Kebabistán (Ústí n./L.)

• O autorovi
• Poslední příspěvky

Ralf

Senior kebabárenský inspektor v Kebabárny.cz

Když se v patnácti letech rozhodoval, co dál dělat, otevření si stánku s kebabempro něj byla jasná volba. Vize hlavního kebabáře s několika pikolíky pro něj byla stejně lákavá jako pro jiné děti kariéra fotbalisty, popeláře, zpěvačky nebo modelky. Bohužel zůstalo u přání a nakonec skončil s bílým límečkem v kanceláři, který si občas v rámci pauzy na oběd skočí pro kebab zatímco nostalgicky vzpomíná na svůj neuskutečněný dětský sen a promrhaný talent kebabáře. Preferuje ostřejší kebab, který mu v dutině ústní provede menší džihád, a to v kombinaci s klasickým či zázvorovým pivem. Během víkendu jej v brzkých ranních hodinách můžete potkat v ústeckých kebabárnách. Často navštěvuje kebabárny i u sousedů v Sasku.

Poslední příspěvky od Ralf (Zobrazit všechny)

• Mahir Kebab, Kubánské náměstí, Praha - 27.4.2021
• Pizza Kebab Zmrzlina, Horšovský Týn - 17.4.2021
• Šehrazad Kebab, Praha -Vršovice - 19.1.2021

Kebabárna Kebabistán nám nemohla ujít, protože kolem ní projdeme v Ústí nad Labem několikrát během týdne. Jeden konec uličky V Jirchářích, v níž se kebabárna nachází,  představuje hlavní vlakové nádraží, ten druhý pak ulice Hrnčířská směřující do srdce města.

Jedná se o značně frekventované místo, kterým v pracovních dnech projdou tisíce Ústečanů i přespolních, kteří do města Páralových Milenců a vrahů dojíždění za prací či studiem. Dříve německy ´Gerbergasse´ získala své dnešní pojmenování V Jirchářích díky tomu, že zde v ranném novověku sídlili jircháři, řemeslníci, zpracovávající kůži roztokem kamence. Jirchářství nahradila pekárna, vinárna, trafika a hlavně kebabárna s názvem Kebabistán.

Rušné místo s davy proudících potenciálních klientů by mohlo skýtat příležitost pro prosperující kebabárnu. Tu díky polepeným oknům, reklamním cedulím nebo blikátkům s nápisy „pizza“ nebo „open“ nepřehlédnete. Navíc mě zaujala tabule s nápisy „velký kebab  a nápoj 55,-„, měl jsem hlad a chuť na kebab, takže nebylo co řešit. Při vstupu do kebabárny člověk nabyde dojmu, že se snad ocitl v záhadném městečku Twin Peaks. Na první letmý pohled se sice jedná o kebabárnu vybavenou novým nábytkem běžným pro zařízení tohoto druhu, když se ovšem zdržíte déle, všimnete si řady bizardností, k nimž se dostanu na řádcích níže.

Už z ulice jsem si při pohledu do kebabárny otevřeným oknem spatřil dva rožně s kuřecím a hovězím masem. Teprve poté, když jsem přistoupil blíže, všiml jsem si, že se neotáčejí a gril je vypnutý. Moje prvotní obavy se potvrdily, když po několika minutách čekání přišla z vedlejší místností lehce zmatená obsluha, která hned po oznámení mojí objednávky „velký, hodně pálivý döner se vším a bylinkovou zálivkou“ začala plnit housku masem z friťáku.

Trpce jsem polknul, povolil si kravatu a rozepnul knoflíček na límci, neboť jsem věděl, že mě čeká utprení srovnatelné s utrpením svatého Šebestiánka. O tomto nechutném nešvaru některých českých kebabáren psal inspektor Grylls v článku o 7 fíglech, které by měl znát každý milovník kebabu.

S talířem a plechovkou Mirindy jsem se usadil ke stolku hned u dveří. Většinou se mi moc často nestává, že bych otálel s konzumací kebabu, ale tady jsem se při pohledu na friťák musel hodně přemlouvat. Po chvilce, kterou jsem strávil prohlížením podivností v interiéru kebabárny, jsem se dal do jídla. Houska chutnala, jako bych v puse žvýkal kus gumy. Zelenina ušla, bylinková zálivka byla vlastně taková bílá omáčka prakticky bez chuti a ani té pálivosti jsem se nedočkal. 🙁

Maso? To je bohužel velmi, velmi smutný příběh rozměrů skoro antické tragédie. Člověk by byl schopný přehlédnout sem tam nějakou tu drobnou vadu na kebabové kráse, ale vytáhnout cáry masa z friťáku a naservírovat je bez jakéhokoli studu zákazníkovi zavání minimálně pokusem o úmyslné způsobení těžké újmy na zdraví. Mluvit o jakékoli chuti v souvislosti s masem by bylo mlácení prázdné slámy. Maso bylo olejem nacucané tak, že olej prosákl až do ubrousku, v němž jsem držel kebab. Myslím, že další komentáře ohledně kvality a chuti masa jsou absolutně zbytečné.

U téhle recenze jsem trpěl hned dvakrát, jednou při samotné návštěvě kebabárny a po druhé, když jsem ji sepisoval. Důvěru moc nevzbuzovala obsluha, která neustále odcházela kamsi do vedlejší místnosti. Když jsem žvýkal svůj kebab, přišel do kebabárny další zákazník, který musel několik minut čekat, než se obsluha vrátila zpět za pult. Zatímco jsem se vidličkou šťoural v kebabu, zaujala mě výzdoba kebabárny.

Kladl jsem si otázky, proč je vedle toalet zavěšen obraz s plachetnicí? Má moře, voda v zákazníkové podvědomí navodit pocit, že by si měl odskočit? Proč jsou pod barem vystavené skulptury? A co ten zmatený nemluvný kebabář? Celkově na mě kebabárna působí dojmem, že v ní o kebab asi moc nejde a spíše slouží asi k jiným ekonomickým aktivitám. Pokud jste ovšem fanoušci seriálu Davida Lynche, určitě doporučuji návštěvu této kebabárny, jen bych radil neobjednávat si zde kebab, maximálně pití v plechovce.

Po několika zvláštních zvucích vycházejících z mého břicha, poté co jsem dojedl, mi hlavou probleskla hlavou scéna z filmu Vetřelec, v níž se dere ven z těla vetřelec. Naštěstí při příchodu domů jsem ihned vyprázdnil střeva a s nimi snad i toho vetřelce, který se do mě asi dostal díky masu z fritáku.

Jestliže ve filmu Pelíšky se rozmohl nešvar se sprostým slovíčkem „prcat“, oproti tomuto nešvaru s masem z friťáku v kebabárnách se jedná o dětskou malichernost. Smutnou skutečností je to, že jsem se s tímto nešvarem nesetkal v Ústí a blízkém okolí poprvé. Četnost, s níž se vyskytuje, nás pobídla k tomu, abychom vyhlásili válku masu z friťáku v kebabu!

Kebabistán, V Jirchářích 6, Ústí nad Labem

[hmapsprem id=21]