Štítek: kebabárny (stránka 1 z 2)

Pizzerie Deni (Broumov)

Neprobádané kebabové končiny inspektora Emperora nadále lákají, a proto se rozhodl vyjet si až do Broumovského výběžku. Narovinu se přiznám, že primárním důvodem byla naprosto dokonalá příroda v okolí, ale co bych to byl za inspektora, když bych si před cestou nezjistil, kde že tam mají kebab.

Recenzi tentokrát trochu doprovodím cestopisem. To okolí za to opravdu stojí a na všechny apeluji, ať se do okolí Broumova, Teplic nad Metují, Police nad Metují ((POLIČAN)) a Adršpachu vydají. Jako milovník turistiky už jsem se po českých luzích a hájích něco nachodil a nikde to pro mě nebylo hezčí než tady. O lokalitě doporučuji pořad České televize (odkaz zde) a také vícedenní výlet s přespáním v přírodě.

No, ale vraťme se k důvodu této recenze, tedy ke kebabu. Po návštěvě Broumovského kláštera jsem dostal hlad, a tak přišel onen moment, na který jsem se těšil už od Černého Mostu. Pro neznalého je trochu oříšek kebabárnu vůbec najít. Zapsal jsem si jen název, tedy Pizzerie Deni, který pravda moc kebabově nezní. Podle toho jsem si věru nevěděl rady a jal jsem se v místním infocentru, kde všichni lační po průvodcích skalních měst, ptají se, kudy na skály, kupují mapy okolí, optat se jako švarný junák, kde že se tady vyskytuje ta nejlepší kebabárna ve městě? No, Pizzerie Deni byla cca 50 metrů daleko, takže jsem si připadal vcelku potupně.

Co nabízí: Pizzeriokebabárna nabízí, co se našeho vědeckého bádání týče, kebab v tortille a kebab v chlebu. Nevím z jakého důvodu, ale pojmy dürüm a döner se zde jaksi nevedou.

Interiér: Připomínal mi bývalou pekárnu či řeznictví, místa na sezení se zde nenacházejí, působil vcelku prostorně a relativně čistě. Respektive pult vypadal v pořádku a pod něj jsem neviděl.

Kvalita služeb: A tady se dostáváme k jádru pudla, teda když o tom přemýšlím, tak se snad jako chod nepodával… chutnalo to jako kuřecí, ale STUDENÉ a ZPOD PULTU. A to se prostě nedělá. Když to zpětně zpomalíme a elektronickou tužkou si ukážeme, kde se stala největší chyba, tak právě tady. Prostě studené a mastné maso zpod pultu, pokud to jen trochu jde, nebrat. Já pochopitelně zaplatil hned po příchodu, a tak byla moje vyjednávací pozice o poznání horší. Maso bylo jen kuřecí, což je pro mě ideální, jinou variantu v současné době nejím. Respektive nejím hovězí, například vepřovému pokušení také málokdy odolám.

Velikost kebabu byla více než obstojná a naštěstí bylo venku snad 35 stupňů a houska byla ohřátá dobře, tudíž se maso přičiněním těchto faktorů relativně prohřálo. Chuťově pak nebylo vůbec špatné, proto třikrát škoda onoho zpodpultoidního manévru a přílišné mastnoty. Zeleniny mohlo být určitě více a žádná inovace se nekonala (zelí, cvíba, salát, rajče). Zálivky jsem ochutnal díky objednaným dvěma porcím hned dvě. Bylinková byla vcelku svěží s příjemnou chutí kopru a pálivá byla díky přidaným sušeným feferonkám opravdu hodně pálivá. Ještě druhý den jsem si na kebab s láskou vzpomněl.

Obsluha: Rozuměla požadavku a pokrm připravila dle mého přání. Bohužel ne podle svého nejlepšího vědomí a svědomí – podpulťák jsem už ale rozebíral výše. Nečekal jsem, že i v Broumovském výběžku budou kebab připravovat nějací klucí opálení a ono jo. Původ netuším, možná Turecko.

Ještě musím zmínit jednu věc, co se mi s obsluhou přihodila. Když mi kebabmajstr podával druhý kebab, jeden kousek masa upadl na pult a kebabář se ho snažil sebrat a patrně vyhodit do koše. Načež se inspektorovi, tedy mě, trochu splašila kladiva a kousek masa jsem odcházející obsluze z ruky vytrhl a ihned mlsně snědl. Tady jde přeci o maso, a ne nějakou mrkev, a to bysme teda nebyli kamarádi.

Cena: kebab v tortille 90 Kč a kebab v chlebu 80 Kč. Ostatní věci viz přiložená fotografie.

Pizzerie Deni, Hradební 94, Broumov

Jako muž zcela bez nervů se projevil kebabář uvnitř bistra Egyptian Kebab House ve městě Christchurch na Novém Zélandu. Zatímco se do kebabárny vloupal černě oděný lupič a požadoval vydání finančního obnosu, prodavač jej zcela ignoroval a nadále vyřizoval objednávku hladového zákazníka. Sám k tomu dodává: “Já nejsem hrdina. Jenom jsem zůstal klidný, a to on nečekal. Jsem podnikatel, ještě jsem nedokončil objednávku a obsloužit zákazníka je pro mě priorita.”

Co k tomu dodat. Milovníkům kebabů srdce zaplesá a tamní kebabmistr musí mít nervy ze železa. Lupič byl naprostou ignorací natolik zaskočen, že z místa utekl. Video z bezpečnostní kamery se dostalo na YouTube:

Ve svém okolí je nyní považován za hrdinu a zákazníci se mu jen hrnou. Od nás si zaslouží velký palec nahoru. Nebudeme psát, že jen více podobných kebabářů, protože přepadávání fastfoodových provozoven nikomu nepřejeme, ale to, že zákazník má být na prvním místě, by pro kebabáře mělo být alfou a omegou jejich práce.

 

Kebab Žitná (Praha)

Když je jedna kebabárna v Ječné (a mimochodem zatraceně dobrá), to by hrom do police praštil, abychom kebab nenašli i v Žitné. Je tam a už v úvodu prozradím, že ostudu také neudělá.

Kebab Žitná je sice malý podnik, uvnitř je docela těsno, zvládne vám ale kromě kebabu v pitě a wrapu nabídnout i slušně vypadající pizzy. Kvůli těm jsme však nedorazili, my jsme tu kvůli recenzi kebabu.

K recenzi jsem si objednal kebab v pitě. Ta byla velmi chutná, a to pitu obecně moc nemusím a jsem radši, když döner dostanu do tradiční čtvrtky tureckého chleba. Kebabmistr ořezal z jehly pěkně propečené kuřecí, žádné studené maso z kastrolu pod pultem se tedy díky bohu nekonalo. To mě, upřímně, příjemně překvapilo, protože v kebabárně byl nulový provoz a to pak kebabáři mívají různé nepěkné nápady, jak se k masu chovat. Zdejší kebabmistr měl ale očividně kumšt, takže vše v cajku.

Zeleninová obloha patřila mezi průměrné až chudší – nějaký zelný mix, plátek rajčete a okurky, salát. Nakonec to nevadilo, protože obsluha mi do pity nacpala naprosto monstrózní porci masa a na to já slyším mnohem víc, než na zeleninu, koneckonců nejsem králík. Navíc kebabář vše pořádně prolil zálivkou, nadvakrát, což se taky děje v menší části podniků. Zálivku jsem si objednal pálivou, navrch sypanou chilli a musím říct, že jsem byl s její chutí nadmíru spokojený. Zálivka v Kebab Žitná totiž opravdu pálila. Podobně jako v Kebab Hausu Bělehradská to totiž nebyla žádná kečupová směs, kterou vám naservírují ve většině kebabáren, ale světlejší, pekelně ostrá tekutina.

Uznávám, že můj celkový dojem mohl zlepšit brutální hlad, kterým jsem v době návštěvy a průběhu konzumace cítil. Nemohu ale jinak a musím znovu vyjádřit velmi příjemné překvapení z döneru , který jsem v Kebab Žitná dostal. Podnik se totiž na první pohled profiluje spíše jako fastfood s pizzou, kde je kebab jen jako doplněk, a to často nedopadá dobře. Kebab tu ale oproti očekávání umí připravit velmi dobrý. Večerní návštěvou tedy chybu, které byste litovali do konce svých dní, neuděláte.

Kebab Žitná, Žitná 41, Praha

Kebab Drinopol (Praha – Břevnov)

Již potřetí jsem se vypravil na pražský Břevnov, abych dokončil místní trilogii (I. díl, II. díl) a nabídl našim čtenářům kompletní srovnání místních provozoven. Tentokrát to byl Kebab Drinopol. Nyní je úkol splněn a jako Frodo z Pána prstenů mohu odhodit pomyslný ubrousek opatlaný od kebabové zálivky do koše (v knize a filmu znázorněno pomocí prstenu a Mordoru).

Je s podivem, že se kebabárny na Břevnově rozmohly jako houby po dešti. Troufám si říci, že jedním z důvodů může být takřka dokonalá kebabárna MyWay v blízkosti tramvajové zastávky U Kaštanu (jedna stanice od Drinopolu). Ta v okolí udělala natolik pozitivní reklamu blízkovýchodní pochutině, že v březnu nově otevřela kebabárna na Drinopolu a v dubnu již také hodnocená kebabárna Kebab House u zastávky Marjánka, která je opět pouhou jednu zastávku od Drinopolu v druhém směru. Neboli, na třech po sobě jdoucích zastávkách se zde nacházejí v současné době tři kebabárny.

Co nabízí: Döner, Dürüm a jako přílohu například hranolky, možná také vegetariánská verze s falafelem.

Interiér: Velmi příjemný. Uvnitř se nachází dva stoly s židlemi plus několik barových stoliček. Jelikož byla v době mé návštěvy vcelku zima, pozitivně kvituji i teplo uvnitř provozovny, vůně masa pochopitelně nesměla chybět. Na zdi se nachází velký obraz levandulového pole a i přes intenzivní přemýšlení jsem nepřišel na jedinou spojitost mezi kebabem a levandulí.

Kvalita služeb: Kebab Drinopol by mohla být nadprůměrná kebabárna, KDYBY se naučili sedmero kebabárenských pravd, řídili se podle toho a každé ráno si opakovali – nebudu vyndavat maso z hrnce, nebudu vyndavat maso z hrnce, nebudu vyndavat maso z hrnce! Je to opravdu škoda, protože důvodem je pouze lenost. Byl jsem uvnitř podniku cca 30 minut a viděl obsluhu několikrát nařezat maso “do foroty”, prostě aby urychlil další objednávku.

Tudíž maso nebylo chuťově špatné, nebylo hozené do friťáku či mikrovlnky (to by se mi asi splašily kladiva), ale bylo studené, chuťově dobré, ale je to prostě velké a zbytečné minus. Objednal jsem si malý talíř a malý rozhodně nebyl, celkem bych chtěl vidět toho vepře, co do sebe nacpe velký talíř. Moje druhá objednávka byla falafel v tureckém chlebu (abych se pořád necpal masem).

Ko odběru bylo pouze maso kuřecí, dostatečně je popsáno výše. Jinak zelenina byla výborná, dva druhy salátu, kořeněná cibulka, velmi oceňuji přidanou feferonku, která přiměřeně pálila a jídlo kvalitativně povýšila (minimálně mě ohřála ústa, abych mohl ohřát studené maso). Houska byla čerstvá a voněla, falafel byl trochu připálený, ale v normě.

Na výběr jsou klasicky 3 omáčky (pálivá, bylinky, česnek) jejich množství je až přehnané, jak když vaše jídlo dostane polévkovou naběračku zálivky, ale není to mínus. Byla velmi dobrá, v mém případě bylinky a pálivá, proto můj talíř vypadal jak vlajka SK Slavia Praha.

Obsluha: V podniku obsluhoval jedinec původem pocházející z Libanonu, jak jsem při nezávazné komunikaci zjistil. Rozuměl velmi dobře česky, dokonce nepopletl moji spletitou objednávku (falafel nabízejí pouze jako dürüm, ale já chtěl döner). Byl velmi přátelský a snažil se.

Co musím neskutečně pochválit byla čistota. Po každém zákazníkovi umyl stůl a vše kolem pomocí saponátu, opakovaně myl i prostor, kde pracoval. Palec nahoru, v kebabárně by se dalo i operovat – což možná dělal dotyčný v Libanonu, než se rozhodl vydat do světa a nezakotvil ve stověžaté matičce Praze, šťastlivec. Další plus, které jsem ocenil až po příchodu domů, byl telefon do provozovny, kde jsme s moji spolustolovnicí nechali tašku se cvičením.

Po dohodě byla taška uschována a druhý den vyzvednuta. Opět palec nahoru. Jenže se opět musím vrátit k problému maso z hrnce. Když budu parafrázovat film Jak básníci přicházejí o iluze: „Človeče, prosim vás, vždyť vy ste ho přeříz.“ Neboli, na tuto výtku nejde u obsluhy zapomenout.

Cena hlavních pokrmů: Na Prahu průměrná cena. Döner 75 Kč a se sýrem 85 Kč, Dürüm za 90 Kč. Porce jsou spíše větší, což vždy ocením.

Kebab Drinopol, Bělohorská 240/81, Praha – Břevnov

7 fíglů, které by měl každý milovník kebabu znát

Víte, jak to udělat, aby vám z kebabu nevypadla polovina masa na zem? Nebo jak spolehlivě poznat, že kebab bude katastrofální, aniž byste do něj kousli? Pokud ne, přinášíme Vám tipy insidera, který se kolem kebabu pohybuje již 15 let. A pokud ano, schválně se podívejte, jestli znáte a využíváte všech sedm kebabových fíglů, které jsme dnes dali dohromady.

Fígl č. 1: Kebab vždy zabalit!

Pokud holdujete klasickému döneru v housce, a to na stojáka před kebabárnou, už jste se asi setkali s tou nepříjemnou situací, kdy půlka obsahu vaší vytoužené noční svačinky vypadne z housky na zem ještě před prvním kousnutím. Asi se shodneme, že se jedná o velmi, velmi nepříjemnou záležitost. Řešení je přitom úplně jednoduché: Kebab si vždy nechte zabalit, i když víte, že se do něj po dvou krocích od hladového okýnka okamžitě zakousnete. Kebabář housku pěkně zmáčkne a zabalí do většího kusu alobalu, takže nejen, že si pak snázeji nacpete kebab do pusy a budete odměněni kompletním soustem s houskou, zeleninou, zálivkou i masem, ale navíc vám alobal bude sloužit jako záchranná síť, díky které už ani kousek masa nepřijde nazmar (čti nespadne na zem).

Fígl č. 2: O cibuli si řekněte

K chuti kebabu neodmyslitelně patří i  trocha lehce pikantní cibule. Snadno se ale může stát, že si onu  chuť neužijete úplně, protože Vám kebabář do kebabu cibuli prostě a jednoduše nenaloží. Není to tím, že by byli kebabáři takoví škrti, jak by se mohlo na první pohled zdát. Důvod je prostší – ve Středomoří a na Blízkém východě je kebab velmi populární i jako obědové jídlo, takže se s ohledem na vaše obchodní partnery, spolupracovníky, spolužáky, přítelkyně nebo manželky servíruje v základu bez cibule. Tu dostanete až na vyžádání. A protože spousta ze zaměstnanců kebabáren v ČR právě z Blízkého východu pochází, přenáší se tento zvyk pomalu i sem. Pokud tedy máte podezření, že se obsluhující kebabář ještě před týdnem plavil na nafouklé duši v Egejském moři na trase Izmir – Lesbos, přání pochutnat si v kebabu i na cibuli při objednávce raději zdůrazněte.

Fígl č. 3: V neznámé kebabárně v cizině objednejte kuřecí maso

Pokud chcete na dovolené v cizině ušetřit své tělo brutálního střevního onemocnění, jehož obětí byl po zakoupení kebabu v přepočtu za dvanáct korun od pouličního prodejce v nejmenovaném tuniském velkoměstě i autor těchto řádků, vždy si, pokud je to možné, v neznámém podniku v cizině objednejte kebab ze světlého (tedy kuřecí nebo krůtího) masa. Tento fígl je masivně praktikován domorodci především v Turecku. Pokud jste někdy dovolenkovali na turecké riviéře, určitě jste si všimli velkého množství potulných psů. A pokud jste někdy strávili delší čas v nějakém tureckém velkoměstě, určitě jste si všimli, že obrovské množství potulných psů se tam pohybuje také, ovšem vyjma živých čtvrtí s mnoha rychlými občerstveními, kde naopak psa nespatříte, jak je den dlouhý. To je ale záhada, že? 🙂 Z tohoto důvodu se Turci v rychlých občerstveních vyhýbají takzvanému „dark meat.“ V sekané se totiž typ masa ztratí snázeji, než v plátcích kuřecího.

Fígl č. 4: Nosíte si dürüm domů? Kupte si nakládané feferonky, mátu, petržel a citron

Tentokrát budu stručný. Uvedenou čtyřkombinaci v dostanete ke své objednávce v každé turecké kebabárně a když si každé sousto pokapete citronem a nacpete do něj feferonku, mátu a petržel, povýšíte i průměrný dürüm z náměstí ve Frýdku Místku na nebeskou manu jak vystřiženou z tradiční čtvrti  v Gaziantepu. Zkuste to! Fakt!

Fígl č. 5: Maso z friťáku, pánve nebo mikrovlnky? Otočka a pryč!

Pokud kebabář po obdržení vaší objednávky nevezme do ruky nůž, ale začne se naběračkou přehrabovat v hrnci a vytahovat již nařezané maso, jedno je jisté. Kebab bude katastrofální. V tu chvíli máte jen tři možnosti: 1. Okamžitá otočka a útěk, 2. Konfrontace a trvání si na porci čerstvého masa přímo z rožně. 3. Být zticha a trpět. Již nařezané maso, ohřáté až v okamžiku vaší návštěvy, bude podle způsobu ohřátí buď naprosto vysušené (z pánve, vytažené z pizza pece), nebo totálně mastné (z friťáku), či nepředstavitelně nechutné, pokud ho kebabmistr strčí do mikrovlnky. I to se autorovi za jeho kariéru jednou stalo. Nebrat!

Fígl č. 6: Skamaraďte se s Vaším kebabářem

Protekční porce. Dojídačky masa z grilu po zavíračce. Jemné upozornění, že dnes radši bez zálivky. Možnost vytvořit si kebab vlastníma rukama. Čaj zdarma. Mám pokračovat? 🙂

Bonusový fígl č. 7: Čtěte kebabárny.cz, na kebab jděte na jisto! 🙂

Kebabárny.cz - O kebabu víme vše

Kebabárny.cz – O kebabu víme vše

Pokud víte, že večer jdete/jedete na pivko někam trochu jinam, než do vaší oblíbené hospody, kde je za rohem kebabárna s obsluhou, se kterou si tykáte, zkontrolujte na našich stránkách, jaká je kebabová situace v dané čtrti nebo městě. Poslání naší stránky je jednoduché – zachrátit tolik českých žaludků a střev, jak je jen možné. A pokud to budou právě ty vaše, budeme jedině rádi.

MyWay Döner Kebab (Praha)

Co nabízí :Döner a Dürüm a jako přílohu například hranolky.

Interiér: Jelikož jsem se k podniku blížil po lezení a velmi velmi hladový, byl bych ochoten prominout mnohé. Přesto objektivně musím interiér spíše pochválit. Překvapilo mě, že než jsem si dosedl ke stolu, obsluha dokonce utřela stůl – což skutečně nebývá v kebabárnách normou. Uvnitř se nachází dva menší stolky, tudíž se zde nají cca 8 osob.

Jediné, co bych malinko vytknul, byly otevřené dveře, díky kterým mě v pozdních hodinách trochu táhlo na záda a jelikož nejsem nejmladší, tak jsem z toho úplně nadšený nebyl. Na druhou stranu naprosto chápu strategii mít otevřené dveře, aby se ven linula libá vůně kebabu a přitáhla k sobě lačně vůni nasávající kolemjdoucí.

Kvalita služeb: Byl jsem příjemně překvapen a musím říct, že se jedná o jednu z nejlepších kebabáren v Praze. Döner i dürüm chutnaly výtečně, pozitivně kvituji obří množství pokrmu, velkou porci masa, čerstvou zeleninu i pokus o inovaci (při přehrabování se v kebabu jsem našel kukuřici a další nespecifikované zelené kousky, možná petržel, ale taky to mohlo být něco úplně jiného). V každém případě vše do sebe výborně zapadalo a navíc pálivá omáčka pokrm krásně doplňovala, česneková také.

Bonusem navíc bylo i množství sýra, který je v ceně jídla. Ve svém důsledku však musím být k celkovému množství i trochu kritický. Tak nějak jsem plánoval býti ještě během večera trochu akční i v jiných “sportovních” disciplínách než je jedení kebabu, ale po pozření velké porce jsem byl schopen jen ležet na posteli, civět do stropu, hladit si břicho a takřka okamžitě usnout.

Obsluha: Příjemná a úslužná, pravděpodobně se jednalo o Turky, ostatně se jedná o tureckou kebabárnu. Snažili se vyhovět všem přáním, jen patrně neznají veškeré české termíny a proto jaksi nerozuměli mé spolustolovnici, která nemá ráda pálivé a tak ještě obsluhu upozornila, že česnekové ano, ale ne pálivé. Samozřejmě dostala také pálivé a tak jsem musel zkonzumovat ještě valnou část dönera a když vezmete v potaz velikost dürümu, je moje další nepoužitelnost vysvětlena.

Cena hlavních pokrmů: Na Prahu klasická döner 80 Kč a dürüm 95 Kč. Přesto však díky množství velmi výhodná koupě.

MyWay Döner Kebab, Konecchlumského 672/9,  Praha – Břevnov

Imbiss Abu Sofian (Drážďany)

Přinášíme první recenzi kebabárny z nedalekých Drážďan

Drážďany jsou pro mnoho Čechů (včetně mojí maličkosti) oblíbenou nákupní destinací. Na našem webu naleznete recenze dalších kebabáren z hlavního města svobodného státu Sasko, třeba tuto, tuhle či tadytu. Centrem nákupního hemžení je především ulice směřující z centra k hlavnímu vlakovému nádraží, Prager Strasse. I když po válce byla kompletně vystavěna doslova z popela a ruin, na základě obrazu Otty Dixe můžeme usuzovat, že se toho moc nezměnilo.

Obraz z roku 1920, nazvaný Pragerstrasse, zachycuje na této ulici plné vitrín a nejrůznějších obchodů deformovaného žebrajícího muže, který současně žádá o pozornost, zatímco žena v růžových šatech pravděpodobně spěchá za nákupy. Válečný veterán držící pamflet s nápisem „Židé pryč“ dává vzpomenout na šířící se nacionalistické tendence v Německu ještě před nástupem nacismu.

Jakoby se zde po téměř sto letech skoro nic nezměnilo. I dnes na tomto nákupním bulváru můžete rovněž narazit na žebráky, aktivisty převážně z obou krajních stran politického spektra, ale i amatérské hudebníky a umělce, mezi nimiž kličkují nakupující cizinci či uspěchaní obyvatelé Drážďan.

Pravidelně na konci pracovního týdne začínají nájezdy nákupuchtivých Čechů na Drážďany symbolicky právě na „Pražské ulici“. Ačkoli je název města odvozen od slovanského „Drežďany“ označující lidi původem z lesů a bažin, dnes lidi z mokřad a močálů připomínají spíše potomci Slovanů z jihovýchodu. Shopping v jejich podání často připomíná vyplenění Říma barbary či nájezdy vikingů do anglosaských zemí (zejména v povánočním období slev).

Jejich tempo je zběsilé a jejich revírem je (především) Primark.  Barbary ve Florencii na Labi poznáte celkem snadno: ledvinky, ponožky v sandálech, světle hnědé nákupní tašky s kořistí z Primarku, hulvátské jednání a ostentativní vykřikování hlášek přes celý obchod typu: „táto, a tyhle sis zkoušel?“, „rychle pojďte sem, mají to v akci!“, „vem jich radši víc do zásoby pro jistotu, co kdyby“.  Čest vyjímkám. 🙂

Nemusím zdůrazňovat, že zejména v dámské společnosti je nákupní plenění fyzicky velmi náročnou činností. Čím jiným pak při přebíhání z krámu do krámu na prágr štráse zaplnit hladový bachor než döner kebabem?

Pro naší první recenzi z Drážďan nám padla do oka kebabárna v samotném srdci nákupního hemžení na Pragestrasse. Její umístění je perfektní. Nachází se mezi dvěmi nákupními bloky a přímo na trase od hlavního vlakového nádraží k Altmarktu a centru. Jedná se o klasický venkovní stánek, v němž kebab dostanete do ruky. Ke konzumaci přímo na místě můžete využít opodál rozmístěné bufetové stolky patřící ke stánku.

Prostředí jako takové odpovídá typu kebabárny a tomu, že se nachází na frekventovaném místě. Sem tam pohozený ubrousek, plastová vidlička. S tím člověk asi nic neudělá. Není to nic, kvůli čemu by se kebab nedal sníst u kebabárny pěkně na stojáka. Přesně tak, jak jsme se coby študáci naučili v šest ráno s dvojkou pod kůží v legendárním ústeckém Apiciovi, kde jsme pěkně na šrot společně s dělnickou třídou nastupující na šichtu konzumovali gulášovky, dršťkovky, jitrnice a další uzenářské laskominy.

Samotné umístění a prostředí kebabárny hodnotím pozitivně, protože je umístěna „na ráně“ uprostřed Pragerstrasse, a to nejen poblíž všech nákupních domů, které mám v oblibě (např. TK Maxx), ale i v blízkosti fontánek, laviček a sedaček. Možnost usadit se na důmyslně umístěné lavičky poblíž kebabárny oceníte především v teplejších měsících, kdy s přibývajícími slunečními paprsky a jejich intezitou přímo úměrně klesá počet vrstev v dámském šatníku.

Svůj případný dámský doprovod pak můžete velkoryse poslat samotný do dalšího obchoďáku (a že jich v okolí je) se slovy: „zlato, už jsem trochu unavený, tady si sednu a počkám v klidu na tebe, vůbec nikam nepospíchej, v klidu si vyzkoušej všechno, co ti padne do oka. Budu tady na tebe čekat jako králíček Azurit„. Mezitím si z lavičky můžete vychutnat nejen kebab, ale i pohled na procházející ženy a dívky, jež podlehly současnému módnímu hitu: legínám alias nejlepšímu zlepšováku v oblasti dámské módy od vynálezu push-upky.

Stánek s kebabem provozují němečtí Turci. Obsluha je příjemná a když zjistí, že nejste Němci, nenahodí hned opovrživý výraz, s čímž se občas v Drážďanech můžete bohužel setkat. Přišlo mi, že jeden z obsluhujících Turků příliš neovládal Goetheho jazyk (prosím neberte doslovně), nicméně snažil se, byl ochotný a usměvavý. Cena kebabu se sýrem 3,90 € je i na místní poměry více než solidní. Přepočítávat na české koruny a porovnávat s cenami může jen Shylock ze Shakespearova Kupce benátského.

Když jsem při objednávání žoviálně procedil „zérrr šarf bite, majn kumpl“, prodavač si mě změřil přísným pohledem a nahodil výraz Sheldona Coopera. V duchu jsem si říkal: „Vůbec se toho neboj ty kluku turecká, jen mi ho udělej pěkně pálivej, jak to mám rád“. Protože jsem očekával krev, pot a slzy, doobjednal jsem si raději kolu, aby případný oheň v hrdle bylo čím hasit. Bohužel jsem si na hasiče hrát nemusel. Cítil jsem se stejně podvedeně, jako kdybych si objednal v indické restauraci kuře vindaloo a obsluha mi místo něj donesla kuře na sladké paprice. Absence pálivého džihádu v dutině ústní ovšem neměla vliv na celkovou chuť kebabu a nezaujatost mého hodnocení.

Zklamání bylo vynahrazeno delikátním sýrem, který chuť kebabu vhodně vyšperkoval, asi tak jako moučkový cukr jemně posypaný na nadýchaný křupavý koblížek plný sladké marmelády. Moje tesáky ze zubní protézy se zakously do teplé a poměrně silné housky, nejprve zpracovaly zeleninu a musím konstatovat, že červeným zelím se rozhodně nešetřilo. Přestože se zeleniny v housce nacházelo více než přiměřeně, rozhodně to nebylo na úkor masa.

K němu se naštěstí moje tesáky nemusely prodírat jako princ prosekávající si cestu trním za Šípkovou Růženkou. Směrem ke spodní části housky množství masa exponenciálně rostlo. Přiznám se, že nemám problém sníst celý kebab, ale tady jsem se u posledních tří soust zapotil asi tak jako podpaždí Haliny Pawlowské, kdyby běžela půlmaraton.

PS. Na fotogalerii s názvem „Němky a legíny“ se můžete těšit v jedné z příštích recenzí.

Imbiss Abu Sofian, Prager Strasse, Drážďany

Istanbul Kebab (Beroun)

Co nabízí: Klasika dönerdürüm a jako příloha například hranolky, mají tři druhy omáček (bylinky, česnek, pálivá)

Interiér: Je vcelku prostorný, možnost sníst kebab uvnitř. Na druhou stranu se podnik nachází jen pár kroků od malebné řeky Berounky a doporučuji vzít si kebab sebou a vychutnat si ho při šumění řeky například na ostrově kus od náměstí, je to lepší zážitek.

Kvalita služeb: Na výběr byly obě varianty (tj. kuřecí a hovězí), maso bylo poměrně dobré, jen trochu připálené, ale v normě. Omáčky průměrné, ochutnal jsem i hranolky, trochu přesmažené. Myslím, že trochu využívají situace, kdy jsou jediným kebabem u náměstí a tudíž nemají konkurenci, která by jejich kvalitu udržovala na vzestupné úrovni. Kebab byl sice dobrý, ale že by mě posadil na zadek, rozšířily se mi takřka postorgasmicky zorničky, to se jaksi nestalo.

Obsluha: Bez větších problémů. Jen jednou jsem chtěl jídlo sníst uvnitř a přesto jsem ho dostal zabaleny v misce s hranolkami a ne na talíři, ale to nebyl závažnější problém.

Cena hlavních pokrmů: Na Beroun se jedná o dražší kebabovou záležitost. Jídlo cca za 90 Kč. Ukazuje se, že Beroun se již považuje za předměstí Prahy.

Istanbul Kebab, Česká 51/13, Beroun

Fenomén „Ruské dívky a šauarma“

O tom, že Rusko je zemí netušených možností se přesvědčujeme dennodenně. Relativně nedávno se na ruské straně internetu, přesněji řečeno na sociální síti VKontakte, vynořil nový fenomén. Ta je jakousi ruskou alternativu na americký Facebook. O její popularitě svědčí skutečnost, že se jedná o nejnavštěvovanější sociální síť nejen v samotném Rusku,  Moldavsku, Kazachstánu, Bělorusku či Ukrajině a dvacátou druhou nejnavštěvovanější stránku celosvětově.

Profil jedné z dívek, jež se připojila ke kampani.

Profil jedné z dívek, jež se připojila ke kampani na sociální síti VKontakte.

Na této sociální síti se zrodil nový fenomén. Jmenuje se „Krásné ruské dívky a šauarma“ a během několika mála dnů mu podlehlo takřka celé Rusko. Arabský pokrm šauarma se v poslední době těší mezi Rusy velké oblibě (o šauarmě více zde). Celý nápad se zrodil v hlavě experta na sociální sítě Romana Bordunova, který řekl, že když spojíte dobré jídlo a ruské dívky jedná se o vítěznou kombinaci. Jeho slova o vítězné kombinaci potvrzuje počet fanoušků jeho stránky na VKontakte, jež neustále roste! Do této stránky přispívají někdy více či méně svůdnými fotografiemi Rusky z celé země. O tom jak moc jim to na fotkách s šauarmou sluší, můžete sami posoudit v naší bohaté fotogalerii níže.

Olivia Döner (Freiburg)

Tato recenze nám byla zaslána naším čtenářem. Pokud byste také rádi, abychom zveřejnili vaší recenzi, dejte nám vědět!

Ve čtvrtek posledního dne měsíce března léta páně 2016 jsem z důvodu nepřekonatelného pocitu hladu navštívil sympaticky vyhlížející vývařovnu kebabu na Bertoldstrasse 51 v malebném městě Freiburg ve spolkové zemi Bádensko-Würtembersko. Mé první kroky uvnitř mířily vpravo, kde se nachází útulný bar, u kterého můžete sympatickému muži z Orientu sdělit veškerá svá přání týkající se objednávaného pokrmu. Již z cedule vyvěšené do ulice jsem byl najisto rozhodnut, že mým cílem je döner box s hranolkami.

Má libá a něžná slova byla pro místního vrchního rozkazem. Jeho otázka mířila do oblasti, zda chci bylinkovou či česnekovou zálivku. Jelikož mě téhož večera ve freiburgském centru čekalo setkání s německým kamarádem, zvolil jsem raději omáčku bylinkovou. Po objednání jsem si však nemohl nevšimnout mírného uchechtnutí mému ryze sudetskému přízvuku němčiny, což není od Gastarbeiterů dvakrát milé, ale na celkový dojem z návštěvy tohoto bistra to nemělo žádný vliv. Cena byla přijatelných 4,50 € i pro našince.

Když bylo vše dojednáno a doladěno, mohl jsem se jít s klidným srdcem a prázdným žaludkem posadit na velmi pohodlné sofá, nacházející se v celém prostoru restaurace, vždy v jednotlivých sektorech zvlášť. Při čekání na lahodný pokrm, které trvalo cca 5min, jsem si krátil chvíli pohledem na dvě tokající německé hrdličky, které tento útulný podnik zvolily jako místo svého první randezvous.

Ovšem má chvíle měla teprve přijít a hle, náhle byla tady, přede mnou, čisté zjevení, jako evangelium se přede mnou rozevřel box s kebabem, ve kterém jsem mohl číst veškerou moudrost! Obsah boxu s dönerem byl následující: celý pokrm se skládal ze tří vrstev prolitých již výše zmíněnou zálivkou. Navrch byly čerstvě usmažené hranolky z lahodných brambor vyoraných na schwarzwaldských stráních.

Uprostřed se nacházel výtečný a především čerstvý döner a naspodu bylo opět patro hranolek, dozlatova ufritovaných. Ve slastných chvílích mě napadala stará česká moudra „sytý hladovému nevěří“ nebo „darovanému koni na zuby nekoukej“, bylo by však sobecké říci, že kebab ze samého srdce Freiburgu posloužil jen jako záplata na hlad. Naopak, byl to obřad gastronomie, velmi jsem si pochutnal a mohu s rozvahou a klidem v duši pravit, že kebabárny v Česku se mají stále co učit. Jediným malým kazem byla skutečnost, že tento döner box byl celkově o zeleninu ochuzen.

Sportu zdar a kebabu zvlášť, věrný čtenář Luboš.

Olivia Döner, Bertoldstrasse 51, Freiburg

Starší příspěvky:

© 2018 Kebabárny.cz

Víc kebabu už jsme sem nedostali :-)Nahoru ↑