Luboš Tomíček

Luboš Tomíček

externí kebabárenský inspektorKebabárny.cz
Student UJEP, toho času na výměnném studentském pobytu v kapitalistické cizině. Milovník krásných žen, fotbalu a kebabu.
Luboš Tomíček

Poslední příspěvky od Luboš Tomíček (Zobrazit všechny)

Tato recenze nám byla zaslána naším čtenářem. Pokud byste také rádi, abychom zveřejnili vaší recenzi, dejte nám vědět!

Ve čtvrtek posledního dne měsíce března léta páně 2016 jsem z důvodu nepřekonatelného pocitu hladu navštívil sympaticky vyhlížející vývařovnu kebabu na Bertoldstrasse 51 v malebném městě Freiburg ve spolkové zemi Bádensko-Würtembersko. Mé první kroky uvnitř mířily vpravo, kde se nachází útulný bar, u kterého můžete sympatickému muži z Orientu sdělit veškerá svá přání týkající se objednávaného pokrmu. Již z cedule vyvěšené do ulice jsem byl najisto rozhodnut, že mým cílem je döner box s hranolkami.

Má libá a něžná slova byla pro místního vrchního rozkazem. Jeho otázka mířila do oblasti, zda chci bylinkovou či česnekovou zálivku. Jelikož mě téhož večera ve freiburgském centru čekalo setkání s německým kamarádem, zvolil jsem raději omáčku bylinkovou. Po objednání jsem si však nemohl nevšimnout mírného uchechtnutí mému ryze sudetskému přízvuku němčiny, což není od Gastarbeiterů dvakrát milé, ale na celkový dojem z návštěvy tohoto bistra to nemělo žádný vliv. Cena byla přijatelných 4,50 € i pro našince.

Když bylo vše dojednáno a doladěno, mohl jsem se jít s klidným srdcem a prázdným žaludkem posadit na velmi pohodlné sofá, nacházející se v celém prostoru restaurace, vždy v jednotlivých sektorech zvlášť. Při čekání na lahodný pokrm, které trvalo cca 5min, jsem si krátil chvíli pohledem na dvě tokající německé hrdličky, které tento útulný podnik zvolily jako místo svého první randezvous.

Ovšem má chvíle měla teprve přijít a hle, náhle byla tady, přede mnou, čisté zjevení, jako evangelium se přede mnou rozevřel box s kebabem, ve kterém jsem mohl číst veškerou moudrost! Obsah boxu s dönerem byl následující: celý pokrm se skládal ze tří vrstev prolitých již výše zmíněnou zálivkou. Navrch byly čerstvě usmažené hranolky z lahodných brambor vyoraných na schwarzwaldských stráních.

Uprostřed se nacházel výtečný a především čerstvý döner a naspodu bylo opět patro hranolek, dozlatova ufritovaných. Ve slastných chvílích mě napadala stará česká moudra „sytý hladovému nevěří“ nebo „darovanému koni na zuby nekoukej“, bylo by však sobecké říci, že kebab ze samého srdce Freiburgu posloužil jen jako záplata na hlad. Naopak, byl to obřad gastronomie, velmi jsem si pochutnal a mohu s rozvahou a klidem v duši pravit, že kebabárny v Česku se mají stále co učit. Jediným malým kazem byla skutečnost, že tento döner box byl celkově o zeleninu ochuzen.

Sportu zdar a kebabu zvlášť, věrný čtenář Luboš.

Olivia Döner, Bertoldstrasse 51, Freiburg