středního a blízkého východu či jižní Asie. Jeho evropská, přesněji řecká verze se nazývá gyros. Jedná se o označení pro pečené nebo na velkém svislém rožni grilované maso. V současnosti se stal symbolem rychlého občerstvení. Tradičně se pro přípravu kebabu používá maso jehněčí, ale v závislosti na lokálních chutích, či z různých náboženských důvodů, může být použito také maso hovězí, kozí, kuřecí, vepřové či rybí. V poslední době vznikají také vegetariánské verze těchto pokrmů, do kterých se místo masa dává falafel nebo tofu.
V Evropě se kebab stal symbolem imigrace z muslimského světa (přesto nelze dělat rovnítko mezi současnou uprchlickou krizí a rozšířením kebabu a nutno podotknout, že tím, že občas ochutnáte delikátní kebab opravdu nepodporujete ani teroristy a islámský stát a ani tím nezvýšíte počet příchozích imigrantů do EU). Do Evropy se rozšířil zvláště díky turecké menšině a její kuchyni. Nejprve do Německa a Rakouska, poté takřka do celé Evropy.
Slovo kebab je etymologicky odvozeno z perského slova „kabab“, což znamená smažený. Poprvé se objevilo ve spise Kyssa-i Yusuf v roce 1377. Některé zdroje uvádějí, že výraz kebab má ještě starší kořeny a pochází ze starého akkadského jazyka „kabābu“ či syrského jazyka „kbabā/כבבא“ Několik historických pramenů hovoří o tom, že byl kebab vynalezen středověkými vojáky, kteří využili svůj meč na grilování napíchnutého masa nad ohněm.
Druhy kebabů
Existuje mnoho druhů kebabů (každá země měla svá specifika a má trochu jinou recepturu k přípravě kebabu). Proto uvedeme jen nejznámější a u nás prodávané druhy. (pokud chcete ochutnat i jiné, je nutno vypravit se na pouť po blízkovýchodních zemích, což v současné době není úplně jednoduché). Častá jsou také přízviska oblastí, ze kterých kebab pochází např. Adana Kebab.
Vzhledem k faktu, že nejčastěji se setkáváme s kebabem z Turecka, nese nejznámější pokrm většinou označení döner kebab, v turečtině doslovně „rotující kebab“ a byl vynalezen v Burse v 19. století (více o historii zde). Většinou se podává v pita chlebu spolu se salátem a různými omáčkami (bylinkové, česnekové či jemně až velmi pikantní)
Dalším druhem je dürüm kebab (čte se dyrym). Jedná se o rolku či chlebovou placku „yufka“ nebo „lavash“ , která je naplněna totožným materiálem jako döner kebab, jediný rozdíl je tedy v pečivu (pro fajnšmekry a žrouty bych rád dodal, že dürüm je obvykle větší a tudíž více zasytí).
Časté je také využití nakrájeného masa na talíř spolu s přílohami (hranolky, rýže, zelenina) a omáčkami.
PS. Víte jak poznat dobrou kebabárnu? Ne? Tak čtěte zde o fíglech, které by měl každý milovník kebabu znát!