Sayf Kebab, Praha

• O autorovi
• Poslední příspěvky

Grylls

Senior inspektor kebabáren v Kebabarny.cz

S kebabem začínal jako každý český mládenec ve dvě v noci v hladovém okýnku vedle nádraží. Osud ho zavál na nějaký čas trochu dál na východ než do Průhonic, takže kebab ve všech myslitelných formách měl možnost testovat v takříkajíc téměř starozákonní podobě. Ač nedá dopustit na pravý, poctivý Adana kebab, ke spokojenosti mu zcela postačí řemeslně podařené provedení tradičního německého dönera. I při pobytu sto kilometrů od nynější bašty Islámského státu vždy ke kebabu důsledně vyžadoval pivo, a to i přes zděšené pohledy a výhružným šepotem pronášená slova o nutnosti svaté války. Nejinak tedy činí i dnes ve všech koutech ČR.

Poslední příspěvky od Grylls (Zobrazit všechny)

• Turecký kebap, Slaný - 19.12.2020
• Döner Kebab Ibo, Liberec - 1.11.2020
• Mehas Döner, Berlín - 16.9.2020

V dnešní recenzi se podíváme do centra Prahy, v podstatě na Václavák. Předmětem našeho odborného přezkoumání se tentokrát stal Sayf Kebab na Můstku.

Sayf Kebab byl v mých očích vždy prototypem turistického kebabu v centru. O zrecenzování jsem tak dlouhou dobu vůbec neuvažoval. Turistické pastičky mi za riskování obvykle nestojí, své zkušenosti s nimi mám, a to nejen z českého rybníčku. Jeden z kamarádů redakce (zdravíme, Happy 🙂 ), se ale dušoval, že Sayf si naší recenzi jednoznačně zaslouží. Hlavním důvodem mělo být, že na Můstku se na štangli točí opravdové a nefalšované jehněčí maso. Já se ale nějaký čas zviklat nenechal. Sayf Kebab totiž na první pohled do světa doslova křičí, že se před ním máte mít na pozoru. Ptáte se jak?

Inu, jedná se o podnik, který v sobě kombinuje kebabárnu, trdelníkárnu (!!!) a šíša bar. A aby toho nebylo málo, otevřeno mají nonstop a dürüm stojí lidových 145 korun. Už mě chápete, no ne?

Ulice Na Můstku se nicméně díky koronaviru poprvé od pádu komunismu stala normálně průchozí bez toho, aby Vás atakoval někdo ze široké palety běžně se zde vyskytujících živočišných druhů: žebráků, falešných mnichů, údajně hluchoněmých rumunek, kapsářů nebo prostě jen tisíců turistů. Řekl jsem si tedy, proč toho nevyužít, neposedět na (bohužel pro Čecha) neobvyklém místě a neochutnat, jaký kebab v Praze v 6 ráno za vůně trdelníku konzumují ožralí Angličané vracející se z Pub Crawlu.

Přestávám žvanit, jdeme recenzovat. Všední den odpoledne, u kebabárny panoval klid, na svůj pokrm čekal jeden zákazník. I tak jsem na mého vysněného jehněčího düruma čekal dobrých pět (spíš deset) minut. Obsluhu se nebojím označit za jednu z těch úplně nejhorších, se kterou jsem se na svých recenzentských toulkách setkal. Ne, že by pokazil objednávku, ale příjemný byl jak preventivní vyšetření prostaty, jestli mi jako rozumíte. Přirovnal bych to k obsluze na all inclusive dovolené Hurghadě, kdy číšník po třech dnech pochopí, že z Vás žádný bakšiš za odnesení špinavého talíře nedostane. Ale zpět do Prahy – nevím, jestli existuje někdo, kdo by ocenil, že ho kebabář zabíjí pohledem, zatímco v líném tempu připravuje objednaný kebab, já to teda nejsem.

Vzhledem k tomu, že týpek se za pultem rozhodně nehodlal při práci zpotit, jsem měl spoustu času na obhlédnutí interiéru. A tady musím chválit. Vnitřek podniku je zařízený moc pěkně, vše bylo dokonale čisté a kromě vůně trdelníku (:-)) se v prostoru před kebabárnou linula i příjemná vůně nějakého arabského kadidla nebo co to bylo. Což se zdá jako maličkost, ale věřte, že dojem z podniku citelně zlepší, když necítíte při konzumaci kebabu blitky, které o pár metrů odložil onen ožralý Angličan z úvodního odstavce recenze. Zahrádku cením také vysoko. Interiér tedy supr.

Co se týče samotného dürüma, objednal jsem si ho s česnekovou a pálivou zálivkou a samozřejmě tedy v jehněčí variantě. Mají i kuřecí, která je o desetikorunu levnější. Zeleniny v kebabu moc nebylo, ale obsluha se automaticky ptala, jestli chci cibuli (bodík nahoru). Zálivky byly kvalitou velmi rozdílné. Zatímco česneková disponovala solidním řízem, vyladěnou chutí a slušnou konzistencí, u pálivé můžu pochválit jen konzistenci, protože byla stejná, jako u česnekové. Pálivá ale vůbec nepálila, takže chuť v ní vlastně žádná nebyla.

Tím jsme vyřídili ty části kebabu, kde se nic extra nedělo. Zbývá nám maso a chleba (či placka, no prostě dürüm, já nevím, jak tomu říkáte vy). Slyšte tedy, že chleba byl naprosto dokonale propečený, tenoučký a luxusně křupavý. Placka nebyla přehnaně velká, takže žádné sousto nebylo suché a dusící – znáte to, jak vám v některých kebabárnách dürüm zabalí do placky o poloměru půl metru, takže se pak na začátku musíte prokousat šesti naskládanými vrstvami placky, abyste se dostali k pokladu uprostřed. Prostě chleba v Sayfu bomba.

No a na závěr jsem si nechal maso – jehněčí šlo do kebabu rovnou ze štangle (a odpozoroval jsem, že kuřecí pro zákazníka přede mnou jakbysmet). Myslím, že je to pravidlo, nepovedlo se mi totiž ani lokalizovat v podniku onen pověstný hrnec. Jednalo se navíc o opravdové maso, žádnou sekanou. Jednoduše pláty masa z ovečky nabodnuté na rožni. Chuťově bych maso v Sayf Kebab neoznačil jako naprostou dokonalost, to, ne. Ale! Je bez debat výborné. Má specifickou chuť jehněčího, ne však přehnaně, je krásně šťavnaté a měkoučké, no prostě – pro kebabového inspektora zvyklého na všelicos čistá radost.

Čekali byste, že v podniku, kde se na štanglích točí především trdelníky, Vám budou servírovat jedno z nejkvalitnějších mas v Praze, bez mouky, bez sóji a dalších podobných vychytávek? Popravdě ani nevím, jestli je jehněčí k dostání ještě v nějaké jiné pražské kebabárně. Myslím, že za tenhle přístup si Sayf zaslouží velikou pochvalu. Po rozborce ingrediencí pojďme udělat zase sborku. Celková chuť kebabu byla super, kebab působil lehce, masově a fakt šťavnatě. Pochutnal jsem si, a jediné, co mě při žvýkání mrzelo, byl ten provar s pálivou omáčkou. Měl jsem si holt poručit i sušené chilli. Tak holt příště.

Sayf Kebab, Na Můstku 383/1, Praha